name | autoweek.cz

Je dekarbonizace luxusem pro bohaté?

10.07.2023 | | Doprava

Vítejte u nejnovějšího přehledu zpráv Euractivu o mobilitě z celé Evropy, který připravili Sean Goulding Carroll a Jonathan Packroff.

Probíhající jednání o snižování emisí uhlíku v sídle Mezinárodní námořní organizace IMO v Londýně jsou údajně rozdělena mezi bohatší země, které chtějí přísnější cíle pro emise v námořní dopravě, a rozvojové země, které se obávají ekonomických dopadů ekologických opatření. Zástupci různých zemí jednali o nových cílech v oblasti snižování emisí uhlíku v námořní dopravě, která je zodpovědná za přibližně 2 % celosvětových emisí.

 

Podle dohody z roku 2018 musí odvětví námořní dopravy do roku 2050 snížit své emise o 50 % ve srovnání s úrovní z roku 2008. Vzhledem k tomu, že dopady změny klimatu jsou údajně stále zřetelnější, koalice států prosazuje, aby se tento cíl stal čistou nulou. Stejně jako její protějšek v letecké dopravě je i lodní doprava považována za odvětví, které je z hlediska klimatu obtížně omezitelné. Technologická řešení pro drastické snížení emisí (jako např. elektrická vozidla v silničním sektoru) nejsou v současné době pro námořní dopravu ve velkém měřítku dostupná.

 

Existují však kroky, které lze podniknout ke snížení uhlíkové stopy tohoto odvětví dřív, než budou „čisté“ lodě životaschopné, jako je přechod od těžké ropy k čistším zdrojům paliv, jako jsou syntetická paliva na bázi vodíku nebo biopaliva. Tato paliva jsou často v omezené míře k dispozici, a proto jsou dražší než tradiční fosilní paliva. Proto jsou pro odvětví, kterému záleží na hospodářských výsledcích, obtížně prodejná. Bez regulačního tlaku bude nedostatečná poptávka snižovat motivaci palivového průmyslu vyrábět více ekologických paliv, a tím udržovat vysoké ceny a nízkou spotřebu.

 

Několik nejbohatších zemí světa, včetně EU, USA, Velké Británie a Norska, prosazuje zavedení poplatků za znečišťování planety loděmi. Národy, které jsou nejvíce ohroženy zvyšováním hladiny moří, jako například Šalamounovy ostrovy, rovněž silně podporují vyšší cíle a případnou daň ze znečištění.

 

Ne všechny země však sdílejí ekologický zápal převážně západních států. Čína, největší světový vývozce, využila svou značnou diplomatickou sílu aby se pokusila text zmírnit. V diplomatické nótě podle Financial Times Čína uvádí: „Příliš ambiciózní cíl snížení emisí bude vážně bránit udržitelnému rozvoji mezinárodní námořní dopravy, výrazně zvýší náklady dodavatelského řetězce a bude nepříznivě brzdit oživení světové ekonomiky.“

 

Čína označila úroveň ambicí, o kterou usilují rozvinuté země, za nerealistickou a za skrytý prostředek bohatých zemí ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Brazílie, Argentina a Jihoafrická republika rovněž podpořily čínský postoj, neboť mají obavy z toho, co by vyšší cíle znamenaly pro jejich lodní průmysl. Tyto země naopak chtějí flexibilnější cíl bez pevného termínu do roku 2050.

 

Spor mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi ohledně klimatických cílů sahá daleko za hranice námořní dopravy. Mezi chudšími zeměmi panuje názor, že Západ se obohatil pomocí uhlíkově náročných prostředků, ale nyní se snaží zakázat ostatním, aby šli stejnou cestou. Otázka klimatické spravedlnosti by skutečně neměla být opomíjena. Dobrým začátkem by bylo přesné posouzení toho, co vyspělé země dluží za historické prohloubení klimatické krize.

 

Škody způsobené emisemi na životním prostředí jsou však stále škodami, ať už pocházejí z rozvinutých nebo rozvojových zemí, z globálního Severu nebo z globálního Jihu. Změna klimatu je nadnárodní problém, který se vymyká konceptu národních států. Náklady na zmírnění klimatických změn budou vysoké.

 

Elektrokola jako skrytý šampion elektrifikace dopravy v Německu

Zatímco počet prodaných elektromobilů v Německu v posledních několika letech vzrostl, prodej elektrokol je v porovnání s tímto číslem krkolomný. V letech 2021 až 2022 převýší prodej elektrokol počet elektromobilů desetinásobně. Zatímco bylo v tomto období v Německu zaregistrováno 1,19 milionu nových elektromobilů, podle analýzy statistického portálu Statista se za stejné období prodalo 11,6 milionu elektrokol. A to i přesto, že elektromobily jsou spolkovou vládou dotovány bonusem až 5000 eur na auto, zatímco pro elektrokola žádný podobný program neexistuje.

 

Podle německého svazu cyklistického průmyslu ZIV sice elektrokola zpočátku sloužila hlavně ke sportovnímu a rekreačnímu využití, nyní se však stále častěji používají k dojíždění do práce, a to i díky zavedení možnosti leasingu elektrokol, což podporuje řada zaměstnavatelů.

 

Elektromotory sice umožňují překonávat na kole delší vzdálenosti při dojíždění do práce, ale jsou užitečné zejména pro nákladní kola a tahání vozíků s dětmi, uvedl mluvčí ZIV Reiner Kolberg. Podle něj by se to nemělo podceňovat jako součást transformace směrem k udržitelnější dopravě, která by měla jít nad rámec snižování emisí CO₂: „Musíme se znovu podívat na celkový obraz toho, jak se budeme potenciálně v příštích letech pohybovat aby to bylo cenově dostupné, aby to bylo zdravé, aby to bylo efektivní, aby to bylo prostorově úsporné a samozřejmě aby to bylo také CO₂ neutrální.“

 

Zákonodárci se snaží najít společnou řeč ohledně pravidel pro znečišťování životního prostředí automobily

Neshody pravice a levice ohledně návrhů Evropské komise jsou samozřejmě dobře prošlapanou cestou bruselského zákonodárného procesu. Diskuse o návrhu Euro 7, které má zpřísnit normy znečištění pro silniční vozidla, je však rozpolcenější než obvykle. Ze standardního rozdílu mezi levicí a pravicí se stala propast.

 

Na jedné straně stojí nacionalistická skupina ECR, středopravá skupina EPP a pravicová skupina ID. Podle nich je Euro 7 škodlivé jak pro evropský automobilový průmysl, tak pro spotřebitele, kteří budou v důsledku přísné regulace čelit vyšším cenám. Dokonce zpochybňují proč návrh vůbec existuje vzhledem k tomu, že po roce 2035 budou v rámci EU k prodeji pouze nová vozidla s nulovými emisemi.

 

Na druhé straně stojí středolevá skupina S&D a Zelení, kteří Euro 7 označují za nezbytný krok ke zlepšení kvality ovzduší a ochraně zdraví Evropanů. Dopad na průmysl a spotřebitele bude podle nich minimální, zatímco prevence respiračních onemocnění díky čistšímu ovzduší velká.

 

Skupina Renew zůstává ve středu, i když se zdá, že v otázce dopadů Euro 7 je více nakloněna argumentům EPP než S&D.

 

„Stojíme v této věci na velmi odlišných stranách,“ řekla minulý týden na zasedání výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí rozčilená Christel Schaldemoseová z S&D. Vyzvala k tomu, aby si obě strany sedly a zjistily kde je možné najít v návrhu společnou řeč.

 

Zda se zákonodárcům podaří najít kompromis, který budou všechny strany schopny akceptovat, se teprve uvidí.

 

Znečišťující lodní doprava bude na jednáních IMO čelit klimatickému zúčtování

EU bude zkoumat velkou uhlíkovou stopu globálních námořních sítí, které křižují oceány a udržují světovou ekonomiku nad vodou. Země se přou o opatření ke snížení znečištění.

 

Přední zákonodárce proti přísnějším emisním normám pro automobily

Návrh Evropské komise týkající se norem pro znečišťování životního prostředí vozidly Euro 7 se opět dostal pod palbu kritiky, přičemž hlavní zákonodárce EU pro tuto normu Alexandr Vondra ji označil za škodlivou pro spotřebitele i výrobce automobilů a uvedl, že jsou nutné zásadní změny.

 

Emise ze silniční dopravy na Slovensku rostou

Nové údaje Slovenského hydrometeorologického ústavu ukazují, že podíl silniční dopravy na emisích skleníkových plynů se na Slovensku od 90. let minulého století ztrojnásobil.

 

Zachycování uhlíku: pomalý přístup EU hrozí, že prohraje s USA

Evropa musí dát přednost zachycování CO₂ a předložit obchodní důvody, aby neztratila konkurenceschopnost průmyslu ve srovnání s USA. Snížení emisí je sice zásadní, ale stejně důležité pro řešení globálního oteplování je odstranění miliard tun CO₂ z atmosféry. V této souvislosti se v USA prosazují technologie zachycování a ukládání uhlíku CCS, jako je bioenergie s CCS a přímé zachycování ze vzduchu. Není důvod, proč by Evropa neměla následovat tomuto vzoru.