name | autoweek.cz

Podle šéfky VDA EU dělá protiprůmyslovou politiku

Podle šéfky VDA EU dělá protiprůmyslovou politiku

13.01.2023 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Šéfka německého sdružení automobilového průmyslu VDA Hildegard Müllerová kritizovala EU za to, že politickými prostředky zdražuje výrobu vozidel, což podkopává proklamované cíle průmyslové politiky unie.

Sdružení německých výrobců automobilů VDA kritizovalo politiku Evropské unie za to, že neodpovídá potřebám průmyslu. „Vyzývám k průmyslové politice, která uvolňuje, nikoli k politice, která rozhoduje za podniky. Politická rozhodnutí by neměla určovat kdo, jak a kdy převládne,“ řekla šéfka německého sdružení automobilového průmyslu VDA Hildegard Müllerová na každoroční tiskové konferenci německého sdružení automobilového průmyslu VDA.

 

„Promyšlená průmyslová politika by se neptala jen na to co je naším cílem, ale také na to, co k tomu potřebujeme a jak tohoto cíle můžeme dosáhnout? Brusel často dělá jen první část. Jiné regiony, například USA, uvolňují, my omezujeme,“ varovala Müllerová a jako příklad uvedla přísnější klasifikaci zdravotních rizik lithia, která by omezila výrobu článků akumulátorů a navrhované nové předpisy pro emise automobilů které se netýkají CO2.

 

„Navrhované normy Euro7/Euro VII by znamenaly, že nejnižší úroveň emisí znečišťujících látek, jako jsou oxidy dusíku (NOX) a pevné částice, předpokládaná v předchozím souboru pravidel, bude povinná od července 2025, což je termín, který podle VDA nebude možné dodržet. To by také přesměrovalo investice od výroby elektromobilů, které by místo toho musely jít do technologií spalovacích motorů aby tyto splnily přísnější emisní normy. Je to protiprůmyslová politika a v konečném důsledku i proti klimatické politice,“ uvedla Müllerová.

 

Za klíčové problémy transformace automobilového průmyslu Müllerová označila dostupnost čisté energie a kritických surovin. V souvislosti s tím by uvítala, kdyby byla na úrovni EU zřízena nová agentura pro suroviny, která by předcházela vzniku nových obchodních závislostí.

 

Aby evropský automobilový průmysl získal nové exportní trhy, měla by podle ní EU také uzavřít více obchodních dohod se třetími zeměmi, přičemž jako příklad uvedla africké země, státy Perského zálivu, Brazílii a Indii. „Musíme je o sobě přesvědčit a nabídnout jim větší partnerství než například Číně. Morální dokonalost na mezinárodní úrovni sami nedosáhneme. Morální rozhodnutí se často činí bez technických a ekonomických znalostí. Ty však jsou nezbytné k nalezení funkčních řešení,“ řekla Müllerová.

 

Na rozdíl od Číny EU stále víc trvá na tom, aby se v rámci obchodních dohod dodržovaly standardy ochrany životního prostředí a pracovních sil, což se u některých obchodních partnerů ukázalo jako nepopulární.

 

K americkému zákonu o snižování inflace IRA, který vyvolal obavy z možného přesunu výroby z Evropy do Spojených států, Müllerová uvedla, že „USA uznaly, co musí udělat pro své obchodní umístění.“ Zvláštní obavy EU vyvolávají požadavky, které vážou daňové úlevy pro elektromobily na domácí výrobu, což Müllerová označila za „protekcionistické a diskriminační.“

 

Müllerová také uvedla: „Pokud chce Německo a Evropa převzít více odpovědnosti, dlouhodobě ukotvit hodnoty nebo přesvědčení o větší ochraně klimatu v mezinárodním měřítku, pak to může fungovat pouze pokud budeme úspěšný světový lídr. Jinými slovy: Pouze pokud zůstaneme mezinárodně relevantní, budeme mít i v budoucnu globální politickou váhu a můžeme tak být vzorem pro ochranu klimatu a hodnoty.“

 

K rostoucím cenám energií uvedla: „Průmysl je a zůstane motorem prosperity Německa a tento motor potřebuje bezpečnou, dlouhodobou a dostatečnou CO2 neutrální dodávku energie, k čemuž by měly být využity všechny možnosti. Nemá-li se současný cenový šok stát dlouhodobou nevýhodou nesmí se energie stát luxusním zbožím pro průmysl a spotřebitele. Snížení daní a odvodů může nebyrokratickým a jednoduchým způsobem dále ulevit ceně elektřiny.“

 

„Berlín a Brusel nyní musí co nejrychleji zajistit konkurenceschopnost Evropy. Pouze se správnými rámcovými podmínkami může být evropský a německý průmysl globálním lídrem v transformačních technologiích, dále podporovat udržitelné a digitální inovace a exportovat do celého světa. Průmyslová politika se musí uvolnit a nerozhodovat za firmy. Musí se spoléhat na tržní nástroje a zůstat otevřená technologiím. Myšlenka umět předvídat budoucnost a přistupovat k ní ne otevřeně, ale pevně v těsném korzetu pravidel a předpisů je mylná, brzdí inovace, a proto je nebezpečná pro naši prosperitu. Pokrok je založen na vynalézavosti a ochotě riskovat. Tuto mentalitu je třeba podporovat,“ říká Müllerová.