name | autoweek.cz

Euro 7: volba mezi ekonomickou silou nebo zdravím?

27.09.2023 | | Doprava

Vítejte u nejnovějšího souhrnu zpráv Euractivu o mobilitě z celé Evropy od Seana Gouldinga Carrolla a Jonathana Packroffa. (Tentokrát s pochybností ze strany autoweek.cz).

Evropští lídři přistoupili ke zmírnění nových norem pro znečištění automobilů, známých jako Euro 7, s argumentem, že ekonomický dopad pravidel, jejichž cílem je chránit lidské zdraví zlepšením kvality ovzduší, je příliš velký na to, aby je unesl automobilový průmysl.

 

Vzhledem k rozhořčení výrobců automobilů nad dodatečnými náklady spojenými s prováděním změn předložených Komisí – náklady, které by se přenesly na spotřebitele – se může rozhodnutí zdát z hlediska trhu rozumné. Většina zemí pro slabší text, zejména klub osmi stejně smýšlejících národů v čele s Českou republikou zahrnující Francii a Itálii, uváděla při zdůvodňování svého postoje potenciální ztrátu pracovních míst a horší mezinárodní konkurenceschopnost.

 

Opačným argumentem však je, že znečištění z vozidel – jako jsou jemné částice (PM10, PM2,5) a oxidy dusíku (NO_X) – přispívá k řadě zdravotních problémů, jako je rakovina plic a srdeční choroby.

 

A i když přecházíme na elektrická vozidla, vozidla na benzin a naftu zůstanou na silnicích ještě desítky let – ve větší míře v chudších částech světa.

 

Podle studie americké neziskové skupiny International Council for Clean Transportation (ICCT) povede neprovedení návrhu Komise Euro 7 od 1. července 2025 k dalším 7500 předčasným úmrtím v Evropě (definovaným jako úmrtí z příčin jiné než stáří). Jakou hodnotu má tedy předčasná smrt, když ji poměříme ekonomickými zájmy? Může se to zdát jako říše abstraktní filozofie, ale s Euro 7 mají naši volení úředníci za úkol provést takový výpočet.

 

Velká část legislativy je citlivým kompromisem mezi tím, co je v nejlepším zájmu jednotlivce, a zastřešujícími požadavky naší společnosti. Normy výroby potravin, pravidla bezpečnosti silničního provozu, limity kvality ovzduší – legislativa upravující tyto otázky jsou vytvořeny s vědomím, že příliš přísné normy by byly příliš nákladné, příliš obtížné a nakonec příliš omezující.

 

Zákonodárci se spíš snaží najít rovnováhu mezi zajištěním vysokých standardů aniž by nadměrně zatěžovali ekonomickou aktivitu a každodenní život. V těchto případech se filozofie stává něčím hmatatelným: Kolik případů otravy jídlem je přijatelných? Nebo autonehody? Nebo respirační úmrtí?

 

Když došlo na zmírnění norem znečištění Euro 7, ministři na pondělním zasedání Rady zdůvodnili tento krok jednoduše. Byla to „realistická“ věc. Bylo to „pragmatické“ vzhledem k ekonomické závislosti Evropy na automobilovém průmyslu. Bylo to „rozumné“ rozhodnutí. Narušení automobilového průmyslu by vedlo k mnohem horšímu výsledku s rozsáhlými ztrátami pracovních míst, jak se tvrdilo.

 

Ale používat takový jazyk – realismus, pragmatismus, rozumnost – pokrývá to, co je docela brutální realita: že Evropa je ochotna přijmout několik tisíc předčasných úmrtí pokud automobilový sektor bloku zůstane silný tváří v tvář globální konkurenci.

 

V podstatě není „realistické“ očekávat, že lidé budou moci projít po ucpané městské ulici (napadá mě Rue de la Loi v Bruselu), aniž by se nadýchali škodlivin. Nepohodlí astmatiků a dalších osob s dýchacími problémy v městských oblastech s vysokou hustotou dopravy je ve skutečnosti nedílnou součástí evropského „pragmatismu“. A je „rozumné“ odsoudit tisíce (podle studie ICCT) k brzkému hrobu ve jménu evropského podílu na globálním trhu a národního HDP.

 

Vyvážit ekonomickou sílu kontinentu, která má obrovský dopad na blahobyt jednotlivců, s potřebou hmatatelně chránit zdraví, není snadný úkol. Jsou to nepochybně těžká rozhodnutí. Naši lídři však musí mít jasno v tom, co mají na mysli, když snadno zdůvodňují svůj postoj jako „realistický“ a „pragmatický“.

 

(Pozn. autoweek.cz: ICCT ve své zprávě ze 12. září neuvádí žádný zdroj ani metodiku, jak ke konstatování 7200 předčasných úmrtí v Evropě do roku 2050 v případě nepřijetí nejtvrdšího znění Euro 7 dospěla.

Nezisková organizace ICCT podle své poslední zveřejněné výroční zprávy za rok 2021 získala na svou činnost 16,4 milionu dolarů od jiných neziskových organizací a nadací, od Evropské komise, Programu OSN pro životní prostředí, německé Spolkové agentury pro životní prostředí, Evropské nadace pro klima, Dětského investičního fondu, institutu Aspen atd. Její sídlo je v centru Berlína v novém areálu Berlin Business Location Center, což je gigantické sídlo pro start-upy a investiční společnosti).

 

Nové německé mýtné na podporu železniční infrastruktury

To, že německý státní železniční operátor Deutsche Bahn (DB) má potíže, je skutečnost dobře známá každému, kdo se v posledních několika letech pokusil po této zemi cestovat vlakem. V souladu s tím začátkem tohoto měsíce německý ministr dopravy Volker Wissing (FDP/Renew Europe) hrdě oznámil „bezprecedentní“ investiční balíček pro společnost: 40 miliard eur víc pro DB do roku 2027 a 40 klíčových tras, které mají být modernizovány do roku 2030.

 

Ale odkud tyto peníze pocházejí? Částečně bude pocházet z nových poplatků za CO₂ pro nákladní automobily, které se budou rovnat ceně uhlíku 200 eur za tunu CO₂. Při prvním projednávání v německém parlamentu se to přirozeně setkalo s mnohem méně nadšeným ohlasem – bez Wissingovy přítomnosti.

 

Německo by přešlo na horní hranici toho, co bylo povoleno z hlediska poplatků za CO₂ podle pravidel EU Eurovignette, tvrdí opoziční strany CDU/CSU (EPP). „Logistické společnosti budou muset přenést náklady na zákazníky. To zdraží všechno zboží,“ řekl zákonodárce Henning Rehbaum (CDU). Jelikož však náklady na dopravu tvoří pouze malý podíl na celkových cenách zboží, očekává se, že tento vliv bude omezený. Oliver Luksic z FDP opatření označil za změnu paradigmatu, protože poprvé budou výnosy z mýtného použity na financování železniční infrastruktury.

 

Vláda doufá, že opatření také v nákladní dopravě podpoří přechod ze silnice na železnici. „A pouze fungující železnice může přepravovat zboží,“ řekl během debaty zelený politik Stefan Gelbhaar.

 

Zákon o multimodálním prodeji jízdenek byl zpožděn kvůli negativnímu hodnocení

Přeshraniční dopravní společnosti v odvětví železniční, autokarové a letecké dopravy bedlivě sledují pokrok v oblasti takzvaného nařízení o multimodálních službách digitální mobility MDMS, což je návrh zákona, který měl být předložen Evropskou komisí v nadcházejících týdnech. Cílem zákona je usnadnit rezervaci dálkových cest v jediném on-line prostoru, což uživatelům umožňuje vyhodnotit řadu možností cestování a vybrat si různé režimy a společnosti k dokončení své cesty.

 

Nařízení bylo původně zamýšleno pouze jako prostředek k řešení domnělých nedostatků při vydávání železničních jízdenek, protože rezervace přeshraničních jízd vlakem u různých provozovatelů byla považována za obtížnou. Od té doby byla rozšířena o další druhy dopravy.

 

Specifika zákona ještě nebyla odhalena. Prodejci letenek třetích stran doufají v rozsáhlou legislativu, zatímco železniční a letecké společnosti chtějí mnohem omezenější nabídku. Možná si však budeme muset počkat déle, než uvidíme, co přesně má Komise na mysli.

 

Euractiv chápe, že návrh posouzení dopadu – který kvantifikuje dopady právních předpisů – obdržel negativní hodnocení Výborem pro kontrolu regulace, orgánu pověřeného dohledem nad navrhovanou legislativou. Zdroje, které věci rozumí, říkají, že výbor měl pocit, že neexistuje dostatek důkazů na podporu přijatých opatření.

 

Komise se nyní musí zabývat kritikou a znovu ji předložit – proces, který způsobí určité vnitřní zpoždění. Takový neúspěch je špatnou zprávou pro zastánce nařízení o prodeji vstupenek, protože čím blíže se blížíme k volbám do EU (plánovaným na červen 2024), tím obtížnější je rychle manévrovat s legislativou prostřednictvím politické mašinérie EU.

 

Rada EU přijala oslabenou pozici Euro 7 navzdory námitkám Německa

Země EU se oficiálně dohodly na svém postoji k návrhu norem pro znečištění vozidel, známým jako Euro 7, čímž výrazně zmírnily původní návrh Komise ve zjevné snaze zajistit konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu.

 

Nový návrh EU spalovací motory v autech nezachrání, uvádí to lobby e-fuels

„Předběžný návrh Evropské komise na novou kategorii vozů poháněných výhradně e-palivy de facto zastaví prodej vozů se spalovacími motory po roce 2035, protože technické požadavky nelze reálně splnit,“ řekl v rozhovoru pro Euractiv šéf eFuel Alliance.

 

Zelená neziskovka podporuje kontroverzní CCS, aby zajistila, že e-paliva dosáhnou CO₂ neutralitu

„Zachycování a ukládání uhlíku (CCS) lze v omezených případech nasadit, aby bylo zajištěno, že syntetická paliva dosáhnou úplnou klimatickou neutralitu,“ uvedla zelená skupina Transport & Environment Euractivu v reakci na tvrzení výrobců e-paliv, že 100% snížení emisí není možné.

 

Francie usiluje o minimální cenu letů v Evropě

Francie bude usilovat o podporu ostatních zemí Evropské unie pro minimální cenu letů v Evropě ve snaze snížit podíl leteckého sektoru na změně klimatu. Prohlásil to ministr dopravy Clément Beaune.

 

Zoufalí zahraniční řidiči kamionů pořádají v Německu hladovku

Zahraniční řidiči kamionů, kteří přepravují zboží po Evropě, zahájili v Německu hladovku jako součást týdenního přerušení práce a označili to za svou poslední naději, aby upozornili na vykořisťování, o kterém tvrdí, že jím trpí.