name | autoweek.cz

Jak chtějí velké společnosti snížit spotřebu energie

04.08.2022 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Není pochyb o tom, že plyn by se během několika měsíců mohl stát vzácným. Německé společnosti se obávají: co budeme dělat, když už žádný plyn nedorazí? Jak se na případný nedostatek plynu a elektrické energie připravuje automobilový průmysl a související odvětví?

V zimě v Německu hrozí plynová krize, rizika jsou spojena i s nedostatkem elektrické energie. Politici i experti proto volají po hospodárném využívání energie, aby kapacity zásobníků a elektrárny v případě dalších výpadků dodávek plynu z Ruska stačily. Vedle domácností a veřejných institucí hrají klíčovou roli velké společnosti.

Výroba automobilů

Německý průmysl dosud potřeboval velké množství plynu pro mnoho procesů a zásobování svých továren energií. Navíc se elektřina někdy vyrábí ve vlastních závodech spalováním plynu. Koncern Volkswagen například aktuálně přestavuje elektrárnu ve svém sídle ve Wolfsburgu z uhlí na plyn. „Jsme v pozici, kdy můžeme využívat oba zdroje energie,“ řekl finanční ředitel Arno Antlitz na jaře krátce po začátku ukrajinské války.

Mercedes-Benz nedávno zdůraznil, že hrozící nedostatek plynu mu způsobuje značné obavy. V případě potřeby chce snížit spotřebu v německých pobočkách až na polovinu. Podle generálního ředitele Oly Källenia je připraven nouzový plán: „Tato opatření bychom byli schopni realizovat ještě letos.“ Elektřina ze spalování plynu by měla být co nejčastěji nahrazována elektřinou z obnovitelných zdrojů. Kromě toho se plánují obecné úspory energie a v případě potřeby by se mohla použít i ropa. Källenius je opatrný: „Nevíme, co se stane.“ Jedná i s Federální agenturou pro rozvodné sítě.

Continental je jako dodavatel pro automobilový průmysl rovněž zasažen energetickou krizí. Podíl plynu v jeho energetickém mixu je významný. Jednotlivá místa jsou zranitelná v různé míře - „od neovlivnění vůbec přes využití zemního plynu čistě pro účely vytápění, k výrobě procesního tepla až po využití plynu přímo ve výrobním procesu. Současnou situaci bedlivě sledujeme.“

Strojírenství

I v odvětví, které je silně charakterizováno středně velkými podniky a často bývá označované jako „páteř“ německé ekonomiky, se míra obav liší firmu od firmy. Energetický expert ze sdružení VDMA Matthias Zelinger za celé odvětví odhaduje, že by společnosti mohly krátkodobě vystačit s o 20 až 40 % menším objemem plynu.

Téměř třetina výrobců strojních zařízení v průzkumu uvedla, že se připravuje na nedostatek. Přibližně tři čtvrtiny těchto společností zjišťují, jaké možnosti samy mají například instalací elektrických nebo olejových záložních systémů. Třetina už měla připravené plány pro nepředvídané události.

Výroba oceli

Průmysl náročný na suroviny se nedostatku plynu hodně obává. Největší německý výrobce oceli Thyssenkrupp se připravuje na přerušení či omezení „v různých scénářích“. V ocelářském průmyslu je zemní plyn nutný k výrobě tepla, například pro válcování nebo v koksovnách. Méně plynu znamená menší produkci. „To může pokračovat až do určitého prahu,“ vysvětluje mluvčí skupiny Thyssenkrupp. Pro zachování procesů je však nezbytné určité minimální množství, jinak nelze vyloučit odstávky a poškození výroby. Thyssenkrupp vidí u plynu jen malý potenciál úspor: „Přechod na ropu nebo uhlí není v našich výrobních procesech možný.“

Také německé číslo dvě Salzgitter z Dolního Saska zdůrazňuje: „Při výrobě oceli existuje několik zpracovatelských a pomocných procesů, které jsou závislé na zemním plynu. Cílem je snížit jeho používání na minimum.“ Část množství lze nahradit olejem. Kromě toho se stále častěji používají tzv. odpadní plyny, které vznikají jako vedlejší produkty. Ve střednědobém horizontu chce Salzgitter pro výrobu surového železa přejít z koksovatelného uhlí na vodík, přechodně se zde ale budou používat i směsi zemního plynu.

Chemický průmysl a léčiva

S podílem 15 % je chemický průmysl největším spotřebitelem plynu v Německu. Zemní plyn je zde nejen nepostradatelným zdrojem energie, ale také surovinou, která se používá v mnoha konečných produktech. Sdružení VCI proto vidí jen malý potenciál pro snížení jeho spotřeby. Použitím jiných paliv by bylo možné krátkodobě ušetřit pouze 2 až 3 miliardy kWh energie z plynu, zatímco by společnosti potřebovaly asi 135 miliard kWh ročně. Generální ředitel VCI Wolfgang Grosse Entrup řekl: „Pro naše společnosti v současné době děláme vše, co je v našich silách, abychom využili poslední potenciál úspor plynu.“

V poslední době se však ozývají optimističtější hlasy. I v případě vyhlášení úrovně plynové nouze BASF očekává, že jeho hlavní elektrárna v Ludwigshafenu bude pokračovat v provozu. Podle generálního ředitele Martina Brudermüllera by tedy plyn, který je stále k dispozici, měl stačit k udržení provozu se sníženou zátěží.

Merck Group se sídlem v Darmstadtu se cítí připravena na nedostatek. „Jsme připraveni poté přesunout naše výrobní procesy mimo jiné na ropu,“ řekl její šéf Belén Garijo.

Německé dráhy

S roční spotřebou kolem 10 miliard kWh je státem vlastněná skupina největším samostatným spotřebitelem elektřiny v Německu. V loňském roce tvořil zemní plyn 6 % jejího elektrického mixu, uhlí více než 20 % a obnovitelné zdroje energie kolem 62 %. Personální ředitel Martin Seiler hovoří o opatřeních, jako jsou energeticky úsporná jízda v dálkové a regionální dopravě nebo nahrazení fosilních systémů vytápění alternativními.

Železnice sází i na motivaci svých zaměstnanců. Pracovníci mají dostat bonus 100 eur na hlavu, který bude navýšen na 150 eur, pokud všichni ušetří dostatek energie. Jedná se například o obzvlášť šetrné používání osvětlení, topení, používání klimatizace nebo doplňování paliva. Hlavním cílem motivačního systému je snížení spotřeby energie v budovách a na nádražích.

Telekomunikace

Skupina Deutsche Telekom se sídlem v Bonnu je jako jedna z největších IT a servisních společností v zemi významným spotřebitelem energie. Říká se, že iniciativy pro větší energetickou účinnost jsou brány velmi vážně. „To platí pro síťovou infrastrukturu poháněnou elektřinou, naše IT i naše kancelářské budovy. Máme na mysli potenciální plynové embargo a připravujeme se na různé scénáře.“

V kancelářích platí platné směrnice pro pracoviště s vhodnými teplotami. Pro lehké aktivity vsedě je to kolem 20 °C. „Pokud by došlo k nějakým změnám v nařízení, samozřejmě bychom je vzali v úvahu.“ Přípustné minimální teploty pro vytápění nebo maximální teploty pro klimatizaci jsou problémem mnoha firem. V Telekomu se hodně pracuje, všude tam, kde je to možné, také z domova.

Menší společnosti a regionální komory

Průmyslové a obchodní komory IHK se zeptaly členů v několika zemích na jejich obavy ohledně budoucích dodávek plynu. Například v Dolním Sasku vidí dobré dvě třetiny často menších společností příležitost snížit spotřebu elektřiny až o desetinu. U zemního plynu je to 62 %. Podle IHK Dresden se mnoho společností v Sasku připravuje na úsporu zemního plynu nebo jeho nahrazení spalováním zkapalněného plynu a ropy.