name | autoweek.cz

Zákaz spalovacích motorů: Německé ultimátum Evropské komisi

07.03.2023 | | Doprava

Vítejte na stránkách nejnovějšího přehledu zpráv Euractivu o mobilitě z celé Evropy, který připravili Sean Goulding Carroll a Jonathan Packroff.

Některá klišé mají svůj důvod: týden je v politice opravdu dlouhá doba. Na začátku minulého týdne se zdálo, že schválení zákona EU o emisních normách CO₂ pro osobní a dodávkové automobily, který zahrnuje faktický zákaz prodeje vozidel se spalovacími motory od roku 2035, je v podstatě na nejlepší cestě. Dnes je vše jinak. V době psaní tohoto článku nejméně pět členských států oznámilo, že zákon nepodpoří.

Schůzka k ratifikaci legislativního návrhu plánovaná na 7. března, považovaná za pouhou formalitu, byla zrušena. Nový termín zatím nebyl navržen.

Načasování tohoto obratu, na samém konci legislativního procesu, je do značné míry bezprecedentní. Důvodem tohoto velkého zrušení legislativní tradice je v podstatě vnitropolitická hádka mezi stále nestabilnější německou vládní koalicí. Přestože Německo na zasedání Rady v listopadu loňského roku dohodu podpořilo, volnotržní strana FDP (frakce Renew Europe) začala mít podezření, že nezávazná klauzule, obsažená v textu, nebude stačit k tomu, aby zaručila záchranu spalovacích motorů používajících syntetická paliva vyráběná pomocí elektřiny.

V obavách, že by je pravicoví rivalové z CDU (frakce EPP) mohli vykreslit jako stranu, která umožnila EU zničit spalovací motory, tento symbol německé technické vyspělosti, začali jednat. Ministr dopravy Volker Wissing oznámil, že FDP dohodu nepodpoří pokud Evropská komise nepřijde s ujištěním, že předloží legislativní návrh, jak lze syntetická paliva využít ke splnění cíle nulových emisí CO₂. Podle koaličních pravidel pokud se všechny vládní strany nedohodnou na podpoře opatření, musí se Německo při hlasování v EU zdržet. Německý kancléř Olaf Scholz liberálnímu ministru dopravy Volkeru Wissingovi vyjádřil podporu.

Diplomaté EU reagovali s překvapením a rozčilením na to, že Německo na poslední chvíli odmítlo podpořit zákaz prodeje nových automobilů se spalovacími motory do roku 2035, což vedlo k odložení hlasování o schválení zákona.

Poté, co Německo svou podporu odvolalo, se ostatní země začaly cítit odvážně a učinily totéž. Za současného stavu byla překročena hranice čtyř zemí pro blokační menšinu, přičemž nejnovějším konvertitou se stala právě Česká republika, tedy země, která dohodu s Evropským parlamentem vyjednala. Česká republika společně s Německem nepodpoří zákaz EU prodávat od roku 2035 nová auta na benzin nebo naftu, pokud nebude možné používat syntetická paliva, uvedl český ministr dopravy Martin Kupka po jednání se svým německým protějškem Volkerem Wissingem v Berlíně.

Přesvědčování Evropské komise

Požadavek Německa, aby Komise předložila návrh o elektronických palivech, staví exekutivu EU do obtížné situace. Nakonec je pravděpodobné, že Komise poskytne nějakou formu záruky, že zprávu o e-palivech připraví, i kdyby jen proto, aby zajistila bezpečné přijetí důležité části legislativy o zelené dohodě.

Pro místopředsedu Komise Timmermanse, který bude muset akrobaticky zdůvodňovat postoj, který sám dříve odsoudil (Timmermans novinářům 14. února řekl, že syntetická paliva by se v silniční dopravě neměla používat „v žádném případě a v žádné formě“), to bude znamenat jisté rozpaky. To však není nad schopnosti zkušeného politika. Při správném postupu si Timmermans může do značné míry zachovat tvář a příslib jednání o e-palivech odůvodnit jako součást závazku Komise k technologické neutralitě a prostředek k uklidnění obav průmyslu.

Těžší a v konečném důsledku škodlivější je dojem, že Komise může být silným členským státem donucena k prohlášením, která si nepřeje učinit. Poslední kapitola ságy o zákazu spalovacích motorů tak nepochybně oživí dojem, že ačkoli je EU klubem rovných, někteří členové jsou si rovnější než jiní.

V této pozdní fázi se zdá, že Komise nemá jinou možnost než ustoupit požadavkům Berlína. Lze namítnout, že je to logické a že požadavek není nijak zvlášť zatěžující. Ale těžší bude setřást obraz největšího členského státu Unie, který nutí Komisi, aby se podřídila jeho vůli.

Vyjednavač o zpoplatněné infrastruktuře varovně vystřelil na švédské předsednictví

Hlavní vyjednavač Evropského parlamentu pro nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva AFIR Ismail Ertug (frakce S&D) varovně vystřelil na Švédsko, které v současné době vede jednání za země EU. „27. březen je pro nás dnem dnů,“ uvedl Ertug v souvislosti s dalším a doufejme, že posledním jednáním v rámci trialogu o předpisu, který má posílit dobíjecí a vodíkovou infrastrukturu na hlavních silnicích EU. „Ale pokud budeme mít dojem, že to není přijatelné, pak k žádnému závěru nedojde. A pak stanovíme nový termín trialogu, ale už to nebude během švédského předsednictví,“ dodal Ertug.

Ertug kritizoval vyjednavače Rady za to, že během předchozího kola jednání, které proběhlo minulý týden, neprojevili ochotu ke kompromisu. Zatímco delegace Parlamentu ukázala oblasti, v nichž je ochotna přiblížit se pozici Rady, strana Rady jí to neoplatila. „Dal jsem Radě jasně najevo, že si nesmí myslet, že tomu tak pak bude i v příštím trialogu,“ uvedl.

Zatímco se země EU obávají, že vysoké ambice Evropského parlamentu rozšířit nabíjecí a vodíkovou infrastrukturu mají příliš vysokou cenu, Ertug uvedl, že Parlament podporují jak ekologické nevládní organizace, tak automobilový průmysl. „Ten by byl tím, kdo by trpěl, pokud by nedošlo k řešení v oblasti nabíjecí infrastruktury, protože by musel platit pokuty, pokud by rozšíření elektromobility neprobíhalo podle plánu. Členské státy musí převzít odpovědnost za rozvoj infrastruktury,“ řekl Ertug.

Po řecké vlakové tragédii se smutek mění v hněv

Řecko se stále vzpamatovává z katastrofální železniční nehody, která si vyžádala životy nejméně 57 lidí, a nálada v zemi se mění ze smutku na hněv. K nehodě došlo, když se vysokorychlostní osobní vlak čelně srazil s nákladním vlakem nedaleko města Larissa. Náraz vymrštil vagony z kolejí a způsobil peklo.

Nyní padají ostré dotazy ohledně bezpečnostních standardů vlakového systému, přičemž největší hněv je namířen proti vládě a železniční společnosti. „Bolest se změnila v hněv za desítky mrtvých a zraněných kolegů a spoluobčanů,“ uvedl odborový svaz železničářů ve svém prohlášení.

Ve čtvrtek se v Aténách uskutečnil protest, kterého se zúčastnily asi dva tisíce lidí, a další protesty se konaly po celé zemi. Předpokládá se, že tragédie bude mít pro současnou vládu v čele s konzervativním premiérem Kyriakosem Mitsotakisem obrovský politický dopad, protože se země připravuje na dubnové volby. Řecký vůdce slíbil, že předloží nová bezpečnostní opatření na železnici a využije fondy EU k modernizaci železničního systému v zemi. „Omlouvám se osobně, ale také jménem všech, kteří zemi léta vládli, protože v Řecku v roce 2023 skutečně není možné, aby se na jedné trati pohybovaly dva vlaky v opačném směru, a nikdo si toho nevšiml,“ řekl.

    Dnešní vydání přináší CPK

Centralny Port Komunikacyjny je celosvětově unikátní kombinací investic do železnice a nového uzlového letiště pro Polsko a střední a východní Evropu, které by mělo být připraveno na nulovou spotřebu (Net Zero Ready). Projekt CPK nastavuje nové standardy pro udržitelná letiště v regionu od certifikace udržitelných budov až po snižování emisí skleníkových plynů.