name | autoweek.cz

Elektromobilita přináší deindustrializaci automobilového průmyslu

Elektromobilita přináší deindustrializaci automobilového průmyslu

20.03.2023 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Oliver Falck, šéf Ifo Center for Industrial Organization and New Technologies, zveřejnil úvahu o vývoji automobilového průmyslu v Německu. Deindustrializace podle analýzy Ifo Centra přináší zásadní proměnu celé německé ekonomiky.

Podle údajů Spolkového úřadu práce ztratil automobilový průmysl ve výrobě od roku 2013 9 % pracovních míst. „V současné době zaznamenáváme deindustrializaci automobilového průmyslu, kterou přináší přechod na elektromobilitu. Část ztráty již zde je a v budoucnu by mohla být ještě více absorbována výrobou akumulátorů, softwarovými službami nebo digitálními obchodními modely,“ vysvětluje Oliver Falck z mnichovského IFO Institute. Rozhodující pro budoucí úroveň produkce německých výrobců v rámci automobilového průmyslu však bude jejich porovnávání s konkurencí, zejména s Čínou a USA.

 

Přibližně 447 000 zaměstnanců v roce 2019 v Německu vyrábělo produkty využívající spalovací motory. Ti budou přímo ovlivněni přechodem na elektromotory – částečně proto, že elektromotory jsou mnohem jednodušší na výrobu než spalovací motory. „Automobilky stále vyrábějí vozidla s oběma typy pohonu paralelně. S postupnou demontáží těchto dvojitých struktur se bude snižování zaměstnanosti ve výrobě v následujících letech dále zrychlovat,“ říká Falck. V porovnání s tím se počet zaměstnanců v IT sektoru od roku 2013 zvýšil o 49 %.

 

Vztah s Čínou a USA bude ve změněném geopolitickém prostředí určovat budoucí konkurenční pozici německého automobilového průmyslu a tím i objem produkce. S příchodem Tesly nyní mají USA aktuálně největšího výrobce elektromobilů na světě přímo v Německu. Přitom německé automobilky v Číně vyráběly výrazně víc vozidel než v Německu a byly největšími exportéry aut ze Spojených států.

 

Také ve výrobě roste význam čínských firem. Na čínském trhu se prosazuje stále víc domácích výrobců a čínské automobilky BYD a SAIC již patří mezi 10 největších světových výrobců elektromobilů.

 

Deindustrializace: přízrak nebo nezbytný krok ve strukturální změně německé ekonomiky?

Analýza mnichovského IFO Institute přináší mnoho zajímavého i z pohledu české ekonomiky, která je na německou těsně navázána.

 

Michael Hüther z Institutu německé ekonomiky vidí deindustrializaci jako vážné riziko. Pokud Německo ztratí svou mezinárodní konkurenceschopnost kvůli vysokým cenám energií a vysokým daním, průmyslové investice v zemi se stanou neatraktivní. Přitom jsou nutné pro strukturální změnu průmyslu. Politici a společnost by se proto měli zaměřit na právní, regulační a investiční rozhodnutí podporující transformaci.

 

Oliver Falck, Lisandra Flach a Christian Pfaffl z institutu ifo se zabývají vývojem automobilového průmyslu. Kromě současných problémů, které představují vysoké ceny energií a nedostatek kvalifikovaných pracovníků, prochází toto odvětví dalekosáhlou strukturální proměnou. Hnacími silami změn jsou přechod k alternativním pohonům namísto spalovacích motorů, digitalizace, změny v globalizaci a demografické změny. V tomto procesu je pravděpodobné, že význam automobilového průmyslu bude pro Německo jako průmyslovou zemi nadále klesat.

 

Podle Tobiase Maiera ze Spolkového institutu pro odborné vzdělávání je úbytek německého průmyslu nevyhnutelný. Deindustrializace však není přesným popisem nastávajících ekonomických změn. Místo toho Německo čelí digitální a sociálně-ekologické transformaci, která přesahuje průmysl a kterou lze zvládnout pouze posílením nabídky kvalifikovaných pracovníků, a to zejména ve výrobě.

 

Sylwia Bialek, Claudia Schaffranka a Monika Schnitzer z Rady expertů pro hodnocení celkového ekonomického rozvoje očekávají změny v průmyslu, které přinesou vítěze i poražené. Energeticky efektivní společnosti budou mezi vítězi, ostatní opustí trh. Jde však o očekávanou strukturální změnu průmyslu, kterou energetická krize urychluje. Německo bude v budoucnu vyrábět produkty s nižší energetickou náročností. U většiny odvětví se této proměně nemůže bránit.

 

Steffen Müller z Leibnizova institutu pro ekonomický výzkum v Halle se ptá, do jaké míry povede zvýšení cen plynu ke snížení tvorby průmyslové hodnoty v Německu. Důsledky šokujícího růstu ceny postihují produkty s vysokou spotřebou plynu. Tyto produkty jsou většinou velkoobchodní a v mnoha případech se snadno dovážejí. Důsledky tohoto šoku budou pro některá odvětví, především pro chemický průmysl, výrazně větší než pro jiné. Německo zde dříve či později přijde o výrobu a bude muset nakupovat zboží náročné na energie a plyn ze zahraničí.

 

V důsledku energetické krize Eric Heymann z Deutsche Bank Research očekává, že podíl zpracovatelského průmyslu na celkové přidané hodnotě v Německu bude v následujících letech nadále klesat. V budoucnu bude důležitější rozlišovat mezi německými průmyslovými podniky na jedné straně a Německem jako průmyslovou lokalitou na straně druhé. Pro ty první je situace optimističtější než pro druhé, protože velké německé průmyslové podniky mohou snáz internacionalizovat své aktivity a vybírat si výrobní místa podle své individuální struktury nákladů. Pro středně velké společnosti sídlící v Německu bude adaptace na nový energetický svět podstatně složitější.