name | autoweek.cz
Jen první krok
07.08.2017 | Vladimír Rybecký | Aktuality
Dohoda mezi představiteli spolkové vlády, zemských vlád a automobilek, týkající se vznětových motorů, vzbudila velký ohlas. Pošramocenou pověst německého automobilového průmyslu moc nevylepšila, spíš naopak.
Hostiteli setkání Nationalen Forums Diesel byli spolkový ministr dopravy Alexander Dobrindt (CSU) a spolková ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová (SPD). Jednání se ze strany automobilek zúčastnili generální ředitelé resp. předsedové představenstev Matthias Müller (VW Group), který kvůli tomu přerušil svou dovolenou, Dieter Zetsche (Daimler), Harald Krüger (BMW), Rupert Stadler (Audi), Oliver Blume (Porsche) a Gunnar Herrmann (Ford Deutschland).
Nedostavil se jen nový šéf Opelu Michael Lohscheller, který měl důležitá setkání v Rüssellsheimu kvůli převzetí Opelu francouzskou PSA Group. Zastupoval ho vicepresident pro komunikaci Johan Willems. Spolu s nimi zde byli představitelé německého svazu automobilového průmyslu VDA, sdružení dovozců VDIK a odborových organizací IG Metall a BDA.
Dohodnuté úpravy softwaru se budou týkat 5,3 milionu vozidel, z toho 3,8 milionu vozidel koncernu Volkswagen vč. 0,85 milionu vozidel Audi (z toho ale 2,5 milionu aut už tímto procesem prošlo kvůli aféře dieselgate), 0,9 milionu vozů koncernu Daimler a 0,3 milionu vozů BMW Group. Plán se netýká dovezených automobilů a zatím se k němu nevyjádřil Opel. Celkem je v Německu 15 milionů vozidel se vznětovými motory, z toho 2,7 milionu vozidel Euro 6, 5,9 milionu Euro 5, 3,6 milionu Euro 4, 2 miliony Euro 3, 0,7 milionu Euro 2 a 0,1 milionu Euro 1.
Dohodnuté úpravy softwaru přijdou asi na 100 eur na auto, zatímco dovybavení vozu pro rozšíření systému zachytávání škodlivých látek ve spalinách by stálo okolo 1500 eur na auto. Automobilky slíbily realizovat úpravy co nejrychleji, aby už na konci roku 2018 bylo patrné zlepšení ovzduší.
Ze zástupců automobilek pouze německý Ford program úprav softwaru odmítl jako neefektivní, protože bude mít nepříznivý vliv na zákazníky a přitom nulový vliv na kvalitu ovzduší. Dohoda podle Fordu navíc budí nerealistické očekávání ze strany politiků a nevládních organizací. Namísto toho Ford nabídne majitelům vozů se vznětovými motory Euro 1, 2 a 3 registrovanými v roce 2006 a dříve 2000 až 8000 eur jako podporu pro koupi nového vozu.
Podobnou nabídku jako Ford už v Německu udělaly i VW Group vč. značky Škoda (zatím ale nebyla upřesněna částka), BMW (bonus ve výši 2000 eur při náhradě za elektromobil i3, plug in hybrid nebo vůz Euro 6) a Toyota (4000 eur při výměně vozu se vznětovým motorem za hybrid od Toyoty).
President německé automobilové lobby VDA Matthias Wissmann dohodu uvítal slovy: „Automobilky sehrají významnou roli při zlepšování kvality ovzduší ve městech a učiní vznětové motory vhodnými i pro budoucnost. Vznětové motory jsou mimořádně důležité pro ochranu životního prostředí, stejně jako pro prosperitu Německa.“
„Vzhledem ke značně pošramocené pověsti automobilového průmyslu by automobilky měly zákazníkům lépe vysvětlit, co vlastně znamenají slíbené úpravy softwaru a jak budou ve skutečnosti působit,“ říká vysoce uznávaný expert na automobilový průmysl Ferdinand Dudenhoffer z centra automobilového výzkumu CAR university Duisburg-Essen.
Německé automobilky potřebují vznětové motory pro pohon svých nejziskovějších modelů, tedy luxusních sedanů a kombi, stejně jako SUV. Vznětové motory mají vyšší účinnost než zážehové, takže produkují asi o pětinu menší množství CO2. Pro splnění flotilových limitů EU po roce 2020 proto budou vznětové motory hrát klíčovou roli, zvláště vzhledem k přetrvávající (resp. spíš rostoucí) nechuti zákazníků kupovat si elektromobily.
Představitelé organizace Deutschland Umwelthilfe (DUH) tvrdí, že úpravy softwaru ve skutečnosti přinesou snížení emisí NOx jen okolo 2-3 %, takže stejně bude v 16 městech přijat zákaz vjezdu vozidel se vznětovými motory. „Výsledky setkání jsou špatnou zprávou pro statisíce lidí, kteří kvůli tomu onemocní a z nichž 10 600 každý rok předčasně zemře kvůli NOx,“ tvrdí šéf DUH Jürgen Resch.
Organizace DUH se snažila ovlivnit jednání v Berlíně i tím, že bezprostředně před jeho začátkem předala deníku Bild výsledky svých měření, která dokazují, že naprostá většina vznětových motorů v reálném provozu neplní emisní limity. Jenže metodika měření DUH není jasně definovaná a není ve shodě s metodikou měření při kontrole plnění emisních standardů, a to ani podle těch nových, odpovídajících reálnému provozu. Nestandardní měření DUH nepřináší opakovatelné výsledky.
Starosta Mnichova Dieter Reiter vyjádřil pochybnost, že úpravy softwaru budou mít nějaký vliv na kvalitu ovzduší ve městě a že budou postačovat k odvrácení připravovaného zákazu vjezdu vozidel se vznětovými motory do bavorské metropole, kde bylo naměřeno šokující množství NOx v ovzduší. Zelený starosta Stuttgartu Fritz Kuhn, který tento zákaz prosadil jako první, řekl: „Toto musí být jen první krok, další musejí brzy následovat.“
Ministr dopravy Dobrindt je ale přesvědčen, že dohoda odvrátí nebezpečí zákazu vjezdu vozů s turbodiesely do měst. Jenže jeho stranický šéf a bavorský premiér Horst Seehofer není takový optimista: „Dávám tomuto programu maximálně tři měsíce, aby bylo zlepšení kvality ovzduší prokazatelné.“
Ferdinand Dudenhoffer ale před zákazem vznětových motorů varuje. Na základě jeho analýzy by úplný zákaz Německo přišel na 15 miliard eur. Automobilový průmysl se v Německu podílí na více než polovině kladné bilance zahraničního obchodu Spolkové republiky. Přitom poskytuje asi 800 000 pracovních míst.
Nedostavil se jen nový šéf Opelu Michael Lohscheller, který měl důležitá setkání v Rüssellsheimu kvůli převzetí Opelu francouzskou PSA Group. Zastupoval ho vicepresident pro komunikaci Johan Willems. Spolu s nimi zde byli představitelé německého svazu automobilového průmyslu VDA, sdružení dovozců VDIK a odborových organizací IG Metall a BDA.
Dohodnuté úpravy softwaru se budou týkat 5,3 milionu vozidel, z toho 3,8 milionu vozidel koncernu Volkswagen vč. 0,85 milionu vozidel Audi (z toho ale 2,5 milionu aut už tímto procesem prošlo kvůli aféře dieselgate), 0,9 milionu vozů koncernu Daimler a 0,3 milionu vozů BMW Group. Plán se netýká dovezených automobilů a zatím se k němu nevyjádřil Opel. Celkem je v Německu 15 milionů vozidel se vznětovými motory, z toho 2,7 milionu vozidel Euro 6, 5,9 milionu Euro 5, 3,6 milionu Euro 4, 2 miliony Euro 3, 0,7 milionu Euro 2 a 0,1 milionu Euro 1.
Dohodnuté úpravy softwaru přijdou asi na 100 eur na auto, zatímco dovybavení vozu pro rozšíření systému zachytávání škodlivých látek ve spalinách by stálo okolo 1500 eur na auto. Automobilky slíbily realizovat úpravy co nejrychleji, aby už na konci roku 2018 bylo patrné zlepšení ovzduší.
Ze zástupců automobilek pouze německý Ford program úprav softwaru odmítl jako neefektivní, protože bude mít nepříznivý vliv na zákazníky a přitom nulový vliv na kvalitu ovzduší. Dohoda podle Fordu navíc budí nerealistické očekávání ze strany politiků a nevládních organizací. Namísto toho Ford nabídne majitelům vozů se vznětovými motory Euro 1, 2 a 3 registrovanými v roce 2006 a dříve 2000 až 8000 eur jako podporu pro koupi nového vozu.
Podobnou nabídku jako Ford už v Německu udělaly i VW Group vč. značky Škoda (zatím ale nebyla upřesněna částka), BMW (bonus ve výši 2000 eur při náhradě za elektromobil i3, plug in hybrid nebo vůz Euro 6) a Toyota (4000 eur při výměně vozu se vznětovým motorem za hybrid od Toyoty).
President německé automobilové lobby VDA Matthias Wissmann dohodu uvítal slovy: „Automobilky sehrají významnou roli při zlepšování kvality ovzduší ve městech a učiní vznětové motory vhodnými i pro budoucnost. Vznětové motory jsou mimořádně důležité pro ochranu životního prostředí, stejně jako pro prosperitu Německa.“
„Vzhledem ke značně pošramocené pověsti automobilového průmyslu by automobilky měly zákazníkům lépe vysvětlit, co vlastně znamenají slíbené úpravy softwaru a jak budou ve skutečnosti působit,“ říká vysoce uznávaný expert na automobilový průmysl Ferdinand Dudenhoffer z centra automobilového výzkumu CAR university Duisburg-Essen.
Německé automobilky potřebují vznětové motory pro pohon svých nejziskovějších modelů, tedy luxusních sedanů a kombi, stejně jako SUV. Vznětové motory mají vyšší účinnost než zážehové, takže produkují asi o pětinu menší množství CO2. Pro splnění flotilových limitů EU po roce 2020 proto budou vznětové motory hrát klíčovou roli, zvláště vzhledem k přetrvávající (resp. spíš rostoucí) nechuti zákazníků kupovat si elektromobily.
Představitelé organizace Deutschland Umwelthilfe (DUH) tvrdí, že úpravy softwaru ve skutečnosti přinesou snížení emisí NOx jen okolo 2-3 %, takže stejně bude v 16 městech přijat zákaz vjezdu vozidel se vznětovými motory. „Výsledky setkání jsou špatnou zprávou pro statisíce lidí, kteří kvůli tomu onemocní a z nichž 10 600 každý rok předčasně zemře kvůli NOx,“ tvrdí šéf DUH Jürgen Resch.
Organizace DUH se snažila ovlivnit jednání v Berlíně i tím, že bezprostředně před jeho začátkem předala deníku Bild výsledky svých měření, která dokazují, že naprostá většina vznětových motorů v reálném provozu neplní emisní limity. Jenže metodika měření DUH není jasně definovaná a není ve shodě s metodikou měření při kontrole plnění emisních standardů, a to ani podle těch nových, odpovídajících reálnému provozu. Nestandardní měření DUH nepřináší opakovatelné výsledky.
Starosta Mnichova Dieter Reiter vyjádřil pochybnost, že úpravy softwaru budou mít nějaký vliv na kvalitu ovzduší ve městě a že budou postačovat k odvrácení připravovaného zákazu vjezdu vozidel se vznětovými motory do bavorské metropole, kde bylo naměřeno šokující množství NOx v ovzduší. Zelený starosta Stuttgartu Fritz Kuhn, který tento zákaz prosadil jako první, řekl: „Toto musí být jen první krok, další musejí brzy následovat.“
Ministr dopravy Dobrindt je ale přesvědčen, že dohoda odvrátí nebezpečí zákazu vjezdu vozů s turbodiesely do měst. Jenže jeho stranický šéf a bavorský premiér Horst Seehofer není takový optimista: „Dávám tomuto programu maximálně tři měsíce, aby bylo zlepšení kvality ovzduší prokazatelné.“
Ferdinand Dudenhoffer ale před zákazem vznětových motorů varuje. Na základě jeho analýzy by úplný zákaz Německo přišel na 15 miliard eur. Automobilový průmysl se v Německu podílí na více než polovině kladné bilance zahraničního obchodu Spolkové republiky. Přitom poskytuje asi 800 000 pracovních míst.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz