name | autoweek.cz
Francie bez spalovacích motorů?
08.07.2017 | Vladimír Rybecký | Aktuality
Ministr energetiky Nicolas Hulot ohlásil plán, podle něhož Francie do roku 2040 ukončí prodej vozidel se spalovacími motory - vznětovými i zážehovými - aby se stala uhlíkově neutrální zemí. Hulot tak nepřímo ohlásil podporu elektromobilitě, protože žádnou jinou náhradu nenabídl.
Ministr energetiky Nicolas Hulot při prezentaci Klimatického plánu země slíbil daňovou podporu pro nahrazení vozidel se vznětovými motory staršími 20 let a zážehovými motory vyrobenými před rokem 2001 novými auty nebo ojetými, ale vyrobenými později. Vláda rovněž zastaví hledání nových ložisek ropy a zemního plynu na svém území.
Dalším krokem má být úplné odstavení elektráren spalujících uhlí (ty v současné době představují méně než 5 % celkové produkce elektrické energie v zemi) do roku 2022 a motivování majitelů domů aby začali produkovat vlastní energii. Současně s tím ale Hulot chce omezit závislost Francie na jaderné energetice snížením jejího podílu ze současných více než 75 % na méně než 50 % v roce 2025. Francie se realizací tohoto náročného plánu chce podle Hulota stát jedničkou v zelené ekonomice.
Elektrický pohon se u automobilů používá od konce 19. století a ani po 120 letech se u něj nepodařilo vyřešit dva jeho základní problémy - malý dojezd a dlouhé dobíjení akumulátorů. Přes mnohé dotační programy je podíl elektromobilů na celkovém prodeji automobilů zanedbatelný. V současné době elektromobily ve Francii představují 1,2 % podílu celkového trhu s novými automobily, což je jedna z nejvyšších hodnot v Evropě. V celé Evropě vloni navzdory bohatým dotacím nabízeným na největším evropském trhu v Německu dokonce klesl z 1,2 % v roce 2015 na 1,1 %, přičemž v zemích EU (tedy bez Norska) to bylo dokonce jen 0,6 %.
Dotace na likvidaci starší aut mohou přinést zvýšení prodeje nových aut především pro domácí automobilky. Peugeot, Citroën a Renault podle Evropské agentury pro ochranu životního prostředí EEA zaujímají také první tři místa mezi automobilkami s nejnižší produkcí emisí CO2 v Evropě.
Francouzské automobilky také pracují na elektrifikaci svých modelů. Renault je díky realizaci plánu Carlose Ghosna už několik let jedničkou v prodeji elektromobilů v Evropě (také v Německu nejvíc těžil z vládního dotačního programu). Aliance Renault-Nissan vloni dodala 425 000 elektromobilů z celkové celosvětové produkce okolo 2 milionů vozidel s čistě elektrickým pohonem. PSA chce mít do roku 2023 80 % svých modelů i ve verzích s elektrickým pohonem.
Prohlášení o eliminaci spalovacích motorů už nedávno vydali politici i v dalších zemích - v Německu chtějí podobný zákaz od roku 2030, Nizozemsko a Norsko dokonce už od roku 2025. Tyto země ale do zákazu nezahrnují hybridní pohony, které kombinují spalovací motory s elektromotory (a většinu doby provozu tedy spalují fosilní paliva). Podobně Velká Británie zveřejnila plán do roku 2040 přejít na vozidla s elektrickým pohonem nebo s velmi nízkými emisemi (ULEV).
Podle ekonoma Stanfordské university Tonyho Seba elektromobily vytlačí spalovací motory ze silnic mnohem rychleji: „Zakazovat auta se spalovacími motory od roku 2040 je jako zakazovat použití koní ve veřejné dopravě - i bez tohoto zákazu už žádná nebudou.“
Ať už bude mít pravdu Tony Sebo nebo skeptici, upozorňující na řešení zásadních problémů elektromobility a chybějící kapacity výroby elektrické energie neznečišťující životní prostředí, jedno je jisté - v roce 2040 Nicolas Hulot nebude ministrem energetiky, takže ze svých ničím nepodložených plánů nebude muset Francouzům skládat účet.
Dalším krokem má být úplné odstavení elektráren spalujících uhlí (ty v současné době představují méně než 5 % celkové produkce elektrické energie v zemi) do roku 2022 a motivování majitelů domů aby začali produkovat vlastní energii. Současně s tím ale Hulot chce omezit závislost Francie na jaderné energetice snížením jejího podílu ze současných více než 75 % na méně než 50 % v roce 2025. Francie se realizací tohoto náročného plánu chce podle Hulota stát jedničkou v zelené ekonomice.
Elektrický pohon se u automobilů používá od konce 19. století a ani po 120 letech se u něj nepodařilo vyřešit dva jeho základní problémy - malý dojezd a dlouhé dobíjení akumulátorů. Přes mnohé dotační programy je podíl elektromobilů na celkovém prodeji automobilů zanedbatelný. V současné době elektromobily ve Francii představují 1,2 % podílu celkového trhu s novými automobily, což je jedna z nejvyšších hodnot v Evropě. V celé Evropě vloni navzdory bohatým dotacím nabízeným na největším evropském trhu v Německu dokonce klesl z 1,2 % v roce 2015 na 1,1 %, přičemž v zemích EU (tedy bez Norska) to bylo dokonce jen 0,6 %.
Dotace na likvidaci starší aut mohou přinést zvýšení prodeje nových aut především pro domácí automobilky. Peugeot, Citroën a Renault podle Evropské agentury pro ochranu životního prostředí EEA zaujímají také první tři místa mezi automobilkami s nejnižší produkcí emisí CO2 v Evropě.
Francouzské automobilky také pracují na elektrifikaci svých modelů. Renault je díky realizaci plánu Carlose Ghosna už několik let jedničkou v prodeji elektromobilů v Evropě (také v Německu nejvíc těžil z vládního dotačního programu). Aliance Renault-Nissan vloni dodala 425 000 elektromobilů z celkové celosvětové produkce okolo 2 milionů vozidel s čistě elektrickým pohonem. PSA chce mít do roku 2023 80 % svých modelů i ve verzích s elektrickým pohonem.
Prohlášení o eliminaci spalovacích motorů už nedávno vydali politici i v dalších zemích - v Německu chtějí podobný zákaz od roku 2030, Nizozemsko a Norsko dokonce už od roku 2025. Tyto země ale do zákazu nezahrnují hybridní pohony, které kombinují spalovací motory s elektromotory (a většinu doby provozu tedy spalují fosilní paliva). Podobně Velká Británie zveřejnila plán do roku 2040 přejít na vozidla s elektrickým pohonem nebo s velmi nízkými emisemi (ULEV).
Podle ekonoma Stanfordské university Tonyho Seba elektromobily vytlačí spalovací motory ze silnic mnohem rychleji: „Zakazovat auta se spalovacími motory od roku 2040 je jako zakazovat použití koní ve veřejné dopravě - i bez tohoto zákazu už žádná nebudou.“
Ať už bude mít pravdu Tony Sebo nebo skeptici, upozorňující na řešení zásadních problémů elektromobility a chybějící kapacity výroby elektrické energie neznečišťující životní prostředí, jedno je jisté - v roce 2040 Nicolas Hulot nebude ministrem energetiky, takže ze svých ničím nepodložených plánů nebude muset Francouzům skládat účet.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz