name | autoweek.cz
Evropa potřebuje přidat ve hře o akumulátory
06.04.2022 | | Aktuality
Evropa může hrát zvláštní roli při stanovování norem, které budou mít globální dopad a zabrání předčasnému vyřazování akumulátorů, píše Claudius Jehle pro Euractiv.
Claudius Jehle je generální ředitel společnosti Volytica diagnostics, německého poskytovatele softwaru nabízejícího nezávislou diagnostiku akumulátorů. Následující text připravil pro zpravodajskou agenturu Euractiv informující o dění v EU.
Předpokládá se, že poptávka po lithiu do roku 2040 vzroste o 2000 % - pokud svět do roku 2050 splní svůj cíl dosáhnout nulové emise, což je cíl, který musí být dosažen aby globální oteplení nepřekročilo 1,5 °C. Stejně tak spotřeba kobaltu vzroste o 600 %, niklu o 300 % a mědi o 200 %.
Všechny tyto materiály používáme v Li-Ion akumulátorech, které hrají zásadní roli v našem přechodu od fosilních paliv. Odhaduje se, že celosvětový trh s elektrickými vozidly dosáhne do roku 2030 hodnoty více než 700 miliard eur a bude zcela závislý na výrobě akumulátorů. Dodávky těchto životně důležitých surovin mohou ovlivnit nebo narušit naši schopnost plnit naše klimatické cíle.
Kovy v našich akumulátorech nejsou obnovitelné zdroje
Vzhledem k nárůstu poptávky cena těchto kovů již nyní prudce roste a očekává se, že bude růst nadále. Analytici sice očekávají, že produkce všech čtyř kovů by mohla v příštích letech dohnat poptávku, ceny nicméně odrážejí skutečnost, že jejich dostupnost je omezená. A samozřejmě nejde o obnovitelné zdroje. Pokud se jejich používání nestane mnohem efektivnější než dnes, může celé rostoucí odvětví elektromobility čelit nedostatku, kolísavým cenám a stále větší globální závislosti.
Dodavatelský řetězec akumulátorů a průmyslová výroba se tak musí stát udržitelnější a Evropa může sehrát zvláštní roli při stanovování norem, které mají globální dopad: norem pro transparentnost v dodavatelském řetězci, ekologičtější postupy těžby, příliš dlouho přehlížené, pro udržitelné a efektivní využívání těchto surovin.
Normy měření pro akumulátory jsou zastaralé
Ve všech průmyslových odvětvích, v nichž se používají Li-Ion akumulátory, se stále uplatňují stejná kritéria konce životnosti (EOL - End of Life), která byla navržena v devadesátých letech. Tato kritéria nejsou ani stanovena jako standard, ale stala se běžně používanou praxí. Vztahují se pouze na zbytkovou kapacitu akumulátoru a netýkají se například otázek souvisejících s bezpečností. Tato hodnota se běžně označuje jako stav akumulátoru (SoH - State-of-Health). Předpokládá se, že konec životnosti akumulátoru (EOL) je dosažen při 70 % až 80 % kapacity nového. Jednoduše řečeno: maximální dojezd vozidla se snížil na 70 - 80 %. Takováto hrubá pravidla dávala smysl v počátcích použití této technologie.
Pokud však tato kritéria zůstanou nezpochybněna, tak odhady naznačují, že nejméně 2 miliony tun akumulátorů budou předčasně vyřazeny. Akumulátor je již nyní nejdražší opotřebovatelnou součástí elektrického vozidla a, jak jsme viděli, obsahuje neobnovitelné zdroje, jejichž ceny rostou. Je zřejmé, že k posouzení stavu akumulátoru potřebujeme podrobnější kontrolu a více informací.
Pro diagnostiku stavu akumulátoru je nutná úplná transparentnost dat
Za kritérii měření stavu akumulátoru se skrývá ještě větší problém: nedostatek transparentnosti. I kdyby byla dohodnuta vylepšená a udržitelnější kritéria, dodnes neexistuje způsob, jak by majitelé vozidel skutečně určovali stav akumulátoru (SoH). V mnoha případech vozidlo udává hodnotu určenou autodiagnostickými systémy výrobce.
Věřte tomu nebo ne, ale výroba elektrických vozidel stále nemá žádný standardizovaný rámec pro hodnocení kvality akumulátorů. Nezávislým testovacím nebo auditorským firmám, jako jsou TÜV v Německu nebo MOT ve Velké Británii, chybí přístup nebo technologie k určení zbytkové hodnoty nebo kvality akumulátorů.
Abychom z kovů vytěžili maximum a drasticky snížili naši závislost na nových dodávkách surovin, potřebujeme hlubokou, nediskriminační transparentnost. Evropa musí umožnit nezávislé testování akumulátorů, včetně sdílení dat se zákazníky a poskytovateli služeb třetích stran a standardních rozhraní.
Transparentně se můžeme vyhnout plýtvání těchto více než 2 milionů tun akumulátorů a snížit naši závislost na surovinách. Uživatelé nebo výrobci budou moci vytěžit skutečné maximální využití z akumulátorů v jejím prvním životě, tedy v autě, a poté také v potenciálním druhém životě, například jako záložní zdroj energie pro elektrickou síť. Poté může být část surovin znovu získána pomocí vhodných recyklačních mechanismů.
Spolupráce: základ transparentnosti a udržitelného průmyslu
Pro průmysl elektrických vozidel a sektor skladování energie je spolupráce založená na transparentnosti a sdílení dat jedinou cestou ke skutečné udržitelnosti. Náš úspěch, komerční i ekologický, bude určován naší ochotou zvolit si tuto cestu. Zaujmout vedoucí pozici směrem k těmto cílům nyní zajistí, že evropský trh bude hrát vedoucí roli ve světě i při výrobě nejudržitelnějších a nejkvalitnějších akumulátorů právě když se tyto stanou celosvětově nepostradatelnými.
Předpokládá se, že poptávka po lithiu do roku 2040 vzroste o 2000 % - pokud svět do roku 2050 splní svůj cíl dosáhnout nulové emise, což je cíl, který musí být dosažen aby globální oteplení nepřekročilo 1,5 °C. Stejně tak spotřeba kobaltu vzroste o 600 %, niklu o 300 % a mědi o 200 %.
Všechny tyto materiály používáme v Li-Ion akumulátorech, které hrají zásadní roli v našem přechodu od fosilních paliv. Odhaduje se, že celosvětový trh s elektrickými vozidly dosáhne do roku 2030 hodnoty více než 700 miliard eur a bude zcela závislý na výrobě akumulátorů. Dodávky těchto životně důležitých surovin mohou ovlivnit nebo narušit naši schopnost plnit naše klimatické cíle.
Kovy v našich akumulátorech nejsou obnovitelné zdroje
Vzhledem k nárůstu poptávky cena těchto kovů již nyní prudce roste a očekává se, že bude růst nadále. Analytici sice očekávají, že produkce všech čtyř kovů by mohla v příštích letech dohnat poptávku, ceny nicméně odrážejí skutečnost, že jejich dostupnost je omezená. A samozřejmě nejde o obnovitelné zdroje. Pokud se jejich používání nestane mnohem efektivnější než dnes, může celé rostoucí odvětví elektromobility čelit nedostatku, kolísavým cenám a stále větší globální závislosti.
Dodavatelský řetězec akumulátorů a průmyslová výroba se tak musí stát udržitelnější a Evropa může sehrát zvláštní roli při stanovování norem, které mají globální dopad: norem pro transparentnost v dodavatelském řetězci, ekologičtější postupy těžby, příliš dlouho přehlížené, pro udržitelné a efektivní využívání těchto surovin.
Normy měření pro akumulátory jsou zastaralé
Ve všech průmyslových odvětvích, v nichž se používají Li-Ion akumulátory, se stále uplatňují stejná kritéria konce životnosti (EOL - End of Life), která byla navržena v devadesátých letech. Tato kritéria nejsou ani stanovena jako standard, ale stala se běžně používanou praxí. Vztahují se pouze na zbytkovou kapacitu akumulátoru a netýkají se například otázek souvisejících s bezpečností. Tato hodnota se běžně označuje jako stav akumulátoru (SoH - State-of-Health). Předpokládá se, že konec životnosti akumulátoru (EOL) je dosažen při 70 % až 80 % kapacity nového. Jednoduše řečeno: maximální dojezd vozidla se snížil na 70 - 80 %. Takováto hrubá pravidla dávala smysl v počátcích použití této technologie.
Pokud však tato kritéria zůstanou nezpochybněna, tak odhady naznačují, že nejméně 2 miliony tun akumulátorů budou předčasně vyřazeny. Akumulátor je již nyní nejdražší opotřebovatelnou součástí elektrického vozidla a, jak jsme viděli, obsahuje neobnovitelné zdroje, jejichž ceny rostou. Je zřejmé, že k posouzení stavu akumulátoru potřebujeme podrobnější kontrolu a více informací.
Pro diagnostiku stavu akumulátoru je nutná úplná transparentnost dat
Za kritérii měření stavu akumulátoru se skrývá ještě větší problém: nedostatek transparentnosti. I kdyby byla dohodnuta vylepšená a udržitelnější kritéria, dodnes neexistuje způsob, jak by majitelé vozidel skutečně určovali stav akumulátoru (SoH). V mnoha případech vozidlo udává hodnotu určenou autodiagnostickými systémy výrobce.
Věřte tomu nebo ne, ale výroba elektrických vozidel stále nemá žádný standardizovaný rámec pro hodnocení kvality akumulátorů. Nezávislým testovacím nebo auditorským firmám, jako jsou TÜV v Německu nebo MOT ve Velké Británii, chybí přístup nebo technologie k určení zbytkové hodnoty nebo kvality akumulátorů.
Abychom z kovů vytěžili maximum a drasticky snížili naši závislost na nových dodávkách surovin, potřebujeme hlubokou, nediskriminační transparentnost. Evropa musí umožnit nezávislé testování akumulátorů, včetně sdílení dat se zákazníky a poskytovateli služeb třetích stran a standardních rozhraní.
Transparentně se můžeme vyhnout plýtvání těchto více než 2 milionů tun akumulátorů a snížit naši závislost na surovinách. Uživatelé nebo výrobci budou moci vytěžit skutečné maximální využití z akumulátorů v jejím prvním životě, tedy v autě, a poté také v potenciálním druhém životě, například jako záložní zdroj energie pro elektrickou síť. Poté může být část surovin znovu získána pomocí vhodných recyklačních mechanismů.
Spolupráce: základ transparentnosti a udržitelného průmyslu
Pro průmysl elektrických vozidel a sektor skladování energie je spolupráce založená na transparentnosti a sdílení dat jedinou cestou ke skutečné udržitelnosti. Náš úspěch, komerční i ekologický, bude určován naší ochotou zvolit si tuto cestu. Zaujmout vedoucí pozici směrem k těmto cílům nyní zajistí, že evropský trh bude hrát vedoucí roli ve světě i při výrobě nejudržitelnějších a nejkvalitnějších akumulátorů právě když se tyto stanou celosvětově nepostradatelnými.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz