name | autoweek.cz
Rozvoj elektromobility je v EU nerovnoměrný
03.07.2021 | Vladimír Rybecký | Aktuality
Asociace evropských výrobců automobilů ACEA varuje před rizikem dvourychlostní Evropy pro elektromobilitu s velkými rozdíly v zavádění nabíjecích stanic.
Nová analýza dat od Asociace evropských výrobců automobilů ACEA ukazuje zcela nevyvážený obraz pokud jde o rozšíření dobíjecích bodů pro elektromobily v rámci Evropské unie: 70 % všech nabíjecích stanic v EU je soustředěno pouze ve třech zemích západní Evropy: v Nizozemsku (66 665), Francii (45 751) a Německu (44 538). Společně tyto země představují pouze 23 % celkové rozlohy EU. Naopak zbývajících 30 % infrastruktury je rozptýleno po zbývajících 77 % plochy regionu.
Dokladem asymetrického rozdělení nabíječek jsou Rumunsko - zhruba šestkrát větší než Nizozemsko - má pouze s 493 nabíjecích míst, což je 0,2 % z celkového počtu EU proti nizozemským 29,7 %.
Toto dvoustopé zavedení infrastruktury se vyvíjí na dělicí čáře mezi bohatšími členskými státy EU v západní Evropě a zeměmi s nižším HDP ve východní, střední a jižní Evropě. Země se značnou plochou, ale s nižším HDP, jako jsou Polsko (0,8 % z celkového počtu nabíjecích míst v EU) a Španělsko (3,3 %) zůstávají pozadu.
Rozdíl mezi Německem, zemí číslo tři, představující 19,9 % všech nabíjecích bodů v EU, a zemí číslo čtyři Itálií s 5,8 % je již obrovský a dále podíl nabíjecích míst rychle klesá. Česká republika je s 0,5 % na 14. místě, tedy přesně uprostřed mezi Maďarskem (0,6 %) a Lucemburskem s téměř stejným podílem, ovšem při dvacetině plochy.
Toto nerovnoměrné zavedení infrastruktury pro nabíjení v EU je evidentní od zahájení každoroční analýzy ACEA v roce 2018. Bez rozhodných kroků proto je nepravděpodobné, že se to v nadcházejících letech zlepší.
Vzhledem k tomu, že se Evropská komise chystá za dva týdny přezkoumat směrnici o infrastruktuře alternativních paliv, požaduje ACEA pro každý členský stát EU stanovení závazných cílů nejen pro dobíjecí stanice pro elektromobily, ale také pro stanice na čerpání vodíku pro automobily s palivovými články .
„Každý, kdo si chce koupit auto s elektrickým pohonem s akumulátorem nebo palivovými články, je odkázán na spolehlivou infrastrukturu dobíjení - ať už doma nebo v zaměstnání či na cestě. Nastal čas, aby vlády v celé Evropě zrychlily v závodech o ekologičtější mobilitu,“ naléhá generální ředitel ACEA Eric-Mark Huitema.
Na základě výpočtů Komise další snížení emisí CO2 z automobilů na polovinu do roku 2030 vyžaduje přibližně 6 milionů veřejně dostupných nabíjecích bodů. Při současných méně než 225 000 míst to znamená 27násobný nárůst za méně než deset let.
Korelace infrastruktury pro elektromobily a plochy (2020)
Top 5: Země s nejvíce nabíjecími místy
Nizozemsko 66 665 (29,7 % při 0,8 % plochy)
Francie 45 751 (20,4 % při 13,7 % plochy)
Německo 44 538 (19,9 % při 8,7 % plochy)
Itálie 13 073 (5,8 % při 7,4 % plochy)
Švédsko 10 370 (4,6 % při 10,2 % plochy)
Top 5: Země s nejméně nabíjecími místy
Kypr 70
Malta 96
Litva 174 (0,1 % při 1,6 % plochy)
Bulharsko 194 (0,1 % při 2,7 % plochy)
Řecko 275 (0,1 % při 3,2 % plochy)
Dokladem asymetrického rozdělení nabíječek jsou Rumunsko - zhruba šestkrát větší než Nizozemsko - má pouze s 493 nabíjecích míst, což je 0,2 % z celkového počtu EU proti nizozemským 29,7 %.
Toto dvoustopé zavedení infrastruktury se vyvíjí na dělicí čáře mezi bohatšími členskými státy EU v západní Evropě a zeměmi s nižším HDP ve východní, střední a jižní Evropě. Země se značnou plochou, ale s nižším HDP, jako jsou Polsko (0,8 % z celkového počtu nabíjecích míst v EU) a Španělsko (3,3 %) zůstávají pozadu.
Rozdíl mezi Německem, zemí číslo tři, představující 19,9 % všech nabíjecích bodů v EU, a zemí číslo čtyři Itálií s 5,8 % je již obrovský a dále podíl nabíjecích míst rychle klesá. Česká republika je s 0,5 % na 14. místě, tedy přesně uprostřed mezi Maďarskem (0,6 %) a Lucemburskem s téměř stejným podílem, ovšem při dvacetině plochy.
Toto nerovnoměrné zavedení infrastruktury pro nabíjení v EU je evidentní od zahájení každoroční analýzy ACEA v roce 2018. Bez rozhodných kroků proto je nepravděpodobné, že se to v nadcházejících letech zlepší.
Vzhledem k tomu, že se Evropská komise chystá za dva týdny přezkoumat směrnici o infrastruktuře alternativních paliv, požaduje ACEA pro každý členský stát EU stanovení závazných cílů nejen pro dobíjecí stanice pro elektromobily, ale také pro stanice na čerpání vodíku pro automobily s palivovými články .
„Každý, kdo si chce koupit auto s elektrickým pohonem s akumulátorem nebo palivovými články, je odkázán na spolehlivou infrastrukturu dobíjení - ať už doma nebo v zaměstnání či na cestě. Nastal čas, aby vlády v celé Evropě zrychlily v závodech o ekologičtější mobilitu,“ naléhá generální ředitel ACEA Eric-Mark Huitema.
Na základě výpočtů Komise další snížení emisí CO2 z automobilů na polovinu do roku 2030 vyžaduje přibližně 6 milionů veřejně dostupných nabíjecích bodů. Při současných méně než 225 000 míst to znamená 27násobný nárůst za méně než deset let.
Korelace infrastruktury pro elektromobily a plochy (2020)
Top 5: Země s nejvíce nabíjecími místy
Nizozemsko 66 665 (29,7 % při 0,8 % plochy)
Francie 45 751 (20,4 % při 13,7 % plochy)
Německo 44 538 (19,9 % při 8,7 % plochy)
Itálie 13 073 (5,8 % při 7,4 % plochy)
Švédsko 10 370 (4,6 % při 10,2 % plochy)
Top 5: Země s nejméně nabíjecími místy
Kypr 70
Malta 96
Litva 174 (0,1 % při 1,6 % plochy)
Bulharsko 194 (0,1 % při 2,7 % plochy)
Řecko 275 (0,1 % při 3,2 % plochy)
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz