autoweek.cz
Vláda USA zásadně mění přístup k dekarbonizační politice
09.08.2025 | Aktuality
Vláda USA hodila bombu do dosavadního narativu dekarbonizační klimatické politiky. V hlavních médiích v Česku se o tom nedočtete. Milan Smutný o tom proto přinesl pro blog medium.seznam.cz vyzdrojovaný článek, z něhož vybíráme podstatné informace.
Ministerstvo energetiky USA vydalo analýzu, jež se distancuje od tvrzení o škodlivosti skleníkových plynů a jejich podílu na klimatické změně. USA se tak zbaví dekarbonizačních regulací, což ještě více izoluje zelenou ideologii EU.
Ve Washingtonu vybuchla v bomba, i když jen obrazně. Způsobilo ji vydání vědecké zprávy ministerstva energetiky USA, která se rozhodně distancovala od 16 let starých závěrů americké Agentury pro ochranu životního prostředí EPA, že šest skleníkových plynů, včetně oxidu uhličitého a metanu, způsobuje světovou změnu klimatu nebo k ní přispívá a ohrožuje veřejné zdraví a blaho. EPA s novým šéfem se ke zprávě připojila. Nová fakta a data totiž ukázala, že závěry EPA z roku 2009, jimiž se od té doby řídila legislativa USA, jsou zastaralé a zkreslují důkazy o vlivu emisí CO2 na klima.
Vědecky recenzovanou zprávu pod názvem „Kritický přehled dopadů emisí skleníkových plynů na ochranu klimatu USA“ na výzvu ministra energetiky Chrise Wrighta vypracovalo bez jakéhokoli politického zadání či ovlivňování pět vědců světového významu, kteří jsou renomovanými akademiky a nezávislými odborníky z různých oborů souvisejících s klimatologií. Spojili se v Pracovní skupinu pro ochranu klimatu CWG Ministerstva energetiky USA. Jsou jimi: John Christy, Judith Curryová, Steve Koonin, Ross McKitrick a Roy Spencer. Veřejnost může předkládat připomínky do 60 dnů. Po zapracování validních připomínek pracovníci EPA vydají nová pravidla enviromentální politiky USA.
V průvodním slovu ministr energetiky Wright, kterého prezident USA Donald Trump pro tuto funkci vybral proto, že je energetickým expertem, napsal: „Zjistil jsem, že mediální pokrytí často zkresluje vědecké poznatky. Mnoho lidí – dokonce i těch, kdo to myslí dobře – si odnáší přehnané nebo neúplné informace o změně klimatu. Pro zajištění transparentnosti jsem požádal tým nezávislých odborníků, aby shrnuli současný stav klimatologie se zaměřením na její vztah k Spojeným státům. Tyto autory jsem nevybral proto, že bychom se vždy shodovali. Ve skutečnosti se nemusí vždy shodovat ani mezi sebou. Vybral jsem je pro jejich důslednost, upřímnost a ochotu přispět k diskusi. Neměl jsem žádný vliv na jejich závěry. Jejich slova vycházejí z nejlepších dostupných údajů a vědeckých hodnocení. Abychom mohli napravit kurz, potřebujeme otevřenou a informovanou debatu. Proto vyzývám veřejnost, aby se k této zprávě vyjádřila. Poctivá kontrola a vědecká transparentnost by měly být jádrem naší politiky.“
Ve stručném shrnutí celé zprávy se o dokumentu konstatuje:
1) Přezkoumává vědecké jistoty a nejistoty ohledně toho, jak emise CO2 a dalších skleníkových plynů ovlivňují ochranu klimatu, extrémní povětrnostní jevy a ukazatele společenského blahobytu v USA.
2) Posuzuje krátkodobé dopady zvýšených koncentrací CO2, včetně zvýšeného růstu rostlin a snížené alkalinity oceánů.
3) Vyhodnocuje data a prognózy týkající se dlouhodobých dopadů zvýšené koncentrace CO2, včetně odhadů budoucího oteplování.
4) Zjišťuje, že tvrzení o zvýšené frekvenci nebo intenzitě hurikánů, tornád, povodní a sucha v USA nejsou podložena historickými údaji.
5) Tvrdí, že oteplování způsobené CO2 se jeví jako méně škodlivé pro ekonomiku, než se obecně předpokládá, a že agresivní politiky zmírňování by se mohly ukázat jako více škodlivé než prospěšné.
6) Má potíže s tím, že politická opatření USA budou mít podle očekávání neznatelně malý přímý dopad na globální klima a jakékoli účinky se projeví až s velkým zpožděním.
Každý, kdo se chce přesvědčit o přístupu jmenovaných vědců v uvedeném dokumentu, si může přečíst například články Dr. Roye Spencera, či profesorky Judith Curryové, kteří nezastírají, že se všech pět autorů ne vždy na závěrech shodlo a také to ve zprávě vyjádřili.
Curryová v hodnocení své práce na dokumentu napsala: „Klimatická změna je reálná a zaslouží si pozornost. Není však největší hrozbou, které lidstvo čelí. Tou je globální energetická chudoba. Jako člověk, který si cení dat, vím, že zlepšení životních podmínek lidí závisí na rozšíření přístupu k spolehlivé a dostupné energii. Klimatická změna je výzvou, nikoli katastrofou. Ale chybná politika, založená spíš na strachu než na faktech, by skutečně mohla ohrozit lidské blaho.“
Současně dodala své doporučení vědcům zabývajícím se klimatem: „Přijměte komplexnost vědy o klimatu a uznávejte nejistotu a neshody. Přestaňte prosazovat falešný ´konsensus´ a přestaňte hrát politické hry s vědou o klimatu. Konstruktivně se zapojte do dialogu ku prospěchu objektivní fyzikální vědy v otázce klimatu.“
Dokument vlády USA vyděsil stoupence klimatické hysterie a členů klimaticko-průmyslového komplexu hlavně v Evropské unii. Tento politicko-lobbistický spolek vyvoláním klimatické hysterie a strachu za posledních 10 let ve vedení Evropské unie a v 27 členských zemích zdůvodnil nutnost konečného řešení dekarbonizace s nulovými emisemi do roku 2050. Ve výsledku zelená regulace přinesla obrovskou vlnu deindustrializace v EU s masivním přesunutím výroby hlavně do Číny, která EU učinila zcela závislými na svých zelených technologiích a surovinách. Zároveň pokračuje chudnutí obyvatel zemí EU povinnými emisními poplatky. Ty se staly zdrojem stamiliardových zisků zelené lobby v podobě instalačních a provozních dotací do dominantních solárních a větrných elektráren.
Je příznačné mlčení i českých mainstreamových médií a seriózního zpravodajství o tomto přelomovém vládním dokumentu USA, který nemění jen dekarbonizační narativ ve Spojených státech, ale bude mít zásadní dopad na celý svět.
Původní závěry EPA z roku 2009 o ohrožení skleníkovými plyny americká vládní agentura nekriticky převzala ze studií sestavených Mezivládním panelem OSN pro změnu klimatu IPCC, nikoli z vlastních vědeckých hodnocení. I mediálně masivně propagované tvrzení, že „97 % světových vědců“ prý souhlasí s tím, že člověk je klíčově odpovědný za změnu klimatu, je nesmysl. Existují tisíce vědců, kteří s tím nesouhlasí. Tak kdo je všechny spočítal? Nebo by se o vědeckých závěrech snad mělo hlasovat?
Avšak 32 z 33 modelů, které panel OSN použil a EPA v roce 2009 a později přebírala, zásadně nadhodnotilo trendy oteplování, což je základní argument, proč takové modely nemohou řídit energetickou a environmentální politiku. Tyto modely opomíjejí analýzy přírodních faktorů, jako je sluneční aktivita, které hrají podstatnou roli v neustálé proměnlivosti klimatu na Zemi. To věrohodně zpochybňuje tvrzení, že oteplování v poslední době je způsobeno převážně lidskou činností.
Jak ukazuje americká studie, fakta popírají tvrzení o dlouhodobém nárůstu či četnosti a intenzity hurikánů a tornád navzdory vyšším koncentracím skleníkových plynů. Škody způsobené těmito událostmi sice vzrostly, ale z velké části je lze přičíst spíše zvýšenému rozvoji v ohrožených oblastech než silnějším bouřím. Když si lidé na pobřeží Floridy staví domy za miliony dolarů namísto domů za statisíce dolarů, způsobí stejná bouře větší škody. Na rozdíl od hrozivých varování může mírné oteplování a zvýšená hladina CO2 přinést naopak výhody, včetně snížení úmrtnosti způsobené chladem, prodloužení vegetačních období a zvýšení produktivity zemědělství.
Společenské náklady v bilionech eur a dolarů, které se používají v analýzách nákladů a přínosů k ospravedlnění rozsáhlých regulačních zásahů, zásadně přeceňují přínosy z pochybného snížení klimatických změn v budoucích letech. Opírají se o spekulativní předpoklady a jsou velmi citlivé na vstupní parametry. Zásadním problémem je, že se staly politickým nástrojem zelené ideologie s následným přerozdělováním zisků do kapes zelené lobby. Alarmistická rétorika a klimatická hysterie také přinášejí nebezpečnou indoktrinaci mladé generace s extrémními stanovisky typu „kvůli klimatické změně nechceme mít děti“.
Ideologicky motivovaná politická opatření hrozí podkopat dostupnost a přijatelnou cenu elektřiny i plynu a tím poškozují hospodářskou prosperitu aniž by měly enviromentální přínos. Jak zdůrazňuje William Nordhaus, který v roce 2018 získal Nobelovu cenu za integraci změny klimatu do dlouhodobé makroekonomické analýzy, náklady na adaptaci lidstva jsou nesrovnatelně nižší než na (marný) boj se změnou klimatu.
Americké administrativy předcházející vládě Donalda Trumpa vydávaly hodnotící zprávy o klimatu NCA. Ale jak už v roce 2022 popsal vědec Robert Pielke jr. Dezinformace Bidenovy administrativy o klimatu zabalené v NCA jako „věda“ byly řízeny politickými zájmy. NCA je klíčový dokument, podle něhož Kongres USA tvoří zákony a přiděluje prostředky na investice a výzkum.
Tyto revidované dokumenty potvrzují odchod administrativy Donalda Trumpa od zelené ideologie. Ihned poté, co se prezident ujal moci, zahájil proces odstoupení od Pařížské klimatické dohody z roku 2015 a USA zastavily finanční příspěvky do struktur Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Washington zmrazil platby do Zeleného klimatického fondu a dalších mezinárodních klimatických fondů. Trumpův kabinet oznámil, že nový plán snižování emisí k listopadovému summitu COP30 v Brazílii nepředloží a možná se delegace USA jednání vůbec nezúčastní.
Ministr energetiky Wright varoval šéfa Mezinárodní agentury pro energii IEA Fatiha Birola, že USA by mohly z IEA vystoupit pokud agentura nezmění svou praxi zkreslování údajů v zájmu stoupenců klimatického kultu, kteří chtějí předstírat, že solární a větrná energie jsou stejně spolehlivé a účinné jako fosilní paliva a jaderná energie. Wright pranýřoval výroční zprávu IEA World Energy Outlook. Ta vyhlásila „věk zelené elektřiny“ a předpovídá, že poptávka po fosilních palivech dosáhne vrchol před rokem 2030 a poté půjde trvale dolů. Tato prognóza kontrastuje s výhledem OPEC, který předpokládá, že poptávka po ropě do roku 2050 vzroste na 123 milionů barelů denně z dnešních 105 milionů. Kromě toho čísla IEA nezohledňují energeticky náročná datová centra umělé inteligence (AI). Těch bude postaveno hodně a budou vyžadovat stálý zdroj velkého množství energie, kterou zelená energie nemůže dodat.
Na začátku srpna ministerstvo vnitra USA ukončilo pronájem vhodných oblastí pro budování nových větrných elektráren: „Ukončením těchto oblastí pro využití větrné energie chráníme naše pobřežní prostředí a místní ekonomiky před nekontrolovaným rozvojem a zároveň zajišťujeme, aby naše energetické sítě nebyly podpořeny nespolehlivými a dotovanými zdroji energie.“
Principiální návrat vlády USA k energetické bezpečnosti a cenové dostupnosti ve vší brutalitě odhaluje neúnosnost ideologicky pojaté dekarbonizační politiky EU, která v roce 2019 dostala název Green Deal. Kdo takovou dohodu podepsal, proč a za jakých podmínek (samozřejmě bez jakýchkoli analýz a studií proveditelnosti a dopadů) jménem 450 milionů obyvatel 27 zemí EU? EU svou závislostí na dodávkách zelených technologií a surovin z Číny podporuje úhlavního ekonomického rivala USA.
Po 30 letech propagandy propojené s lobbistickými zájmy podnikavců s občasnými zdroji energie je zelená agenda pevně zakotvena v myšlení evropských vlád. Ovšem stoupající životní náklady, deindustrializace a ztráta kvalitních pracovních míst spolu se stoupající nestabilitou elektrické sítě jsou v očích občanů EU a samozřejmě i voličů stále méně přijatelné. Blackouty ve Španělsku a Česku přinesly velké škody, zatímco zelené politiky za biliony eur, snažící se kontrolovat klima, jsou neúčinné.
A co se v oblasti klimatické politiky děje u nás? Až na podpis dohody o budování dvou jaderných reaktorů v Dukovanech vláda a parlament zavírají předčasně uhelné zdroje bez reálné náhrady ve prospěch zelené lobby. Vláda a parlament odsouhlasily nové zákony zajišťující další rozmach občasných zdrojů energie či tzv. zákon o akceleračních zónách, který nejenže stanoví tvrdě krátké termíny pro realizaci nových solárních a větrných zdrojů, ale zároveň láme odpor místních zastupitelstev, protože instalace nových OZE nebude vyžadovat ani změnu územního plánu. Vláda rovněž schválila návrh ministerstev životního prostředí a průmyslu a obchodu na zásadní podporu výrobu bioplynu. Česká pole tak místo potravin budou produkovat plodiny pro přeměnu na energii.
Když je nyní za blízkým horizontem ledna 2027 nasazení nových emisních povolenek, které domácnostem zásadně zdraží topení uhlím a plynem, všem pak benzin a naftu, což znovu zvýší inflaci na dvoucifernou úroveň, Česko nyní nemá podle vyjádření ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) sílu prosadit v Evropské unii odklad či zrušení zavedení emisních povolenek ETS2.
Celý text:
Další články
© 2025 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz