name | autoweek.cz

Praha bude zkoušet autobus na vodík

Praha bude zkoušet autobus na vodík

04.03.2022 | Vladimír Rybecký | Doprava

DPP bude v Praze od podzimu testovat autobus Škoda H’City s pohonem pomocí palivových článků na vodík.
Rada hl. m. Prahy schválila projekt Dopravního podniku hl. m. Prahy na dlouhodobé testování autobusu na vodíkový pohon, jakož i jeho financování a uzavření memoranda o spolupráci při realizaci tohoto projektu mezi hl. m. Prahou, DPP a firmami Orlen Unipetrol RPA a Škoda Electric ze skupiny Škoda Transportation. Testování začne ve druhém pololetí a potrvá dva roky. Cílem dlouhodobého testování je prověřit provozní i technické parametry vozidla v různých ročních obdobích.
 
Škoda Electric zajistí technické řešení a homologaci vozidla Škoda H’City ve specifikaci podle standardů kvality PID a vozidlo zapůjčí DPP, který jej bude po celou dobu projektu provozovat. Společnost Orlen Unipetrol RPA zajistí provoz plnicí vodíkové stanice v Praze v ulici K Barrandovu a plnění vodíku do testovacího autobusu v potřebném objemu.
 
Zatím jen test
S ohledem na zatím velmi vysoké investiční i provozní náklady vodíkových autobusů, technické limity i dosud nedořešené legislativní podmínky plánuje DPP v první fázi realizovat dlouhodobý testovací provoz jednoho autobusu. Vytipoval pro něj linku č. 170 Pražská čtvrť - Jižní Město. Základními kritérii pro výběr linky byla její délka (40 km pro jeden oběh), kopcovitý profil (typický pro řadu pražských linek), standardní typ vozu (12 m) a vedení trasy v blízkosti připravované první veřejné vodíkové plnicí stanice na území Prahy v ulici K Barrandovu. Domovskou garáží vozidla bude Kačerov, plnění vodíku bude probíhat během některé z provozních přestávek.
 
DPP předpokládá průměrný roční nájezd zkušebního vozidla cca 50 000 km. Při odhadované spotřebě 10 kg vodíku na 100 km a predikované ceně vodíku cca 300 Kč/kg DPP předpokládá vícenáklady na testování vozidla 1,9 - 2 miliony korun ročně ve srovnání s autobusem na naftu.
 
Vodík má u autobusů i nevýhody
Elektrobusy s vodíkovými palivovými články jsou technicky použitelnou alternativou pro pohon autobusů. V rámci nízkoemisních a bezemisních alternativ se však jedná zatím o nejdražší variantu. Pořizovací náklady na vozidlo jsou oproti referenčnímu autobusu na naftu čtyřnásobné a další významné investiční náklady představuje vybudování vodíkové plnicí stanice. Provozní náklady jsou zhruba dvojnásobné než u referenčního autobusu na naftu zejména s ohledem na náklady na výrobu a transport vodíku, nutnost výměny palivových článků během životnosti vozidel a náročnější údržbu kvůli doplněné technologii vysokotlakého plynového zařízení.
 
Dostupné vodíkové autobusy ještě nedosahují parametry autobusů na naftu. Tržní nabídka je dosud jen v segmentu autobusů standardní délky 12 m a dojezd na jedno naplnění vodíkových nádrží činí v městském provozu 300 km oproti dojezdu 500 - 600 km u autobusů na naftu. Výhodou jsou lokálně bezemisní provoz a provozní nezávislost vozidla na nabíjecí infrastruktuře.