name | autoweek.cz

Náborová krize v dopravě

31.01.2023 | | Doprava

Vítejte u nejnovější přehled zpráv Euractivu o mobilitě z celé Evropy, který připravili Jonathan Packroff a Sean Goulding Carroll.

Práce pro leteckou společnost byla kdysi považována za velmi okouzlující záležitost. Ale v době, kdy je mezinárodní let levnější než taxík, je palubní personál možná spíše litován, než aby mu někdo záviděl. Přitažlivost této práce nezhoršuje jen nárůst neukázněných, často opilých cestujících, ale i zhoršení podmínek, protože letecké společnosti se snaží získat stále větší konkurenční výhodu. Celé odvětví dopravy totiž prochází krizí náboru zaměstnanců.

 

Neschopnost přilákat mladé pracovníky, zejména mladé ženy, již má vážné důsledky - od nedostatku řidičů nákladních automobilů, který zhoršuje problémy v dodavatelském řetězci, až po nedostatečný počet zaměstnanců způsobující letní chaos na letištích. Proč tomu tak je vzhledem k profilu odvětví dopravy, s nímž ostatně většina Evropanů tak často přichází do styku?

 

Na tuto otázku se snažila odpovědět Evropská federace pracovníků v dopravě ETF, celoevropský odborový svaz, na diskusi u kulatého stolu. Kromě odborářů se akce zúčastnili i zákonodárci EU z levé i pravé části politického spektra a komisařka pro dopravu Adina Văleanová.

 

Diskusi zahájila generální tajemnice ETF Livia Speraová, která tvrdila, že současný endemický nedostatek pracovníků v dopravě vzniká již desítky let. „Je to důsledek 30 let politiky EU zaměřené na liberalizaci tohoto odvětví, která staví hospodářskou soutěž do centra všech politických rozhodnutí,“ argumentovala.

 

Jako hlavní jádro sporu se ukázala liberalizace jako síla, která přináší dobro či zlo. Odboráři chtějí větší regulaci, aby ochránili pracovníky před snižujícími se standardy a neomezenou konkurencí, zatímco ti pravicoví tvrdí, že větší liberalizace donutí firmy soutěžit o talenty, což povede k vyšším mzdám.

 

„Nic nepřekoná dobré pracovní podmínky a dobrou mzdu. Pokud máte dobré pracovní podmínky a dobré platy, můžete se vsadit, že najdete lidi, kteří pro vás budou pracovat. Pokud nemáte ani jedno z těchto dvou, bude to těžké,“ řekla komisařka Văleanuová, sama bývalá poslankyně Evropského parlamentu ze středopravicové skupiny EPP.

 

Marian-Jean Marinescu, rumunský zákonodárce z EPP, odmítl výzvy ke stále větší regulaci a argumentoval tím, že mnoho příkladů sociálního dumpingu, které uvádějí odbory, je v rozporu s pravidly EU. Dodatečná legislativa by podle něj jen málo pomohla zastavit menšinu provinilců. „Některé příběhy o vykořisťování, které odbory uvádějí, připomínají rétoriku proti kapitalismu v období komunismu,“ podotkl Marinescu.

 

Poslanec Evropského parlamentu Petar Vitanov, bulharský zákonodárce ze středolevé skupiny S&D, reagoval: „Mariane, také jsem žil za železnou oponou a musím přiznat, že vykořisťování kapitalismu není jen komunistická propaganda. Vidím to i nyní, vykořisťování pracujících,“ řekl. Podle Vitanova je cena pohonných hmot a vozidel z velké části fixní, a proto konkurence přiměla podniky snížit platy - jeden z mála variabilních nákladů. To vedlo k nepřijatelné situaci.

 

Pokud jde o otázku, jak podpořit vstup více žen do odvětví (pouze 20 % zaměstnanců v dopravě jsou ženy), velkým faktorem je podle prezidenta ETF Franka Moreelse agrese, kterou pracovníci v dopravě zažívají. „Proč jsme stále mužským odvětvím? Kvůli násilí vůči zaměstnancům. Protože ženy se necítí chráněny, když jsou řidičkami autobusu nebo když pracují v železničním sektoru,“ řekl.

 

Poslanec Marinescu předložil kontroverznější vysvětlení: „Většina práce v dopravě není - to je můj osobní názor - pro dámy. Nechci vidět dámy, které by házely zavazadla jako pozemní obsluha na letišti. Nechtěl bych to vidět, protože to není práce pro ženy.“ Aby nebyl vytržen z kontextu, Marinescu svůj výrok upřesnil: „Neřekl jsem, že [ženy] nejsou schopny pracovat v tomto odvětví. Nechtěl bych vidět ženu, která by dělala těžkou práci... Může pracovat v kanceláři, může řídit vlak, autobus nebo tramvaj, to by se dalo, ale ne všechno.“

 

Moderátorka Livia Speraová si posteskla, že ačkoli se diskuse vrátila v čase o 40 let zpět, raději by se dívala do budoucnosti.

 

Ale jaká ta budoucnost je, zůstává nejisté. Ať už se bude ubírat jakoukoli cestou - ať už prostřednictvím zvýšené regulace, nebo konkurence - změna je nutná. Pokud se tak nestane, očekávejte, že se potíže s cestováním z loňského léta stanou každoročním jevem.

 

Dálnice pro budoucnost?

Pro úspěšný přechod ke klimatické neutralitě bude třeba naplánovat, povolit a postavit tisíce infrastrukturních projektů. Aby se emise rychle snížily, je třeba, aby plánování a povolování - včetně možných soudních sporů, které jsou díky nárůstu protestů NIMBY (česky „ne na mém dvorku“) novou normou - proběhlo rychle.

 

Pokud však reflexivně myslíte na železniční tratě, větrné elektrárny a elektrické sítě, výrobu vodíku a továrny na akumulátory, možná nevidíte celý obraz. Protože podle německých liberálních a konzervativních politiků přechod vyžaduje také urychlení povolovacích řízení pro nové dálniční projekty.

 

„Urychlením plánování můžeme snížit emise CO₂, zbytečně produkované dopravními zácpami a objížďkami, pokud budou naše dálnice lépe rozvinuté a propojené,“ napsal na twitteru šéf liberální FDP Christian Lindner, který je zároveň německým ministrem financí. A konzervativní CDU, která je v současné době na cestě k tomu, aby v regionálních volbách v Berlíně nahradila sociálnědemokratickou starostku Franzisku Giffeyovou, šla dokonce tak daleko, že uvedla, že nová magistrála procházející centrem města by mohla být vybudována jako „klimatická dálnice“, a to hlavně tím, že se na ni umístí solární panely.

 

Zelení, kteří se takovým nápadům ostře brání, by raději viděli, kdyby se věci zpomalily. Trvají na omezení rychlosti na německých dálnicích, které jsou zatím částečně bez omezení. To by podle nové studie ušetřilo až 47 tun CO₂ (kumulativně do roku 2030), tedy dvakrát víc uhlíku, než se dosud předpokládalo, což představuje více než šestinu současného rozdílu v plnění emisního cíle země v oblasti dopravy. Urychlení budování infrastruktury by se podle nich mělo mezitím omezit na výše zmíněné skutečně zelené projekty. „Pokud upřednostníte všechno, neupřednostníte nic,“ říkají.

 

Minulý čtvrtek skončil infrastrukturní summit stran spolkové vládní koalice bez konkrétního výsledku - kvůli jasně protichůdným směrům politiky. Návrh na urychlení infrastrukturních projektů tak končí stejně jako většina infrastrukturních projektů samotných: O něm bude muset rozhodnout vyšší úroveň, v tomto případě kancléř Olaf Scholz. Bohužel to může chvíli trvat, protože kancléř je již nyní přetížen.

 

Rozloučení s „královnou nebes“

Vážným milovníkům proudových letadel snad bude odpuštěno, že uronili slzu. Vůbec poslední Boeing 747 byl dodán, což znamená konec letecké ikony.

 

První Jumbo jet na světě, představený na pařížském leteckém veletrhu v roce 1969, se stal jedním z nejznámějších a nejúspěšnějších modelů v historii letectví. Bylo vyrobeno více než 1500 letadel, přičemž větší modely mohly přepravovat i 500 cestujících.

 

O velikosti prvního dvouuličkového letadla na světě se začalo mluvit již v počátcích - každé křídlo například pojmulo obytný prostor přibližně čtyř rodinných domů. Navzdory své velikosti dokázalo letadlo urazit vzdálenost maratonu za dvě a půl minuty.

 

„747 pomohl demokratizovat létání pro masy. Umožnil létání letadlem a učinil ho dostupným pro lidi na celém světě,“ řekl viceprezident a generální ředitel Boeing Fabrication Kim Smith.

 

Letadlo je také oblíbeným modelem Bílého domu: od devadesátých let je 747 i Air Force One, oficiální letadlo amerického prezidenta.

 

Ale čas platí pro všechny. Čtyřmotorový 747 již není na špici poté, co se celý průmysl přesunul k efektivnějším, a tedy ekologičtějším dvoumotorovým modelům. Poslední dodávku obdrží americká nákladní letecká společnost Atlas Air, která si objednala čtyři letouny 747-8 Freighter.

 

Letecký průmysl musí přijmout změny, říká šéf římského letiště

Veřejné mínění se obrací proti znečišťujícím průmyslovým odvětvím a zákonodárci uvažují o stále přísnějších ekologických daních. Proto přechod na nízkouhlíkové létání zajistí ekonomický úspěch leteckého odvětví, uvedl šéf římského letiště.

 

Investice výrobců do biopaliv převyšují investice do vodíku, zjistila studie

Podle nové studie, kterou si nechala vypracovat zelená skupina Transport & Environment, se snahy o snížení spotřeby fosilních paliv v dopravě příliš soustřeďují na rozšiřování biopaliv druhé generace a zanedbávají syntetická paliva vyráběná pomocí zelené elektřiny.

 

Albánští ekologové protestují proti výstavbě letiště Vlora

Albánští občané a ochránci životního prostředí protestovali proti výstavbě nového letiště na okraji chráněné oblasti, což je projekt, který podle Evropské unie porušuje národní i mezinárodní zákony na ochranu biologické rozmanitosti.

 

Finsko v únoru pravděpodobně čeká vlna stávek

Neúspěšná jednání o mzdách mezi zástupci zaměstnavatelů a odbory ve Finsku v únoru pravděpodobně vyústí ve stávky. Pravděpodobně nejškodlivější pro export země bude stávka, kterou vyhlásí finský odborový svaz pracovníků v dopravě AKT, zastupující 45 000 pracovníků v dopravě.