name | autoweek.cz

Elektrifikace vozidel nabírá na obrátkách

02.05.2023 | | Doprava

Vítejte u nejnovějšího přehledu zpráv Euractivu o mobilitě z celé Evropy, které připravili Sean Goulding Carroll a Jonathan Packroff. Dnešní vydání přináší CPK, společnost investující do dopravní infrastruktury a kombinace rychlodrážní a nákladní dopravy s intermodálními terminály.

Podle Mezinárodní agentury pro energii IEA budou do konce roku elektromobily celosvětově představovat přibližně každý pátý prodaný automobil, což představuje zásadní změnu v automobilovém průmyslu. Tempo elektrické transformace je pozoruhodné - v roce 2020 zaujímaly elektromobily pouhá 4 % celosvětového trhu s automobily. V roce 2022 se toto číslo zvýšilo o 10 % a v roce 2023 se očekává, že podíl dosáhne 18 %. Podle předpovědí IEA bude do roku 2030 60 % všech prodaných automobilů elektrických, což znamená prudký pokles dominance spalovacích motorů. Podle předpovědí IEA se díky celosvětovému odklonu od vozidel se spalovacími motory ušetří nejméně 5 milionů barelů ropy denně.

 

Zatímco v současné době jsou elektromobily stále dražší než ostatní automobily, přibližně v polovině tohoto desetiletí by se podle odhadů energetické agentury měla cena menších elektromobilů dostat na stejnou úroveň jako jejich protějšky na fosilní paliva.

 

Pokud jde o revoluci v oblasti elektromobilů, existují samozřejmě rozdíly mezi jednotlivými regiony. Čína se stala světovou velmocí v oblasti elektromobilů. Více než polovina elektromobilů na silnicích jezdí v Číně a v roce 2022 se postarala o téměř dvě třetiny prodeje elektromobilů. Čína také dominuje výrobě akumulátorů a etablovala se jako světové centrum surovin potřebných pro jejich výrobu.

 

Co se týče rozšíření elektromobilů, na druhém místě je Evropa a na třetím Spojené státy. Podle IEA sice svou roli sehrála „neviditelná ruka“ trhu, ale k rostoucímu podílu elektromobilů na trhu přispěla i rozhodnutí politiků na obou stranách Atlantiku. Americký zákon o snižování inflace, který poskytuje dotace na výrobu elektromobilů, a normy EU týkající se emisí CO₂ u vozidel, které nařizují ukončení prodeje nových automobilů na fosilní paliva od roku 2035, vyslaly trhu a spotřebitelům silné signály.

 

„Elektromobily jsou jednou z hnacích sil nové globální energetické ekonomiky, která se rychle rozvíjí a přinášejí historickou transformaci automobilového průmyslu po celém světě. Spalovací motor byl bezkonkurenčně nejlepší po více než sto let, ale elektromobily mění status quo,“ uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol.

 

V jiných částech světa roste elektrifikace pomaleji. V Indii, která nedávno předstihla Čínu jako nejlidnatější stát světa, vzrostl podíl elektromobilů na 1,5 %, podobný podíl je i v Indonésii, zemi s téměř 274 miliony obyvatel. V rozvojových ekonomikách převažují dvou- nebo tříkolová vozidla nad osobními automobily, což z nich činí hlavní cíl elektrifikace.

 

Celkový obraz elektromobilů naznačuje, že země, jejichž výrobci přijali elektromobily, z toho budou těžit, zatímco ty, které se této technologii vyhnuly, budou ztrácet. Čínské značky elektromobilů, jako je BYD, se prosazují na světových trzích, zatímco Japonsko, automobilová velmoc, která vsadila při dekarbonizaci jízdy převážně na vodíkové palivové články, bude podle očekávání bojovat s problémy.

 

Také Evropa přijímala elektrifikaci pomalu, ačkoli v tomto odvětví dochází k rychlému posunu (v nemalé míře díky regulaci EU). Zda to bude stačit k udržení jejího dominantního postavení na stále konkurenčnějším globálním trhu, se teprve ukáže.

 

V Německu začíná platit jízdenka za 49 eur, jenže odborníci zpochybňují její dopad na klima

Od pondělí 1. května platí v celém Německu nová jízdenka za 49 eur pro veškerou veřejnou dopravu. Nová jízdenka, která je k dispozici ve formě předplatného, jež lze měsíčně zrušit, umožňuje uživatelům za 49 eur měsíčně jezdit všemi autobusy, tramvajemi, metrem a regionálními vlaky i některými trajekty po celé zemi. Jde o trvalého nástupce loňské dočasné nabídky jízdenky za 9 eur, která uživatelům v létě 2022 umožňovala využívat veřejnou dopravu za pouhých 9 eur měsíčně.

 

Doposud byly tarify organizovány regionálními dopravními sdruženími, což vedlo k džungli různých cenových a předplatitelských modelů. Podle provozovatelů veřejné dopravy se prodalo více než 3 miliony nových jízdenek, z nichž většina připadla uživatelům, kteří předtím měli regionální předplatné. Podle provozovatelů však bylo 750 000 prodáno spotřebitelům, kteří předtím předplatné neměli.

 

„Těší mě velký zájem o tento důležitý modernizační projekt. Jde o jednoduchou a levnou nabídku, která zatraktivňuje veřejnou dopravu a pomáhá nám dosahovat naše klimatické cíle,“ uvedl kancléř Olaf Scholz.

 

Nová nabídka má motivovat dojíždějící k přechodu z jízdy autem na veřejnou dopravu. Odborníci však zůstávají skeptičtí, zda bude mít velký přínos. „Aby jízdenka za 49 eur snížila emise CO₂ související s dopravou, musela by vést k výraznému snížení vzdáleností ujetých autem. Protože však většina lidí dá přednost autu před veřejnou dopravou kvůli kratší době cestování, nikoli kvůli ceně, může být dopad omezený. Aby se emise CO₂ účinně snížily, musela by být nová nabídka kombinována s investicemi do zlepšení a rozšíření sítě veřejné dopravy a s opatřeními, která ztěžují a prodražují používání automobilu,“ uvedl výzkumník z Technické univerzity v Dortmundu Giulio Mattioli.

 

Udržitelné letecké palivo bude součástí všech letů v Evropě

Udržitelné letecké palivo SAF bude brzy povinné pro všechny lety z letišť v EU poté, co o tom členské státy EU a zákonodárci v Evropském parlamentu uzavřeli dohodu. Podle nařízení ReFuelEU Aviation budou muset všechny lety od roku 2025 využívat kerosin smíchaný s nejméně 2 % SAF. Do roku 2030 se podíl zvýší na 6 %, do roku 2035 na 20 %, do roku 2040 na 34 % a do roku 2050 na 70 %. Pomalý nárůst má dát trhu čas na výrobu dostatečného množství SAF pro splnění legislativních cílů a zároveň zajistit, aby dodatečné náklady na ekologické letecké palivo v krátkodobém horizontu nevedly k prudkému nárůstu cen letenek.

 

Velká část jednání mezi poslanci Evropského parlamentu a zeměmi EU byla věnována dolaďování podrobností o tom, co přesně lze považovat za ekologické palivo, protože do cílů pro SAF se budou započítávat pouze schválené druhy paliva. Konečná dohoda počítá s využitím řady biopaliv druhé generace, která nahradí ropu, a také se syntetickými palivy vyráběnými pomocí zelené elektřiny.

 

Letecký průmysl se k výsledku jednání vyjádřil vesměs pozitivně a uvedl, že pro něj představuje jistotu. Nyní chtějí, aby EU investovala do zvýšení výroby SAF.

 

Někteří ekologičtí aktivisté však tvrdí, že mandát pro SAF nebude stačit k omezení emisí z očekávaného nárůstu letů. Požadují, aby EU přijala přísnější opatření k omezení létání, což by pravděpodobně bylo v rozporu s cíli EU zvýšit propojení v rámci celého bloku. V současné době EU zaujímá opatrnější přístup a ukládá leteckému průmyslu ekologická opatření, aby se snížil jeho dopad na klima, a zároveň podporuje Evropany v cestování vlaky, které jsou relativně šetrné k životnímu prostředí. Zda tato opatření budou stačit, nebo zda regulační orgány (zejména na národní úrovni) přijmou v budoucnu drastičtější opatření k omezení emisí uhlíku v letecké dopravě, zůstává otázkou.

 

Železniční společnosti se obracejí na agenturu EU aby dostaly na koleje nové vlaky

Agentura Evropské unie pro železnice ERA předstihla vnitrostátní orgány v roli hlavního schvalovatele vlakových vozidel, když se na všech žádostech o nové vlaky v období od června 2019 do dubna 2023 podílela 60 %.

 

Finská společnost Fortum zahájila získávání materiálů z akumulátorů elektromobilů

Finská energetická společnost Fortum oznámila, že ve svém novém recyklačním zařízení ve Finsku začala získávat suroviny z „černé hmoty“ akumulátorů elektromobilů.

 

Pro fungování zákona o kritických kovech jsou zapotřebí přísnější ochranná opatření a globální myšlení

Návrh zákona o kritických surovinách zajišťuje dobrou rovnováhu mezi environmentálními a sociálními zárukami a potřebou rychlého zvýšení dodávek kritických kovů. Je však zapotřebí zlepšení, píše Julia Poliščanova z organizace Transport & Environment.

 

Šéf NASA vidí Rusy a Američany společně ve vesmírné stanici až do roku 2030

Správce NASA Bill Nelson odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu, ale v Ottawě prohlásil, že očekává, že Rusové a Američané budou spolupracovat na Mezinárodní vesmírné stanici ISS až do jejího vyřazení z provozu.