name | autoweek.cz

Obchodní dohoda mezi EU a USA zavede 15% clo na vývoz automobilů

28.07.2025 | Vladimír Rybecký | Aktuality

EU a USA dosáhly kompromis v probíhajícím celním konfliktu, který zdánlivě poskytuje úlevu pro automobilový průmysl (zejména německý) za cenu obrovských závazků, které zasáhnou všechny země EU.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump uzavřeli ve Skotsku dohodu, která zavede 15% cla na většinu exportu z EU do USA. Z pohledu výrobců a dodavatelů je důležité, že cla na dovoz automobilů z Evropy budou 15 % – což je snížení oproti sazbě 27,5 %, která se na vozidla a komponenty z EU vztahovala od dubna, respektive května. Dohoda byla uzavřena necelý týden před termínem 1. srpna, kdy měla vstoupit v platnost vyšší cla prezidenta Donalda Trumpa. Podle amerických představitelů 15% sazby vstoupí v platnost 1. srpna.

Mnoho nejasností a žádný písemný doklad

Donald Trump a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ovšem neuvedli podrobnosti dohody a nebyly zveřejněny ani žádné písemné materiály. V komentářích pro média se rozcházeli v názorech na některé klíčové podmínky dohody. Trump uvedl, že celní sazba se bude vztahovat na „automobily a všechno ostatní, ale ne na léčiva a kovy.“ Von der Leyenová později uvedla, že 15% sazba bude zahrnovat vše, nebude se sčítat s cly specifickými pro daná odvětví a bude se vztahovat na léky, počítačové čipy a automobily. „Cla na kovy budou snížena a bude u nich zaveden systém kvót,“ uvedla. USA ovšem tvrdí, že 50% clo na ocel a hliník ponechají v platnosti.

Američtí představitelé uvedli, že EU souhlasila se snížením necelních bariér pro automobily a některé zemědělské produkty, ačkoli zástupci EU naznačili, že podrobnosti těchto norem jsou stále předmětem diskuse. Von der Leyenová sdělila, že žádná strana neuvalí cla na letadla a jejich součásti, některé chemikálie, některé generické léky, polovodičová zařízení, některé zemědělské produkty, přírodní zdroje a kritické suroviny. „Budeme i nadále pracovat na přidání dalších produktů na tento seznam,“ uvedla von der Leyenová a dodala, že o lihovinách se stále diskutuje.

Stamiliardové závazky EU vůči USA

Brusel se za to zavázal k dovozu zkapalněného zemního plynu z USA v hodnotě 250 miliard dolarů (213 miliard eur) ročně v příštích třech letech. EU podle Trumpa souhlasila s investicemi v USA v hodnotě 600 miliard dolarů nad rámec stávajících výdajů, otevřením trhů zemí pro obchodování s USA s nulovými cly a nákupem obrovského množství vojenského vybavení. Trump si ponechává možnost v budoucnu cla zvýšit, pokud evropské země nedodrží své investiční závazky.

Základní 15% sazba je v Evropě i nadále vnímána mnoha ekonomy jako příliš vysoká ve srovnání s původními nadějemi Evropy na dosažení dohody o nulových clech. Bernd Lange, německý sociální demokrat, který předsedá obchodnímu výboru Evropského parlamentu, uvedl, že cla jsou nevyvážená a že vysoké investice EU určené pro USA půjdou na náklady bloku.

Dohoda ve prospěch německých automobilek přijata s rozpaky

Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že dohoda odvrátila obchodní konflikt, který by tvrdě zasáhl německou exportně orientovanou ekonomiku a její velký automobilový sektor. Německé automobilky Volkswagen, Mercedes-Benz a BMW patří k nejvíce zasaženým od jara zavedeným 27,5% clem na dovoz automobilů a náhradních dílů, které je nyní v platnosti, zatímco dřív bylo na evropské automobily uvaleno pouze 2,5% clo. Důsledky amerických cel jsou již patrné: Volkswagen odhadl ztrátu provozního zisku za první polovinu roku v důsledku cel na 1,3 miliardy eur.

Ústřední svaz německého obchodu s motorovými vozidly ZDK nicméně americké 15% clo na vozidla a díly z EU kritizuje. „Clo ve výši 15 % strukturálně zvyšuje náklady na německá vozidla na americkém trhu. To ovlivní rozhodnutí o výrobě a modelové strategii výrobců. To, co se nyní vydává jako diplomatický průlom, nakonec poškodí zákazníky menším výběrem a vyššími cenami,“ řekl prezident ZDK Thomas Peckruhn.

Pokud by se evropští výrobci stáhli z amerického trhu nebo upravili objem výroby, bude to mít přímý dopad na dostupnost, dodací lhůty a rozmanitost modelů i v Německu a tedy i v celé EU. ZDK připomíná, že řada komponent se vyvíjí nebo vyrábí transatlanticky, což znamená, že servisy by čelily potenciálnímu nárůstu nákladů. „Pokud určité díly nebo technologie již nelze efektivně dodávat, ceny na trhu s náhradními díly rostou, a to má přímý dopad na náklady na opravy. I když je vítáno, že se 1. srpna podařilo zabránit další eskalaci, břemeno tohoto cla ponese v konečném důsledku spotřebitel - při koupi auta i při návštěvě servisu. Je důležité, aby na dovoz z USA neexistovala žádná cla, aby se zabránilo dalšímu nárůstu cen pro zákazníky,“ uvedl Peckruhn.

Foto: EC - Audiovisual Service