name | autoweek.cz

Hrozba vysokých cen pohonných hmot oživuje hrozbu Žlutých vest

24.10.2023 | | Doprava

Vítejte u nejnovějšího souhrnu zpráv Euractivu o mobilitě z celé Evropy od Seana Gouldinga Carrolla a Jonathana Packroffa s podporou organizace Airports Council International a pozvánkou na kongres předních evropských představitelů leteckého průmyslu ACI Europe v Istanbulu (2. - 4. července 2024).

Nedávná analýza naznačuje, že trh EU s uhlíkem pro silniční dopravu a budovy (známý jako ETS 2) může zaznamenat zvýšení cen daleko nad 45 eur slíbených Evropskou komisí, což vyvolává obavy, že budou následovat protesty proti výraznému zdražování pohonných hmot.

 

S blížícím se Halloweenem se do politiky EU vrátilo strašidlo, které děsí srdce zejména tvůrců dopravní politiky. V současné době je nečinný, ale jeho spánek může být brzy narušen, což probudí jeho krvežíznivost po zelené legislativě.

 

Mluvíme samozřejmě o žlutých vestách (Gilet Jaunes). Abychom to stručně shrnuli, Gilet Jaunes bylo hnutí ve Francii, které vzniklo koncem roku 2018 v opozici k ekologickým daním na benzin a naftu. Demonstranti si oblékli reflexní vesty, které se staly jejich vizitkou. Hnutí přijalo myšlenku, že bohaté politické elity ve jménu klimatu uvaluje stále vyšší daně na obyčejné lidi. Tyto zelené daně na pohonné hmoty znamenaly, že obyčejní lidé museli platit více za jízdu auty, což bránilo jejich schopnosti pracovat a dokončit základní pochůzky.

 

Demonstranti vyšli do ulic, aby demonstrovali Elysejskému náměstí, že to zašlo už příliš daleko.

 

Protesty se změnily v násilné, auta hořela, okna byla rozbitá a budovy byly poničeny (slavně byl Arc de Triomphe polepen graffiti). Hnutí se rozšířilo po celé Evropě. Naštvaní občané v jiných zemích si oblékli žluté vesty a vyšli do ulic, ačkoli jejich protesty neměly takovou vitalitu jako u jejich galských bratranců (nejúčinněji protestujících specialistů na kontinentu).

 

Ačkoli akce Gilets Jaunes trvaly relativně krátce, jejich vliv na veřejné povědomí byl obrovský. Urážlivá daň z pohonných hmot byla zrušena, což přivedlo prezidenta Emmanuela Macrona do problémů. Celá kapitola byla chápána jako poučení o nebezpečí zelených daní, zejména zelených daní z dopravy.

 

To muselo být v popředí myslí mnoha politiků při čtení nedávné analýzy německého think-tanku Agora Energiewende o nově vytvořeném trhu EU s uhlíkem pro silniční dopravu a budovy. Podle ní nedostatek opatření v oblasti klimatu povede k tomu, že až ETS 2 v roce 2027 vstoupí v platnost, cena uhlíku v EU v roce 2027 za palivo pro automobily a domácnosti vzroste nad 200 eur za tunu a ceny u pump by tak mohly vzrůst o 40 centů (10 Kč) za litr – daleko nad slibovaných 10 centů (2,5 Kč). Němečtí vědci proto navrhují už nyní zvýšit domácí ceny uhlíku, aby se předešlo cenovému šoku.

 

„Pokud by ETS 2 sehrál ústřední roli při dosahování klimatických cílů od roku 2027, stávající analýzy ukazují, že lze očekávat ceny emisních povolenek přes 200 eur za tunu,“ tvrdí berlínský think-tank. Takže za předpokladu, že se to stane, vyrazí v roce 2027 Gilets Jaunes znovu do ulic? Odpověď není tak jednoznačná.

 

Zatímco vyšší ceny pohonných hmot vyvolaly protest, samotné hnutí bylo v zásadě širokým populistickým hnutím. Populismus má tendenci rozdělovat společnost na „čisté lidi“ a „zkorumpovanou elitu“.

 

„Obyčejní“ lidé jsou zobrazováni jako vznešení a v zásadě dobří. Mají malou moc, přestože tvoří většinu. Elita je vykreslena jako malá, přesto držící veškerou moc, kterou využívá ke svému obohacení. Žluté vesty jako populistické hnutí neměly ucelený soubor požadavků týkajících se kontroly v legislativě v oblasti životního prostředí. Spíš vyjadřovaly jejich různé stížnosti proti mocným, které překlenuly škálu samotné politiky.

 

Někteří protestující chtěli zvýšit minimální mzdu, jiní volali po zrušení vzdělávacích reforem. Jedna kohorta chtěla, aby byla legalizována léčivá marihuana. Byla to směsice myšlenek zleva i zprava, kterou bylo těžké úhledně shrnout.

 

Žluté vesty nejsou jen hnutím proti cenám pohonných hmot, ani proti klimatickým omezením nebo zeleným daním. A vychovat je jako strašidlo, které má potlačit obtížná dopravní rozhodnutí, je zavádějící.

 

V jádru je poučení Žlutých vest možná jednodušší: finanční přetěžování znevýhodněných vede k protireakci. Jakékoli společenské rozhodnutí, ať už se jedná o klima nebo jakékoli jiné téma, by samozřejmě nemělo nepřiměřeně dopadat na ty již zbídačené. Daně, které postihují ty nejméně schopné platit, jsou špatně vytvořeny.

 

V případě ETS 2 jsou zavedeny mechanismy, které zajistí, aby k němu měli přístup ti, kteří potřebují podporu – sociální klimatický fond ve výši 86,7 miliard eur je řešením EU. ETS 2 je jen dalším nástrojem v souboru nástrojů EU pro zmírňování klimatické změny. Pokud nefunguje, lze jej sešrotovat nebo upravit. Hrozba vyprovokovat hněv Žlutých vest to ve své podstatě nedělá špatně.

 

Změna klimatu sama o sobě neúměrně ovlivní chudé bez sociálního klimatického fondu, který by tyto dopady kompenzoval. A pokud se máme za každou cenu vyhnout rušivým protestům, zaměřil bych vaši pozornost i na muže a ženy, kteří se právě lepí na silnici, vnikají na letiště a házejí barvy na umělecká díla. Nemusí nosit žluté vesty, ale jejich společenský dopad je také těžké ignorovat.

 

Hyperloop vyškrtnutý z pracovního plánu Komise

Vzhledem k tomu, že evropský sektor dopravy je daleko od svých cílů v oblasti klimatu, někteří věří, že k dosažení svých cílů nebude EU potřebovat nic jiného než zázrak. Zastánci hyperloopu, trubice s nízkým tlakem vzduchu, v níž lze pohybovat kapsle pomocí magnetů, věří, že právě jejich technologie může být tím zázrakem, o němž se mluví.

 

Jiní to však považují za pouhou fantazii, která by v nejhorším případě mohla odvést pozornost zákonodárců od vážných snah o dekarbonizaci, jako je podpora vysokorychlostní železnice.

 

Evropská komise se dlouhou dobu zdála být v prvním táboře. V roce 2022 oznámila, že letos představí první regulaci hyperloopu, než se zhmotní jakákoli jeho velká trasa.

 

„Bezpečnost, interoperabilita a efektivita jsou klíčovými předpoklady naší vize realizovat evropskou síť hyperloopů. Začátek celoevropského regulačního rámce umožní vývojářům a průmyslu vyvíjet technologii hyperloopu v souladu s předpisy o bezpečnosti a interoperabilitě,“ řekl Euractivu Mars Geuze, spoluzakladatel Hardt Hyperloop, holandského start-upu pracujícího na vývoji hyperloopů.

 

Evropská komise však nařízení o hyperloopu letos nepředloží a není ani zahrnuto do zveřejněného pracovního plánu. Komise nechtěla komentovat, proč bylo nařízení odloženo nebo zda ztratila víru v to, že hyperloop bude součástí jejích snah o dekarbonizaci. Euractiv si však uvědomuje, že analýza dopadu probíhá a nařízení o hyperloopu by mohla převzít příští Komise.

 

Globální společnosti tlačí na Evropský parlament, aby upřednostňoval kamiony s nulovými emisemi

Čtyři velké společnosti vyzvaly zákonodárce EU, aby přijali ambiciózní normy CO₂ s cílem podpořit výrobu nákladních vozidel s nulovými emisemi, a vyzvaly je, aby odmítli obnovitelná paliva pro dekarbonizaci těžkých nákladních vozidel.

 

Aby se vypořádalo s podvody s biopalivy, Irsko bere věci do vlastních rukou

Irská vláda potvrdila, že zřídí pracovní skupinu, která zajistí udržitelnost biopaliv používaných v zemi, protože rostou obavy, že se na trh EU dostávají znečištěná paliva.

 

Zelení investoři varují EU před zrušením politiky v oblasti klimatu

„Navzdory přechodu ke klimatické neutralitě, který v krátkodobém horizontu vyvolává kontroverze, by politici neměli měnit kurz,“ řekli investoři do zelených technologií a žádají jasné signály, že přechod bude dodržen.

 

Čína omezí vývoz grafitu, klíčového materiálu pro akumulátory

Čína, přední světový výrobce grafitu, ve svém nejnovějším kroku ke kontrole dodávek kritických nerostů v reakci na výzvy ohledně její dominance ve výrobě oznámila nové omezení vývozu určitých typů grafitu, které jsou klíčem k výrobě akumulátorů pro elektrická vozidla.