name | autoweek.cz

Japonský automobilový průmysl se musí znovuobjevit

21.04.2026 | Aktuality

Stefan Bratzel analyzuje postavení japonských automobilek v Německu a Evropě pro auto-medien portal.

Japonsko vládne. Toyota je největší automobilkou na světě. V loňském roce prodala 11,32 milionu vozidel. To Toyotu posunulo daleko před skupinu VW, která dosáhla 8,98 milionu prodejů. A Honda je největším výrobcem motorů na světě. Vyrábí 20 milionů motorů ročně – pro automobily, motocykly, ale také pro letadla, lodě, sekačky na trávu a nůžky na živý plot. Tato japonská síla je však v Německu sotva patrná. V prvním čtvrtletí roku 2026 byla Toyota opět nejúspěšnější japonskou značkou, ale celkově prodala méně aut než zaznamenal samotný Volkswagen Golf.

Japonské značky Toyota, Mazda, Lexus, Mitsubishi, Subaru, Nissan, Honda a Suzuki dosáhly v roce 2026 v Německu dohromady tržní podíl 7,1 %. To znamená, že všichni japonští výrobci dohromady prodali méně aut než Audi (7,4 %). Kdysi to bylo úplně jiné. Vezměte si například Hondu. Na začátku 90. let prodávala tato značka v Německu přes 50 000 vozidel. V loňském roce se to snížilo na 7269.

Pro Stefana Bratzela, ředitele Centra pro automobilový management CAM v Bergisch Gladbachu, existuje několik důvodů pro tento pokles. „Asijští výrobci jsou zákazníky v Německu vnímáni jako jedna sjednocená skupina. To vedlo místní kupující k tomu, že také zvažují korejské značky jako Kia a Hyundai jako alternativy z Dálného východu. A od nástupu elektromobility se k tomuto „asijskému poolu“ připojili i čínští výrobci. To vede přímo k druhému důvodu úpadku japonských značek. Japonský automobilový průmysl ztratil svou inovativní výhodu,“ říká Bratzel.

Je to drastický posun, jehož význam sahá daleko za hranice evropského automobilového trhu. Koneckonců, japonští výrobci automobilů kdysi udávali globální trendy. Například Mazda v roce 1989 oživila tehdy zaniklý segment roadsterů uvedením modelu MX-5. Automobil fungoval jako katalyzátor: Mercedes následně uvedl na trh SLK, Porsche představilo Boxster a BMW vyvinulo Z3. Na konci 90. let to byl opět japonský průmysl, kdo byl na čele pokroku se zavedením hybridní technologie. Toyota v roce 1997 představila Prius, první sériově vyráběný hybridní vůz a Honda o dva roky později následovala s hybridním subkompaktem Insight.

Od té doby se však zdá, že japonskému automobilovému průmyslu chybí inovace. V klíčových technologických oblastech nedosáhl žádný zásadní průlom. „Japonský průmysl zaostává v elektromobilitě, digitalizaci a konektivitě vozidel,“ říká Bratzel. Tomuto vývoji se dalo předejít. Nissan byl koneckonců zpočátku lídrem v elektromobilitě. Nissan Leaf, který se začal vyrábět v roce 2010, byl prvním sériově vyráběným modelem, který byl od počátku navržen jako čistě elektrický. Až do roku 2019 byl také nejprodávanějším elektromobilem na světě. Teprve poté se vedení ujala Tesla.

A co ostatní japonské značky? Ty dodnes váhají s elektromobilitou. „Dlouho, ani na nejvyšší úrovni managementu Toyoty, nikdo nevěřil v elektromobily. V důsledku toho společnost vsadila na špatného koně. V roce 2014 Toyota uvedla na trh sedan Mirai s vodíkovým pohonem. Až v roce 2022 – 12 let poté, co Nissan stanovil milník v elektromobilitě – Toyota uvedla na trh svůj první elektromobil, SUV bZ4X,“ říká Bratzel.

Toyota není ojedinělý případ. Například Honda stále hledá jasnou politiku. Honda e, sice roztomilý, ale příliš drahý malý elektromobil, byl po krátké době stažen z výroby. A stejný osud nyní potkává i elektrické SUV e:NY1, které je na trhu teprve od roku 2023. Ve velké části Evropy Honda stáhla toto vozidlo z trhu. Honda také nedávno zrušila svou strategii elektromobilů pro americký trh. V důsledku toho byl projekt, spuštěný společně s japonským výrobcem elektroniky Sony v podobě nové značky elektromobilů Afeela, zcela ukončen.

Dokonce i bývalý průkopník v oblasti elektromobilů Nissan se odchýlil od kurzu. V roce 2025 značka poprvé po 16 letech vypadla z top 10 největších světových výrobců automobilů. K tomu se přidaly technologické zvláštnosti, jako je Nissan X-Trail e-Power – elektromobil bez nabíjecího portu. Auto jezdí výhradně na benzin, ale spalovací motor pohání elektrický generátor, který zase pohání samotné auto elektricky. Dá se říci - elektromobil s emisemi CO₂…

Závěr Stefana Bratzela? „Japonský automobilový průmysl se musí znovuobjevit. Jak přesně to má fungovat? To není jasné. Jedna věc je však zarážející: japonské společnosti hledají spolupráci. V roce 2024 Mazda, Toyota a Subaru oznámily svůj záměr vyvinout novou generaci motorů, které by používaly CO₂ neutrální paliva. Japonské společnosti obzvláště rády spolupracují s jinými japonskými společnostmi. Vždycky tomu tak bylo. Problém je v tom, že technologie budoucnosti se vyvíjejí jinde,“ říká Bratzel.

Čína se s odbornými znalostmi akumulátorů společností jako CATL a BYD stala budoucí laboratoří pro elektromobilitu. To vše prokazatelně ovlivnilo postavení japonského automobilového průmyslu. V roce 2023 Čína předstihla Japonsko jako největšího světového vývozce automobilů.

Foto: via auto-medien-portal