name | autoweek.cz

Zabrzdí zrychlující se vysokorychlostní železnice auta a letadla?

25.01.2023 | | Doprava

Vítejte u nejnovějšího přehledu zpráv o mobilitě z celé Evropy, který pro Euractiv připravili Jonathan Packroff a Sean Goulding Carroll.

Nová zpráva zjistila, že by ztrojnásobení počtu vysokorychlostních železničních spojů mezi velkými městy v Evropě do roku 2050 přimělo cestující opustit auta a letadla a přesednout do vlaků, což by přineslo významné socioekonomické a environmentální výhody. Studie, kterou podpořily hlavní železniční průmyslové subjekty, uvádí, že zvýšení počtu cest po železnici by výrazně snížilo emise oxidu uhličitého a přineslo by hodnotu přibližně 200 miliard eur nad rámec nákladů 550 miliard eur.

 

Samozřejmě, že na podobné studie, zadané se zvláštními zájmy, je vždy třeba se dívat skepticky. Takové zprávy málokdy dospějí k závěru, který by byl v rozporu s tím, o čem lze bezpečně předpokládat, že v to průmysl, který výzkum podporuje, doufá.

 

Je také pravda, že přesně předpovědět budoucí trendy je nesmírně obtížné. Kolik modelů nákladů a přínosů, které se zabývaly rokem 2020, bralo v úvahu důsledky smrtící globální pandemie nebo válku na hranicích EU?

 

S těmito výhradami jsou závěry studie o tom, jak by mohlo vypadat rozšíření vysokorychlostní železnice a jeho možné dopady, zajímavé. V rámci navrhovaného systému by byla všechna hlavní a velká města EU propojena hustou sítí vysokorychlostních železnic, která by dalece přesahovala současnou nabídku. Taková železniční síť by nejen snížila energetickou závislost EU díky efektivitě železnice ve srovnání s jinými druhy dopravy, ale poskytla by pohodlný a ekologický způsob cestování pro generaci, která „odmítá soukromé vlastnictví automobilů“, jak se uvádí ve zprávě.

 

Pokud by se realizovala nejrozsáhlejší varianta uvedená ve studii, ušetřilo by se do roku 2070 5 miliard tun CO₂. Realizace navrhované sítě by představovala rozsáhlý infrastrukturní projekt, který by si vyžádal značné investice od téměř všech členských států a také financování z pokladny EU. Studie však uvádí, že by se tak vytvořila situace, v níž by se „vysokorychlostní železnice mohla potenciálně stát dominantním druhem dopravy na trhu“, přičemž do roku 2070 by vysokorychlostní železnice přepravovala víc než polovinu cestujících.

 

Vzhledem k obrovským počátečním nákladům na rozšiřování železnic je otázkou, která stojí před politiky, zda budou tratě mít dostatečný provoz aby se výdaje ospravedlnily. V železničním sektoru platí pravidlo, že pokud je cesta kratší než šest hodin, volí turisté raději vlak než letadlo. Pro obchodní cestující jsou to čtyři hodiny. Například vysokorychlostnímu železničnímu spojení mezi Milánem a Římem, které trvá jen něco málo přes tři hodiny, se do značné míry připisuje, že narušuje obchodní opodstatnění provozování levných letů na této trase.

 

Pokud se podaří splnit časové hledisko, vyvstává otázka ceny letenek. Zda bude vysokorychlostní železnice schopna konkurovat nízkonákladovému obchodnímu modelu nízkonákladových leteckých společností, se teprve uvidí. Generální tajemník společnosti AllRail Nick Brooks je však optimistický a věří, že s rostoucím počtem cestujících budou náklady na jízdenky klesat. „Úspory z rozsahu vysokorychlostního vlaku jsou značné. Pokud máte velký, dlouhý vysokorychlostní vlak s tisíci sedadly, pak můžete snížit cenu za sedadlo,“ řekl novinářům na tiskové akci.

 

Měli by tedy provozovatelé leteckých společností ztrácet klidné spaní? Možná ještě ne tak docela. Ale s potřebnou politickou vůlí může budoucnost evropského cestování na krátké vzdálenosti spadnout z nebe a přistát na kolejích.

 

Potraviny versus pohonné hmoty

Německý ministr dopravy Volker Wissing se již dostal do sporu s ministrem hospodářství a klimatu Robertem Habeckem. Tento týden se objevil nový konflikt. Německá ministerstva dopravy a životního prostředí se střetla v otázce využívání biopaliv na bázi plodin, jako jsou bionafta a bioetanol, protože debaty o nejlepším využití orné půdy se vyostřují.

 

U příležitosti velkého zemědělského veletrhu „Mezinárodní zelený týden“ v Berlíně ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová oznámila, že velmi brzy předloží právní návrh týkající se biopaliv. Zákon, kterým se v Německu provádí směrnice EU o obnovitelných zdrojích energie, by měl vést k tomu, že konvenční biopaliva, vyráběná ze speciálních plodin, budou do roku 2030 postupně vyřazena, což Lemkeová spojuje s debatou „paliva vs. Potraviny“.

 

„Podíváme-li se na to, že agropaliva v Německu nahradí jen asi 4 % fosilních paliv používaných v německé silniční dopravě a když to sečteme, zabíráme doma i v zahraničí plochu, která představuje 20 % německé orné půdy,“ řekla Lemkeová a dodala, že je nutné soustředit se na potraviny.

 

Pro ministerstvo dopravy to přichází v nejhorší možnou dobu vzhledem k tomu, že tento sektor již nyní zaostává za svými cíli v oblasti snižování emisí a komplexní plán na jejich dosažení do roku 2030 stále chybí (jak jsme informovali minulý týden).

 

Na podporu konvenčních biopaliv vystoupil státní tajemník ministerstva dopravy Oliver Luksic. „Musíme využít všechny zdroje které jsou k dispozici, bez žádných zdrojů se neobejdeme,“ řekl na konferenci pořádané výrobci biopaliv. Vzhledem k tomu, že ani jedno z ministerstev nebylo schopno potvrdit datum zveřejnění dlouho očekávaného německého „nouzového klimatického programu“, zdá se, že můžeme očekávat, že spor bude ještě nějakou dobu pokračovat.

 

Omezení letecké dopravy ve Francii versus svoboda pohybu

Zelená, kterou dala EU Francii, aby alespoň částečně zakázala vnitrostátní lety na trasách, na nichž existuje vlakové spojení kratší než dvě a půl hodiny, rozhoupala v leteckém průmyslu poplašné zvony. V podobných případech se odvětví často zaměřují s opovržením nejen na dotyčný členský stát, ale také na Brusel, který nezasáhl, a argumentují tím, že by to mohlo vytvořit nebezpečný precedens, který by mohl vést k nákaze po celém kontinentu.

 

Francouzská a evropská letiště i regionální letecké společnosti nyní údajně plánují napadnout částečný zákaz vnitrostátních letů z důvodu svobody pohybu - základního práva EU. Ačkoli formální právní napadení je nepravděpodobné, skupiny se chystají lobbovat u francouzské vlády, že zákaz nezákonně brání pohybu osob po Evropě.

 

Otázka svobody pohybu je složité téma. Pokud argumenty leteckých skupin najdou právní oporu, mohlo by to mít dopad na další členské státy, které uvažují o podobném opatření. Kromě právní otázky šéf celosvětového sdružení leteckých dopravců IATA Willie Walsh argumentoval také tím, že zákaz letů je neúčinný z hlediska ochrany životního prostředí. „Kdybychom v Evropě zakázali všechny lety kratší než 500 km bylo by to méně než 4 % CO₂ v Evropě, že? Myslím ale, že panuje názor, že by to bylo 80 %. Toto není řešení,“ řekl agentuře Reuters na konferenci Airline Economics v Dublinu.

 

Posádky portugalských národních aerolinek hlasovaly pro stávku

Členové portugalského Národního odborového svazu letového personálu civilního letectví SNPVAC na valné hromadě odmítli návrh společnosti TAP a podle oficiálního zdroje rozhodli o zachování stávkové pohotovosti v období od 25. do 31. ledna.

 

Vedoucí představitelé letecké dopravy oslavují ekologické palivo jako záchranu pro uhlíkové emise, ale ptají se, kdo to zaplatí

Ekologičtější palivo je jediný způsob jak mohou letecké společnosti splnit přísné globální cíle v oblasti emisí oxidu uhličitého. Shodli se na tom vedoucí představitelé na setkání v Dublinu. Nepanuje ale shoda na tom, kdo by měl zaplatit vysoký účet za zvýšení výroby.

 

Francie: aplikace pro mobilitu a taxikáři se dohodli na minimální mzdě za jízdu

Taxikáři a digitální platformy, jako je Uber, mají podepsat dvě dohody, které v konečném návrhu zakotvují minimální mzdu za jízdu ve výši 7,65 eur (182,60 Kč) a stanoví program pro budoucí jednání.