name | autoweek.cz

Nová emisní metodika - co přináší?

12.07.2016 | | Aktuality

Nová emisní metodika podle ASEM přišla nevyzkoušená a příliš pozdě. Nebo naopak moc brzo? Podle toho jak se to vezme. Nevyzkoušená je, časově přišla dost pozdě, avšak z hlediska logických posloupností předchozích kroků, které se měly udělat předtím, přišla moc brzy.

Podle nedávných slov ministerských: „…zní nová metodika kompromisně a tak, jak to jenom zastaralá legislativa v zákonu 56/2001 Sb. a ve vyhlášce 302/2001 Sb. dovoluje. Víc v současné době nejde udělat." Vznikla tedy s mnoha kompromisy. I tak se do ní ještě několikrát zasahovalo, aby se hasily postupně zjišťované problémy, které Ministerstvo dopravy dopředu zmapované očividně nemělo. Naposled prošly změny ve Věstníku dopravy 6/2016 6. června 2016. Navíc bude mít vůči předchozím metodikám (také velmi špatným) doslova jepičí život.
 
Bezzubá, složitá, v nevhodnou dobu
Do tisku emisní metodiky se Ministerstvo dopravy pustilo o rok či dva dříve, než legislativci MDČR se značným zpožděním odhalili již dva roky platnou a pro všechny členské státy závaznou směrnici 2014/45/EU, alespoň co se termínu její implementace týče. Tam se totiž píše o sloučené technické kontrolní proceduře, při které by se měly vyčítat kromě EOBD emisně relevantních informací i řídicí jednotky bezpečnostních systémů (airbagy, ABS, ESP, přitahovače bezpečnostních pásů apod.), takže přístrojového, minimálně tedy softwarového vybavení do budoucny pravděpodobně přibude.
 
Nová metodika měření emisí - co po 31. 8. 2016 přináší?
Technicky jsou v nové metodice zcela zásadní implementace možného využití EOBD (systému nepřetržité kontroly emisně relevantních komponent a systémů, tzv. vnitřní sériové diagnostiky) a čtení výsledků přímo z emisních přístrojů tzv. online (bez možnosti nekontrolovatelného ručního zápisu či dodatečné manipulace výsledků). To bychom tomu však nesměli dát český formát.
 
Nová emisní metodika přišla v nejhorší možný moment a navíc hned záhy musela slevit ze svých původních, snad i dobře myšlených plánů. Nejen že nesmyslně předběhla novelu zákona 56/2001 Sb. a vyhlášky 302/2001 Sb., ale navíc přišla v době, kdy se oba zmiňované legislativní dokumenty budou díky směrnici EU 2014/45/EU už příští rok zcela zásadně měnit a tyto změny se budou promítat i do komunikace s vozidlem a na přístrojovém vybavení Technických Kontrol po roce 2017.
 
Začte-li se někdo pozorně do Směrnice 2014/45/EU, která musela být již od dubna 2014 legislativnímu odboru Ministerstva dopravy známá, najde tam i pasáže, které hovoří o úvaze vyčítání mnohem většího množství údajů prostřednictvím elektronického diagnostického rozhraní vozidla (diagnostická zásuvka). EU totiž kromě emisního protokolu EOBD plánuje nejen vyčítání paměti závad a kontrolek airbagů a brzd, ale přímo zkoušení jejich zásadních funkcí.
 
Směrnice zároveň sdružuje technickou kontrolu a měření emisí do jedné kontrolní procedury, což je nyní předmětem těch nejžhavějších debat zejména v ČR, kde je systém jak známo slušně řečeno pokřivený.
 
Sdružení úkonů STK a SME do jedné kontroly však s sebou nese jeden důležitý aspekt: Napojení diagnostiky na vozidlo za účelem vyčtení všech kontrolně relevantních elektronických systémů. Emisní metodika však dnes předepisuje jen EOBD (emisně relevantní část), ale ostatní (ABS, Airbagy, přitahovače bezpečnostních pásů apod.) již nikoliv. Závazným datem přijetí evropské směrnice je však květen 2017, a tak výrobce diagnostiky pro TK čekají pravděpodobně brzy další změny v přístrojovém vybavení, které budou asi muset v budoucnosti mít.
 
Nová emisní metodika je nejen bezzubá, ale i nepokroková. V ohledu nevyhodnocování dnes již měřených HC a nezavedení měření oxidů dusíku dokonce zpátečnická. Vždyť nespálené uhlovodíky se kdysi vyhodnocovaly! Dnes je však jedno, když jich vozidlo namísto 20 ppm chrlí z výfuku i 800 ppm! Legislativa tyto páchnoucí a karcinogenní jedy nijak neomezuje. Navíc se zavádí v době, kdy se po ní teprve budou zcela zásadně měnit základní pravidla.
 
Vedlejšími efekty shora konstatovaných změn způsobilo zavedení emisní metodiky oprávněnou nevoli dotčených, nárůst práce programátorů emisních přístrojů bez efektu, diskriminaci většiny výrobců přístrojů, jimž se mění pravidla během hry, hrozbu pokut emisním mechanikům a existenční ohrožení provozovatelům SME a koneckonců i nejistotu provozovatelům vozidel, kteří nemusejí projít „emisemi“ ani když bude jejich vozidlo fungovat tak, jak jej výrobce uvedl na trh. Měření emisí tedy nadále neplní svou základní funkci kontroly emisního schování vozidla v provozu.

Text vychází z informace Asociace emisních techniků a opravářů (ASEM).