name | autoweek.cz

Luca de Meo v otevřeném dopise vyzývá k politické akci v EU

Luca de Meo v otevřeném dopise vyzývá k politické akci v EU

20.03.2024 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Šéf evropských automobilek a generální ředitel Renaultu Luca de Meo v otevřeném dopise politickým představitelům představil svou vizi prosperujícího evropského automobilového průmyslu. Prosazuje elektromobily jako základní pilíř evropské automobilové budoucnosti.

Generální ředitel Renaultu a president Asociace evropských výrobců automobilů ACEA Luca de Meo zaslal evropským politikům otevřený osmnáctistránkový dopis, v němž vyzval k evropské mobilizaci, která by společně pomohla transformaci automobilového průmyslu, a k větší spolupráci, aby evropští producenti mohli konkurovat především čínským výrobcům elektrických vozidel. Luca de Meo prosazuje elektrická vozidla jako základní kámen evropské automobilové budoucnosti.

 

Ve svém dopise budoucím evropským politickým představitelům de Meo představuje vizi prosperujícího a udržitelného automobilového průmyslu. „V automobilovém průmyslu se pohybuji 30 let. Pracoval jsem pro Toyotu v Bruselu, pro Fiat v Itálii, pro Audi v Německu, pro Seat ve Španělsku a nyní samozřejmě pro Renault. Myslím, že je to téma, které dobře znám,“ připomíná.

 

V úvodu dopisu oslovuje Evropany: „Od 6. do 9. června půjdou občané EU k volbám, aby si zvolili svůj parlament na příštích pět let. Hned po těchto volbách se v Bruselu ujme úřadu nová komise. Jde o mimořádně důležitou událost v demokratickém životě kontinentu. Evropa svými rozhodnutími a regulacemi ovlivňuje nejen ekonomiku, ale i náš každodenní život. Její rozhodnutí mají dalekosáhlý dopad pro mnoho odvětví činnosti, počínaje automobilovým průmyslem, jehož jsem zástupcem. A právě volení poslanci Evropského parlamentu budou pro nadcházející roky projednávat a schvalovat ta nejdůležitější rozhodnutí. Rád bych dal jasně najevo, že jsem velmi proevropský. Pevně věřím v budoucnost evropského automobilového průmyslu, který je plně oddán energetické transformaci. Ale tento masivní závazek vyžaduje jasný a stabilní rámec.

 

Chtěl jsem, aby byl můj hlas slyšet než se rozběhne volební kampaň s jejími argumenty. Ne proto, abych se angažoval v politice, ale abych přispěl k rozhodnutí o správné politice, která umožní evropskému podnikání čelit technologickým a geopolitickým výzvám dneška. Věřím, že naše cíle můžeme dosáhnout společným úsilím a partnerstvím mezi veřejným a soukromým sektorem. S Airbusem jsme viděli, co Evropa dokáže. Posílení kooperativních iniciativ nasměrujeme naše odvětví na cestu k oživení.“

 

Šest problémů vyžadujících souběžně řešení

De Meo nastínil šest klíčových oblastí, kterým čelí evropský průmysl:

- Dekarbonizace: Evropský cíl pro čisté nulové emise do roku 2035 vyžaduje od evropských výrobců automobilů investice ve výši 252 miliard eur.

- Digitální revoluce: Předpokládá se, že se do roku 2030 se význam softwaru v automobilech zdvojnásobí na 40 % hodnoty automobilu a trh se softwarem pro mobilitu vzroste na víc než 100 miliard eur.

- Předpisy: Automobilový průmysl se potýká s častým zaváděním nových předpisů. Tyto požadavky vyžadují zvýšenou sofistikovanost, energetickou účinnost a hospodárnost. To od 90. let vedlo k 60% nárůstu průměrné hmotnosti automobilů a tomu odpovídajícímu 50% nárůstu cen vozidel.

- Technologická volatilita: Rychlé tempo technologického pokroku zejména v technologii akumulátorů znamená, že „gigatovárna“, jejíž vybudování stojí 1 až 3 miliardy eur, může brzy po postavení zastarat.

- Volatilita cen: Drastické jsou výkyvy cen kritických surovin, jako je lithium, které se za dva roky zvýšily dvanáctkrát, než zase klesly na polovinu. To výrazně ovlivňuje celkové náklady na výrobu automobilů.

- Rekvalifikace pracovní síly: Rekvalifikace je naprosto nezbytná, přičemž digitální a environmentální přechod ovlivnil 25 milionů pracovních míst. To zahrnuje významný přesun pracovních míst z odvětví spalovacích motorů. Kromě toho 800 000 zaměstnanců bude potřebovat do roku 2025 školení, aby splnili pracovní požadavky pro výrobu akumulátorů.

 

Jak čelit čínské konkurenci

Evropský automobilový průmysl se připravuje na to, že na kontinent dorazí vlna levnějších čínských modelů s vynikající technologií akumulátorů. Zatímco Evropská unie zahájila vyšetřování, zda čínští výrobci automobilů těží z nespravedlivých vládních dotací, de Meo píše: „Evropa stojí před komplikovanou rovnicí. Měla by chránit své trhy, ale v dodávkách lithia, niklu a kobaltu je zcela závislá na Číně a v oblasti polovodičů na Tchaj-wanu. Je výhodou Evropy učit se od čínských výrobců, kteří jsou o generaci napřed, pokud jde o výkon a náklady na elektrická vozidla. Vztahy s Čínou bude třeba řídit, ale úplně zavřít jim dveře by byla ta nejhorší možná reakce.“

 

De Meo stanovuje diagnózu: „Američané stimulují, Číňané plánují a Evropané regulují.“ Pokud jde o náklady, ceny za energii jsou ve srovnání s Evropou v Číně dvakrát nižší a ve Spojených státech třikrát nižší. Mzdové náklady jsou přitom v EU o 40 % vyšší než v Číně.

 

Doporučení: spolupráce

De Meo vysvětluje, že toto období bezprecedentní transformace může být odrazovým můstkem pro průmyslovou obnovu v Evropě, a to rozvojem meziodvětvové spolupráce a vedením rozsáhlých projektů mezi veřejným a soukromým sektorem. „Zintenzivněním kooperativních iniciativ nasměrujeme naše odvětví na cestu k oživení. Ekologická transformace je týmový sport. Pod tlakem finančních trhů jsou evropští výrobci často nuceni soustředit se na krátkodobý zisk spíš než na investice nutné z dlouhodobého hlediska. Čína vyřešila problém konsolidací všech svých sil, včetně finančních institucí, kolem jediného cíle,“ konstatuje de Meo.

 

De Meo žádá přijetí zásad technologické a vědecké neutrality. V praxi to znamená již nediktovat průmyslu „technická“ řešení. Znamená to stanovit pro průmysl cíle, ale ne to, jak je dosáhnout. To je to, co Evropa dělala, ale je to princip, který byl bohužel opuštěn. Například použití syntetických paliv (e-fuels) je velmi slibné a mělo by být dále prozkoumáno. Měli bychom měřit dopad automobilu v průběhu celého jeho životního cyklu od montáže až po konec životnosti a recyklaci namísto abychom se zaměřovali pouze na spotřebu energie během jeho používání. To by motivovalo naše inženýry a zároveň by to zvýšilo naše šance na úspěch proti Číně a Spojeným státům. Vymysleli bychom evropský způsob. K cíli dosáhnout nulu v emisích CO2 do roku 2035 uvedl: „Žádné jiné odvětví nečelí takovým ambicím v takovém měřítku.“

 

De Meo formuloval opatření k rozvoji skutečně evropské průmyslové politiky, která bude konkurenceschopná a dekarbonizovaná. Je zastáncem vytváření zelených ekonomických zón, které poskytují kombinaci dotací a investic pro výrobce elektromobilů po dobu deseti let. „Evropa musí vymyslet hybridní model, například zapojením 200 největších evropských měst do strategie dekarbonizace vytvořením Průmyslové Ligy mistrů („Industrial Champions League“) k odměňování hráčů oddaných přechodu a vytvořením zelených ekonomických zón, které by soustředily investice a dotace pro přechod na energetiku, a tím podnítily změnu,“ uvádí v dopise.

 

Projekty pro Evropu

De Meo jako předvoj elektrické revoluce navrhl zahájení deseti velkých evropských projektů ve strategických oblastech, které přesahují samotný automobilový sektor: podpora malých, cenově dostupných evropských vozů, revoluce v dodávkách na poslední míli, urychlení obměny vozového parku, vývoj inteligentní nabíjecí infrastruktury a technologie V2G, dosažení soběstačnosti v oblasti kritických materiálů, zvýšení konkurenceschopnosti Evropy v oblasti polovodičů, standardizace softwarově definovaných vozidel (SDV), podpora vzniku evropského průmyslového virtuálního světa metaverze, unifikace recyklace akumulátorů a posílení potenciálu vodíku.

 

De Meo uvádí: „Úlohou Evropské komise je vyvinout strategický plán pro evropskou síť nabíjení elektrických vozidel aby se usnadnilo rychlejší zavádění nabíjecích míst jako součást hlavního plánu a zajistila se větší stabilita celého systému. To by podpořilo vývoj technologie Vehicle-to-Grid vytvořením společných standardů pro budoucí projekty.“

 

Význam automobilového průmyslu

Automobilový průmysl je v Evropě hnací silou ekonomiky kontinentu. Zaměstnává 13 milionů lidí, představuje 8 % průmyslové výroby a třetinu investic. Automobilový průmysl přináší 392 miliard eur příjmů pro vlády (přes 20 % daňových příjmů Evropské unie). Bez automobilového výzkumu by výdaje na výzkum a vývoj v Evropě klesly pod 2 % HDP ve srovnání s 3,4 % ve Spojených státech.

 

Generální ředitel Renaultu však varuje před příznaky zpomalení, které bude znepokojující, pokud se neudělá nic pro jeho zastavení. „Centrum globálního automobilového trhu se přesunulo do Asie. Tam se prodá 52 % nových osobních aut a u elektrických nebo elektrifikovaných vozů je to ještě víc. Čína má v Evropě 4% podíl na trhu a 35 % elektromobilů vyvážených do světa jsou čínské,“ dodal de Meo.