name | autoweek.cz

Soud EU smetl ze stolu záchranu leteckých společností

Soud EU smetl ze stolu záchranu leteckých společností

16.05.2023 | | Doprava

Zpravodaj Euractivu přináší nejnovější souhrn zpráv o mobilitě z celé Evropy od Seana Gouldinga Carrolla. Dnešní vydání přináší Volvo a Společně vpřed - Fórum pro transformaci mobility 2023.

Nízkonákladový gigant Ryanair dosáhl minulý týden právní vítězství. Tribunál EU rozhodl, že Evropská komise pochybila, když během covidové krize dala zelenou německé státní finanční injekci pro společnost Lufthansa. Jedná se o významné právní rozhodnutí, které však v krátkodobém horizontu pravděpodobně nebude mít velký dopad.

 

Pro pochopení jednání Evropské komise při poskytování finanční pomoci je důležitý časový kontext. Rozhodnutí bylo přijato v chaotických dnech pandemie. Na většině letišť po celém světě byly zastaveny lety, protože se úřady snažily zastavit šíření smrtícího viru uzavřením hranic. Pro letecké společnosti to znamenalo, že se po neurčitou dobu nebudou prodávat letenky, což byla bezprecedentní finanční katastrofa, která předčila i potíže, jež toto odvětví zažilo po 11. září 2001.

 

Aby se udržely nad vodou, obrátilo se několik leteckých společností na své vlády s žádostí o nouzový kapitál. Země EU, které si chtěly ušetřit ostudu a přidat svého národního dopravce na seznam obětí Covidu, poskytly finanční injekce. Podle pravidel jednotného trhu však musí takovou státní pomoc schválit Komise. Uprostřed strachu a nejistoty z pandemie Brusel schválil finanční pomoc, protože pravděpodobně nechtěl mít na rukou krev leteckých společností.

 

Ne ke všem leteckým společnostem se však přistupovalo stejně. Ryanair, největší evropská letecká společnost, není vlajkovým dopravcem státu (navzdory harfě na znaku je irskou národní leteckou společností Aer Lingus) a od irské vlády nedostal státní prostředky. Společnost však využila finanční pomoc britské vlády v rámci britského nástroje Covid Corporate Financing Facility. Přesto se Ryanair, když sledoval tok vládních peněz ke starším leteckým konkurentům, ozval. Zahájil řadu právních sporů a tvrdil, že finanční pomoc narušuje letecký trh a umožňuje bohatým zemím hrát si na favority.

 

„Schválení veřejné finanční pomoci ve výši téměř 40 miliard eur, kterou Komise poskytla starším leteckým společnostem v rámci programu Covid, narušilo důvěru veřejnosti v jednotný trh EU. Lufthansa vyšla z Covidu s větším podílem na německém trhu, než měla před pandemií, a pomazaná ke koupi italského národního dopravce ITA. Uvidíme, co Komise udělá pro nápravu této škody a obnovení rovných podmínek,“ uvedl mluvčí společnosti Ryanair.

 

Nyní, v (relativně) klidnějších časech, soud EU konstatoval, že k chybám skutečně došlo. Druhý nejmocnější soud EU uvedl, že se Komise dopustila několika chyb, když dala německé vládě souhlas k poskytnutí rekapitalizace národního dopravce ve výši 6 miliard eur. Mezi chyby, které soud shledal, patří to, že Komise přehlédla schopnost letecké společnosti získat potřebný kapitál na soukromých trzích, jak to udělaly jiné letecké společnosti, například easyJet. V případě easyJetu se tak stalo prodejem letadel, která byla následně pronajata zpět společnosti. To je mechanismus, který umožňuje krátkodobě získat hotovost, avšak vzhledem k úrokům je dlouhodobě nákladnější.

 

Co tedy toto právní zrušení státní podpory znamená? Z praktického hlediska jen velmi málo - nouzové peníze již Lufthansa německému státu vrátila. A výjimečnost státní podpory znamená, že se jedná spíše o ojedinělou událost než o systémový problém. Rozhodnutí by však mohlo mít mrazivý účinek na poskytování státní podpory leteckému odvětví obecně. Další soudní rozhodnutí v podobných případech budou teprve vydána. Zda bude tento případ působit jako precedens, se teprve uvidí.

 

V tiskové zprávě, vydané po vynesení rozsudku, komisařka Margrethe Vestagerová uvedla, že Komise rozsudek pečlivě prostuduje a zváží možné další kroky. Komise má právo se proti rozsudku odvolat k nejmocnějšímu soudu EU, Evropskému soudnímu dvoru. Je však otázkou, zda bude chtít své kroky v těžkých dnech Covidu podrobit dodatečnému zkoumání. Ať už budou hmotněprávní důsledky rozhodnutí jakékoliv, je to vítězství pro Ryanair a ostuda pro Komisi.

 

Téměř žádné pobídky pro e-paliva v silniční dopravě

Nedávná dohoda o směrnici EU o obnovitelných zdrojích energie RED podle zástupců průmyslu téměř vůbec nemotivuje k rozšíření syntetických paliv v silniční dopravě. Poprvé je v zákoně obsažen výslovný cíl pro syntetická paliva (tzv. „obnovitelná paliva nebiologického původu“ nebo RFNBO), což dává výrobcům zajištěné obchodní důvody pro vybudování potřebných výrobních kapacit.

 

Zákonodárci rozhodli, že do roku 2025 bude 1 % veškeré energie spotřebované v odvětví dopravy pokryto buď pokročilými biopalivy ze zbytků (jak je uvedeno v příloze IX části A RED) nebo syntetickými palivy, přičemž tento podíl se zvýší na 5,5 % v roce 2030. Jelikož se však tato paliva započítávají dvakrát, skutečný cíl je pouze poloviční.

 

„Je záhadou, jak na společnou kvótu přišli,“ řekl na konferenci v Berlíně Lars Hummel z Aliance pro elektronická paliva. „Před závěrečnými jednáními žádná instituce neměla společnou kvótu. Společná kvóta bude pravděpodobně naplněna hlavně pokročilými biopalivy,“ dodal Hummel.

 

Pro rok 2030 zákon stanoví, že 1 % veškeré energie musí pocházet z e-paliv, ale vzhledem k multiplikátoru bude skutečný cíl pouze 0,5 %. „Parlament a Komise zde v trialogu prohrály, neboť obě instituce dříve požadovaly pro e-paliva podstatně vyšší kvótu,“ řekl Hummel.

 

E-paliva potřebná k naplnění kvóty budou podle Hummela téměř výhradně využívána v letectví a lodní dopravě, kde byly explicitní cíle definovány v příslušných odvětvových zákonech, ReFuelEU Aviation a FuelEU Maritime. „Pro silniční dopravu tak zbývá relativně málo. To je z našeho pohledu obrovský problém,“ uvedl.

 

Německý ministr dopravy Volker Wissing (FDP) je hlasitým zastáncem e-paliv, která mají snížit emise automobilů se spalovacími motory na dnešních silnicích. „V tuto chvíli přesně nevím, jaký je plán na defosilizaci stávajícího vozového parku automobilů v množství, které by bylo potřeba,“ řekl Hummel.

 

Smrt není omluvou pro nevyplácení odškodnění cestujícím

Záchrana leteckých společností během covidu nebyla jediným problémem v letectví, o kterém Soudní dvůr Evropské unie v uplynulých týdnech rozhodoval. Rozhodovalo se i v morbidnějším případě.

 

Nečekané úmrtí druhého pilota nezbavuje leteckou společnost povinnosti odškodnit cestující, rozhodl soud. Rozhodnutí vychází z chmurného případu, kdy byl druhý pilot společnosti TAP nalezen mrtvý ve své hotelové posteli. Šokující nález pochopitelně rozrušil posádku, která se prohlásila za neschopnou letu. Let byl zrušen a náhradní let měl odletět přibližně o 10 a půl hodiny později.

 

V důsledku zrušení letu se někteří cestující obrátili na společnosti, které poskytují právní pomoc cestujícím v letecké dopravě, aby získali odškodnění. Když se však tyto společnosti obrátily na společnost TAP s žádostí o náhradu nákladů, ta je odmítla s tím, že neočekávané úmrtí je mimořádnou okolností, která ruší její povinnost vyplatit náhradu.

 

Soud však s tímto hodnocením nesouhlasil. V tiskovém prohlášení soud uvedl, že „úmrtí, ačkoli je tragické, nepředstavuje mimořádnou okolnost, ale je, stejně jako jakákoli neočekávaná nemoc, která může postihnout člena posádky, jehož přítomnost je nezbytná, vlastní běžnému výkonu činnosti letecké společnosti“. Tiskové prohlášení soudu končí znepokojivou připomínkou pomíjivosti samotného života a dodává, že skutečnost, že člen posádky prošel nedávnou lékařskou prohlídkou, není podstatná, neboť každý člověk může kdykoli neočekávaně onemocnět nebo zemřít.

 

Zákonodárci kritizují investiční pravidla zelené taxonomie pro letectví a námořní dopravu

Zelení poslanci Evropského parlamentu požádali Evropskou komisi o revizi kritérií EU pro udržitelné investice s tím, že pravidla týkající se leteckého a námořního sektoru nejsou v souladu s environmentálními cíli EU.

 

Německo zvítězilo v soutěži s USA o závod na výrobu akumulátorů za několik miliard

Švédská společnost Northvolt oznámila, že investuje několik miliard eur do výstavby závodu na výrobu akumulátorů pro elektromobily v Německu, což je vítězství pro Evropu po spekulacích, že by společnost mohla přesměrovat plánované investice do Spojených států.

 

Jak EU v tichosti posouvá hranice v oblasti letectví a klimatu

„Nová legislativa EU představuje přelom v regulaci klimatu v letectví, neboť uznává jak potřebu řešit dopady létání, které nejsou spojeny s emisemi CO2, tak bezpečnostní problémy, které pro leteckou dopravu představuje změna klimatu,“ píše výzkumník Denis Bilyarski.

 

Plánovaná stávka německých železničních odborů pravděpodobně ovlivní nákladní dopravu a železniční dopravu

Německé železniční odbory EVG oznámily novou 50hodinovou stávku, která se má uskutečnit od neděle do úterý, protože jednání o mzdách se státním provozovatelem vlaků Deutsche Bahn a přibližně 50 dalšími železničními společnostmi se protáhla bez řešení.