name | autoweek.cz
Kontroverzní odchod historika
07.11.2016 | Vladimír Rybecký | Aktuality
Náhlé ukončení smlouvy historika Manfreda Griegera s Volkswagenem vyvolalo v Německu velké znepokojení a kritiku. Odchod historika, zabývajícího se událostmi z dob nacismu, budí kontroverzi a automobilka je obviňována z toho, že se snaží utajit svou temnou minulost.
Manfred Grieger byl zaměstnancem VW 18 let. Byl najat proto, aby odkryl málo známé události z temné historie automobilky. Během svého působení Grieger napsal podrobné záznamy o tom, jak se ve firmě, která po válce dostala jméno Volkswagen, používali nuceně nasazení pracovníci i vězni z koncentračních táborů a zpřístupnil archivy společnosti novinářům a historikům.
Náhlý Griegerův odchod vede německá média k domněnce, že to způsobila jeho kritika zprávy o minulosti Audi, a vynořují se obavy, že VW se snaží bagatelizovat odhalení ze své historie spojené s nacismem a brazilským vojenským diktátorským režimem.
Nekompromisní historik
Po příchodu k Volkswagenu v roce 1998 Grieger před deseti lety napsal svou doktorskou práci Das Volkswagenwerk und seine Arbeiter im Dritten Reich (Automobilka Volkswagen a její pracovníci za Třetí říše) vydané v roce 1996. Práce podrobně popisuje, jak se v továrně, z níž vzešel Volkswagen, za 2. světové války využívali nuceně nasazení pracovníci i úmrtí, která to mělo za následek. V té době se výroba společnosti orientovala na vojenská vozidla a válečný materiál. Ke zvýšení výrobní kapacity byli do továrny přiváženi také vězni z koncentračních táborů. Mezi zbraně, vyráběné s pomocí nuceně nasazených dělníků, patřily bomby s pulzačním pohonem V1, které padaly na britská města, kde zabíjely civilisty. Během války v Německu pracovalo 1,7 milionu tzv. nuceně nasazených lidí z celé Evropy.
Značka Volkswagen vznikla po válce z továrny, která byla vybudována na popud Adolfa Hitlera (v roce 1938 osobně položil její zakládací kámen). Cílem bylo vyrábět auto pro široké masy KdF-Wagen (Kraft durch Freude, neboli Radostí k síle), které navrhl Ferdinand Porsche. Namísto osobních aut ale továrna vyráběla vojenská vozidla. Až po válce se z tohoto projektu pod dohledem představitelů britské okupační správy zrodil Volkswagen.
To, že Volkswagen najal Griegera, bylo chvályhodné. Nicméně mnoho lidí vidí problém v tom, jakým způsobem odešel. Historik nekomentoval důvod, který ho vedl k odchodu, jen řekl, že rozhodnutí ukončit spolupráci bylo vzájemné.
Kritika zprávy o historii Audi
Skupina 75 akademiků pod vedením profesora Hartmuta Berghoffa z university v Göttingenu v reakci na to obvinila Volkswagen z potrestání historika. Tvrdí, že jeho kritika zprávy z roku 2014, zlehčující válečnou minulost Audi, rozzlobila výkonné představitele společnosti.
Manfred Grieger recenzoval zprávu o historii značky Audi v době nacismu, kterou si automobilka nechala zpracovat svým historikem Martinem Kukowskim a archivářem Saské Kamenice (Chemnitz) Robertem Bochem. V době války šlo o společnost Auto Union s ústředím v Saské Kamenici. Společnost Auto-Union od 60. let převzala jméno jedné ze svých značek. Značka Audi převzala koncernové logo se čtyřmi kruhy a v roce 1965 přešla do majetku Volkswagenu.
Grieger text zprávy nekompromisně kritizoval, protože v něm byly technické chyby, nebyly patřičně uvedeny zdroje a jazykově je nejasný. Ve studii podle něho nebyl uplatněn nezaujatý přístup. Rovněž vytkl vedení Audi, že navzdory tomu, že studie prokazují, že její bývalí vedoucí představitelé Richard Bruhn, William Werner a Carl Hahn patřili k elitě nacistického režimu, snaží se tuto skutečnost bagatelizovat.
Rozzlobení akademici
Skupina 75 historiků v otevřeném dopise napsala, že „krátká diskuze v akademickém časopise vedla k úvahám, že Grieger byl držen na krátké šňůře a omezován v akademických svobodách, což nakonec tohoto významného historika přimělo k odchodu.“
Historici se obávají, že Volkswagen nyní přestane zkoumat svou minulost: „Jako vědci jsme pobouřeni a zneklidněni případem dr. Griegera. Vyvolává to otázku, zda se VW nevrátí k politice minulých let, kdy práce historiků jednostranně sloužily k zakrývání temných stránek.“
Protest německých akademiků vyvolal velký ohlas ve světových médiích, což v době, kdy Volkswagen čelí ohlasům aféry Dieselgate není pro německou automobilku moc příjemná situace. Přitom komentáře v některých zemích, například v Izraeli, jsou vůči automobilce velmi ostré a například The New York Times přidává řadu dalších nepříliš lichotivých informací z historie automobilky.
Volkswagen tvrzení vyvrací: „Byli jsme překvapeni těmito domněnkami, které nemají žádné opodstatnění. Skutečností je, že Volkswagen nadále uznává úspěchy dosažené dr. Griegerem a děkuje mu za vykonanou práci.“ Vedení Volkswagenu ústy svého mluvčího Hanse-Gerda Bodeho dále říká: „Soustavně, čestně a usilovně prověřujeme svou minulost jako podniku a budeme v tom pokračovat.“
Profesor Berghoff na to reagoval: „Transparentnost vůči veřejnosti není silnou stránkou Volkswagenu. Pokud si vedení Volkswagenu skutečně váží práce doktora Griegera, proč jej přinutilo odejít?“
Kostlivec také v brazilské skříni
Grieger už je pryč z Wolfsburgu, ale vynořila se jiná postava, která odkrývá temnou minulost VW. BBC uvádí, že automobilka najala profesora Christophera Koppera z univerzity v Bielefeldu, aby prozkoumal tvrzení o mučení v brazilských provozech společnosti Volkswagen v době vlády vojenské junty. Dvanáct bývalých zaměstnanců se s automobilkou soudí. Tvrdí, že byli v období vlády autoritativního režimu v Brazílii v letech 1964 až 1985 vystaveni mučení, zatýkání a dostali se na černou listinu. Tvrdí rovněž, že společnost VW spolupracovala s juntou.
VW prohlásil, že odhalí pravdu. Členka představenstva VW a zástupkyně pro právní záležitosti Christine Hohmann-Dennhardtová pro BBC uvedla: „Chceme si posvítit na temné roky vojenské diktatury a vysvětlit chování v té době zodpovědných osob v Brazílii a případně v Německu.“ Jenže odchod doktora Griegera budí obavy, jak tomu ve skutečnosti bude.
Náhlý Griegerův odchod vede německá média k domněnce, že to způsobila jeho kritika zprávy o minulosti Audi, a vynořují se obavy, že VW se snaží bagatelizovat odhalení ze své historie spojené s nacismem a brazilským vojenským diktátorským režimem.
Nekompromisní historik
Po příchodu k Volkswagenu v roce 1998 Grieger před deseti lety napsal svou doktorskou práci Das Volkswagenwerk und seine Arbeiter im Dritten Reich (Automobilka Volkswagen a její pracovníci za Třetí říše) vydané v roce 1996. Práce podrobně popisuje, jak se v továrně, z níž vzešel Volkswagen, za 2. světové války využívali nuceně nasazení pracovníci i úmrtí, která to mělo za následek. V té době se výroba společnosti orientovala na vojenská vozidla a válečný materiál. Ke zvýšení výrobní kapacity byli do továrny přiváženi také vězni z koncentračních táborů. Mezi zbraně, vyráběné s pomocí nuceně nasazených dělníků, patřily bomby s pulzačním pohonem V1, které padaly na britská města, kde zabíjely civilisty. Během války v Německu pracovalo 1,7 milionu tzv. nuceně nasazených lidí z celé Evropy.
Značka Volkswagen vznikla po válce z továrny, která byla vybudována na popud Adolfa Hitlera (v roce 1938 osobně položil její zakládací kámen). Cílem bylo vyrábět auto pro široké masy KdF-Wagen (Kraft durch Freude, neboli Radostí k síle), které navrhl Ferdinand Porsche. Namísto osobních aut ale továrna vyráběla vojenská vozidla. Až po válce se z tohoto projektu pod dohledem představitelů britské okupační správy zrodil Volkswagen.
To, že Volkswagen najal Griegera, bylo chvályhodné. Nicméně mnoho lidí vidí problém v tom, jakým způsobem odešel. Historik nekomentoval důvod, který ho vedl k odchodu, jen řekl, že rozhodnutí ukončit spolupráci bylo vzájemné.
Kritika zprávy o historii Audi
Skupina 75 akademiků pod vedením profesora Hartmuta Berghoffa z university v Göttingenu v reakci na to obvinila Volkswagen z potrestání historika. Tvrdí, že jeho kritika zprávy z roku 2014, zlehčující válečnou minulost Audi, rozzlobila výkonné představitele společnosti.
Manfred Grieger recenzoval zprávu o historii značky Audi v době nacismu, kterou si automobilka nechala zpracovat svým historikem Martinem Kukowskim a archivářem Saské Kamenice (Chemnitz) Robertem Bochem. V době války šlo o společnost Auto Union s ústředím v Saské Kamenici. Společnost Auto-Union od 60. let převzala jméno jedné ze svých značek. Značka Audi převzala koncernové logo se čtyřmi kruhy a v roce 1965 přešla do majetku Volkswagenu.
Grieger text zprávy nekompromisně kritizoval, protože v něm byly technické chyby, nebyly patřičně uvedeny zdroje a jazykově je nejasný. Ve studii podle něho nebyl uplatněn nezaujatý přístup. Rovněž vytkl vedení Audi, že navzdory tomu, že studie prokazují, že její bývalí vedoucí představitelé Richard Bruhn, William Werner a Carl Hahn patřili k elitě nacistického režimu, snaží se tuto skutečnost bagatelizovat.
Rozzlobení akademici
Skupina 75 historiků v otevřeném dopise napsala, že „krátká diskuze v akademickém časopise vedla k úvahám, že Grieger byl držen na krátké šňůře a omezován v akademických svobodách, což nakonec tohoto významného historika přimělo k odchodu.“
Historici se obávají, že Volkswagen nyní přestane zkoumat svou minulost: „Jako vědci jsme pobouřeni a zneklidněni případem dr. Griegera. Vyvolává to otázku, zda se VW nevrátí k politice minulých let, kdy práce historiků jednostranně sloužily k zakrývání temných stránek.“
Protest německých akademiků vyvolal velký ohlas ve světových médiích, což v době, kdy Volkswagen čelí ohlasům aféry Dieselgate není pro německou automobilku moc příjemná situace. Přitom komentáře v některých zemích, například v Izraeli, jsou vůči automobilce velmi ostré a například The New York Times přidává řadu dalších nepříliš lichotivých informací z historie automobilky.
Volkswagen tvrzení vyvrací: „Byli jsme překvapeni těmito domněnkami, které nemají žádné opodstatnění. Skutečností je, že Volkswagen nadále uznává úspěchy dosažené dr. Griegerem a děkuje mu za vykonanou práci.“ Vedení Volkswagenu ústy svého mluvčího Hanse-Gerda Bodeho dále říká: „Soustavně, čestně a usilovně prověřujeme svou minulost jako podniku a budeme v tom pokračovat.“
Profesor Berghoff na to reagoval: „Transparentnost vůči veřejnosti není silnou stránkou Volkswagenu. Pokud si vedení Volkswagenu skutečně váží práce doktora Griegera, proč jej přinutilo odejít?“
Kostlivec také v brazilské skříni
Grieger už je pryč z Wolfsburgu, ale vynořila se jiná postava, která odkrývá temnou minulost VW. BBC uvádí, že automobilka najala profesora Christophera Koppera z univerzity v Bielefeldu, aby prozkoumal tvrzení o mučení v brazilských provozech společnosti Volkswagen v době vlády vojenské junty. Dvanáct bývalých zaměstnanců se s automobilkou soudí. Tvrdí, že byli v období vlády autoritativního režimu v Brazílii v letech 1964 až 1985 vystaveni mučení, zatýkání a dostali se na černou listinu. Tvrdí rovněž, že společnost VW spolupracovala s juntou.
VW prohlásil, že odhalí pravdu. Členka představenstva VW a zástupkyně pro právní záležitosti Christine Hohmann-Dennhardtová pro BBC uvedla: „Chceme si posvítit na temné roky vojenské diktatury a vysvětlit chování v té době zodpovědných osob v Brazílii a případně v Německu.“ Jenže odchod doktora Griegera budí obavy, jak tomu ve skutečnosti bude.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz