name | autoweek.cz

Německo se zdrží hlasování o limitech CO2 pro automobily bez příslibu e-paliv

Německo se zdrží hlasování o limitech CO2 pro automobily bez příslibu e-paliv

28.02.2023 | | Doprava

Vítejte u nejnovějšího souhrnu zpráv Euractivu o mobilitě z celé Evropy od Seana Gouldinga Carrolla a Jonathana Packroffa.

Německý ministr dopravy Volker Wissing uvedl, že jeho země formálně nepodpoří vyjednanou dohodu o ukončení emisí CO2 z nových automobilů a dodávek do roku 2035, pokud Evropská komise nepředloží návrh na používání syntetických paliv. Prohlášení německého ministra dopravy po italské vládě zpochybňují třístrannou dohodu o limitech CO2 pro osobní automobily a dodávky, která byla před dvěma týdny přijata v Evropském parlamentu.

 

Německo by mohlo podpořit dohodu pouze „pokud Komise předloží návrh o tom, že mohou být vozidla se spalovacími motory poháněnými pouze syntetickými palivy registrována i po roce 2035. Evropská komise musí dodat, že umožní registraci vozidel se spalovacím motorem i po roce 2035. Potřebujeme všechny možnosti, včetně bateriových, vodíkových a spalovacích motorů na syntetická paliva,“ řekl novinářům Volker Wissing (FDP/Renew Europe).

 

Podobné prohlášení učinil také Michael Theurer, státní tajemník stejného ministerstva při neformálním setkání ministrů energetiky a dopravy zemí EU. „Požadujeme další legislativu, Komise by měla přijít s návrhem, jak lze používat e-paliva nebo jak organizovat spalovací motory, které běží s klimaticky neutrálními syntetickými palivy,“ řekl.

 

Dokument, který již přijali národní velvyslanci při EU, ještě potřebuje finální schválení národními ministry, které mají podle předběžné agendy provést ministři školství 7. března bez jakékoli diskuse. Bez německého „ano“ je přijetí spisu podle německého poslance za Zelené Michaela Blosse na hraně, protože „Polsko a Bulharsko si nepřejí konec spalovacího motoru a Itálie se také chce zdržet hlasování. Kvalifikované většině by tak bylo zabráněno a zákaz spalovacích motorů by byl zamítnut," napsal Bloss na Twitteru.

 

Na otázku, co očekává od Evropské komise před plánovaným hlasováním, aby Německo mohlo dohodu podpořit, Wissing řekl, že „potřebujeme závaznou odpověď na otázku, jak se vypořádat se spalovacími motory.“

 

Předchozí prohlášení německého ministerstva životního prostředí uváděla, že německý souhlas s dohodou byl „konečný“, protože takzvaná semaforová koalice sociálních demokratů, zelených a liberální FDP dosáhla vnitřní dohody již v listopadu 2022 po uzavření trialogu. Po tlaku FDP obsahuje legislativní soubor nezávazný bod odůvodnění, který žádá Komisi, aby předložila nový návrh, který umožní registrace vozidel se spalovacími motory i po roce 2035 pokud budou jezdit „výhradně na CO2 neutrální paliva mimo rozsah flotilových standardů“, díky čemuž FDP souhlasila s dohodou.

 

Komise však o to dosud neprojevila zájem. To by se však mohlo změnit, pokud příští evropské volby zaznamenají politický posun doprava. Zdá se, že tento bod odůvodnění již není pro FDP dostatečným ujištěním, protože Wissing tlačí na Komisi, aby se zásadněji zavázala ke spalovacím motorům poháněným syntetickými palivy.

 

Wissing také řekl, že „udělal [hlavnímu představiteli EU pro klima Frans] Timmermansovi nabídku na rozhovor, kterou nepřijal.“ Dodal, že jeho postoj by neměl Evropskou komisi překvapit, protože Německo o takovou výjimku naléhá už měsíce.

 

Komisařka EU pro dopravu Adina Văleanová uvedla, že mnozí v odvětví dopravy sdílejí obavy Německa. „Myslím, že diskuse není uzavřena, i když se hlasovalo,“ řekla novinářům.

 

Zabrzdí země vyrábějící auta emisní předpisy EU?

Velké země vyrábějící automobily se stále víc zdráhají přijmout legislativní návrhy Bruselu na omezení emisí ze silniční dopravy, protože se obávají ekonomického dopadu na výrobce automobilů i spotřebitele.

 

Od roku 2021 předložila Evropská komise tři hlavní právní předpisy ke snížení výfukových emisí osobních, nákladních automobilů a autobusů. Návrh na zpřísnění emisních norem CO2 pro automobily a dodávky donutí výrobce automobilů dodržovat postupně přísnější limity emisí uhlíku, což povede k faktickému zákazu prodeje automobilů na benzin a naftu do roku 2035.

 

Po mnoha diskusích byl zákon v zásadě přijat, pouze formální schválení ministrů EU ještě neproběhlo (toto hlasování by mohlo být výbušnější, než se očekávalo).

 

Zákonodárci EU také navrhli zpřísnit přijatou úroveň znečištění z osobních a nákladních automobilů a v listopadu 2022 odhalili takzvaná pravidla Euro 7. Podle těchto pravidel by se úroveň škodlivých látek znečišťujících ovzduší, jako jsou NOX, pevné částice a částice z brzd, postupně snižovala.

 

A v únoru 2022 předložil šéf zelené dohody EU Frans Timmermans návrh na omezení emisí CO2 z těžkých nákladních vozidel a autobusů. Na rozdíl od osobních automobilů a dodávek Komise navrhla cíl snížení o 90 % do roku 2040, což znamená, že by byly povoleny některé nákladní automobily a autobusy se spalovacími motory.

 

Souhrnně tyto návrhy představují nejvýznamnější tlak ze strany jakéhokoli kontinentu na snížení dopadu odvětví silniční dopravy na životní prostředí. Pokud by byly všechny právní předpisy přijaty tak, jak navrhuje Komise, emise CO2 a látek znečišťujících ovzduší by se v příštím desetiletí v EU prudce snížily.

 

Na vnitrostátní úrovni však narůstají obavy, že Komise zašla příliš daleko, když prosazovala stále přísnější pravidla pro lukrativní evropský automobilový sektor. A národní vlády neváhají vyjádřit svou nelibost veřejně. Ital Matteo Salvini označil pravidla EU o ukončení vozidel na benzin a naftu za „sebevraždu“ a nazval to „darem“ Číně.

 

Kromě zpochybňování norem CO2 pro osobní automobily a dodávky chce země v čele s pravicovou stranou Fratelli d’Italia změnit návrh pravidel o normách znečištění vozidel a emisích uhlíku nákladních automobilů a autobusů. Ministr průmyslu Adolfo Urso vyjádřil přání vytvořit alianci s Francií a Německem („tří velkých evropských průmyslových zemí“, jak se vyjádřil) za účelem ovlivnění legislativy. To znamená změnit časovou osu a pravděpodobně zmírnit některé limity navržené Bruselem. „Jsou to dvě důležité složky, které je třeba řešit realisticky a dát občanům a podnikům skutečnou šanci se včas přizpůsobit,“ řekl.

 

Itálie není zdaleka jedinou zemí s výhradami. Česká republika vytváří koalici, která má bojovat proti podle nich nepřiměřeně přísným pravidlům. Česká republika pozvala 10 zemí, aby se zúčastnily schůzky, včetně Francie, Německa, Slovenska, Polska a Itálie, aby projednaly odpor k návrhu pravidel Euro 7. Podle zpráv se účastníci schůzky shodli, že časový plán Komise pro nové limity znečištění do 1. července 2025 je nereálný.

 

I když to není přímo proti snahám o snižování emisí, zdá se, že praktické postupy spojené s tlakem automobilového průmyslu k přizpůsobení se pro některé lídry ukazují příliš. A tak vidíme, jak vznešené ideály ochrany životního prostředí nešikovně narážejí do reality evropské průmyslové výroby.

 

Úmrtí na silnicích pod úrovní před pandemií, ale nebezpečí pro cyklisty zůstává

EU minulý týden zveřejnila předběžné údaje o úmrtích na silnicích v Evropě, které ukazují, že v roce 2022 zemřelo při dopravních nehodách 20 600 lidí. To představuje 3% nárůst ve srovnání s rokem 2021, připisovaný obnově úrovně provozu po pandemii. Zůstává však o 10 % pod úrovní z roku 2019 s 2000 úmrtími méně.

 

Zatímco v některých zemích, zejména v Litvě a Polsku, došlo k velkému pokroku v oblasti bezpečnosti, z nichž každá zaznamenala 30% zlepšení, v jiných zemích, jako jsou Irsko, Španělsko a Francie, zůstala úroveň smrtelných nehod stagnující nebo se zvýšila. Nejbezpečnější silnice v Evropě jsou ve Švédsku a Dánsku s 21 a 26 mrtvými na milion obyvatel. Nejméně bezpečné jsou v Rumunsku a Bulharsku, které zaznamenaly 86 úmrtí a 78 úmrtí na milion obyvatel.

 

Pokud jde o města, kolize mezi vozidly mají na svědomí méně úmrtí než vozidla, která narážejí do zranitelných účastníků silničního provozu. Chodci a cyklisté tvoří téměř 70 % obětí dopravních nehod v městských oblastech. Tato zpráva je špatná zejména pro ty na dvou kolech. Počet zabitých cyklistů na silnicích EU za poslední desetiletí neklesl, což je podle EU „zejména způsobeno přetrvávajícím nedostatkem dobře vybavené infrastruktury“.

 

Železniční giganti se před novým cestovním zákonem EU střetávají s platformami pro prodej jízdenek

Zatímco se EU připravuje na předložení legislativy, která by zjednodušila rezervaci dálkových cest napříč blokem, vypukla mezi železničními společnostmi a nezávislými rezervačními platformami tvrdá diskuze o poskytování údajů.

 

Wizz Air pozastaví lety do Moldávie s odvoláním na bezpečnost

Letecká společnost Wizz Air oznámila, že od 14. března pozastaví lety do moldavského hlavního města Kišiněv kvůli obavám o bezpečnost svého vzdušného prostoru, což moldavský úřad pro civilní letectví označil za unáhlené a politováníhodné.