name | autoweek.cz

Krize Volkswagenu jako odraz degradace EU zelenou ideologií

Krize Volkswagenu jako odraz degradace EU zelenou ideologií

04.09.2024 | | Aktuality

Na jaře 2022 oznámilo vedení koncernu VW, že spalovacím autům odzvonilo. Budoucnost je ve Velkých elektromobilech s obří marží. V září 2024 koncern přiznává těžké ztráty, nevylučuje uzavření továren v Německu a propuštění až 110 000 lidí. Zamýšlí se nad tím Milan Smutný pro Seznam.cz.

Člen nejvyššího vedení koncernu VW a jeho finanční šéf Arno Antlitz v rozhovoru pro deník The Financial Times 6. dubna 2022 sebevědomě prohlásil, že VW vsadí vše na elektromobilitu a ukončí výrobu desítek modelů na benzin a naftu.

 

Antlitz, který dodnes zodpovídá na finanční zdraví koncernu, dokonce tehdy sáhl na dosavadní modlu tržní ekonomiky. „Naším klíčovým parametrem není růst,“ řekl a dodal, že VW do sedmi let ukončí výrobu desítek různých modelů se spalovacím motorem, zastaví vývoj těchto klasických motorů a investuje do elektromobility 52 miliard eur (1,3 bilionu korun). Nyní šéf koncernu Oliver Blume přiznává obrovské ztráty a otevírá možnost či dokonce nutnost propustit až 110 000 zaměstnanců. Strategie totálního přechodu na elektromobily koncernu VW – a nejen jemu – pohořela.

 

V Německu v prvním zářijovém týdnu nastoupilo zděšení: wolfsburský koncern, známý jako příklad úspěšného sociálního partnerství a úzké spolupráce managementu a silných odborů, uvažuje o uzavření řady závodů v srdci svého působení ve spolkové zemi Dolní Sasko: ve Wolfsburgu, Hannoveru, Braunschweigu, Kasselu, Emdenu a Salzgitteru. Chce vypovědět desítky let automaticky prodlužovanou dohodu (nyní platnou do roku 2029), která zakazuje propouštět kmenový personál. Počet zaměstnanců se omezoval jen nenahrazováním odešlých lidí. S tím je teď konec.

 

Za zcela chybnou strategii nejvyššího vedení koncernu, poplatnou politické ideologii v Bruselu a Berlíně, nyní tvrdě zaplatí zaměstnanci koncernu, jehož 100% dcerou je v ČR také Škoda Auto. Pod knutou propouštění jsou všechny menší koncernové závody v Německu. Nyní němečtí politici navrhnou různé dotace pro udržení zaměstnanosti. Ovšem německá státní pokladna je po létech bezuzdného dotování zelené tranzice prázdná.

 

Arno Antlitz už v listopadu 2023 přiznal pokles evropských nových objednávek na elektromobily koncernu z 300 000 v roce 2022 na polovinu. Evropa se přitom podílí z 64 % na celkovém světovém prodeji elektrických vozů všech značek koncernu. Ránu megalomanským plánům dala spolková vláda, když počátkem prosince 2023 zrušila dotace na nákup elektromobilů. Rozhodnutí Spolkového ústavního soudu totiž vládě upřelo další peníze vypůjčené na zelenou tranzici, včetně elektromobility. Proto se koncern vrací ke spalovacím motorům, které si přejí zákazníci nedeformovaní dotacemi (jako letos v Česku podnikatelé dotací 200 000 Kč na jedno e-auto). 

 

Koncernu VW se podle finančních výsledků nedaří. V prvním pololetí meziročně klesl zisk o 11,4 % na 10,05 miliardy eur (asi 262 miliardy Kč). Marže hlavní značky Volkswagen se v posledních měsících pohybovala na mizerných 2,3 %, přičemž už napřesrok to mělo být bezmála třikrát tolik. Stejně špatně si vede i Seat, naopak Porsche a Škoda Auto zachraňují ziskovost s marží kolem 8,4 %.

 

Registrací nových aut v Evropské unii v červenci vzrostly o 0,2 % na 852 051 vozů a registrace e-aut podle Sdružení evropských výrobců automobilů ACEA v červenci klesl o 10,8 % na 102 705 vozů. Jejich podíl na trhu se snížil na 12,1 % z loňských 13,5 %. Prodej rostl v Belgii (44,2 %), Nizozemsku (8,9 %) a Francii (1 %). V Německu však klesl o 36,8 %. Za sedm měsíců bylo zaregistrováno 815 399 nových elektromobilů, o 0,4 % méně než ve stejném období loni. To si bossové automobilky opravdu mysleli, že budou v obrovském množství prodávat velké elektromobily za 60 000 eur (1,5 milionu korun) a víc? Takoví zákazníci, naplňující si svůj ekologický status, už ale i v Německu došli.

 

V elektromobilitě, do níž koncern VW nastoupil mj. v sebekritice za aféru Dieselgate s falšováním s emisemi naftových motorů v USA, ovšem už nenahraditelně ztratil desítky miliard eur. Investice do vývoje a výroby nových e-aut jsou ztracené, protože jejich nízký objem prodeje automobilkám, financovaným ze zvýšení cen klasických aut, návratnost peněz nezajistí. Zatímco špičkoví manažeři koncernu si na své tučné platy a případné odstupné ztěžovat nebudou, desítky tisíc řadových zaměstnanců za chybnou strategii vedení koncernu zaplatí zničenou životní úrovní.

 

Management koncernu má jediné heslo: snižování nákladů - do roku 2026 o 14 miliard eur. Podstatně víc VW promrhal neúspěšnou elektromobilní strategií. Má oprávnění patřit k nejlepší automobilkám světa, když není schopen nabízet zákazníkům auta, která si skutečně přejí? Ve vedení koncernu převládá názor, že elektromobilita převáží, jen to bude později. Bude však VW ještě u toho?

 

Změnilo se totiž celé paradigma: zatímco v čele s VW, který udělal v komunistické Číně už v roce 1985 společný podnik v Šanghaji na výrobu automobilů, i ostatní německé automobilové značky měly v posledních 20 letech až polovinu svých zisků z prodeje aut na čínském trhu. Čínská značka BYD letos nahradila VW v pozici nejprodávanější automobilky v Číně, která je s 26 miliony ročně prodaných aut největším trhem na světě. Prodej snů 340 000 aut Škoda před pár lety v Číně se smrskl na pár tisíc vozů. Naopak Čína staví montážní závody v Evropě. BYD chce v Maďarsku produkovat auta už v dubnu 2025 a obejde tak cla uvalená na dovozy čínských e-aut do EU. Jestliže VW slibuje pro příští rok malý elektromobil za 20 000 eur (500 000 Kč), BYD elektroauto jménem Racek v Číně prodává za méně než 10 000 dolarů (230 000 Kč). Koho z konkurence asi bolí hlava více?

 

V Německu, jež je už od roku 2015 postiženo hospodářskou stagnací, revidovaly své elektromobilní plány vedle koncernu VW také BMW a Mercedes. Odstupování od megalomanských plánů se týká rovněž amerických značek. General Motors odložil vývoj nových e-aut a dal k ledu otevření továrny na elektrické pick-upy. Místo elektrických SUV bude Ford vyrábět klasické pick-upy. Právě u Fordu se ukazuje pálení miliard v investicích do elektromobily na tvrdých datech: za jedno čtvrtletí 23 957 prodal e-aut, na nichž prodělal 1,14 miliardy USD. Na každém prodaném plně elektrickém autě tratil 47 585 dolarů USA. Takhle nelze žádný byznys provozovat dlouho, pokud vůbec.

 

Elektromobilita by měla mít v evoluci co nejčistější automobilové dopravy nepochybně své místo. Ale na základě technologické neutrality a síle tržního rozhodování zákazníků, nikoli na podkladě rozhodnutí politiků motivovaných zelenou ideologií, bez jakýchkoli analýz dopadů a souvislostí. Malé předměstské a městské elektrické auto by pomohlo snížit lokální emise. Velké elektrické křižníky s půltunovou baterií jsou omylem vývoje. Podle analýzy vědců z ČVUT se vinou emisně špinavé výroby baterie e-aut běžné elektrické auto emisně vyrovná benzínovému až po ujetí 150 000 km, naftovému po více než 200 000 km. To ovšem stoupence údajné čisté mobility nezajímá, stejně jako to, že v řadě trhů zemí EU, včetně Německa a Česka, pochází elektřina pro běžné nabíjení elektromobilů převážně z uhlí. Elektromobil tak má vlastně svůj fyzicky neexistující výfuk skutečně v uhelné elektrárně.

 

To, co dosud postihlo západní automobilky v krizi elektromobility, není nic ve srovnání s tím, co díky ideologům Green Dealu zanedlouho na firmy i majitele automobilů dopadne. Bruselská zelená ideologie, realizovaná v legislativních opatřeních Fit for 55 a podepsaná VŠEMI premiéry 27 členských zemí, totiž utahuje šroub v limitech emisí CO2 z automobilů. Za jejich překročení se do pokladny Evropské komise platí pokuty 95 eur za každý překročený gram CO2 na 1 km. Jak napsaly Automobile News Europe, automobilky na pokutách v roce 2020 doplatily 510 milionů eur (skoro 13 miliard korun). Mezi největší provinilce se zařadily značky koncernu Volkswagen a Jaguar Land Rover, pokutované byly značky Suzuki, Subaru, Bentley, Lamborghini a McLaren. Čím víc žádaných velkých SUV se spalovacím motorem, tím větší pokuty. O ty pochopitelně zdražují ceny aut pro koncové zákazníky.

 

Jestliže dosud byla za emisní limit považována hodnota 120 g/km (podle WLTP cyklu měření), už příští rok to bude jen 93,6 g CO2/km. Současný emisní průměr prodané flotily vozů činí u Toyoty 105 g/km, koncern Stellantis má 113 a BMW 106. Nejhůř si stojí Ford se 125 a znovu VW se 123 g/km. Násobte si každý gram nad stanovenou hodnotu 95 eur a počtem prodaných vozů a finančnímu šéfovi dotčené automobilky se zatočí hlava nad tím, kolik miliard eur má zaplatit na pokutách nad stanovený daňový odvod. V příštím roce by na základě současných prodejů jen Volkswagen mohl zaplatit pokutu za nesplněné emisní cíle ve výši 8,5 miliardy eur. To samozřejmě staví do jiného světla jeho záměry ušetřit (na propuštěných zaměstnancích a zavřených závodech) 14 miliard eur do roku 2026. Aby automobilka již příští rok neplatila pokuty do Bruselu, musí v principu v průměru na jeden pěkně velký automobil se spalovacím motorem prodat dva plně elektrické vozy. Ovšem současnost se 12 % podílu prodaných e-aut vypadá, že na jeden prodaný elektrický vůz připadá osm prodaných vozů se spalovacími motory. A to ještě z těchto počtů ukrajují výrobci výhradně elektrických aut jako Tesla. Rok 2030, který není až tak daleko, přinese podle vyjádření manažerů automobilky Škoda pro autora tohoto komentáře těžko uvěřitelný limit 30 g CO2/km, takže poměr prodeje elektrických a spalovacích motorů by se musel změnit na 4-5 : 1.

 

Tento limit je už dostatečně likvidační na to, abychom nemuseli čekat na oficiální eurounijní zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory v roce 2035. Pak už šéfům automobilek nezbude nic jiného než vyhlásit bankrot, propustit miliony zaměstnanců a zavřít krám. A Zelení Khmerové, extremističtí stoupenci spásy planety, zajásají, že nemalá část populace, každopádně ta chudší většina, místo auta bude chodit pěšky nebo jezdit na kole, podle koncepce současné české vlády na sdíleném elektrickém bicyklu. Očekávanou ztrátu mobility a osobní svobody završí nové emisní normy a daně na benzín a naftu, které podle analytiků v EU mohou litr benzínu a nafty od roku 2027 zdražit o 10 až 30 %.

 

Prodej aut tedy drtivě elektrických pak v ráji světlých zelených zítřků v EU převezmou čínské značky. Evropská auta se spalovacími motory, někdejší pýcha průmyslu i celé ekonomiky a vedle uhlí největší fackovací panák zelené ideologie Green Deal, pak svými odumírajícími klaksony smutně doprovodí sociálně-ekonomickou degradaci brzkého nepodstatného výběžku euroasijského kontinentu.

 

Ilustrační foto (Wolfsburg – výroba VW Golf): VW

 

     Text Milan Smutný

Celý text najdete zde: https://medium.seznam.cz/clanek/milan-smutny-krize-koncernu-volkswagen-jako-odraz-degradace-zemi-eu-zelenou-ideologii-84049#utm_source=subscription_notification&utm_medium=email&utm_campaign=subscribe