name | autoweek.cz
EU schválila 3,2 miliardy eur na podporu výzkumu akumulátorů
12.12.2019 | Vladimír Rybecký | Aktuality
Evropská komise schválila státní podporu ve výši 3,2 miliardy eur v sedmi zemích Evropské unie na výzkum a inovace technologií akumulátorů. Poté, co Evropu přešla vášeň pro naftu, propadla lásce k elektromobilitě. Žádný plán B není připraven.
Evropská komise schválila projekty podpory výzkumu a inovací v rámci preferované oblasti akumulátorů pro elektromobily v Belgii, Finsku, Francii, Německu, Itálii, Polsku a Švédsku. Evropská komise očekává se, že 3,2 miliardy eur z veřejných financí bude následovat dalších 5 miliard eur ze soukromých investic. Dokončení celého projektu je plánováno na rok 2031.
Komise uvedla, že projekt zahrnuje ambiciózní a riskantní výzkum a vývoj v celém řetězci - od těžby a zpracování surovin přes výrobu pokročilých chemických materiálů, konstrukce článků a modulů a jejich integraci do inteligentních systémů až po recyklaci a opětovné využití použitých akumulátorů.
„Výroba akumulátorů v Evropě má pro naše hospodářství a společnost strategický význam, protože má potenciál z hlediska čisté mobility a energie, tvorby pracovních míst, udržitelnosti a konkurenceschopnosti. Schválená podpora zajistí, aby tento důležitý projekt mohl pokračovat, aniž by to nepřiměřeně narušovalo hospodářskou soutěž,“ uvedla odcházející eurokomisařka odpovědná za hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.
Místopředseda Evropské komise a komisař pro energetiku Maroš Šefčovič k tomu dodal: „Díky intenzivnímu úsilí sedmi členských států, průmyslu a Komise se objevuje první celoevropský ekosystém s vedoucími projekty ve všech částech celého řetězce výroby akumulátorů.“
Slova plná frází jen dokazují naprostou neznalost celé problematiky. Evropa však musí něco udělat, protože zatímco EU prosazuje nekompromisní ekologické reformy, ekonomicky na nich jako dominantní dodavatelé akumulátorů těží firmy z Asie, především z Číny. Evropa formou emisních limitů pod hrozbou likvidačních sankcí přinutila automobilky investovat do elektromobility Automobilky investovaly miliardy eur do vývoje elektromobilů, ale bez státní podpory není o vozidla s místně nulovými emisemi zájem. Přitom žádný záložní plán nemá nikdo připraven!
Navzdory informacím o tom, jak elektromobilita změní svět, a průzkumům, které tvrdí, že motoristé mají o elektromobily zájem, prodejní čísla dokazují opak. Prodej elektrifikovaných vozidel v zaznamenání hodné míře existuje jen v zemích, kde je státem dotovaný. Jakmile stát dotace ukončí, prodej okamžitě dramaticky klesá. Důkazem je vývoj v posledních měsících ve Velké Británii.
Za region zaslíbený elektromobilitě se vydává Čína. Jenže agentura Bernstein Research zjistila, že 70 % z 1,2 milionu plně elektricky poháněných nebo hybridních vozů prodaných v Číně za poslední rok směřovalo do vládních organizací a k firmám. Jakmile skončil vládní program dotací, prodej se vzhledem k malému zájmu mezi soukromníky propadl na minimum - v listopadu meziročně o 40 %.
Zatímco celosvětový prodej elektrifikovaných vozidel do října vzrostl o 13 %, v Severní Americe klesl o 2 % (při dodávkách 301 000 vozidel), zatímco Evropa vzrostl o 37 % (na 395 000 vozidel). Je to částečně kvůli tomu, že vzdálenosti mezi evropskými městy jsou kratší s více nabíjecími místy mezi nimi, takže podmínky pro provoz elektromobilů jsou zde příznivější, ale i proto, že většina členských států EU nabízí různé pobídky při nákupu elektrifikovaných vozidel a jejich osvobození od daní.
Elektrifikovaná auta (včetně plug-in hybridů) představují jen 2,1 % celosvětového prodeje nových automobilů. Přesto evropské automobilky hodlají do roku 2025 ukončit vývoj motorů s vnitřním spalováním a plánují rozsáhlé propouštění, aby získaly prostředky na vývoj nové techniky. Objevují se prognózy, které tvrdí, že do roku 2040 nepřesáhne podíl elektrifikovaných vozidel 32 % prodeje, ovšem automobilky počítají s tím, že do roku 2030 se tento podíl přiblíží k 50 %.
Prodej nových aut se zatím v Evropě nepropadl v takové míře jako v Číně, ovšem objevují se náznaky budoucích velkých potenciálních problémů. Hospodářský růst se téměř zastavil, ziskové marže se zmenšují a lidé vyrážejí do ulic protestovat proti vládám kvůli růstu životních nákladů. Automobilový průmysl v Evropě se transformuje na výrobu elektromobilů a přitom zavírá oči před blížícími se skutečnými problémy.
Propagátoři elektromobility uvádějí, že její konkurenceschopnost vyžaduje větší pokrok ve vývoji akumulátorů. Levnější ukládání energie a prodloužení dojezdu spolu s vyšší trvanlivostí s ohledem na udržení kapacity se pokládá za klíč k náhradě vozidel se spalovacími motory. Jenže ani sebevětší investice nemohou zajistit obejití fyzikální zákony. Představa, že někdy budeme mít k dispozici akumulátory o velikosti srovnatelné s nádrží na benzin či naftu, a přitom umožňující dojezd srovnatelný s fosilními palivy není naivní, ale hloupá.
Komise uvedla, že projekt zahrnuje ambiciózní a riskantní výzkum a vývoj v celém řetězci - od těžby a zpracování surovin přes výrobu pokročilých chemických materiálů, konstrukce článků a modulů a jejich integraci do inteligentních systémů až po recyklaci a opětovné využití použitých akumulátorů.
„Výroba akumulátorů v Evropě má pro naše hospodářství a společnost strategický význam, protože má potenciál z hlediska čisté mobility a energie, tvorby pracovních míst, udržitelnosti a konkurenceschopnosti. Schválená podpora zajistí, aby tento důležitý projekt mohl pokračovat, aniž by to nepřiměřeně narušovalo hospodářskou soutěž,“ uvedla odcházející eurokomisařka odpovědná za hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.
Místopředseda Evropské komise a komisař pro energetiku Maroš Šefčovič k tomu dodal: „Díky intenzivnímu úsilí sedmi členských států, průmyslu a Komise se objevuje první celoevropský ekosystém s vedoucími projekty ve všech částech celého řetězce výroby akumulátorů.“
Slova plná frází jen dokazují naprostou neznalost celé problematiky. Evropa však musí něco udělat, protože zatímco EU prosazuje nekompromisní ekologické reformy, ekonomicky na nich jako dominantní dodavatelé akumulátorů těží firmy z Asie, především z Číny. Evropa formou emisních limitů pod hrozbou likvidačních sankcí přinutila automobilky investovat do elektromobility Automobilky investovaly miliardy eur do vývoje elektromobilů, ale bez státní podpory není o vozidla s místně nulovými emisemi zájem. Přitom žádný záložní plán nemá nikdo připraven!
Navzdory informacím o tom, jak elektromobilita změní svět, a průzkumům, které tvrdí, že motoristé mají o elektromobily zájem, prodejní čísla dokazují opak. Prodej elektrifikovaných vozidel v zaznamenání hodné míře existuje jen v zemích, kde je státem dotovaný. Jakmile stát dotace ukončí, prodej okamžitě dramaticky klesá. Důkazem je vývoj v posledních měsících ve Velké Británii.
Za region zaslíbený elektromobilitě se vydává Čína. Jenže agentura Bernstein Research zjistila, že 70 % z 1,2 milionu plně elektricky poháněných nebo hybridních vozů prodaných v Číně za poslední rok směřovalo do vládních organizací a k firmám. Jakmile skončil vládní program dotací, prodej se vzhledem k malému zájmu mezi soukromníky propadl na minimum - v listopadu meziročně o 40 %.
Zatímco celosvětový prodej elektrifikovaných vozidel do října vzrostl o 13 %, v Severní Americe klesl o 2 % (při dodávkách 301 000 vozidel), zatímco Evropa vzrostl o 37 % (na 395 000 vozidel). Je to částečně kvůli tomu, že vzdálenosti mezi evropskými městy jsou kratší s více nabíjecími místy mezi nimi, takže podmínky pro provoz elektromobilů jsou zde příznivější, ale i proto, že většina členských států EU nabízí různé pobídky při nákupu elektrifikovaných vozidel a jejich osvobození od daní.
Elektrifikovaná auta (včetně plug-in hybridů) představují jen 2,1 % celosvětového prodeje nových automobilů. Přesto evropské automobilky hodlají do roku 2025 ukončit vývoj motorů s vnitřním spalováním a plánují rozsáhlé propouštění, aby získaly prostředky na vývoj nové techniky. Objevují se prognózy, které tvrdí, že do roku 2040 nepřesáhne podíl elektrifikovaných vozidel 32 % prodeje, ovšem automobilky počítají s tím, že do roku 2030 se tento podíl přiblíží k 50 %.
Prodej nových aut se zatím v Evropě nepropadl v takové míře jako v Číně, ovšem objevují se náznaky budoucích velkých potenciálních problémů. Hospodářský růst se téměř zastavil, ziskové marže se zmenšují a lidé vyrážejí do ulic protestovat proti vládám kvůli růstu životních nákladů. Automobilový průmysl v Evropě se transformuje na výrobu elektromobilů a přitom zavírá oči před blížícími se skutečnými problémy.
Propagátoři elektromobility uvádějí, že její konkurenceschopnost vyžaduje větší pokrok ve vývoji akumulátorů. Levnější ukládání energie a prodloužení dojezdu spolu s vyšší trvanlivostí s ohledem na udržení kapacity se pokládá za klíč k náhradě vozidel se spalovacími motory. Jenže ani sebevětší investice nemohou zajistit obejití fyzikální zákony. Představa, že někdy budeme mít k dispozici akumulátory o velikosti srovnatelné s nádrží na benzin či naftu, a přitom umožňující dojezd srovnatelný s fosilními palivy není naivní, ale hloupá.
Další články
© 2025 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz