name | autoweek.cz

EU dává členským státům pravomoc zastavit lety

07.12.2022 | | Doprava

Vítejte na stránkách Transport Brief, nejnovějším přehledu zpráv Euractivu o mobilitě z celé Evropy od Seana Gouldinga Carrolla.

Brusel dal Francii zelenou k zákazu vnitrostátních letů na krátké vzdálenosti pokud je k dispozici cesta vlakem kratší než dvě a půl hodiny. Připravil tak členským státům cestu k vynucení přechodu od letecké dopravy k železnici z ekologických důvodů.

 

Zatímco Paříž původně předpokládala, že bude omezeno osm linek, podmínky Bruselu znamenají, že v praxi se to bude týkat pouze tří linek – z letiště Paříž-Orly do Lyonu, Nantes a Bordeaux. Evropská komise zákaz schválila s podmínkou, že na dané trase existují životaschopné vlakové alternativy a že zákaz nenaruší hospodářskou soutěž mezi leteckými dopravci. Tento krok je omezen na tři roky a po dvou letech bude francouzskými orgány přezkoumán.

 

Některé letecké trasy, které byly navrženy na zrušení - zejména z hlavního letiště Paříže Charles de Gaulle - dostaly milost, protože příslušné vlakové spoje překračují limit 2 hodin a 30 minut. Pokud by se však toto železniční spojení zlepšilo, existuje možnost, že budou tyto lety zrušeny.

 

Jak Komise uznale poznamenala, jedním z vedlejších přínosů tohoto opatření je to, že podpoří „poskytování kvalitních železničních služeb na odpovídající úrovni“, neboť pokles standardů na železnici by mohl vést k obnovení letů.

 

Paříž rozhodnutí EU uvítala a ministr dopravy Clément Beaune vyjádřil hrdost na to, že Francie je v této oblasti průkopníkem. Ekologičtí aktivisté však byli zklamáni tím, že oblast působnosti nebyla rozšířena na železniční spojení trvající čtyři nebo šest hodin. Člen klimatické kampaně Greenpeace Thomas Gelin zákaz označil za „malý krok, ale správným směrem.“

 

Navzdory oslabeným ambicím je důležitá symbolika tohoto kroku zejména vzhledem k tomu, že jej schválila EU. Tím, že daly požehnání Francii, orgány EU v podstatě zmocnily ostatní členské státy, aby je následovaly (za předpokladu, že dokáží splnit kritéria stanovená Bruselem).

 

K velké nelibosti leteckých společností a letišť, které by na takovém opatření mohly tratit, byla politická bariéra prolomena. Pokud se v zemích celého bloku dostanou k moci ekologicky smýšlející politici, je nyní konec vnitrostátních letů na krátké vzdálenosti legitimním nástrojem v jejich arzenálu boje proti emisím.

 

Na obzoru je samozřejmě technické řešení, které by zákaz letů učinilo zastaralým. Pokud by se ukázalo, že elektrická nebo vodíková letadla jsou životaschopná, nabízela by ekologický způsob přepravy cestujících. Hlavní kritika elektrických letadel spočívá v tom, že jejich krátký dolet je činí nevhodnými pro většinu cest. Jsou ideální pro vnitrostátní dopravu, přinejmenším v relativně malých evropských zemích. Existuje totiž argument, že tato nová letadla jsou ve skutečnosti ekologičtější než vlaky, protože ke svému provozu nepotřebují koleje vložené do krajiny. Navzdory jejich slibnému vývoji ovšem bude trvat ještě několik let, než bude elektrická a vodíková letecká technologie vyspělá. Cestující, kteří jsou zvyklí dívat se na svou zemi shora, se zatím budou muset spokojit s výhledem na zvlněnou krajinu.

 

Dopravní politika německé vlády označena za "katastrofální

8. prosince 2021 byl německým kancléřem zvolen Olaf Scholz. Tento týden tedy uplyne rok fungování německé „semaforové“ koalice, neotřelé konstelace sociálních demokratů (SPD), Zelených a protržních liberálů (FDP). Na počátku své existence měla koalice v oblasti dopravy ambiciózní cíle. Především chtěla sladit dopravní politiku se svými klimatickými cíli. Aby to bylo dosaženo, mělo by podle koaliční dohody dojít k přechodu od silniční dopravy k železniční, přičemž ambiciózní cíl byl do roku 2030 zdvojnásobit počet cestujících vlakem a zvýšit podíl nákladní dopravy po železnici na 25 % (ze současných 18 %).

 

Brzy se však ukázalo, že liberální ministr dopravy Volker Wissing, nebo alespoň jeho straničtí kolegové z FDP, tuto ambici zcela nesdílejí. Přestože připustil, že změna může trvat dlouho a obvinil bývalou vládu, že je na tom s dopravní politikou obzvlášť špatně, zdá se, že zainteresované strany ztrácejí trpělivost.

 

Peter Westenberger, který zastupuje německé provozovatele nákladních vlaků, vyjádřil zklamání nad nedostatečnou snahou koalice splnit do roku 2030 cíl 25% podílu železniční dopravy. Ještě otevřenější byl „ekologický dopravní klub“ VCD, nevládní organizace usilující o ekologickou dopravu, který označil výsledky vlády za katastrofální. „Železnice jsou na pokraji sil a sotva se jim daří udržovat stávající služby. Vláda nadále pumpuje většinu peněz do silnic. Železnice a cyklistika musí bojovat o každé euro, zatímco auta a letadla jsou štědře dotována,“ napsala předsedkyně VCD Kerstin Haarmannová.

 

Zatímco koaliční smlouva stanovila cíl investovat výrazně víc do železnice než do silnic, jak vyplývá z údajů Sítě evropských železnic návrh rozpočtu na rok 2023 počítá s investicemi do železniční infrastruktury ve výši 2,1 miliardy eur, ale do silnic 3,9 miliardy eur.

 

O rok blíž k roku 2030 se tak zdá, že cíle, které si sami stanovili, jsou vzdálenější než kdykoli předtím.

 

Členské státy zaujaly postoj k modernizaci dopravní infrastruktury EU

Ministři dopravy EU se dohodli na svém postoji k revidované transevropské dopravní síti TEN-T a stanovili nové ambice pro přeshraniční dopravní infrastrukturu EU. Cílem revize TEN-T je zajistit bezproblémové dopravní spojení napříč Evropou pro zboží a cestující zahrnující železnice, vnitrozemské vodní cesty, námořní lodní trasy a silnice.

 

Podle revidovaného plánu bude infrastruktura EU modernizována v několika etapách, přičemž termín pro hlavní síť je stanoven na rok 2030, pro rozšířenou hlavní síť na rok 2040 a pro globální síť na rok 2050.

 

Ruská invaze na Ukrajinu částečně přesunula pozornost revize TEN-T k evropským armádám, přičemž byla předložena nová ustanovení, která mají zajistit, aby infrastruktura bloku mohla přepravovat vojáky, tanky a další válečné vybavení. Mezi hlavní změny, na kterých se členské státy dohodly, patří rozšíření klíčových dopravních koridorů na Ukrajinu a do Moldavska včetně přístavů Mariupol a Oděsa.

 

Členské státy se dále dohodly na přechodu na evropský standardní rozchod kolejí tam, kde je to ekonomicky proveditelné, čímž se v EU sjednotí rozchod železnic. V praxi se to dotkne zemí na východě bloku, které používají ruský rozchod - Finska, Estonska, Lotyšska a Litvy - a zemí používajících iberský rozchod - Španělska a Portugalska.

 

Cílem revizí je rovněž zlepšit osobní železniční tratě a do roku 2040 zvýšit jejich rychlost na minimálně 160 km/h, zatímco nákladní doprava musí být schopna dosáhnout rychlosti alespoň 100 km/h. Český ministr dopravy Martin Kupka uvedl, že dohoda přiblíží blok „nákladově efektivní a spolehlivé přepravě zboží a občanů v celé EU.“

 

Evropský parlament musí ještě definovat svůj postoj k ustanovení o TEN-T. To se očekává na začátku roku 2023.

 

Pozorovatelé dění kolem akumulátorů v EU se připravují na tsunami sekundárních právních předpisů

Zatímco zákonodárci EU jsou stále zaneprázdněni projednáváním podrobností nařízení EU o akumulátorech, lobbisté, sledující tento spis, se již připravují na tsunami sekundární legislativy, která bude rozhodovat o všech technických aspektech výroby a recyklace akumulátorů.

 

Jsou to téměř dva roky, co Evropská komise zveřejnila svůj návrh nařízení EU o akumulátorech, což je produkt, který je na jednotném trhu bloku stále neregulovaný a který má hrát klíčovou roli při přechodu k elektromobilitě. Kromě dopravy hrají ústřední roli i v digitálním přechodu prostřednictvím zařízení, jako jsou chytré telefony nebo přenosné počítače, které se staly všudypřítomnými v našem každodenním životě.

 

Stále probíhají takzvaná trialogová jednání mezi Komisí, Evropským parlamentem a Radou, přičemž několik otázek je stále nevyřešeno, jako je náležitá péče pro dodavatelské řetězce surovin nebo požadavky na využití a recyklaci materiálů. Vyjednavači EU doufají, že dosáhnou kompromis během závěrečného trialogu 9. prosince.

 

Výrobci automobilů a dodavatelský řetězec výrobců akumulátorů se mezitím již připravují na tsunami sekundární legislativy, která bude následovat po přijetí nařízení. Všechny technické informace, shromážděné podle těchto prováděcích pravidel, budou dostupné v digitálním „pasu akumulátoru“, který bude sledovat původ všech materiálů a součástí používaných při jeho výrobě.

 

Tyto akty v přenesené pravomoci budou například definovat, jak budou moci společnosti počítat a vykazovat svou spotřebu zelené energie. „Musíme se vyhnout situaci, kdy by společnosti mohly tvrdit, že využívají obnovitelné zdroje jednoduše nákupem levných zelených kompenzací ve formě záruk původu bez jakékoli reálné vazby na energii, kterou skutečně používají k výrobě akumulátoru,“ dodal Alex Keynes z nevládní organizaci pro čistou mobilitu Transport & Environment (T&E).

 

Podle výpočtů společnosti S&P Global Mobility se očekává, že se globální kapacita výroby lithio-ionových akumulátorů do roku 2025 více než zdvojnásobí. „Dostatečně ambiciózní akty v přenesené pravomoci mohou udržet příliš znečišťující výrobu akumulátorů mimo Evropu a mít dominový efekt na zbytek světa, díky čemuž budou akumulátory všude udržitelnější,“ řekla Rita Tedesco, vedoucí energetického přechodu v nevládní organizaci Environmental Coalition on Standards (ECOS).

 

Zákonodárci EU se poprvé na světě dohodli na stanovení ceny emisí z lodní dopravy

Zákonodárci EU se dohodli na začlenění námořní dopravy do systému EU pro obchodování s emisemi ETS, což je krok, který poprvé přinutí provozovatele lodí platit za emise uhlíku.

 

Uber vyzývá řidiče, aby si v zájmu dosažení cíle nulových emisí pořídili elektromobily

Globální gigant Uber, který se zabývá přepravou osob, si stanovil cíl, že do roku 2030 bude v Evropě a do roku 2040 na všech trzích provozovat vozidla s nulovými emisemi. Tato ambice vyžaduje, aby se jeho samostatně pracující řidiči vzdali svých vozů na benzin nebo naftu a nahradili je ekologičtějšími technologiemi.

 

Komise sankcionuje Belgii za pozdní transpozici směrnic EU

Evropská komise zaslala Belgii formální upozornění za to, že včas nezavedla do vnitrostátního práva různé směrnice týkající se životního prostředí a dopravy.

 

Čínští astronauti vstoupili na palubu vesmírné stanice v rámci historické mise

Tři čínští astronauti dorazili na čínskou vesmírnou stanici, aby se poprvé v historii čínského vesmírného programu vystřídali na oběžné dráze, a zahájili tak provoz druhé obydlené základny na nízké oběžné dráze po Mezinárodní vesmírné stanici vedené NASA.