name | autoweek.cz

Pohonná hmota budoucnosti? Thorium!

15.08.2011 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Společnost Laser Power Systems tvrdí, že už stojí jen krok od zahájení vývoje prototypu elektromobilu využívajícího k pohonu thorium. Využívání tohoto radioaktivního prvku slibuje řešení nedostatku energií. Zní to trochu jako fantazie ze sci-fi románu.

Auta na thoriový pohon? Slibuje je Společnost Laser Power Systems z Connecticutu. Její představitelé tvrdí, že na Zemi ve skutečnosti není nedostatek potřebné energie. Naopak. Máme jí prý k dispozici dostatek na několik století a dokonce neznečišťující životní prostředí. Ten zázrak, díky němuž to má být pravda, se jmenuje thorium.

Thorium je radioaktivní těžký kov. Vyskytuje se ve velmi malém množství ve většině hornin i v půdě. Na Zemi se vyskytuje ve třikrát větším množství než uran. Thorium má oproti uranu řadu výhod. Radioaktivní záření z thoria je slabé a údajně se snadno zachycuje. Protože se thorium nepřehřívá, nelze jej využít jako štěpný materiál, takže není použitelné pro výrobu jaderných zbraní. Jeho největší využitelné zásoby se nacházejí na území Spojených států, ale též v Austrálii a Indii.

V projektu LPS se jako zdroj energie se využívá podkritické množství thoria. Nedochází tedy k jaderné reakci. Po prvotním zahřátí začne toto velmi malé množství thoria uvolňovat obrovské množství tepla ve výbojích, takže je možné z něj vytvořit laser. Ten generuje teplo využitelné v miniturbíně, která by mohla pohánět generátor dodávající elektrickou energii k pohonu auta. Té energie je tolik, že není potřeba ji ukládat v akumulátoru. Podle LPS má jednotka o výkonu 250 MW (tj. 250 000 kW!) hmotnost 230 kg a je natolik malá (včetně odstínění záření), že by se vešla pod kapotu auta.

Podle šéfa LPS Charlese Stevense už není problém v thoriovém laseru, ale ve vývoji turbíny a generátoru o potřebných parametrech. Až se to podaří, pak podle Stevense může takové auto najezdit miliony mil.

V thoriu je akumulováno obrovské množství energie - v jeho jediném gramu se ukrývá ekvivalent 28 000 l benzinu. To znamená, že několik gramů thoria zaručí, aby takové auto nemuselo nikdy doplňovat pohonné hmoty - jen vodu pro parní turbínu. Pro petrolejáře ale i pro automobilový průmysl to není moc přitažlivá představa, ale svět by mohl rázem zapomenout na problémy s emisemi CO2.

Vypadá to jako fantazie, ale Stevens říká, že okamžik, kdy na silnice vyjedou první prototypy elektromobilů s thoriovým pohonem už se blíží. Stevens proto vyzývá investory, aby neváhali a co nejdříve do projektu LPS vložili své peníze. Vše spěchá - Stevens tvrdí, že první prototyp vyjede do dvou let! A není sám.

Na podobné projektu pracuje i kanadská společnost Thorium One ve Vancouveru. Ta se ale zaměřuje na zdroje energie a nikoliv o pohon vozidel.

Problém ale není jen ve vývoji laseru a turbíny. Zatím není vyřešena ani průmyslová těžba thoria, protože o ni dosud nebyl zájem. Pouze v Indii se thorium zkouší jako palivo do jaderných elektráren namísto uranu.

To vše zní skvěle. Dokonce natolik skvěle, že už řadu let po světě kolují konspirační teorie tvrdící, že petrolejářské společnosti ale i vlády mnohých států vynakládají už desítky let obrovské úsilí na to, aby bylo využití thoria (ve hře jsou kromě thoriového laseru i thoriové plasmové články a výroba energie pomocí studené fúze) zmařeno. Na internetu se najde několik stránek podávajících zaručené informace o neuvěřitelném množství vědců, kteří po celém světě (především v USA a Rusku) záhadně umírají ve chvíli, kdy začnou pronikat k tajemství využití thoria.

Charles Stevens z LPS, Canon Bryan z Thorium One i americký odborník na průmyslové minerály Jim Hedrick se shodují na jednom: dosavadní nezájem o thorium je dán tím, že od 50. let se veškerý vývoj jaderných technologií zaměřoval na výzkum reaktorů na uran, protože se v nich získávalo plutonium k výrobě atomových bomb. Z thoria je totiž takřka nemožné vyrábět bomby.

Jenže ředitel Institutu nukleární vědy University v Sydney Reza Hashemi-Nezhad pro Wardsauto krotí přílišný optimismus: \"Tímto způsobem není možné získat dostatečně malé množství energie využitelné pro pohon automobilů. A je tu ještě jeden zásadní problém - žádná vláda nikdy nedovolí, aby byly v soukromých garážích zaparkovány elektromobily v nichž bude radioaktivní materiál.\"

Představy designérů o autech na jaderný pohon

Cadillac World Thorium Fuel Concept navržený Lorusem Kulesusem je vozidlem schopným 100 let provozu bez údržby díky pohonu s thoriovým reaktorem. Fantazie, která měla být senzací autosalonu v Detroitu v roce 2009. To se nakonec nestalo, protože v době hospodářské krize se tam tento koncept neobjevil. O realizaci se neuvažovalo.

Ford Nucleon ukazuje představy designérů Fordu o podobě auta na jaderný pohon z roku 1958. Jde o koncept s miniaturním reaktorem na uran v zádi a dvěma parními turbínami.

Ford Seattle-Ite ukazuje, že Ford s úvahami o jaderném pohonu neskončil s Nucleonem. Na Světové výstavě Expo 1963 předvedl šestikolový koncept Seattle-Ite s jaderným reaktorem. Zajímavé na tomto voze byla i navigace - dávno před vypuštěním satelitů GPS - a palubní počítač.

Projekt francouzské firmy F. Arbel z roku 1959 ukazuje podobné představy elektromobilu s elektromotory napájenými z jaderného reaktoru jako Ford Nucleon.

Představy kreslířů časopisu Motor Trend o podobách atomového auta z roku 1951 vycházely z konzultací s vědci z University v Michiganu. Ti tehdy tvrdili, že realizace takového vozidla už je zcela reálná, jen by zatím bylo trochu velké...