name | autoweek.cz

EU chce vyvážit hospodářskou závislost na Číně

05.04.2023 | Aktuality

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se vydá spolu s francouzským prezidentem Macronem do Pekingu na společné jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Von der Leyenová prohlásila, že Evropská unie musí snížit svou ekonomickou závislost na Číně.

Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie se nemůže od Číny oddělit, ale musí snížit rizika a obnovit rovnováhu hospodářských vazeb. Agentura Reuters popsala způsoby, jakými je EU závislá na druhé největší ekonomice světa, a prvky strategie, která má snížit její vystavení.

Obchodní deficit

Deficit obchodu EU se zbožím s Čínou se zejména po pandemii Covid-19 zvýšil. V roce 2022 dosáhl 396 miliard eur oproti 145 miliardám eur v roce 2016, protože dovoz se víc než zdvojnásobil a vývoz vzrostl jen o 50 %. Čína se na dovozu zboží z EU podílí 20 % a na vývozu 9 %.

Obchod s automobily

Výrobcům z EU se daří vyvážet do Číny automobily. Jejich dodávky se v roce 2022 zvýšily na hodnotu 24,3 miliardy eur, což je o 56 % víc než v roce 2016. Přibližně 80 % vývozu automobilů z EU pochází z Německa. Čína je třetím největším vnějším trhem pro automobily EU a směřuje tam 15 % vývozu automobilů z EU.

Naproti tomu v obchodě s elektromobily vykazuje pro EU jasný deficit. Čínský vývoz elektromobilů do EU vystřelil z necelých 800 milionů eur v roce 2020 na 6,9 miliardy eur v roce 2022.

Studie společnosti PwC předpovídá, že do roku 2025 se v Evropě prodá téměř 800 000 automobilů vyrobených v Číně, což je zhruba dvojnásobek oproti roku 2022. Jen necelá polovina z nich bude pocházet od západních automobilek s výrobou v Číně, jako jsou BMW a Renault, a o něco víc než polovina od čínských výrobců, jako jsou MG a BYD.

Kritické nerosty

Evropská komise pod vedením předsedkyně von der Leyenové navrhla průmyslový plán Zelený úděl, který klade důraz na zajištění většího množství surovin, posílení svého výrobního odvětví čistých technologií a snížení závislosti na Číně.

Pokud jde o dodávky vzácných zemin, které se používají při výrobě větrné energie, skladování vodíku nebo akumulátorů, je Evropa z 98 % závislá na Číně. V případě lithia pro akumulátory je závislost 97 % a v případě hořčíku, jedné z 34 „kritických surovin EU“, je závislost 93 %. V mnoha případech se tyto nerosty v Číně netěží, ale zpracovávají. EU chce do roku 2030 zpracovávat 40 % kritických surovin, které spotřebovává.

Čisté technologie

EU dováží 80 % solárních panelů z Číny, v roce 2022 se dovezly panely v hodnotě 21 miliard eur.

Podle návrhu zákona EU o čistém nulovém průmyslu by ve veřejných výběrových řízeních na zelené projekty mělo být obtížnější uspět s nabídkami, které pocházejí ze zemí dodávajících 65 % nebo více určité technologie nebo typu výrobku, jako jsou fotovoltaické články, větrná energie nebo tepelná čerpadla. Jedná se o součást cíle vyrábět v EU alespoň 40 % solárních panelů, palivových článků a dalších zařízení, které potřebuje pro svůj přechod na ekologickou ekonomiku.

Komise rovněž zkoumá možné kontroly zahraničních investic, které by se mohly vztahovat na výrobky „dvojího užití“, jež by mohly mít například vojenské využití nebo sledovací technologie.