name | autoweek.cz

EU chce naplnit své cíle v oblasti ochrany klimatu do roku 2050

05.03.2020 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová předložila návrh zákona o snížení skleníkových plynů. Tato opatření budou mít vážný dopad na průmysl i občany. Už se ale ozývá i kritika, a to jak ze strany průmyslu, tak od environmentalistů.

Evropa bez emisí skleníkových plynů - tento cíl klimatické neutrality do roku 2050 má být v Evropské unii právně závazný. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová předložila návrh zákona, jak jej naplnit a zdůraznila, že se Evropa nevratně vydala po cestě k udržitelné budoucnosti. Průmysl a investoři tím podle ní získají spolehlivý rámec pro svou činnost. Na návrh se okamžitě snesla kritika jak ze strany podnikatelů, tak i environmentalistů, z nichž nejradikálněji reagovala 17letá psychicky nemocná aktivistka Greta Thunbergová, která byla evropskou komisí pozvána do Bruselu, aby se účastnila jejího jednání.
 
Uhlíkově neutrální Evropa v roce 2050
Ústředním bodem v klimatickém právu EU je závazná definice cíle pro rok 2050. Klimatická neutralita znamená, že se zabrání všem emisím skleníkových plynů nebo tyto budou plně kompenzovány, například zalesněním nebo jejich zachytáváním a skladováním. Cílem je zastavit oteplování Země na přijatelné úrovni stanovené v Pařížské dohodě z roku 2015. To bude vyžadovat úplnou restrukturalizaci evropského hospodářství a naprostý odklon od ropy, uhlí a plynu.
 
Cíle pro rok 2050 již byly zeměmi EU v zásadě dohodnuty. Zákon nyní jen nastiňuje cestu k jejich dosažení. Od roku 2023 by se mělo každých pět let kontrolovat, zda se cíl daří naplňovat. Pokud ne, měly by státy EU přijmout doporučení. Cílový koridor je plánován na roky 2030 až 2050. V případě potřeby by Evropská rada měla své požadavky zpřísnit.
 
Kritika environmentalistů
Thunbergová schválený plán odsoudila jako kapitulaci, protože byl stanoven pouze jeden dlouhodobý cíl. Rázná opatření by se podle ní měla začít realizovat okamžitě. Thunbergová poté otevřeným dopisem vyzvala ostatní aktivisty k reakci: „Nepotřebujeme jen cíle do roku 2030 nebo 2050. Potřebujeme zejména cíle pro rok 2020, na každý měsíc a každý následující rok.“
 
Environmentalisté kritizují, že do roku 2030 dosud nebyl stanoven žádný nový cíl. EU doposud chce snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 40 % pod úrovně z roku 1990. Evropská komise nyní zvažuje zpřísnění této hodnoty na 50 až 55 %, ale chce předem prozkoumat důsledky a svůj návrh předloží až v září. Zelení aktivisté ovšem požadují snížení o 65 % a naléhají na to, aby byl tento cíl stanoven co nejdřív. K jejich požadavku se připojilo 12 ze 27 členských zemí v dopise zaslaném komisi.
 
Představitelé průmyslu varují před přísnějšími předpisy
Ekonomové varují před ochromením evropského průmyslu pokud by EU chtěla dále zpřísnit své cíle v oblasti klimatu. Čím bude čas k dosažení stanoveného cíle kratší, tím větší bude politický boj o dosažení stanoveného cíle, protože se tím velmi rychle a velmi citelně zkomplikuje průmyslová výroba, produkce energie, zemědělství ale i život domácností. Spolkový  ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU) v souvislosti s tím varoval před dalším zatížením německého automobilového průmyslu. Také německá odborová konfederace vyjádřila výhrady k přísnějším dílčím cílům. Podle ní jsou spíš nezbytná konkrétní opatření pro strukturální změny.
 
Představitel Spolkového sdružení německého průmyslu BDI Holger Lösch německé tiskové agentuře DPI řekl: „Zůstává zcela otevřené, zda a s jakými nástroji lze dalšího zpřísnění cílů vůbec dosáhnout. Pouhé cílové formulace jsou jen zbožným přáním pokud nejsou zmíněny žádné konkrétní nástroje a důkladně se neposuzují jejich důsledky. Výsledkem je frustrace a nejistota.“