name | autoweek.cz

Spalovací motory zachráněny? Ale kdepak!

Spalovací motory zachráněny? Ale kdepak!

26.03.2023 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Z mnoha stran se ozývá nadšení nad tím, že se německému ministru dopravy podařilo prosadit zrušení zákazu spalovacích motorů po roce 2035. Jenže to není pravda. Němečtí voliči jen dostali od Franse Timmermanse šidítko za cenu přijetí stávající podoby už schváleného zákona.

Komisař EU Frans Timmermans chce automobilový průmysl v Evropě ve svém fanatickém nadšení donutit průmysl k úplné elektrifikaci. Rozhodnutí Evropské rady a Komise EU posléze schválené Evropským parlamentem znamená, že od roku 2035 mohou být nově registrována nejen vozidla bez emisí CO2. Zbytek světa jím vytyčenou cestu sleduje s úžasem. Nikde na světě se žádné zákony zakazující spalovací motory nechystají. Jenže nakonec se přijetí zákona zadrhlo. Na poslední chvíli Německo začalo požadovat, aby se spalovací motory mohly prodávat i po roce 2035. Cestou k tomu se stalo používání syntetických paliv, která zaručují nulové emise CO2.

 

Patová situace v jednání byla vyřešena. Mezi Evropskou komisí a vládou v Berlíně byla uzavřena dohoda o tom, že EU po roce 2035 vytvoří výjimku pro spalovací motory pokud budou používat klimaticky neutrální pohonné hmoty. Německý ministr dopravy Volker Wissing dohodu uvítal: „Cesta je volná. Vozidla se spalovacími motory bude možné nadále prodávat i po roce 2035 - pokud budou používat výhradně CO2 neutrální paliva.“

 

Jenže tu jsou podmínky, které ve skutečnosti spalovacímu motoru nedávají moc šancí.

 

Bitva není dobojována

Dohoda byla nalezena, ale bitva není dobojována. Německo si přálo, aby Komise přijala závaznou dohodu o začlenění e-paliv do legislativy o snižování emisí ze spalovacích motorů pro rok 2035. Ale to se nestane. Vzhledem k odporu vedení Evropského parlamentu je vysoce pravděpodobné, že by tato úprava nebyla schválená, dokonce je téměř jisté, že by Evropský parlament o ní odmítl jednat, což tvrdí mj. i jeho předsedkyně Roberta Metsolaová.

 

Proces proto bude následující: nejprve bude muset být přijata Evropským parlamentem schválená legislativa zakazující spalovací motory v roce 2035 a teprve poté, pravděpodobně na podzim roku 2023, zveřejní Komise návrh o e-palivech formou aktu v přenesené pravomoci. Tento návrh bude definovat podmínky pro používání syntetických paliv. Bude tedy ještě předmětem ostrých diskusí mezi Německem a Komisí, protože obě strany mají na věc velmi odlišný pohled.

 

Brzy se tedy rozhoří nová bitva, tentokrát o technické parametry. Jenže to bude v době, kdy už bude zákaz schvalovacích motorů přijat, takže postavení Komise a Německa bude jiné. Proto také organizace jako Transport & Environment dohodu vítají, protože ve skutečnosti je cestou k zákazu spalovacích motorů. Zvláště proto, že definitivní znění podmínek pro budoucí spalovací motory bude muset schválit Evropský parlament. Pokud ji neschválí, zůstane v platnosti jen zákaz spalovacích motorů!

 

Budou vůbec k dispozici auta pro e-paliva?

S dohodnutou výjimkou by automobilky mohly v Evropě nadále vyrábět a prodávat vozy se spalovacími motory poháněné e-palivy, pokud nebudou schopny jezdit i na tradiční benzin. Tato podmínka je dohodnutou nutností. E-paliva jsou experimentální pohonné hmoty, které ještě nejsou na trhu. Současně velká většina evropských výrobců automobilů již spalovací motory vyřadila ze svých průmyslových plánů pro příštích 10 let. Proto se musíme zamyslet nad tím, zda v roce 2035 budou stále ještě nová auta, která e-paliva budou moci využívat.

 

Podle dohodnutých podmínek budou e-paliva určena jen pro speciality na trhu, jako jsou vozidla záchranných systémů, ale také superauta a malosériové vyráběné luxusní automobily. Takže není náhoda, že Porsche patří mezi ty společnosti, které německou vládu nejvíc tlačily, aby zákaz změnila. Porsche ve snaze zachovat spalovací motor investuje velké prostředky do vývoje a výstavby výroby syntetického benzinu v Chile v Patagonii.

 

Žádoucí z hlediska klimatu by byla možnost využít tato pokročilá paliva pro auta, která jsou již v provozu. Jenže výroba e-paliv bude jen stěží schopna uspokojit masovou poptávku buď proto, že jich nebude dostatek, nebo proto, že budou velmi drahá. Společnosti zabývající se minerálními oleji platí každý rok spoustu peněz za kvóty skleníkových plynů GHG. Pokud by přidání e-paliv mělo nejen příznivý vliv na emise, ale také zmírňující účinek na sankce za CO2 ze strany korporací, pak by se nástup syntetických paliv mohl zrychlit, jejich prodejní cena snížit a objem produkce zvýšit.

 

V každém případě stojí za to připomenout aspekt, který se ve veřejné diskusi ztratil ze zřetele, totiž že přínos e-paliv se týká jen dopadu na klima. Neutralita emisí se totiž vztahuje jen na CO2, ale ne na jiné, pro lidské zdraví škodlivé látky, jejichž emise budou stejné jako při spalování benzinu nebo nafty.

 

Zákulisní politika v EU

Úspěšný nátlak Německa na Evropskou komisi není všem zemím po chuti. Itálie se zatím neúspěšně snaží přiřadit k syntetickým palivům také biopaliva. Ta sice nejsou klimaticky zcela neutrální, nicméně proti fosilním palivům je jejich přínos velký a přitom jsou už nyní dostupná a budou levnější.

 

Velkou nelibost ústupek Komise Německu vyvolal ve Francii, která původní text o 100% snížení emisí CO2 ze spalovacích motorů v době svého předsednictví připravila (aby byl následně přijat pod dohledem českého předsednictví). Ve Francii působící automobilky nevidí v e-palivech budoucnost a jednoznačně sázejí na elektromobilitu. Navíc je Francie pobouřena tím, že Německo a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová nezařadili jadernou energii mezi zdroje schválené pro dekarbonizaci (a tedy i pro produkci e-paliv).