name | autoweek.cz

Německo dosáhlo dohodu s EU o e-palivech

25.03.2023 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Evropská unie a Německo po dlouhém boji dospěly k dohodě o budoucím používání spalovacích motorů používajících klimaticky neutrální syntetická paliva. Dosažená dohoda tak v zásadě umožní uzákonit termín nulových emisí pro osobní automobily do roku 2035.

Evropská komise a německá vláda dosáhly dohodu, která umožní uzákonit termín nulových emisí pro automobily do roku 2035. Komise se s Německem dohodla na předložení návrhu, který umožní registraci automobilů poháněných pouze klimaticky neutrálními syntetickými palivy (e-palivy) za předpokladu, že budou vyrobeny s využitím čisté energie.

„Našli jsme s Německem dohodu o budoucím používání e-paliv v automobilech,“ uvedl na Twitteru Frans Timmermans, prosazující v Evropské komisi záležitosti v oblasti klimatu.

Švédsko, které je rotujícím předsednickým státem EU, uvedlo, že diplomaté EU budou v pondělí hlasovat o formálním schválení zákona o postupném vyřazování vozidel se spalovacími motory z provozu v roce 2035. To by znamenalo, že ministři energetiky by mohli v úterý na plánovaném zasedání v Bruselu dát pod zákon konečný podpis potřebný k tomu, aby mohl vstoupit v platnost.

Nová kategorie vozidel

„Vozidla se spalovacími motory mohou být nově registrována i po roce 2035, pokud budou tankovat výhradně paliva s neutrálními emisemi CO₂,“ uvedl německý ministr dopravy Volker Wissing. Podle Wissinga jsou závazně stanoveny konkrétní procesní kroky a konkrétní harmonogram. „Chceme, aby byl proces dokončen do podzimu 2024.“

Podle dohody Komise nejprve vytvoří novou kategorii vozidel pro automobily poháněné výhradně e-palivy. Komise rovněž předloží prohlášení, v němž stanoví legislativní přístup, který umožní registraci automobilů poháněných výhradně e-palivy po roce 2035. „Potřebujeme vytvořit určité schvalovací předpisy, které zajistí, že díky technologii senzorů nebude možné používat jiná paliva. Také potřebujeme začlenit tuto kategorii vozidel do současného a budoucího režimu,“ konstatoval Wissing.

Toto prohlášení znamená odklon od dřívějšího požadavku německého ministra dopravy. Wissingovo ministerstvo minulý týden navrhlo, aby namísto vytvoření nové kategorie vozidel stačilo, když výrobci budou na trh dodávat ekvivalentní množství těchto paliv - bez ohledu na to, do jakého vozu bude nakonec natankováno. Lukas Köhler, zástupce šéfa frakce FDP v německém parlamentu, je přesvědčen, že inženýři najdou řešení, jak u čerpacích stanic rozlišovat mezi fosilními a syntetickými palivy, protože toto rozlišování již probíhá mezi naftou a topným olejem nebo pro zemědělská paliva.

Odlišení paliva až ve voze, kde má být systém zabraňující jeho nastartování pokud nebude použito klimaticky neutrální palivo, ovšem znamená, že zásobování e-palivy přijde o zásadní výhodu, která spočívá v možnosti využívat stávající infrastrukturu. Naopak se pro e-paliva bude muset v celé Evropě vybudovat přísně oddělené zázemí pro tankování aby nemohlo dojít k záměně.

Klikatá německá cesta

V roce 2021 Evropská komise navrhla, aby od roku 2035 byly povoleny nové registrace osobních vozidel pouze pro elektromobily. Vyjednávání pak probíhala až do ukončení formálních jednání v říjnu 2022. Dosaženou dohodu, zakazující prodej aut s nenulovými emisemi CO₂, posléze schválil Evropský parlament. Mělo následovat formálních schválení zástupci vlád členských zemí. Jenže najednou německé FDP nestačil příslib šéfa EU pro klima Timmermanse, že se Komise v roce 2026 znovu podívá na syntetická paliva.

Německo chtělo záruky, že nové automobily se spalovacími motory bude možné prodávat i po tomto termínu - pokud budou poháněny e-palivy. Tento požadavek podpořila část mocného německého automobilového průmyslu, šlo ovšem především o dodavatelské firmy. Automobilky, s výjimkou prémiových značek, už nechtějí do vývoje nových spalovacích motorů investovat a jejich výrobu hodlají zastavit ještě před rokem 2035.

Nakonec spolková vláda udělala něco v historii EU naprosto nemyslitelného - nedodržela závazek trialogu a odmítla čistě formální schválení. Porušila tak nepsanou dohodu, čímž podle šéfa nejsilnější frakce Evropského parlamentu EPP Manfreda Webera „poškodila důvěru v Brusel.“ Předsedkyně parlamentu Roberta Metsolaová trvá na tom, že se „nelze odchýlit od dohod, protože v konečném důsledku jde o důvěru mezi zákonodárnými institucemi a důvěryhodnost legislativního procesu.“

Náhle silná opozice proti zákazu

Spolková republika je čtvrtou největší ekonomikou světa a nejlidnatější zemí EU. FDP jako nejmenší straně vládnoucího „semaforu“ dalo v roce 2021 svůj hlas víc než pět milionů lidí. To je víc, než má 12 nejmenších členských států všech voličů. To si uvědomuje i Brusel. V bezpečném závětří Německa se posléze začali ozývat další odpůrci zákazu spalovacích motorů. Dokonce i rakouský kancléř Karl Nehammer podporuje Německo, i když se to jeho zelenému koaličnímu partnerovi nelíbí.

To, že se zákazu brání už i Česká republika, která konec spalovacích motorů sama vyjednala a pomohla jej prosadit, bylo možné jen díky tomu, že se mohla skrýt v zákrytu Německa – jako malý mopslík schovaný za velkým vlčákem.

Paradoxem je skutečnost, že argumenty stovek předních vědců, techniků a ekonomů proti zákazu spalovacích motorů a násilnému přechodu k elektromobilitě Evropskou komisi ani Evropský parlament nezajímaly. Nyní si změnu vynutil představitel nejmenší strany německé vládní koalice, a to dokonce i proti vůli jednoho ze svých koaličních partnerů. Jenže Německo je velmoc a jeho hlas je v EU rozhodující. Žádná jiná země by si nikdy nedovolila veřejně odstoupit od třístranné dohody. A kdyby se o to pokusila, byla by nakonec přinucena ustoupit.