name | autoweek.cz
Hlava 22: dilema ruské ropy v EU
30.03.2022 | | Doprava
Vítejte u dopravního zpravodaje Euractiv, kde naleznete nejnovější souhrn zpráv o mobilitě z celé Evropy od Seana Gouldinga Carrolla a Kiry Taylorové.
Po týdnech horečných spekulací o energetických sankcích Evropská rada pravděpodobně přinesla úlevu pro Kreml. Vedoucí představitelé EU se rozhodli neukončit závislost bloku na fosilních palivech dovážených z Ruska. Místo toho se rozhodli jednoduše „zacelovat mezery“ ve stávajících sankcích.
A tak pokračuje bizarní situace, kdy EU rázně odsuzuje Moskvu a přitom jí posílá miliony v eurech (nebo případně rublech, jak Rusko požaduje) za plyn a ropu. Navzdory rozhořčení a solidaritě s Ukrajinou a mávání vlajkami, fosilní paliva z Ruska do Evropy nadále proudí.
Jedna věc, na níž se lídři EU shodli, bylo, že Evropa „postupně ukončí svou závislost na dovozu ruského plynu, ropy a uhlí co nejdříve.“ To dává víc síly neformálním závěrům dohodnutým na jejich setkání ve Versailles, ale stále chybí konkrétní datum. Určitě to nebude dnes ani zítra.
Hlavní obavou Evropy ohledně její závislosti na ruských fosilních palivech jsou dodávky plynu. EU získává 45 % svého plynu z Ruska a mezinárodní trhy jsou napjaté a drahé. Na rozdíl od plynu, který se do EU dováží především potrubím, se ropa přepravuje převážně tankery, které se vykládají v přístavech EU, což usnadňuje změnu dodavatele. Spojené státy a Velká Británie již vyhlásily zákaz ruské ropy, přičemž pro USA vstoupil v platnost okamžitě ale pro Velkou Británii až od konce roku.
Tyto kroky mezinárodních partnerů EU podnítily spekulace o tom, zda bude Evropa následovat. Žádný takový zákaz se však nekoná, přičemž lídři EU (zejména německý kancléř Olaf Scholz) se obávali, že cena pro občany a podniky by byla příliš velká. To je samozřejmě Hlava 22 energetické politiky EU: čím více válka narušuje energetické trhy, tím obtížnější je odpoutat se od ruských fosilních paliv. Učinit tak nyní by ještě víc zvýšilo ceny v době, kdy občané již požadují, aby politici zmírnili jejich růst.
Rostoucí ceny vyvolávají ve Španělsku sociální nepokoje
Před summitem hlavy států sledovaly jak ceny energií ve Španělsku podporují rostoucí sociální nepokoje. V reakci na rostoucí životní náklady a raketově se zvyšující ceny benzínu a nafty svolali řidiči kamionů v zemi celostátní stávku. To brzy zasáhlo obyčejné Španěly, kteří se kvůli nedostatku dodávek potýkali s prázdnými regály supermarketů. Do boje se zapojili i taxikáři, další skupina pracovníků vydaných na milost a nemilost cenám benzinu. Stovky troubících taxíků paralyzovaly centrum Barcelony. Velké španělské odbory podpořily protesty a spojily dělníky pod heslem: „Omezte ceny, ochraňte pracovní místa, zastavte zhoršování životních podmínek.“
Stávka řidičů nákladních aut, masové protesty zemědělců a rybářů, zastavení průmyslové výroby: rekordní inflace podnítila vzrůstající hněv na španělskou levicovou vládu, protože ceny energií dramaticky vzrostly. Španělská ministryně dopravy Raquel Sanchezová v reakci na to nabídla podpůrný balíček ve výši miliardy eur, který zahrnuje slevy na benzin a bonusové platby. Tato nabídka ovšem byla zamítnuta jako nedostatečná. Zatímco většina dopravců od té doby dosáhla dohody s vládou, ohniska odporu přetrvávají.
Vzhledem k potenciálu takových protestů v celé EU se politici snaží trhy s energiemi spíše uklidňovat než strašit, čímž jim v podstatě svazují ruce pokud jde o zákaz fosilních paliv z Ruska. Vedoucí představitelé EU nyní čelí morálnímu dilematu, zda zmírnit dopad cenové krize na své občany pokud to současně znamená pokračovat v dotování ruských fosilních paliv. Odpověď, stejně jako mnoho jiných dilemat, s nimiž se politici potýkají, by mohla vzejít z potřeby být znovu zvolen.
Evropě tedy nezbývá, než podporovat Ukrajinu slovy a dodávkami, zatímco nepřímo financuje ruskou válečnou mašinérii v naději na uklidnění trhů, podniků a občanů. Takové kroky by mohly udržet ceny energií únosné. Ale morální náklady stoupají.
Čistá letadla na obzoru
Letectví je neocenitelnou formou dopravy. Přineslo revoluci v dostupnosti a umožnilo generacím prozkoumat rozmanitost Evropy způsobem, o němž si architekti EU mohou nechat jen zdát. Bohužel je také škodlivé pro planetu. Ale co kdyby létání mohlo být stejně zelené - ne-li zelenější - než jízda vlakem? Co kdyby mohl být klimaticky zabíjející petrolej, který pohání proudové motory, nahrazen zeleným vodíkem? Nebo elektřinou?
„Letadla bez emisí uhlíku - ať už elektrická nebo vodíková - budou vyvinuta do šesti let, přičemž první proudová letadla budou komerčně přepravovat cestující od roku 2035,“ předpovídají odborníci z oboru. Předpokládá se, že do roku 2050 bude 75 % letadel na celém světě používat čistou technologii, která se v současnosti vyvíjí.
Čeká nás samozřejmě spousta pokusů a omylů. V krátkodobém horizontu se technologie omezí na regionální lety, přičemž půjde o letadla mnohem menší, než na něž je většina z nás zvyklá. Jakmile se ale technologie ověří, očekává se, že se bude její použití rozšiřovat.
Vývoj bezuhlíkových letadel není jen návrh, který je prospěšný pro životní prostředí, ale je i velmi lukrativní - evropský průmysl usiluje o to, aby se etabloval jako lídr na rodícím se trhu, který má ekonomický potenciál přinést odhadem 5 bilionů eur.
„V důsledku zlepšení efektivity je letectví z hlediska ochrany životního prostředí způsobem dopravy budoucnosti, nikoli minulosti,“ řekl generální ředitel největšího výrobce letadel na světě společnosti Airbus Guillaume Faury. (Prozatím ale zeleně smýšlejícím cestovatelům doporučujme držet se vlaků.)
Hněv, když cestující v Dublinu meškají lety kvůli zpožděním na letišti
Je to letitá otázka, o níž diskutují příležitostní turisté i ti, kteří cestují často: Jak dlouho před odletem byste měli dorazit na letiště? Podle konvenční moudrosti je to někde mezi dvěma hodinami a 90 minutami, přičemž na obou stranách této rovnice hrozí zpožděné přistání.
Ale pokud vyrážíte z hlavního města Irska, doporučuje se dorazit 3,5 hodiny před odletem. Cestující létající z dublinského letiště čelí extrémním čekacím dobám než projdou bezpečnostními kontrolami kvůli nedostatku personálu, protože letiště se snaží přizpůsobit boomu poptávky po omezení cestování.
Rozzlobení cestující se obrátili na Twitter, aby si vybili svou frustraci a stěžovali si, že fronty, které záběry očitých svědků, pokrývají téměř celou odletovou halu, vedly ke zmeškaným letům. Provozovatel letiště v Dublinu se v prohlášení cestujícím omluvil a uvedl, že se podnikají „okamžité kroky“ k vyřešení problému. „Stejně jako ostatní letiště po celé Evropě v současné době extrémně tvrdě pracujeme na obnovení našeho provozu po zhroucení mezinárodního cestování, včetně náboru, školení a povinných prověrek, které jsou vyžadovány pro personál pracující na mezinárodním letišti,“ stojí v prohlášení.
Někteří cestující se raději rozhodli vynechat svůj let, než aby čelili utrpení. „Stát ve frontě s rozrušeným batoletem déle než tři hodiny před letem prostě nejde,“ řekl jeden z rodičů.
Autonomní vozidla ukončí úmrtí na silnicích v Evropě, říká slovinský ministr
„Zavedení autonomních vozidel má potenciál snížit provoz o 90 % a snížit úmrtnost na silnicích na nulu, ale vážné technologické překážky přetrvávají,“ řekl slovinský ministr pro digitální transformaci Mark Boris Andrijanic.
Ruská vesmírná agentura chce, aby ji zahraniční partneři platili v rublech
Ruská vesmírná agentura uvedla, že bude trvat na tom, že její mezinárodní partneři budou platit v rublech poté, co prezident Vladimir Putin řekl, že Rusko bude za dodávky plynu do „nepřátelských zemí“ přijímat pouze platby v rublech.
Odpovědné získávání surovin je životně důležité, protože éra fosilních paliv končí
„Přechod Evropy na elektrickou mobilitu bude vyžadovat větší množství lithia, niklu, mědi a dalších kovů. Na úrovni EU je zapotřebí přísná regulace, která zajistí ochranu pracovníků a životního prostředí během procesu těžby,“ píší Mark Dummett z Amnesty International a Julia Poliscanova z Transport & Environment.
A tak pokračuje bizarní situace, kdy EU rázně odsuzuje Moskvu a přitom jí posílá miliony v eurech (nebo případně rublech, jak Rusko požaduje) za plyn a ropu. Navzdory rozhořčení a solidaritě s Ukrajinou a mávání vlajkami, fosilní paliva z Ruska do Evropy nadále proudí.
Jedna věc, na níž se lídři EU shodli, bylo, že Evropa „postupně ukončí svou závislost na dovozu ruského plynu, ropy a uhlí co nejdříve.“ To dává víc síly neformálním závěrům dohodnutým na jejich setkání ve Versailles, ale stále chybí konkrétní datum. Určitě to nebude dnes ani zítra.
Hlavní obavou Evropy ohledně její závislosti na ruských fosilních palivech jsou dodávky plynu. EU získává 45 % svého plynu z Ruska a mezinárodní trhy jsou napjaté a drahé. Na rozdíl od plynu, který se do EU dováží především potrubím, se ropa přepravuje převážně tankery, které se vykládají v přístavech EU, což usnadňuje změnu dodavatele. Spojené státy a Velká Británie již vyhlásily zákaz ruské ropy, přičemž pro USA vstoupil v platnost okamžitě ale pro Velkou Británii až od konce roku.
Tyto kroky mezinárodních partnerů EU podnítily spekulace o tom, zda bude Evropa následovat. Žádný takový zákaz se však nekoná, přičemž lídři EU (zejména německý kancléř Olaf Scholz) se obávali, že cena pro občany a podniky by byla příliš velká. To je samozřejmě Hlava 22 energetické politiky EU: čím více válka narušuje energetické trhy, tím obtížnější je odpoutat se od ruských fosilních paliv. Učinit tak nyní by ještě víc zvýšilo ceny v době, kdy občané již požadují, aby politici zmírnili jejich růst.
Rostoucí ceny vyvolávají ve Španělsku sociální nepokoje
Před summitem hlavy států sledovaly jak ceny energií ve Španělsku podporují rostoucí sociální nepokoje. V reakci na rostoucí životní náklady a raketově se zvyšující ceny benzínu a nafty svolali řidiči kamionů v zemi celostátní stávku. To brzy zasáhlo obyčejné Španěly, kteří se kvůli nedostatku dodávek potýkali s prázdnými regály supermarketů. Do boje se zapojili i taxikáři, další skupina pracovníků vydaných na milost a nemilost cenám benzinu. Stovky troubících taxíků paralyzovaly centrum Barcelony. Velké španělské odbory podpořily protesty a spojily dělníky pod heslem: „Omezte ceny, ochraňte pracovní místa, zastavte zhoršování životních podmínek.“
Stávka řidičů nákladních aut, masové protesty zemědělců a rybářů, zastavení průmyslové výroby: rekordní inflace podnítila vzrůstající hněv na španělskou levicovou vládu, protože ceny energií dramaticky vzrostly. Španělská ministryně dopravy Raquel Sanchezová v reakci na to nabídla podpůrný balíček ve výši miliardy eur, který zahrnuje slevy na benzin a bonusové platby. Tato nabídka ovšem byla zamítnuta jako nedostatečná. Zatímco většina dopravců od té doby dosáhla dohody s vládou, ohniska odporu přetrvávají.
Vzhledem k potenciálu takových protestů v celé EU se politici snaží trhy s energiemi spíše uklidňovat než strašit, čímž jim v podstatě svazují ruce pokud jde o zákaz fosilních paliv z Ruska. Vedoucí představitelé EU nyní čelí morálnímu dilematu, zda zmírnit dopad cenové krize na své občany pokud to současně znamená pokračovat v dotování ruských fosilních paliv. Odpověď, stejně jako mnoho jiných dilemat, s nimiž se politici potýkají, by mohla vzejít z potřeby být znovu zvolen.
Evropě tedy nezbývá, než podporovat Ukrajinu slovy a dodávkami, zatímco nepřímo financuje ruskou válečnou mašinérii v naději na uklidnění trhů, podniků a občanů. Takové kroky by mohly udržet ceny energií únosné. Ale morální náklady stoupají.
Čistá letadla na obzoru
Letectví je neocenitelnou formou dopravy. Přineslo revoluci v dostupnosti a umožnilo generacím prozkoumat rozmanitost Evropy způsobem, o němž si architekti EU mohou nechat jen zdát. Bohužel je také škodlivé pro planetu. Ale co kdyby létání mohlo být stejně zelené - ne-li zelenější - než jízda vlakem? Co kdyby mohl být klimaticky zabíjející petrolej, který pohání proudové motory, nahrazen zeleným vodíkem? Nebo elektřinou?
„Letadla bez emisí uhlíku - ať už elektrická nebo vodíková - budou vyvinuta do šesti let, přičemž první proudová letadla budou komerčně přepravovat cestující od roku 2035,“ předpovídají odborníci z oboru. Předpokládá se, že do roku 2050 bude 75 % letadel na celém světě používat čistou technologii, která se v současnosti vyvíjí.
Čeká nás samozřejmě spousta pokusů a omylů. V krátkodobém horizontu se technologie omezí na regionální lety, přičemž půjde o letadla mnohem menší, než na něž je většina z nás zvyklá. Jakmile se ale technologie ověří, očekává se, že se bude její použití rozšiřovat.
Vývoj bezuhlíkových letadel není jen návrh, který je prospěšný pro životní prostředí, ale je i velmi lukrativní - evropský průmysl usiluje o to, aby se etabloval jako lídr na rodícím se trhu, který má ekonomický potenciál přinést odhadem 5 bilionů eur.
„V důsledku zlepšení efektivity je letectví z hlediska ochrany životního prostředí způsobem dopravy budoucnosti, nikoli minulosti,“ řekl generální ředitel největšího výrobce letadel na světě společnosti Airbus Guillaume Faury. (Prozatím ale zeleně smýšlejícím cestovatelům doporučujme držet se vlaků.)
Hněv, když cestující v Dublinu meškají lety kvůli zpožděním na letišti
Je to letitá otázka, o níž diskutují příležitostní turisté i ti, kteří cestují často: Jak dlouho před odletem byste měli dorazit na letiště? Podle konvenční moudrosti je to někde mezi dvěma hodinami a 90 minutami, přičemž na obou stranách této rovnice hrozí zpožděné přistání.
Ale pokud vyrážíte z hlavního města Irska, doporučuje se dorazit 3,5 hodiny před odletem. Cestující létající z dublinského letiště čelí extrémním čekacím dobám než projdou bezpečnostními kontrolami kvůli nedostatku personálu, protože letiště se snaží přizpůsobit boomu poptávky po omezení cestování.
Rozzlobení cestující se obrátili na Twitter, aby si vybili svou frustraci a stěžovali si, že fronty, které záběry očitých svědků, pokrývají téměř celou odletovou halu, vedly ke zmeškaným letům. Provozovatel letiště v Dublinu se v prohlášení cestujícím omluvil a uvedl, že se podnikají „okamžité kroky“ k vyřešení problému. „Stejně jako ostatní letiště po celé Evropě v současné době extrémně tvrdě pracujeme na obnovení našeho provozu po zhroucení mezinárodního cestování, včetně náboru, školení a povinných prověrek, které jsou vyžadovány pro personál pracující na mezinárodním letišti,“ stojí v prohlášení.
Někteří cestující se raději rozhodli vynechat svůj let, než aby čelili utrpení. „Stát ve frontě s rozrušeným batoletem déle než tři hodiny před letem prostě nejde,“ řekl jeden z rodičů.
Autonomní vozidla ukončí úmrtí na silnicích v Evropě, říká slovinský ministr
„Zavedení autonomních vozidel má potenciál snížit provoz o 90 % a snížit úmrtnost na silnicích na nulu, ale vážné technologické překážky přetrvávají,“ řekl slovinský ministr pro digitální transformaci Mark Boris Andrijanic.
Ruská vesmírná agentura chce, aby ji zahraniční partneři platili v rublech
Ruská vesmírná agentura uvedla, že bude trvat na tom, že její mezinárodní partneři budou platit v rublech poté, co prezident Vladimir Putin řekl, že Rusko bude za dodávky plynu do „nepřátelských zemí“ přijímat pouze platby v rublech.
Odpovědné získávání surovin je životně důležité, protože éra fosilních paliv končí
„Přechod Evropy na elektrickou mobilitu bude vyžadovat větší množství lithia, niklu, mědi a dalších kovů. Na úrovni EU je zapotřebí přísná regulace, která zajistí ochranu pracovníků a životního prostředí během procesu těžby,“ píší Mark Dummett z Amnesty International a Julia Poliscanova z Transport & Environment.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz