name | autoweek.cz
Klima reaguje pouze na fyziku, ne na politiku
22.04.2022 | Vladimír Rybecký | Aktuality
Elektromobilita nepovede v období do roku 2030 k žádnému citelnému snížení skleníkových plynů. Tuto prognózu zaslalo 175 vědců v otevřeném dopise Evropskému parlamentu a Radě EU.
Vědci vyzývají k otevřené diskusi s odkazem na technologie, které mohou mít okamžitý dopad na klima a zároveň snížit závislost na dovozu ropy nebo plynu.
Ochrana klimatu potřebuje inovace. Za tím stojí vědci z nejrůznějších oborů: „Inovace se daří pouze na základě otevřenosti technologiím, což nám u chystaných změn právních předpisů o ochraně klimatu v dopravě chybí,“ zdůrazňují dva iniciátoři prof. Dr.-Ing. Thomas Willner z University of Applied Sciences v Hamburku a Dr. Armin Günther z Air Liquide Global E&C Solutions Deutschland ve Frankfurtu nad Mohanem.
Opatření musí okamžitě nabýt účinnosti
„Vzhledem k obrovskému a stále se zvyšujícímu časovému tlaku si již nelze dovolit opomenutí a pochybení v ochraně klimatu,“ uvádí otevřený dopis. Opatření na ochranu klimatu by musela nabýt účinnosti ihned po jejich přijetí. „Chceme proto podnítit širokou diskusi na toto téma na vědeckém základě a vyzýváme k transparentní a technologicky neutrální politice ochrany klimatu, která je založena na skutečném fyzickém snižování skleníkových plynů v celém hodnotovém řetězci,“ říká prof. Willner.
Vědci jsou přesvědčeni, že současné předpisy představují jednostrannou podporu elektrické mobility, kterou nelze v této podobě fyzikálně ospravedlnit. Například v nařízení o emisích CO2 vozového parku se elektromobilita počítá jako nulové emise CO2, zatímco obnovitelná a jiná alternativní paliva se vůbec nezohledňují. „To brání spravedlivé soutěži o nejlepší řešení problémů, protože skutečné snížení skleníkových plynů se nebere v úvahu. Klima reaguje pouze na skutečné fyzikální veličiny skleníkových plynů, nikoli na faktory, které si politici svévolně určují pro vyčíslení svých opatření,“ zdůrazňuje prof. Willner.
Na základě dostupných studií vědci docházejí k závěru, že elektromobilita s největší pravděpodobností nepovede k žádnému citelnému snížení skleníkových plynů v období do roku 2030, což je rozhodující pro dlouhodobý úspěch či neúspěch ochrany klimatu. Zejména je třeba vzít v úvahu vysoké emise CO2 z výroby akumulátorů, vysoký podíl fosilních paliv používaných při výrobě energie a enormní náklady na nabíjecí infrastrukturu. Elektromobilita navíc váže obnovitelný potenciál v elektroenergetice v sektoru dopravy, který by jinde, například v průmyslu, chyběl.
Alternativní paliva jsou účinnější
Výzkumná skupina vedená prof. Willnerem vidí další řešení, jako jsou udržitelná alternativní paliva šetřící skleníkové plyny (kapalná a plynná, včetně obnovitelného vodíku, metanu a dalších): „O těch se domníváme, že jsou mnohem efektivnější, protože při jejich použití se stávajícím vozovým parkem více než 260 milionů vozidel by okamžitě vedlo ke skutečnému snížení emisí skleníkových plynů v EU – bez potřeby nové infrastruktury.“
Legislativa naléhavě potřebuje vytvořit rovné podmínky pro tyto možnosti. Zároveň to zahrnuje ambiciózní cíl pro rozšíření infrastruktury vodíkových čerpacích stanic podél hlavních dopravních tepen, jak o tom v současnosti diskutuje například EU. „Klíčem k dekarbonizaci mobility i celého průmyslového sektoru a podpoře energetické bezpečnosti je diverzifikace různých obnovitelných zdrojů, jakož i další vývoj nových a optimalizace stávajících technických řešení,“ zdůrazňuje spoluiniciátor iniciativy Dr. Armin Günther.
Co jsou alternativní paliva?
Patří mezi ně nejen biopaliva první generace, která jsou v současnosti na trhu, ale také pokročilá biopaliva, jako jsou HVO/Care diesel a další vyrobená z odpadu a zbytků ze zemědělství, lesnictví, dřevařského průmyslu, potravinářského průmyslu a podobných odvětví. Existují také paliva na bázi nebiologického odpadu, jako jsou plasty, syntetická paliva na bázi elektřiny, tzv. paliva PtX (Power-to-X) nebo e-paliva, a vysoce účinné hybridy, tedy paliva na bázi zbytků nebo odpadu rovněž na bázi elektřiny (např. odpadní e-paliva).
Například čistá e-paliva by se mohla vyrábět v zemích s přebytkem obnovitelné energie a dovážet do Evropy. Potřebný oxid uhličitý bylo možné zachytit z různých zdrojů, dokonce i přímo ze vzduchu. Zavedením těchto paliv vedle vodíku by Evropa měla také příležitost přispět k pokrytí svých velmi vysokých požadavků na dovoz energie z obnovitelných energiích. Kromě toho by to pomohlo v mezinárodní spolupráci, která je naléhavě potřebná pro ochranu klimatu, protože ochrana klimatu je úkol, který lze vyřešit pouze globálně.
Ochrana klimatu potřebuje inovace. Za tím stojí vědci z nejrůznějších oborů: „Inovace se daří pouze na základě otevřenosti technologiím, což nám u chystaných změn právních předpisů o ochraně klimatu v dopravě chybí,“ zdůrazňují dva iniciátoři prof. Dr.-Ing. Thomas Willner z University of Applied Sciences v Hamburku a Dr. Armin Günther z Air Liquide Global E&C Solutions Deutschland ve Frankfurtu nad Mohanem.
Opatření musí okamžitě nabýt účinnosti
„Vzhledem k obrovskému a stále se zvyšujícímu časovému tlaku si již nelze dovolit opomenutí a pochybení v ochraně klimatu,“ uvádí otevřený dopis. Opatření na ochranu klimatu by musela nabýt účinnosti ihned po jejich přijetí. „Chceme proto podnítit širokou diskusi na toto téma na vědeckém základě a vyzýváme k transparentní a technologicky neutrální politice ochrany klimatu, která je založena na skutečném fyzickém snižování skleníkových plynů v celém hodnotovém řetězci,“ říká prof. Willner.
Vědci jsou přesvědčeni, že současné předpisy představují jednostrannou podporu elektrické mobility, kterou nelze v této podobě fyzikálně ospravedlnit. Například v nařízení o emisích CO2 vozového parku se elektromobilita počítá jako nulové emise CO2, zatímco obnovitelná a jiná alternativní paliva se vůbec nezohledňují. „To brání spravedlivé soutěži o nejlepší řešení problémů, protože skutečné snížení skleníkových plynů se nebere v úvahu. Klima reaguje pouze na skutečné fyzikální veličiny skleníkových plynů, nikoli na faktory, které si politici svévolně určují pro vyčíslení svých opatření,“ zdůrazňuje prof. Willner.
Na základě dostupných studií vědci docházejí k závěru, že elektromobilita s největší pravděpodobností nepovede k žádnému citelnému snížení skleníkových plynů v období do roku 2030, což je rozhodující pro dlouhodobý úspěch či neúspěch ochrany klimatu. Zejména je třeba vzít v úvahu vysoké emise CO2 z výroby akumulátorů, vysoký podíl fosilních paliv používaných při výrobě energie a enormní náklady na nabíjecí infrastrukturu. Elektromobilita navíc váže obnovitelný potenciál v elektroenergetice v sektoru dopravy, který by jinde, například v průmyslu, chyběl.
Alternativní paliva jsou účinnější
Výzkumná skupina vedená prof. Willnerem vidí další řešení, jako jsou udržitelná alternativní paliva šetřící skleníkové plyny (kapalná a plynná, včetně obnovitelného vodíku, metanu a dalších): „O těch se domníváme, že jsou mnohem efektivnější, protože při jejich použití se stávajícím vozovým parkem více než 260 milionů vozidel by okamžitě vedlo ke skutečnému snížení emisí skleníkových plynů v EU – bez potřeby nové infrastruktury.“
Legislativa naléhavě potřebuje vytvořit rovné podmínky pro tyto možnosti. Zároveň to zahrnuje ambiciózní cíl pro rozšíření infrastruktury vodíkových čerpacích stanic podél hlavních dopravních tepen, jak o tom v současnosti diskutuje například EU. „Klíčem k dekarbonizaci mobility i celého průmyslového sektoru a podpoře energetické bezpečnosti je diverzifikace různých obnovitelných zdrojů, jakož i další vývoj nových a optimalizace stávajících technických řešení,“ zdůrazňuje spoluiniciátor iniciativy Dr. Armin Günther.
Co jsou alternativní paliva?
Patří mezi ně nejen biopaliva první generace, která jsou v současnosti na trhu, ale také pokročilá biopaliva, jako jsou HVO/Care diesel a další vyrobená z odpadu a zbytků ze zemědělství, lesnictví, dřevařského průmyslu, potravinářského průmyslu a podobných odvětví. Existují také paliva na bázi nebiologického odpadu, jako jsou plasty, syntetická paliva na bázi elektřiny, tzv. paliva PtX (Power-to-X) nebo e-paliva, a vysoce účinné hybridy, tedy paliva na bázi zbytků nebo odpadu rovněž na bázi elektřiny (např. odpadní e-paliva).
Například čistá e-paliva by se mohla vyrábět v zemích s přebytkem obnovitelné energie a dovážet do Evropy. Potřebný oxid uhličitý bylo možné zachytit z různých zdrojů, dokonce i přímo ze vzduchu. Zavedením těchto paliv vedle vodíku by Evropa měla také příležitost přispět k pokrytí svých velmi vysokých požadavků na dovoz energie z obnovitelných energiích. Kromě toho by to pomohlo v mezinárodní spolupráci, která je naléhavě potřebná pro ochranu klimatu, protože ochrana klimatu je úkol, který lze vyřešit pouze globálně.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz