name | autoweek.cz
Tři grafiky Ferrari 250 GTO v limitované sérii
24.06.2020 | Vladimír Rybecký | Auto archív
Tři historicky nejoblíbenější umělecké plakáty z dílny Automobilistu, které zobrazují jeden z nejcennějších vozů světa Ferrari 250 GTO, se znovu po letech objevují v limitované tisícikusové sérii.
Společnost Automobilist reaguje na zvýšenou poptávku po nejpopulárnějších produktech v historii firmy, která spojuje umění s počítačovou grafikou a vášní k motorismu. Nová edice bude proti původní zlatě embosovaná a opatřená číslovaným autentifikačním hologramem.
Tři výjevy z první poloviny 60. let vzdávají hold jednomu z nejkrásnějších a nejslavnějších sportovních vozů historie i dvěma legendárním závodům - 24 hodinám v Le Mans a Targa Florio v sicilských horách.
„Jde o nejprodávanější díla za celou historii firmy Automobilist, která oživují nezapomenutelné momenty, slavné závody a legendární automobily celé motoristické historie. Grafické zpracování vozu Ferrari 250 GTO, snad nejikoničtějšího auta v historii Ferrari, patří mezi naše největší chlouby a jsme rádi, že teď bude mít šanci doputovat k dalším třem tisícovkám fanoušků,“ říká CEO Automobilist Pavel Turek.
Ferrari 250 GTO
Vůz Ferrari 250 GTO se vyráběl mezi roky 1962 a 1964 pro mistrovství světa značek kategorie Gran Turismo. O pohon se staral třílitrový V12. Označení 250 vyjadřovalo objem jednoho válce v cm3 a GTO značilo Gran Turismo Omologato. Ač předpis FIA pro kategorii GT v té době vyžadoval produkci 100 kusů během 12 měsíců, z Maranella vyjelo pouhých 36 exemplářů: 33 první série z let 1962 - 1963 a tři s upravenou karoserií druhé série z roku 1964, která se podobala vozu Ferrari 250 LM, přičemž inovovanou karoserii v roce 1964 dostaly ještě tři vozy první série.
Ferrari 250 GTO se v době svého vzniku prodávalo za 18 000 USD (v přepočtu na dnešní kurz přes 150 000 USD) a každého z kupujících musel osobně schválit Enzo Ferrari. V roce 1964 už ale o tyto vozy nebyl moc velký zájem. Mistr světa formule 1 z roku 1964 John Surtees vzpomínal, že mu Enzo Ferrari místo finanční odměny za titul nabízel jeden z těchto vozů stojících na dvoře továrny. O mnoho let později odmítnutí litoval, protože vůz už měl mnohonásobně vyšší cenu, než jeho tehdejší odměna.
Tyto vozy jsou dnes velice ceněnou sběratelskými raritami, jejíž ceny na aukcích opakovaně překonávají rekordy nejdražších automobilů světa. Ten poslední je z června roku 2018, kdy se 250 GTO z roku 1963 vydražil za 70 milionů dolarů.
Časopis Sports Car International v roce 2004 umístil 250 GTO na osmé místo žebříčku nejlepších sportovních aut 60. let a nominoval ho na titul nejlepšího sportovního vozu všech dob. Podle časopisu Motor Trend Classic jde o nejskvělejší Ferrari všech dob a Popular Mechanics jej považuje za „nejvíc vzrušující automobil historie“.
Dva legendární závody
Limitovaná edice velkoformátových tisků společnosti Automobilist se týká tří různých závodních vozů Ferrari 250 GTO. Modrožlutý se startovním číslem 112 v roce 1964 skončil celkově 9. a druhý ve své kategorii v jednom z nejnáročnějších vytrvalostních závodů Targa Florio. Za volantem seděli majitel vozu Ulf Norinder a Picko Troberg, na jejichž švédský původ odkazovalo dvoubarevné lakování karoserie.
Dominanci vozů 250 GTO v kategorii GT v závodě 24 hodin Le Mans roku 1962 připomíná červený vůz se startovním číslem 19, který ve své třídě vyhrál a celkově skončil druhý. Za volantem se střídali Belgičan Pierre Noblet a majitel vozu Francouz Jean Guichet, který spolu s Italem Ninem Vaccarellou o dva roky později v tomto závodě celkově zvítězil s vozem Ferrari 275 P.
Limitovanou sběratelskou edici grafických tisků doplňuje zelený vůz britského týmu UDT Laystall se startovním číslem 20, který řídili Brit Innes Ireland a Američan Masten Gregory. Ti museli po 15 hodinách kvůli závadě v elektroinstalaci ze závodu odstoupit. Tento vůz byl původně pořízen pro Stirlinga Mosse, který byl jeho spolumajitelem, ale vzhledem k vážnému zranění do něj nikdy neusedl. Innes Ireland s ním vyhrál v absolutním pořadí RAC Tourist Trophy 1962. Gregory v roce 1965 zvítězil v Le Mans v absolutním pořadí spolu s Jochenem Rindtem za volantem Ferrari 250 LM.
Nová edice vzniká, stejně jako ta původní, v limitovaném počtu 1000 kusů a prodejní cena začíná na částce 121 amerických dolarů. Plakáty s čísly 1 až 10, 250 a 1000 budou k prodeji v takzvaném Collector's Corner, což je kategorie na webu Automobilist, kde lze koupit díla s unikátním pořadím, a tedy i vyšší sběratelskou hodnotou. Jejich cena se mění v závislosti na pořadovém čísle edice.
Tři výjevy z první poloviny 60. let vzdávají hold jednomu z nejkrásnějších a nejslavnějších sportovních vozů historie i dvěma legendárním závodům - 24 hodinám v Le Mans a Targa Florio v sicilských horách.
„Jde o nejprodávanější díla za celou historii firmy Automobilist, která oživují nezapomenutelné momenty, slavné závody a legendární automobily celé motoristické historie. Grafické zpracování vozu Ferrari 250 GTO, snad nejikoničtějšího auta v historii Ferrari, patří mezi naše největší chlouby a jsme rádi, že teď bude mít šanci doputovat k dalším třem tisícovkám fanoušků,“ říká CEO Automobilist Pavel Turek.
Ferrari 250 GTO
Vůz Ferrari 250 GTO se vyráběl mezi roky 1962 a 1964 pro mistrovství světa značek kategorie Gran Turismo. O pohon se staral třílitrový V12. Označení 250 vyjadřovalo objem jednoho válce v cm3 a GTO značilo Gran Turismo Omologato. Ač předpis FIA pro kategorii GT v té době vyžadoval produkci 100 kusů během 12 měsíců, z Maranella vyjelo pouhých 36 exemplářů: 33 první série z let 1962 - 1963 a tři s upravenou karoserií druhé série z roku 1964, která se podobala vozu Ferrari 250 LM, přičemž inovovanou karoserii v roce 1964 dostaly ještě tři vozy první série.
Ferrari 250 GTO se v době svého vzniku prodávalo za 18 000 USD (v přepočtu na dnešní kurz přes 150 000 USD) a každého z kupujících musel osobně schválit Enzo Ferrari. V roce 1964 už ale o tyto vozy nebyl moc velký zájem. Mistr světa formule 1 z roku 1964 John Surtees vzpomínal, že mu Enzo Ferrari místo finanční odměny za titul nabízel jeden z těchto vozů stojících na dvoře továrny. O mnoho let později odmítnutí litoval, protože vůz už měl mnohonásobně vyšší cenu, než jeho tehdejší odměna.
Tyto vozy jsou dnes velice ceněnou sběratelskými raritami, jejíž ceny na aukcích opakovaně překonávají rekordy nejdražších automobilů světa. Ten poslední je z června roku 2018, kdy se 250 GTO z roku 1963 vydražil za 70 milionů dolarů.
Časopis Sports Car International v roce 2004 umístil 250 GTO na osmé místo žebříčku nejlepších sportovních aut 60. let a nominoval ho na titul nejlepšího sportovního vozu všech dob. Podle časopisu Motor Trend Classic jde o nejskvělejší Ferrari všech dob a Popular Mechanics jej považuje za „nejvíc vzrušující automobil historie“.
Dva legendární závody
Limitovaná edice velkoformátových tisků společnosti Automobilist se týká tří různých závodních vozů Ferrari 250 GTO. Modrožlutý se startovním číslem 112 v roce 1964 skončil celkově 9. a druhý ve své kategorii v jednom z nejnáročnějších vytrvalostních závodů Targa Florio. Za volantem seděli majitel vozu Ulf Norinder a Picko Troberg, na jejichž švédský původ odkazovalo dvoubarevné lakování karoserie.
Dominanci vozů 250 GTO v kategorii GT v závodě 24 hodin Le Mans roku 1962 připomíná červený vůz se startovním číslem 19, který ve své třídě vyhrál a celkově skončil druhý. Za volantem se střídali Belgičan Pierre Noblet a majitel vozu Francouz Jean Guichet, který spolu s Italem Ninem Vaccarellou o dva roky později v tomto závodě celkově zvítězil s vozem Ferrari 275 P.
Limitovanou sběratelskou edici grafických tisků doplňuje zelený vůz britského týmu UDT Laystall se startovním číslem 20, který řídili Brit Innes Ireland a Američan Masten Gregory. Ti museli po 15 hodinách kvůli závadě v elektroinstalaci ze závodu odstoupit. Tento vůz byl původně pořízen pro Stirlinga Mosse, který byl jeho spolumajitelem, ale vzhledem k vážnému zranění do něj nikdy neusedl. Innes Ireland s ním vyhrál v absolutním pořadí RAC Tourist Trophy 1962. Gregory v roce 1965 zvítězil v Le Mans v absolutním pořadí spolu s Jochenem Rindtem za volantem Ferrari 250 LM.
Nová edice vzniká, stejně jako ta původní, v limitovaném počtu 1000 kusů a prodejní cena začíná na částce 121 amerických dolarů. Plakáty s čísly 1 až 10, 250 a 1000 budou k prodeji v takzvaném Collector's Corner, což je kategorie na webu Automobilist, kde lze koupit díla s unikátním pořadím, a tedy i vyšší sběratelskou hodnotou. Jejich cena se mění v závislosti na pořadovém čísle edice.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz