name | autoweek.cz

Rekviem za ultra levné lety

Rekviem za ultra levné lety

29.11.2022 | | Doprava

Vítejte na stránkách Euractiv Transport Brief, nejnovějšího přehledu zpráv o mobilitě z celé Evropy od Seana Gouldinga Carrolla. Skončí levné lety v EU a bude nabíjení elektromobilů stejně snadné jako tankování?

Je obtížné vyčíslit vliv nízkonákladových leteckých společností, jako jsou Ryanair, EasyJet a Wizz Air, na Evropu. Ve svých nejlepších letech byly tyto letecké společnosti průkopníky tiché demokratizace letecké dopravy. Kdo potřebuje usměvavé stevardy, kteří rozdávají horké ručníky a kávu zdarma, když vás převážejí přes hranice za cenu nižší, než je cena lístku do kina? Celá generace po Evropě migrujících pracovníků (k nimž patří i autor tohoto přehledu) si oblíbila levné lety jako prostředek k udržení těsných vazeb s domovem. Tato zvláštní, moderní možnost efektivně se přemístit - rozvíjet nový život v novém prostředí a zároveň využívat levné lety k tomu, abyste zůstali součástí svého předchozího života - vytvořila nové chápání toho, co znamená žít v zahraničí. Podporovala myšlenku, že člověk může být ve dvou zemích současně.

 

Ale i když možnost levně cestovat po celém kontinentu měla své výhody, měla také svou cenu. Levné lety přispěly k neudržitelné úrovni cestovního ruchu, kdy místní obyvatelé oblíbených destinací trpěli rostoucími cenami a úbytkem komunit. Odbory si dlouhodobě stěžují, že obchodní model nízkonákladových leteckých společností ke svému fungování vyžaduje levnou pracovní sílu, což podkopává podmínky v celém leteckém průmyslu. Obhájci životního prostředí zase kritizují létání jako způsob cestování, který nejvíce zatěžuje životní prostředí emisemi oxidu uhličitého a zhoršuje klimatickou krizi.

 

Jsou tedy ultralevné lety pro společnost pozitivní, nebo negativní?

 

Tato debata se může brzy stát spornou, protože se spojilo několik faktorů, které vedou ke zdražení létání - možná nevratně. Ruská invaze na Ukrajinu způsobila prudký nárůst cen ropy, což leteckým společnostem zdražilo tankování. Dále jsou tu daně vybírané na národní úrovni a na úrovni EU. V Bruselu se chystají tři významné právní předpisy na omezení emisí, které by měly zvýšit náklady na létání.

 

Zaprvé, takzvaná legislativa ReFuelEU bude od roku 2025 vyžadovat, aby letadla tankovala stanovené procento ekologického leteckého paliva. Procento udržitelného leteckého paliva SAF se bude zvyšovat zhruba každých pět let. SAF se vyrábí z pokročilých biopaliv a syntetických e-paliv, která jsou výrazně dražší než kerosin.

 

Druhým důvodem je systém EU pro obchodování s emisními povolenkami ETS v letectví, který stanovuje cenu za emise uhlíku. Ten sice pro lety mezi členskými státy EU existuje od roku 2012, ale v praxi je většina letů od nákladů na emise uhlíku osvobozena díky velkorysému poskytování bezplatných povolenek na emise uhlíku. Podle plánů EU by však tyto povolenky na emise uhlíku měly být zrušeny, což by letecké společnosti donutilo platit za emise víc. 

 

A EU konečně porušuje desetiletí tradice a plánuje zavést daň na kerosin pro lety uvnitř EU. Podle leteckých společností by tato daň zvýšila cenu letenky na krátké vzdálenosti o 8 eur v roce 2030 a o 9,30 eur v roce 2035. U letu na střední vzdálenost v rámci bloku by se cena v roce 2035 zvýšila o 18,60 eur.

 

Když k tomu připočteme řadu dalších poplatků, od nákladů na obnovu letadel až po letištní poplatky za letištní časy, zdá se, že dny levného létání se možná chýlí ke konci. 

 

Je to důvod k oslavě, nebo k truchlení? 

 

Možná obojí současně.

 

Bude placení za nabíjení elektromobilů stejně snadné jako tankování benzinových aut?

V říjnu přijal Evropský parlament stanovisko k nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva AFIR, které stanoví minimální cíle pro počet dobíjecích míst pro elektromobily v zemích EU, zejména na hlavních trasách.

 

Zákonodárci chtějí nejen vybudovat více veřejných dobíjecích stanic, ale také usnadnit jejich využívání spotřebiteli. „Naše vize je velmi jasná: nabíjení stejně snadné jako tankování. Potřebujeme uživatelsky přívětivé a jednoduché platební systémy, aby si každý mohl nabít a zaplatit za svůj elektromobil na nejbližším rohu ulice,“ uvedla poslankyně Evropského parlamentu za Zelené Anna Deparnay-Grunenbergová.

 

Za tímto účelem by europoslanci chtěli zavést povinnost, aby všechna veřejná dobíjecí místa byla vybavena terminálem pro platby debetní a kreditní kartou, a to včetně těch, která už dnes jsou na silnicích. Povinnost dovybavit stávající stanice se však ukazuje jako kontroverzní, neboť Rada varuje, že by to mohlo vést k tomu, že nabíjecí stanice budou spíše demontovány než dovybaveny, a provozovatelé nabíjecích stanic tvrdí, že se chtějí soustředit spíše na zavádění nových.

 

„Jsme malé a střední podniky a start-upy. Nemáme takové obrovské bohatství a kapacity, abychom mohli ve velkém měřítku zavádět infrastrukturu pro nabíjení elektromobilů a následně se vracet zpět a modernizovat stávající infrastrukturu pro elektromobily,“ řekla Tanya Sinclairová, která zastupuje společnost ChargePoint, provozovatele dobíjecích stanic s tržní kapitalizací 4 miliardy dolarů, která je obchodována na newyorské burze.

 

Další jednání mezi parlamentem a členskými státy je naplánováno na 13. prosince, ale k dohodě o spisu by mělo dojít až v příštím roce, uvedl hlavní vyjednavač EP Ismail Ertug.

 

Konec letového režimu

V Evropě už zbývá jen málo míst, kde je možné si odpočinout od internetu, odpočinout si od nekonečných notifikací neustále připojených osobních zařízení. Jednou z posledních bašt (a přijatelných výmluv), kde se obejít bez internetu, byla cesta letadlem. Ale už ne na dlouho.

 

Minulý týden dala Evropská komise leteckým společnostem zelenou k instalaci technologie 5G v letadlech cestujících v rámci EU, která cestujícím v letadlech umožní používat telefony stejně jako na zemi. Cestující se také mohou jako obvykle připojit k pokrytí 4G, které bylo obvykle dostupné při cestování v nižších nadmořských výškách. „Pokud jde o možnosti, které nabízí superrychlé a vysokokapacitní připojení, nebe již není limitem,“ uvedl komisař pro vnitřní trh Thierry Breton při oznámení legislativní aktualizace. 

 

V kabině zúčastněných letadel by byla nainstalována takzvaná pikobuňka (pico-cell), která by uživatelům telefonů umožnila směrovat hovory, textové zprávy a data prostřednictvím satelitní sítě na zem. Komise navíc otevřela 5GHz frekvence pro wi-fi v automobilech a autobusech. Podle sdělení Komise by se tím položil základ pro inovace v automobilovém průmyslu a „potenciálně pro aplikace Metaverse“. „5G umožní inovativní služby pro lidi a růstové příležitosti pro evropské společnosti,“ doplnil Breton.

 

Evropská agentura pro letový provoz obviněna ze zvláštního zacházení se společností Ryanair

Vedoucí představitelé odborů tvrdí, že irský úředník, pověřený vedením evropské agentury pro řízení letového provozu, zvýhodňuje svého krajana Michaela O'Learyho, šéfa nízkonákladové letecké společnosti Ryanair.

 

Maďarské čerpací stanice postihl nedostatek benzinu, postižena je i Budapešť

Několik velkých čerpacích stanic po celém Maďarsku, včetně hlavního města Budapešti, se potýká s nedostatkem pohonných hmot, protože omezení cen pohonných hmot pro soukromou spotřebu vykazuje známky ovlivnění dodávek.

 

Zvýšením výdajů a novými astronauty Evropa vyjadřuje své ambice v oblasti vesmíru

Evropské státy se během dvou dnů intenzivního vyjednávání, které zastínily rostoucí ceny energií, dohodly na zvýšení výdajů na vesmír o 17 %, aby se udržely v patách Spojeným státům a Číně.

 

Plasty versus palivo? Odborníci varují před limity biomasy

Vzhledem k tomu, že energetické a výrobní procesy zvyšují svou poptávku po obnovitelných zdrojích paliv, zemědělští odborníci vyzvali k postupnému ukončení výroby biopaliv z vyhrazených plodin. Jiní však varují, že bez nich nelze splnit cíle snižování emisí v odvětví dopravy.