name | autoweek.cz

Kritická doba pro korekci kurzu

02.12.2025 | Aktuality

Zatímco výrobci vozidel pokračují v elektrifikaci, klíčové podmínky pro transformaci stále ještě nejsou splněny. Generální ředitelka Asociace evropských výrobců automobilů ACEA Sigrid de Vriesová uvádí pět hlavních doporučení pro nadcházející jednání o automobilovém balíčku Evropské komise.

Jako generální ředitelky ACEA se mě pravidelně ptají: „Vyzývá evropský automobilový průmysl k opuštění elektrifikace a návratu ke spalovacímu motoru?“ Odpověď zní prosté „ne.“

 

Elektrifikace má být v čele budoucí mobility. Podle Mezinárodní energetické agentury je každé čtvrté nové auto na světě elektrické a podíl elektromobilů na celosvětovém prodeji by měl v roce 2030 překročit 40 %. Členové ACEA již v EU nabízejí víc než 300 elektrifikovaných modelů a mnoho dalších je na cestě. Investovali stovky miliard eur. Jaké další důkazy jsou potřeba k prokázání, že toto odvětví dosahuje výsledky?

 

Přesto bych si přála, aby úkol byl tak jednoduchý, jako „jen“ dodávat elektromobily. Realita je bohužel složitější. Evropský trh se nevzpamatoval z úrovně před pandemií Covid-19. Od roku 2020 nám chybí přibližně tři miliony nových aut ročně. Globální politický a ekonomický vývoj nás všechny prověřuje.

 

Mezitím vlády a regulační orgány EU neinvestovaly do dostatečné úrovně infrastruktury a modernizace sítě a ani ji nepožadovaly. Adekvátní tržní pobídky jsou často nekonzistentní. Přitom potřeby mobility a preference spotřebitelů zůstávají rozmanité. Úspěch vyžaduje, aby všechny části ekosystému byly synchronizované, ale tomu tak není. Důsledek: cíle emisí CO₂ pro osobní a lehké užitkové automobily pro roky 2030 a 2035 již nejsou realistické.

 

Toto zdůraznění neznamená ústup, ale je to výzva k chytřejšímu a pragmatičtějšímu přístupu. K politickému rámci, který odráží realitu rozmanité Evropy, množství potřeb mobility, důležitost ekonomické bezpečnosti a globální konkurenceschopnosti. Automobilový balíček Evropské komise, oznámený na 10. prosince, je klíčovou příležitostí k nápravě tohoto kurzu. Zde je našich pět hlavních doporučení:

 

1) Diferencovaný přístup pro osobní vozy, lehká užitková vozidla a nákladní automobily

Vzhledem k tomu, že přechod na vozidla s nulovými emisemi postupuje v různých segmentech (osobní automobily, lehká užitková a těžká užitková vozidla) různou rychlostí, je zapotřebí přizpůsobený „tříproudovému“ přístupu.

 

Užitková vozidla fungují za velmi odlišných podmínek než osobní automobily, přičemž rozhodnutí o jejich přijetí jsou řízena celkovými náklady na vlastnictví. Dodávky, které převážně používají malé a střední podniky, jsou nezbytnými nástroji, které umožňují evropským podnikům provozovat a poskytovat klíčové služby v celé Evropě. Tento segment potřebuje ještě širší škálu flexibility než osobní automobily a úpravu svých cílů v oblasti snižování emisí CO₂.

 

Zároveň je u nákladních automobilů a autobusů nezbytný urychlený přezkum nařízení o CO₂ aby se zohlednily vzájemné závislosti v odvětví dopravy a logistiky, stejně jako krátkodobá opatření, která zabraňují sankcím způsobeným faktory mimo kontrolu výrobců.

 

2) Flexibilní a technologicky otevřený rámec pro snižování emisí CO₂

Současná regulace CO₂ se zaměřuje pouze na dodávky nových vozidel aniž by dostatečně podnítila skutečnou poptávku, ať už prostřednictvím infrastruktury, celkových nákladů na vlastnictví nebo pobídek, a aniž by ji propojila s konkurenceschopností a odolností.

 

Výrobci automobilů a užitkových vozidel potřebují flexibilitu, aby se vyhnuli riziku pokut ve výši mnoha miliard eur. Neměly by být vyloučeny žádné technologie pohonu (např. PHEV, prodlužovače dojezdu, vodíkové palivové články atd.), které mohou hrát životaschopnou roli při provozu na obnovitelné zdroje energie. Veškeré zbytkové emise lze kompenzovat jinými způsoby, například odměňováním výrobců za snižování emisí CO₂ v celém dodavatelském řetězci (např. používání zelené oceli, hliníku, akumulátorů atd.), což by mohlo podpořit produkci zelených materiálů. Emise mohou snížit i opatření, jako rychlejší obnova vozového parku - vzhledem k tomu, že 30 % všech automobilů na silnicích EU je starších než 20 let, každé nové vozidlo by mohlo ušetřit 6 až 12 t CO₂ na auto.

 

3) Větší zaměření na opatření stimulující poptávku

Rozhodnutí zákazníků jsou převážně ovlivněna faktory, jako jsou cena, zdanění, cena elektřiny a pohodlí použití. Zvyšování poptávky proto musí zůstat hlavní prioritou EU a členských států. V této souvislosti lze firemní vozové parky povzbudit, aby hrály roli setrvačníku. U osobních automobilů a dodávek by měla být priorita dána pobídkám spíš než závazným nařízením. Fiskální pobídky na národní úrovni se již v mnoha zemích EU ukázaly jako silný nástroj pro zelené vozové parky.

 

Těžká nákladní vozidla vyžadují jiný recept. Zde by měli přepravci a velcí odběratelé dopravy hrát silnější roli při zvyšování poptávky postupným zvyšováním podílu zásilek odbavovaných nákladními vozidly s nulovými emisemi.

 

Veřejné orgány mají také k dispozici silný soubor nástrojů. Měly by jít příkladem tím, že budou upřednostňovat vozidla s nulovými emisemi ve všech nabídkách týkajících se mobility a nákladní dopravy.

 

A konečně, infrastruktura pro nabíjení a doplňování paliva zůstává v Evropě hlavní překážkou, kterou je třeba řešit. Rozdíly mezi zeměmi a v rámci nich vytvářejí „třírychlostní Evropu“, kde odlišné tempo rozvoje infrastruktury vytváří velké regionální rozdíly.

 

4) Pečlivý přístup k označení „Made in Europe“

Automobilový průmysl poskytuje 2,5 milionu přímých pracovních míst. Generuje přes 7,5 % HDP EU. Pokud by automobilový průmysl byl státem, jeho obrat by byl větší než obrat celé nizozemské ekonomiky. Je i největším soukromým investorem do výzkumu a vývoje v EU. Politiku „investovat do Evropy“ již denně zavádíme ve více než 250 továrnách po celé EU. Současná diskuse o cílech nebo povinnostech pro obsah označení „Made in Europe“ ve vozidlech však vyžaduje pečlivé zacházení.

 

Dodavatelské řetězce v automobilovém průmyslu jsou globální a neuvěřitelně složité. Požadavky na místní obsah musí být zaváděny postupně s dostatečnou dodací lhůtou a diferenciací mezi segmenty. Měly by se opírat o inteligentní pobídky a být navrženy tak, aby respektovaly obchodní partnery a pravidla.

 

A nezapomínejme na základy konkurenceschopnosti: cenově dostupné energie, rychlejší povolování, kvalifikované pracovníky, financování výstavby a provozu výroby akumulátorů. Místní výroba bude i nadále prosperovat pouze pokud Evropa zůstane atraktivním místem pro investice.

 

5) Odvážnější přístup ke zjednodušování regulace v automobilovém sektoru

S podporou specializovaných nástrojů průmyslové politiky a synchronizací s klíčovými stimuly na straně poptávky může evropský automobilový průmysl znovu získat vedoucí pozici v konkurenceschopné a ziskové výrobě vozidel ve všech segmentech v Evropě. Obecně je automobilový balíček vítaným krokem ke zjednodušení. Bude však třeba vykonat víc práce vzhledem k více než stovce nadcházejících legislativních aktů, které jsou naplánovány na příštích pět let, z nichž každý ovlivní design, výrobu a investice v automobilovém průmyslu.

 

Plně podporujeme úsilí oznámené předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou o oživení výroby malých a cenově dostupných vozidel v Evropě, kde by dopad zjednodušení regulace mohl být největší. Dalším řešením by mohlo být postupné zavádění legislativy. Například výrobci nákladních vozidel žádají o odložení provádění některých částí legislativy Euro 7. V odvětví s dlouhými vývojovými cykly musí legislativní harmonogramy odrážet průmyslovou a tržní realitu.

 

Není pochyb o tom, že v sázce je hodně. Evropský automobilový sektor je základním kamenem ekonomiky kontinentu. Mnoho regionů je závislých na automobilovém ekosystému pokud jde o zaměstnanost a příjmy. Práce v tomto odvětví je již dlouho zdrojem hrdosti a automobilová mobilita zůstává klíčovým zdrojem svobody a prosperity. Jeho řízení však nemůže vycházet pouze z politických ambiceí. Abychom měli šanci bojovat, je naléhavě nutná korekce kurzu v politickém rámci. Nadcházející balíček Komise bude důležitým okamžikem pravdy.

 

Foto: ACEA