name | autoweek.cz

Nebezpečné zdržení opatření v oblasti klimatu v letectví?

Nebezpečné zdržení opatření v oblasti klimatu v letectví?

13.12.2022 | | Doprava

Vítejte u nejnovějšího přehledu zpráv Euractivu o mobilitě z celé Evropy, který tentokrát připravil Jonathan Packroff.

V roce 2021 jsem se ještě jako student zúčastnil webináře pořádaného Mezinárodním akčním partnerstvím pro uhlík, což je vládou financovaná iniciativa na rozšíření znalostí o stanovování cen uhlíku. Týkal se systému CORSIA, kompenzačního a redukčního systému OSN pro mezinárodní leteckou dopravu. Jedna z otázek, položených účastníkům a účastnicím panelu, zněla, zda by CORSIA představovala nebezpečné odvedení pozornosti od seriózních opatření v oblasti klimatu v letectví, nebo spíše záchrannou síť, na níž lze stavět vnitrostátní politiku. Většina účastníků tehdy hlasovala pro variantu záchranné sítě.

 

A zní to věrohodně: CORSIA je sice poměrně slabá, ale představuje minimum, které se vztahuje na všechny země světa - od roku 2027 i na ty nejméně ekonomicky rozvinuté. Bohaté země mohou jít ještě dál a zajistit, aby se technologie pro ekologické letectví rozšířila, takže z ní budou moci těžit chudší země, jakmile klesne její cena (jak se to před našima očima stalo se solárními panely, větrnou energií a akumulátory).

 

Minulý týden se však potvrdily obavy kritiků tohoto systému. Zákonodárci opět používají systém CORSIA jako argument aby nerozšiřovali vlastní systém EU pro stanovení cen uhlíku - systém obchodování s emisemi EU ETS - na mezinárodní lety z Evropského hospodářského prostoru a do něj.

 

Pro připomenutí - CORSIA prozatím nevyžaduje kompenzaci všech emisí z letecké dopravy, ale pouze těch, které přesahují prahovou hodnotu 85 % ve srovnání s úrovní v roce 2019. Navíc jsou kompenzace mnohem levnější než emisní povolenky v rámci systému EU ETS. V neposlední řadě nestanovuje celkový emisní strop. Ekonomové zdůrazňují, že to je nejdůležitější prvek EU ETS a také hlavní zdůvodnění, proč je možné rozdávat emisní povolenky zdarma, místo toho, aby všichni znečišťovatelé platili plnou cenu.

 

To znamená, že ačkoli je snížení emisí naléhavě nutné k zastavení změn klimatu, emise v mezinárodní letecké dopravě by mohly ještě vzrůst, což dokonce předpovídá scénář založený na současném tempu zavádění technologií, který vypracovala Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO, orgán OSN, v němž byl systém CORSIA schválen.

 

Nedávno přijali členové ICAO cíl „čisté nuly“, ale i ten je do značné míry založen na kompenzaci emisí mimo toto odvětví. Neexistuje žádný zřejmý důvod, proč v případě mezinárodní lodní dopravy, která má stejný problém, neboť je mimo národní výpočty emisí, je možné, aby země EU účtovaly 50 % emisí odplouvajících a připlouvajících lodí v rámci EU ETS, ale ne v případě letectví. Jediným důvodem, proč se tak stalo, je zřejmě to, že v letectví se hodí výmluva: CORSIA. Takže se skutečně zdá, že „nebezpečné zdržení“ není zcela nespravedlivým odsudkem.

 

Evropská komise naštěstí nevsadila všechna vajíčka do jednoho košíku (tj. na ceny uhlíku). Exekutiva EU chce motivovat k zavádění udržitelných leteckých paliv také tím, že je jednoduše zaváže k jejich stále většímu podílu na celkovém množství paliv. V této otázce se však minulý týden nepodařilo dosáhnout dohodu.

 

Připusťme, že takové povinnosti - stejně jako dotace na zavádění udržitelných paliv, které si průmysl přeje - nemusí být z pohledu učebnice ekonomie to nejúčinnější opatření. Ale vzhledem k tomu, že komplexní systém cap-and-trade byl opět odložen a má být zaveden nejdříve v roce 2027, zdá se, že je nejvyšší čas na řešení druhé kategorie.

 

Těžší elektromobily ničí přínosy pro životní prostředí: .

Trend těžších elektrifikovaných vozidel snižuje přínos elektromobility pro životní prostředí a většina elektromobilů se dostává mimo cenové možnosti mnoha evropských domácností. Taková jsou zjištění nové zprávy, kterou si nechal vypracovat Evropský odborový institut pro výzkum - výzkumná složka Evropské odborové konfederace (ETUC), odborového svazu zastupujícího evropské pracovníky. Zpráva dává vinu za tento posun k těžším a dražším vozidlům nejen výrobcům automobilů, ale i klimatickým předpisům Evropské komise Fit for 55.

 

„Ačkoli neexistuje žádné morální ospravedlnění pro chování evropského automobilového průmyslu (včetně zahraničních značek působících v Evropě), je také důležité zdůraznit, jak je tento trestuhodný výsledek logickým důsledkem směřování tohoto průmyslu ze strany Evropské unie,“ uvedl autor zprávy Tommaso Pardi z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum (CNRS) s odkazem na trend stále větších vozidel.

 

Naše původní představa o elektrických vozidlech se prý díky větším elektromobilům v našich ulicích změnila. Zpočátku byla elektrická vozidla chápána jako způsob přesunu po městech, což byl cíl, který logicky upřednostňoval menší a efektivnější automobily. Za posledních 10 let však auta v průměru přibrala téměř 600 kg, což znamená, že elektromobily jsou pro většinu případů použití předimenzované a přehnaně výkonné.

 

Těžší elektromobily jsou také podstatně dražší, přičemž ceny vzrostly přibližně o 10 000 eur. Jak uvádí zpráva, nedostatečný výběr menších vozů vyráběných v Evropě zanechává na trhu mezeru, kterou pravděpodobně zaplní Čína. Již nyní jsou čínské mini elektromobily levnější než jejich ekvivalenty se spalovacím motorem a jsou nejprodávanějšími elektromobily v zemi. Aby se tomuto škodlivému trendu zabránilo, vyzývá Pardi k ukončení norem pro vozidla založených na hmotnosti a k přechodu na novou metriku založenou na energetické účinnosti.

 

Přelomový zákon o akumulátorech schválený v Bruselu

Zákonodárci EU dokončili jednání o mamutím nařízení EU o akumulátorech, což je přelomový zákon, který by měl bojovat proti některým nejzávažnějším problémům spojeným s výrobou a likvidací akumulátorů. Nově dohodnutá pravidla se týkají celého životního cyklu akumulátorů od těžby surovin přes průmyslovou výrobu až po likvidaci po skončení životnosti. Cílem zákona je zajistit, aby akumulátory pro elektromobily vyráběné v Evropě byly nejekologičtější na světě.

 

Podle nových pravidel musí akumulátory prodávané v EU uvádět svou uhlíkovou stopu. Asi už v roce 2027 EU stanoví limity pro uhlíkovou náročnost prodávaných akumulátorů a zakáže ty, jejichž uhlíková stopa je příliš vysoká. Kromě snížení emisí pomohou nová pravidla posílit evropský průmysl a zajistí, že trh nebude zaplaven levnějšími, ale méně ekologickými akumulátory ze zahraničí.

 

EU stanovila konkrétní cíle pro sběr cenných surovin z akumulátorů a předepsané procento recyklovaných surovin, které musí být použity při výrobě nových. To nejen pomáhá posouvat Evropu k cíli oběhového hospodářství, ale také snižuje závislost bloku na dovozu těchto materiálů ze třetích zemí. Všechny společnosti, které uvádějí akumulátory na trh EU, musí mít také politiku náležité péče, která řeší zneužívání při dodávkách surovin.

 

Porušování zákona o kvalitě pohonných hmot testuje cíl EU v oblasti dekarbonizace dopravy

EU má sice ambiciózní cíl dekarbonizovat dopravu na základě nových technologií, jako jsou elektromobily, ale oficiální údaje ukazují, že členské státy již porušují zákony týkající se stávajících technologií, jako jsou konvenční biopaliva.

 

Směrnice o kvalitě paliv FQD stanoví cíl snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů z paliv v dopravě o 6 %. Prakticky to znamená, že členské státy byly vyzvány, aby mísily benzin s bioetanolem nebo bionaftou. Zpráva Evropské komise však zjistila, že pouze 11 z 27 členských států dosáhlo cíl snížit intenzitu skleníkových plynů z paliv a energie v dopravě alespoň o 6 %.

 

FQD do značné míry umožnilo používání biopaliv. „V roce 2020 představovala biopaliva 6,8 % z celkových dodávek paliv na silnicích. Ke snížení průměrné intenzity emisí skleníkových plynů z paliv v EU za posledních deset let o 5,5 % přispělo téměř výhradně používání biopaliv. Ve srovnání s tím je příspěvek elektřiny z obnovitelných zdrojů sotva patrný. Biopaliva, zejména biopaliva na rostlinné bázi, dělají všechnu těžkou práci,“ uvedl mluvčí Evropské asociace pro obnovitelný etanol ePURE.

 

„Nejistý legislativní rámec pro biopaliva s četnými revizemi směrnice o obnovitelných zdrojích energie RED omezil potenciál biopaliv na rostlinné bázi a paralyzoval vývoj pokročilých biopaliv. Místo toho podporoval virtuální množství obnovitelných zdrojů prostřednictvím multiplikátorů a nakonec selhal při omezování závislosti EU na fosilních palivech,“ uvedl ePURE.

 

Evropská rada pro bionaftu EBB trvá na tom, že biopaliva jsou hlavním přispěvatelem ke snižování emisí v odvětví silniční dopravy. „Všechny ostatní alternativy mají ještě dlouhou cestu k tržní zralosti. Za neschopnost EU dosáhnout cíl 6 % FQD mohou neustálé změny v politice EU v oblasti biopaliv. Biopaliva sama o sobě neselhala a budou moci dále přispívat zvýšit úspory skleníkových plynů v odvětví dopravy za předpokladu, že bude zaveden správný legislativní rámec EU. Většina členských států FQD ale ani nezavedla,“ konstatuje EBB.

 

Zelení aktivisté, jako je nevládní organizace Transport & Environment, upřednostňují rozšířenou elektrifikaci silniční dopravy před používáním biopaliv a argumentují tím, že biopaliva na bázi plodin podporují odlesňování v zahraničí. Vyjádřili také obavy z dopadu biopaliv na ceny na světovém trhu s potravinami. Jejich tvrzení průmysl zpochybňuje.

 

Zákonodárci se dohodli na omezení uhlíkové daně EU na lety v rámci Evropy

Překvapivá dohoda, kterou uzavřeli zákonodárci EU, potvrzuje, že daň z emisí oxidu uhličitého v letecké dopravě se bude nadále vztahovat pouze na lety v rámci Evropy, což je rána pro ekologické kampaně, které lobbovaly za úplné pokrytí letecké dopravy.

 

Hranice slabým místem železniční dopravy

Zatímco přechod ze silnice na železnici je klíčový pro dosažení klimatických cílů EU v dopravě, hranice mezi členskými státy jsou pro mnoho provozovatelů vlaků, zejména nákladní dopravy, přítěží. Toto varování uvádí zpráva Agentury EU pro železnice.

 

Proč mizí malá evropská auta?

„Odchod od výroby malých aut je špatný pro spotřebitele, životní prostředí a nakonec i pro západní automobilky,“ tvrdí Julia Poliscanova, vedoucí ředitelka pro vozidla a e-mobilitu v ekologické nevládní organizaci Transport & Environment.