name | autoweek.cz

Ekonomika Evropy se nachází v bodě zlomu

10.06.2014 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Situace na Ukrajině se může na trhu pohledávek a jejich pojištění projevit. U nás asi ne přímo, ale naši exportéři do Polska mohou být zasaženi problémy, které jejich polským partnerům vznikly obchodováním s Ukrajinou. To by mohlo vyvolat domino efekt.

Evropa se nachází v přelomovém období. Poté, co se vzpamatovává z dozvuků hospodářské krize, leží před ekonomy a dalšími odborníky, politiky nevyjímaje, další tvrdý oříšek. Za ním se skrývají možné důsledky krize na Ukrajině.

Přestože je Ukrajina s cca jednoprocentním podílem na celkovém exportu z ČR spíše menším partnerem českých exportérů, objevila v ní řada českých exportních firem v posledních třech letech zajímavé příležitosti. 

V návaznosti na ukrajinskou krizi je ale velmi pravděpodobné, že se dají očekávat změny i v oblasti exportních pohledávek.

HDP opět roste

„Je historicky prokázáno, že existuje nepřímá závislost mezi vývojem HDP a počtem nesplácených pohledávek. Když v roce 2008 a 2009 celosvětově klesal hrubý domácí produkt (HDP), tak počet neplacení mezi firmami byl obrovský. V loňském posledním kvartále však začalo docházet k určitému zlepšení, tak jak opět roste i HDP. Zlepšení je patrné taktéž v zemích střední a východní Evropy. Údaje za první kvartál letošního roku dokonce potvrzují další mírné zlepšení,“ prozrazuje Martin Růžička, country manažer společnosti Coface.

Jak však dodává, na druhou stranu doznívá krize u některých velkých firem: „A to tak, že nemají v tuto chvíli volné finanční prostředky na nové zakázky a investice, aby se nadechly a fungovaly dál jako před propadem v důsledku krize. Proto u nich vidíme jisté riziko ohrožení, které je propojeno s jejich dalšími možnostmi financování a důvěrou, kterou do nich vloží věřitelé,“ konstatuje Martin Růžička.

Jisté tak je, že problematické roky doplnil i rok loňský. Pro mnohé společnosti v regionu střední a východní Evropy se už tak špatná ekonomická situace ještě zhoršila a spotřeba domácností poklesla v důsledku fiskálních opatření zaváděných za účelem řešení rostoucích rozpočtových deficitů. Přičte-li se k tomu omezená dostupnost úvěrů je zřejmé, že společnosti byly nuceny snížit své plány odbytu.

Růst počtu insolvencí

Tato ekonomická situace se nutně musela odrazit ve statistice insolvencí. Ukazuje, že v roce 2013 se do insolvenčních stavů v zemích střední a východní Evropy dostalo téměř 70 000 subjektů. Ve všech zemích regionu vyjma Maďarska vzrostl počet insolvencí v průměru o 9 %. Největší nárůst insolvencí vykázalo Bulharsko, kde v insolvenci skončily 834 společnosti (+39 %).

Příčinou tohoto nárůstu byl pokles poptávky, obtížný přístup k úvěrům a nedostatek programů zaměřených na podporu podnikání.

Lotyšsko, kde počet insolvencí klesl o 7 %, je v této zprávě o počtu insolvencí ve střední a východní Evropě světlou výjimkou. Jeho pozitivní výsledek odráží růst HDP odhadem o 4,6 % a rostoucí soukromou spotřebu.

Jak uvedl Martin Růžička ze společnosti Coface, která se zabývá pojišťováním pohledávek, ekonomický výhled na začátku roku 2014 je už pozitivnější. Coface navíc očekává, že průměrná míra růstu v zemích střední a východní Evropy se nárůstem z 1,1 % v roce 2013 na 2,0 % v roce 2014 téměř zdvojnásobí. Na tomto růstu se nejvíce budou podílet opět pobaltské státy, zejména Lotyšsko a Litva.

Nicméně, v porovnání s rokem 2013 větší míru růstu vykážou i ostatní ekonomiky střední a východní Evropy. Hlavním zdrojem růstu bude vyšší export a soukromá spotřeba. Společnosti by se v takovém pozitivním prostředí měly snáze rozhodovat a měly by se vrátit k tvorbě fixního kapitálu.

Optimismus ano, ale jen přiměřeně

Ačkoli se v západní Evropě v roce 2014 očekává oživení, růst bude jen mírný, a to kolem 1 %. Hlavním hnacím motorem tohoto růstu budou dvě stabilní ekonomiky Rakousko a Německo. Míra růstu v těchto zemích by měla dosáhnout 1,7 %. Obě tyto země budou těžit z vyšší spotřeby domácností, z nejnižší míry nezaměstnanosti v rámci EU, rostoucích mezd i rostoucí externí poptávky po jejich produktech.

Firmy střední a východní Evropy budou těžit ze zlepšující se situace svých hlavních zahraničních obchodních partnerů. Potrvá však nějaký čas, než přestanou omezovat svou obchodní činnost, a než se zlepšení odrazí v jejich finančních výsledcích.

Zatímco Polsko a Litva by už tento rok měly vykázat pokles počtu insolvencí, ostatní ekonomiky zaznamenají další nárůst insolvenčních řízení. Největší nárůst vykážou Česká republika, Maďarsko, Rumunsko a též Chorvatsko a Slovinsko. Otázkou však je zda a jakou měrou se do vývoje promítne krize na Ukrajině.

Domino efekt z Ukrajiny

„Situace na Ukrajině se může na trhu pohledávek a jejich pojištění projevit. U nás asi ne přímo, protože objem obchodování s touto zemí máme kolem 1 %, ale dá se očekávat v zemích, které s Ukrajinou obchodují ve větším měřítku. Například Polsko, které vyváží do Ukrajiny až 3 % ze svého celkového exportu. Ukrajina je tak pro Polsko osmým největším exportním trhem.  Pro české exportéry je pak Polsko dlouhodobě třetím největším exportním trhem s cca 6 % podílu na celkovém exportu. Naši exportéři do Polska mohou být zasaženi problémy, které jejich polským partnerům vznikly obchodováním s Ukrajinou. A tím by se mohl vyvolat domino efekt. Ovšem v tuto chvíli nelze předjímat, jak se události budou vyvíjet,“ upřesňuje Martin Růžička.

Česká republika jako země výrazně závislá na vývozu do vyspělých států EU má za sebou ostrý nárůst úpadků (o 26 %) v roce 2012. Ještě výraznější trend pak potvrdil i rok následující, kdy šlo o nárůst o 32 %.