name | autoweek.cz

Pro asijské automobilky: USA nebo krach

15.07.2025 | Aktuality

Aktuality Reuters z automobilového průmyslu od evropského automobilového korespondenta Nicka Careyho, z Londýna. Tentokrát že asijské automobilky sázejí na Ameriku, Volvo pociťuje dopad amerických cel a jak cenová válka poškozuje čínské automobilky.

No, v automobilovém světě to začíná trochu připomínat film Na Hromnice o den více, kdy se téměř každý den vracíme k nové celní hrozbě od amerického prezidenta Donalda Trumpa. Kéž by se k nám Bill Murray mohl přidat a poskytnout pár štiplavých hlášek.

 

Koncem minulého týdne Trump oznámil 50% clo na dovoz mědi, což experty z oboru zmátlo, protože americký průmysl nemůže najít alternativní zdroje. I když to automobilky nepoškodí tolik, jako stavebnictví, prohloubí to problémy, které už tak pociťují kvůli clům na ocel, hliník a autodíly. O den později prezident pohrozil 35% clem proti Kanadě. O víkendu to bylo 30% clo na zboží z Evropské unie.

 

Jedna věc se však od posledního šílenství celních oznámení změnila. Místo toho, aby se firmy horečně snažily zjistit důsledky konkrétní hraniční cla, nepanikaří, protože, jak Trump opakovaně ukázal, oznámení cla dnes obvykle neznamená clo zítra.

 

Držíme se USA

Jakkoli se jim Trumpova cla nelíbí, Asijské automobilky prostě Spojené státy nemohou opustit. Jak informuje agentura Reuters, USA zůstávají zdaleka nejdůležitějším trhem pro japonskou Toyotu, jihokorejský Hyundai i jejich asijské konkurenty včetně Hondy a Nissanu. Severní Amerika se na tržbách Toyoty i Hyundaie podílí nejméně 40 %.

 

Význam amerického trhu se pravděpodobně v dohledné době nezmění, zejména nyní, kdy Číně, největšímu automobilovému trh na světě, dominují domácí výrobci elektromobilů, jako je BYD. Dva zasvěcenci z Hyundai a dva japonští automobiloví manažeři odděleně agentuře Reuters sdělili, že nemají v úmyslu v reakci na cla zmenšovat své americké podniky, i když uznávají nadcházející potíže.

 

Většina tradičních asijských automobilek se dosud vyhýbala zvyšování cen aby nepřenesla náklady za cla na americké spotřebitele. Silnější hráči s tím patrně budou i přes nižší ziskovost nadále váhat a asi se zaměří na získání podílu na trhu od konkurentů s nižšími maržemi, jako jsou Nissan a Stellantis.

 

Cla pro Volvo a další

U Volva se, jako u nejzranitelnější evropské automobilky vůči Trumpově celní přehlídce, se vždy očekávalo, že utrpí víc než ostatní. Švédská automobilka v čínském vlastnictví nyní zaúčtovala snížení hodnoty svých modelů ES90 a nadcházejících EX90 ve výši 1,2 miliardy dolarů s odvoláním na cla a zpoždění jejich uvedení na trh.

 

Společnost nemůže kvůli dovozním clům prodávat Volvo ES90, které se vyrábí v Číně, ve Spojených státech se ziskem a její marže v Evropě jsou pod tlakem.

 

Cla nepociťuje jen Volvo. Porsche uvedlo, že očekává ztrátu 300 milionů eur ve výsledcích jen za duben a květen, protože absorbovalo americká cla místo toho, aby je přeneslo na kupující. A Nissan v USA zastavil výrobu tří modelů pro kanadský trh kvůli celnímu sporu mezi Spojenými státy a Kanadou.

 

Čínská cenová válka si vybírá svou daň

Experti již nějakou dobu varují, že dlouhá čínská cenová válka automobilů a značná nadměrná výrobní kapacita poškodí domácí automobilky v zemi. Prozkoumání účetnictví řady automobilek agenturou Reuters ukazuje, jak moc bolestivé již to je.

 

Data LSEG pro 33 kótovaných automobilek se sídlem v Číně ukazují na rozsáhlé zhoršení klíčových finančních ukazatelů za posledních šest let, což zdůrazňuje dopad cenové války, která začala v roce 2023. Tato data ukázala, že průměrná doba, kterou automobilky potřebovaly k zaplacení svým dodavatelům a krátkodobým věřitelům, se v roce 2024 prodloužila z 99 dnů v roce 2019 na 108 dní, což je více než dvojnásobek doby, kterou k zaplacení potřebují evropské automobilky. Mediánová čistá zisková marže v tomto sektoru klesla v roce 2024 na pouhých 0,83 % z 2,7 % v roce 2019.

 

Británie obnovuje dotace na elektromobily

Jednou z nejčastějších stížností automobilového průmyslu v posledních několika letech je, že zatímco EU a Británie prosazují agresivní cíl pro přechod na plně elektrické vozy do roku 2035, dotace na nákup dražších elektromobilů vyschly. Zejména ve Velké Británii automobilová lobby zdůrazňuje, že pro splnění vládních cílů prodeje elektromobilů je automobilky musely agresivně slevovat.

 

Británie se nyní vrátila zpět a uvedla, že utratí 650 milionů liber (18,5 miliardy Kč) na dotování slevového systému pro elektromobily. Vláda nabídne slevy až do výše 3750 liber (107 000 Kč) kupujícím elektromobilů v ceně 37 000 liber (1 050 000 Kč) nebo méně.

 

Británie je již nyní druhým největším trhem s elektromobily v Evropě a každý čtvrtý vůz prodaný na trhu v červnu byl plně elektrický. Očekává se však, že vládní slevový program jejich prodej dál zvýší.

 

Rychlá kola

Tesla uvedla svůj Model Y na trh v Indii za cenu 70 000 dolarů, což je nejvyšší cena mezi hlavními trhy, protože americká automobilka sází na zemi, kterou generální ředitel Elon Musk dlouhodobě kritizuje za vysoká dovozní cla.

 

General Motors bude ve svém společném podniku s jihokorejskou společností LG Energy Solution v Tennessee vyrábět levnější lithio-železo-fosfátové (LFP) články akumulátorů.

 

Ford souhlasil s programem ochrany pracovních míst ve svém závodě v Kolíně nad Rýnem, který zahrnuje více než 10 000 pracovníků, a kde je v reakci na pomalý nárůst poptávky po elektromobilech je plánováno dobrovolné propouštění.

 

Čínská automobilka Chery popřela tvrzení, že neoprávněně požádala o vládní dotace na ekologicky šetrná vozidla.

 

General Motors na několik týdnů pozastavila výrobu v závodě na výrobu pick-upů v Mexiku, čímž snížila produkci svých nejprodávanějších vozů.

 

Společnost MP Materials zveřejnila dohodu s americkou vládou v hodnotě několika miliard dolarů, jejímž cílem je zvýšit produkci magnetů ze vzácných zemin a zbavit se čínského vlivu na materiály používané k výrobě zbraní, elektromobilů a mnoha elektronických zařízení.

 

Ilustrační foto: Newspress