name | autoweek.cz

Vznětové motory v Americe - tři desetiletí amnézie

20.11.2009 | Vladimír Rybecký | Trendy

Proč se ve Spojených státech nemohou prosadit vznětové motory? Z čeho plyne neoprávněná nedůvěra Američanů k naftě? Zavinil to jeden konstrukční nezdar GM.

Během první energetické krize v 70. letech se GM pokusilo o urychlené řešení svého zaostalého programu vývoje motorů. Vzali zážehový motor Oldsmobile V8 350 CID a předělali ho na vznětový. Katastrofální výsledky se daly předem očekávat. Byly o to horší, že se tento motor objevil i ve vozech Cadillac. Ve snaze odvést pozornost od svého konstrukčního nezdaru a následného přívalu žalob, nařídilo 14. patro budovy GM, aby tiskové oddělení prohlásilo vznětové motory za technologii minulosti.

GM tehdy mělo v oblasti marketingu ohromné slovo díky svému padesátiprocentnímu podílu na trhu. Netrvalo proto dlouho a ostatní americké automobilky zastavily své programy vývoje vznětových motorů. Díky masivnímu zpracovávání marketingovými odborníky GM mají dodnes Američani v hlavách zafixovanou představu o vozidlech poháněných vznětovými motory: jsou pomalé, hlučné a páchnou.

V následujících letech naprostá absence promyšlené energetické strategie držela ceny benzinu ve Spojených státech na nerealisticky nízké úrovni a automobilky tak nic nepobízelo k tomu, aby trávily více času vývojem hospodárnějších či dokonce alternativních pohonných jednotek. Výjimkou byly krátké záchvěvy, když jedna vláda za druhou Detritu poskytovala obrovské granty na jejich vývoj a pozastavovala svá protitrustová ustanovení.

V Evropě, Japonsku a ve většině ostatních rozvinutých zemí mezitím vedly dlouhodobé národní energetické politiky k velkému zdanění benzinu i aut samotných na základě celé škály faktorů, včetně zdvihového objemu, výkonu nebo špatné hospodárnosti. Výsledkem bylo, že automobilky, dodávající své vozy do těchto zemí, byly nuceny vyvíjet vozidla vysoce účinná z hlediska energie, což ostře zredukovalo závislost zemí na dovážené ropě a náklady na pořízení paliva u jednotlivých řidičů se dostaly do přijatelných mezí.

Jakým směrem se tedy má technologie ubírat? Elektrická vozidla s nabíjením ze zásuvky, hybridní vozidla a další radikálnější řešení zaujímají na trhu stále podíl v řádu jednociferných procent, a to navzdory liberálním daňovým pobídkám. Výjimkou je pouze Brazílie, která u většiny svého vozového parku dokázala přejít na pohon etanolem vyráběným z cukrové třtiny.

Skutečným úspěchem je ale obrovský podíl vozů se vznětovým pohonem na celosvětovém trhu. Nejedná se o Oldsmobily poháněné naftou ze 70. let. Jsou to velmi sofistikované, tiché, výkonné, hospodárné turbodiesely s rychlým spuštěním a přímým vstřikováním. Vyrábí je Mercedes-Benz, BMW, Volvo, Volkswagen, Audi, Nissan, Toyota a většina světových automobilek. Patří k nim překvapivě i evropské závody GM a Fordu (ten ale doháněl zpoždění spoluprací s PSA).

Je sice pravda, že tyto vozy stojí o něco více, ale stále mnohem méně než elektrické automobily. Mají však v průměru o 30 % lepší hospodárnost využití paliva, jsou spolehlivější a poskytují mnohem větší točivý moment než jejich bratranci se zážehovým motorem. Díky tomu jsou vhodnější i pro tahání lodí, karavanů, sněžných skútrů nebo jet ski. Při použití aktivních systémů pro zachycování pevných částic jsou rovněž celkově čistší než zážehové motory.

Tyto faktory vedou ke snížení celkových nákladů na provoz vozu. Studie firmy IntelliChoice v USA zjistila, že pokud automobil se vznětovým pohonem ujede za pět let 112 000 km, bude to stát méně, než v případě srovnatelného vozu se zážehovým motorem. Jejich průzkum ukázal, že Volkswagen Jetta TDI s příplatkem 2070 dolarů při koupi ušetří během pěti let provozu 6210 dolarů.

Třebaže z dlouhodobého hlediska má vyvíjení různých druhů elektrických a hybridních vozidel a vozidel poháněných palivovými články smysl, v mnoha zemích, kde použili velmi silných pobídek, se ukázalo, že bude trvat ještě mnoho let, než tyto vozy získají na trhu podíl ve dvouciferných číslech. Na druhou stranu turbodiesely s přímým vstřikováním představují technologii otestovanou a prověřenou při každodenním používání během několika desetiletí. Například v Norsku představují vozy se vznětovým motorem 72,4 % ze všech prodaných automobilů. Díky tak velké poptávce je i zůstatková hodnota těchto vozů mnohem vyšší.

President Obama zveřejnil nové přísné standardy spotřeby u všech automobilů s platností od 2016. Turbodiesely s přímým vstřikováním by tak měly zaujmout řadu automobilek, aniž při tom bude nutné obětovat volbu zákazníka, pokud jde o velikost vozidla.

Rozmrazení představy americké veřejnosti o vznětových motorech, naočkované jim před lety marketingovými stratégy GM, ale bude vyžadovat úsilí od průmyslu, automobilek a prodejců. Přispět bude muset také vláda a tisk. Vzhledem k nesmyslné situaci, kdy je nafta u amerických čerpadel mnohem dražší než benzin, ač je její výroba levnější, je zde prostor pro další zlepšení hospodárnosti ve prospěch nafty.

A pokud se detroitská trojka tentokrát přidá včas a bez zkratek, mohla by tím také vytvořit tak potřebná pracovní místa.