name | autoweek.cz

Insolvenčních návrhů loni navzdory krizi ubylo

Insolvenčních návrhů loni navzdory krizi ubylo

07.01.2021 | | Statistiky

Celkový počet žadatelů o insolvenci loni v Česku klesl meziročně o 15  %. Důvodem jsou zejména moratoria v rámci lex covid, jež dlužníky dočasně ochránila před ekonomickými dopady pandemie. Ekonomické problémy se už ale u firem začaly v závěru roku citelně promítat do žádostí o insolvenci.
V České republice vloni ubylo žadatelů o insolvenci. Počet podaných insolvenčních návrhů se navzdory hospodářské recesi propadl meziročně o 15 % na 28 531. Na právnické osoby z tohoto počtu připadá celkem 1053 návrhů, což je vůbec nejméně od roku 2008, kdy se začala data ve stávající podobě sledovat.
 
„Důvodem byla mimo jiné dočasně zvýšená ochrana dlužníků známá pod zkratkou lex covid, kterou zákonodárci zavedli s cílem zmírnit dopady pandemie koronaviru. Kromě sady moratorií se ale projevila také skutečnost, že řada lidí i firem přednostně řešila okamžité dopady krize a trvalé řešení svých dluhů odložila na později,” vysvětluje Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která vyvíjí a dodává IT řešení pro insolvenční správce a zabývá se i jejich odborným vzděláváním.
 
Zatímco v případě fyzických osob klesl v závěru roku 2020 počet žadatelů o insolvenci na nejnižší hodnoty od přijetí novely insolvenčního zákona v červnu 2019, u firem už se ekonomické problémy začaly v počtu návrhů na insolvenci nepříznivě projevovat. Jen v prosinci 2020 bylo právnickými osobami podáno 124 návrhů, což je nejvyšší měsíční hodnota za posledních 3,5 roku.
 
Kromě vypršení části moratorií je podle Valáška důvodem také to, že situaci nyní přestávají zvládat některé z firem, jež byly v komplikované situaci už před pandemií: „Co se týče odvětví ekonomiky, tak jsou mezi novými uchazeči o insolvenci nejvíce zastoupeny subjekty z oblasti cestovního ruchu, silniční dopravy, pohostinství, ubytování, stavebnictví a překvapivě také někteří prodejci módy. V jejich případě se projevuje mimo jiné to, že často působí v obchodních centrech s vysokými nájmy, které je kvůli prudkému propadu tržeb stále obtížnější pokrýt.”
 
Ani výhled na rok 2021 v tomto ohledu není podle Valáška příliš příznivý: „Čím déle bude stávající situace trvat, tím častěji se mezi žadateli o insolvenci budou objevovat i dříve silné firmy, jež najednou musí čelit ekonomickým problémům. Mimo jiné se mezi nimi ocitnou i subjekty, jimž zásadní komplikace způsobí druhotná platební neschopnost.”
 
Na téměř 5000 nových insolvenčních návrhů, podaných právnickými osobami v krizovém roce 2009, se sice Česká republika nejspíš nedostane, dosažení dvojnásobku až trojnásobku úrovně roku 2020 ale podle Valáška vyloučeno není. Otázkou je jen to, jak rychlý nárůst bude. „Roli budou v tomto ohledu hrát jednak další vládní kroky a opatření, ale důležitá bude i akviziční činnost - nakolik se oslabené firmy stanou cílem pro odkup silnějšími konkurenty ještě před tím, než budou nuceny zažádat o insolvenci,” upozorňuje výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008.
 
U fyzických osob hraje kromě zpoždění, daného tím, že dlužníci před sepsáním insolvenčního návrhu nejdříve vyzkoušejí všechny ostatní možnosti řešení problémů, také skutečnost, že v řadě případů je setrvání v exekuci z krátkodobého pohledu ekonomicky výhodnější. S ohledem na rozdílné podmínky mezi režimem exekuce a insolvence může činit rozdíl v částce, která člověku zůstane na živobytí, až 6000 Kč měsíčně. „To je pro předlužené osoby mimořádně vysoká částka, která je od vstupu do insolvence zásadním způsobem odrazuje,” komentuje Tomáš Valášek. I proto nelze vývoj počtu žadatelů o insolvenci z řad fyzických osob pro rok 2021 spolehlivě předpovědět, ačkoli bude lidí v ekonomických potížích dál přibývat.
 
Motivaci části dlužníků snižuje také skutečnost, že pro vstup do insolvence a její další průběh je potřeba většinu úkonů provést osobně. K obvyklým překážkám, daným například finančními a časovými náklady na navštěvování dluhových poraden, kde lidem se sepsáním insolvenčního návrhu pomáhají experti, se v době pandemie navíc přidaly i obavy z nákazy koronavirem. „Řešením by mohla být digitalizace, tak jako tomu je ve školství, nebo u kancelářských profesí. Dluhoví poradci ostatně už možnost dálkového jednání s klienty řeší, insolvenčním správcům ale situaci často komplikuje nepříliš vstřícně nastavená legislativa,” uzavírá Tomáš Valášek.
 
Počet insolvenčních návrhů v roce 2020
  Celk. počet osob žádajících o insolvenci Celkový počet všech FO (tj. RČ a OSVČ) OSVČ Celkový počet všech PO
Leden 2605 2527 1846 681 78
Únor 3159 3074 2208 866 85
Březen 3051 2961 2095 866 90
Duben 1919 1825 1297 528 94
Květen 1932 1872 1364 508 60
Červen 2406 2350 1710 640 56
Červenec 2342 2271 1672 599 71
Srpen 2187 2119 1529 590 68
Září 2443 2335 1627 708 108
Říjen 2422 2306 1653 653 116
Listopad 2124 2021 1459 562 103
Prosinec 1941 1817 1330 487 124
celkem 28531 27478 19790 7688 1053

Počet insolvenčních návrhů u právnických osob 2008 - 2020
  2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Leden 91 275 311 319 404 357 173 176 160 122 86 103 78
Únor 171 350 377 412 439 393 192 204 161 139 91 89 85
Březen 227 404 478 467 448 386 224 226 165 129 100 101 90
Duben 247 433 404 362 380 375 247 176 147 136 103 84 94
Květen 238 380 396 368 458 370 210 164 165 134 91 115 60
Červen 248 457 415 380 358 - 211 188 156 211 82 106 56
Červenec 241 440 326 323 336 353 215 182 120 70 92 115 71
Srpen 306 394 407 395 422 345 151 150 160 85 82 89 68
Září 313 402 375 403 304 328 176 140 164 79 71 105 108
Říjen 284 423 401 348 379 399 192 194 139 111 89 111 116
Listopad 295 430 448 371 396 406 181 149 148 83 103 94 103
Prosinec 377 441 494 441 389 579 204 183 139 78 84 94 124
Celkem 3038 4829 4832 4589 4713 4291 2376 2132 1824 1377 1074 1206 1053

Zdroj: ISIR, Insolvence 2008, a.s.