name | autoweek.cz

Německý automobilový průmysl v ohrožení

07.08.2023 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Ekonomové varují, že některá průmyslová odvětví možná nemají v Německu budoucnost. Také německý svaz automobilového průmyslu VDA bije na poplach.

Německý svaz automobilového průmyslu VDA varuje před nejistou budoucností. „Jsme na nebezpečném skluzu dolů. Pokud nedojde k potřebné změně kurzu, pak se jednou ohlédneme za těmito roky a konstatujeme, že jsme tady prohráli naši budoucnost,“ řekla prezidentka VDA Hildegard Müllerová týdeníku Die Zeit.

Německé společnosti ztrácejí konkurenceschopnost

Müllerová zdůraznila: „Nejlepším příspěvkem Německa k ochraně klimatu na světě jsou inovace, nikoli zákazy. Pokud jde o velké ekonomické změny, potřebujeme místo zákazů pobídky. Spousta věcí je v Německu frustrujících: energetická transformace probíhá příliš pomalu, mnoho nových zákonů přetěžuje společnosti a občany. Dodávky surovin pro průmysl jsou absurdní: Nakupujeme v Číně suroviny, které Čína nakupuje v Africe.“

Problémem je podle Müllerové i byrokracie: „Berlín neustále vytváří nová pravidla. I když to někteří politici vidí jinak, regulace není konkurenční výhodou. Znamená to, že všichni jsou čím dál víc zahlceni a průmysl je omezován místo aby se rozvíjel. Dobré úmysly ještě nedělají dobrou politiku. Německé společnosti v současnosti rychle ztrácejí konkurenceschopnost.“

„O mnoha problémech se ví už dlouho. Všechno ale nyní zapadá dohromady a navíc je zde zesílená konkurence s USA a Čínou, které své firmy v transformaci masivně podporují. Automobilový průmysl je důležitým pilířem německé ekonomiky a jeho zdraví je rozhodující pro prosperitu země. Je proto zásadní, aby politici brali naše varování vážně a jednali dřív, než bude příliš pozdě,“ konstatovala Müllerová.

Také šéf BMW Oliver Zipse při představování solidních pololetních výsledků skupiny varoval: „Zhoršují se ekonomické podmínky a deindustrializace Německa nabírá na rychlosti. Dokládá to vysoký počet bankrotů. Tento vývoj zasahuje srdce německé ekonomiky, zejména malé a střední podniky, což ohrožuje naše dodavatele. O jeden cent více v ceně elektřiny znamená o 100 milionů eur vyšší náklady na výrobu akumulátorů.“

Má smysl pro průmysl dotovat energie?

Průmyslové skupiny, jako jsou německé automobilky, jsou doma po celém světě. Vyrábí tam, kde jsou pro to nejlepší podmínky. V Německu tomu tak je stále méně často. Dostupnost levné zelené elektřiny určí, kde jsou průmyslové výrobní závody nejlukrativnější. Proto vládní poradci v Německu doporučují nesnažit se dotovanou cenou elektřiny udržet všechna energeticky náročná odvětví v zemi.

„Evropský a globální průmysl se neustále restrukturalizuje a mít levnou energii je samozřejmě konkurenční výhoda. Německo je v nevýhodné pozici ve srovnání se zeměmi jako jsou Norsko nebo Švédsko pokud jde o vodní energii,“ řekl Euractivu Alfons Weichenrieder, profesor hospodářské politiky na Goethe University Frankfurt a zástupce vedoucího vědeckého poradního sboru německého ministerstva financí. „Téměř každý ekonom, kterého se zeptáte, vám řekne, že není správné dotovat proti těmto nepříliš výhodným faktorům průmysl nabídkou levnější elektřiny pro energeticky náročná odvětví,“ dodal Weichenrieder.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) ovšem tvrdí, že do roku 2030 jsou zapotřebí dotace, aby fungovaly jako překlenutí dokud nebude v Německu vybudována dostatečná kapacita obnovitelné energie, která bude poskytovat levnou elektřinu. Vědecký poradní výbor ministerstva financí však tvrdí, že kvůli nepříznivým podmínkám pro obnovitelné zdroje energie bude mít Německo i nadále vyšší ceny elektřiny než jiné země.

„Otázkou je, zda Německo bude mít v budoucnu skutečně komparativní výhodu ohledně cen elektřiny. Zatímco ministr hospodářství předpokládá, že v budoucnu budeme mít v Německu zlatou energetickou budoucnost a ceny energií budou nízké, náš poradní sbor tom pochybuje. Pokud tyto výhody v energeticky náročném průmyslu nebudete mít, pak sázíte na špatného koně když tam stále sypete peníze ve formě dotací,“ tvrdí Weichenrieder.

Ekonomicky výhodnější než dotace je přesun výroby do zahraničí

„Protože mnoho výrob šetrných ke klimatu potřebuje velké množství elektřiny, budou ceny energie klíčovým faktorem určujícím, kde se bude průmyslová výroba v budoucnu nacházet. S ohledem na klimatické cíle může být uhlím budoucnosti větrná nebo norská vodní energie,“ konstatoval Weichenrieder.

Weichenrieder tvrdí, že nechat některá odvětví odejít do zahraničí, kde je výroba levnější, není nutně špatné a i v minulosti to německým firmám pomohlo: „Jsou to ekonomicky rozumná opatření. Z ekonomického hlediska by byla mezinárodní integrace průmyslových odvětví a ochota outsourcovat části hodnotového řetězce pro německý průmysl požehnáním. Například díky využití východní Evropy jako zdroje levné pracovní síly mohly německé společnosti těžit z nižších výrobních nákladů.“

„U zboží, jehož výroba je velmi energeticky náročná, může být moudřejší nahradit dodávky komponent levnějším dovozem, než je vyrábět na domácím trhu. To by nemuselo nutně vytvářet nové závislosti na jiných zemích. Vzhledem k tomu, že po celém světě je k dispozici několik potenciálních dodavatelů, například nákup oceli nebo redukovaného železa jako meziproduktů pro výrobu oceli je jistě proveditelný aniž by došlo k podstupování geopolitických rizik. V případě odvětví, která jsou velmi energeticky náročná, jako je ocelářský průmysl a výroba hliníku, kde by meziprodukty mohly být získávány přímo ze zahraničí, vyvstává otázka: Opravdu má smysl pro to elektrickou energii silně dotovat?“ řekl pro Euractiv politický analytik společnosti Dezernat Zukunft Levi Henze.