name | autoweek.cz

Zákonodárci EU opět sázejí na prováděcí předpis

18.04.2023 | | Doprava

Vítejte u nejnovějšího přehledu zpráv Euractivu o mobilitě z celé Evropy, které připravili Sean Goulding Carroll a Jonathan Packroff. Dnešní vydání přináší společnost VivaTech, která na veletrhu Viva Technology 14.-17. června v Paříži ukáže budoucnost mobility a inovace, které mění pravidla hry.

Evropský parlament oficiálně schválil další klíčový právní předpis pro dekarbonizaci dopravy. Systém EU pro obchodování s emisemi, jádro politiky EU v oblasti klimatu, jak jej nazval hlavní vyjednavač Parlamentu Peter Liese (EPP), bude výrazně zpřísněn. V budoucnu bude zahrnovat i lodní dopravu. A letecké společnosti již nebudou dostávat emisní povolenky na lety v rámci EU zdarma.

 

Nejdůležitější však bude nový systém pro silniční dopravu, vytápění a emise z malých průmyslových procesů. Zdá se, že to bude mít mnohem bezprostřednější dopad na spotřebitele než cokoli, co dosud zahrnoval systém ETS (který se vztahuje na věci jako jsou ocel, cement a hliník). Zároveň však mění nerovnoměrné zatížení, které mohlo dříve či později způsobit zpoždění dekarbonizace silniční dopravy.

 

Zatímco budoucnost automobilů má být převážně elektrická, výroba elektřiny již podléhá celoevropské ceně uhlíku. Fosilní paliva pro automobily poháněné benzinem nebo naftou však nikoliv. Od roku 2027 se to změní. Nový trh s uhlíkem, kterému se kvůli nedostatku kreativnějších nápadů přezdívá „systém obchodování s emisemi 2“ (ETS2), bude na tato paliva uvalovat cenovou přirážku.

 

Klíčová otázka, kterou si všichni kladou, samozřejmě zní: kolik?

 

V tržním systému však na ni nelze odpovědět jednoduše. „Z hlediska cen je v podstatě možné všechno,“ řekl pro Euractiv Michael Pahle, odborník na trhy s uhlíkem z Postupimského institutu pro výzkum dopadů na klima (PIK). „Právě proto, že o tvorbě cen v novém systému obchodování s emisemi víme tak málo, je stejně tak možné, že budeme mít velmi nízké ceny, jako velmi vysoké,“ řekl.

 

To znělo jinak – a to velmi odlišně - než to, co před hlasováním tvrdili klíčoví zákonodárci EU. Klíčoví vyjednavači, včetně zeleného zákonodárce Michaela Blosse a socialisty Mohammeda Chahima. Před hlasováním o reformě trhu s uhlíkem v EU ujistil zelený zákonodárce Michael Bloss spotřebitele, že ceny uhlíku nepřekročí hranici 45 eur, přičemž se odvolal na politický závazek francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. „Cenový strop“ ve výši 45 eur (1055 Kč) za tunu CO₂ (tj. 10 eurocentů/2,35 Kč za litr benzinu a 12 centů/2,80 Kč za litr nafty) odpovídá tomu, co už na ceny pohonných hmot nasadila Francie. „Z politického hlediska Macron vždy říkal, vždy sliboval, že stanoví cenový strop 45 eur,“ řekl Bloss. „Není třeba již nyní předpokládat zvýšení cen pro domácnosti,“ dodal Chahim.

 

Vysvětlením rozporu mezi prohlášeními politiků a odborníků je stejný legislativní mechanismus, který již nedávno způsobil rozruch v dopravní bublině: prováděcí předpisy. Tato nezávazná část každého právního předpisu EU, která má obvykle pouze vysvětlovat, co je napsáno ve vlastním textu, byla opět použita k písemnému vyjádření cíle, který může, ale nemusí být dosažen. Když se vyjednavači EU dohodli na „zákazu prodeje spalovacích motorů“, který od roku 2035 sníží povolené emise z výfuků nových vozidel na nulu, byl do bodů odůvodnění zapsán cíl, že i po tomto datu budou povolena auta „jezdící výhradně na paliva s neutrálními emisemi CO₂.“ Německá vláda však ztratila důvěru v sílu tohoto odůvodnění a naléhala na Komisi, aby skutečně předložila harmonogram, jak tento cíl zajistit.

 

Tentokrát je to cenový limit 45 eur, který je zapsán v bodech odůvodnění - a pouze tam. Mechanismus, který má tlumit ceny uvolňováním dodatečných povolenek, je sice ve vlastním právním předpise obsažen, ale ani ten nemůže zaručit, že cena nepřekročí 45 eur. „Mezi aspiracemi a realizací je značný rozdíl,“ uvedl výzkumník Pahle.

 

Co když tedy ceny nakonec budou mnohem vyšší než 45 eur? Bude Macron trvat na přísném cenovém stropu, jako to udělali Němci v případě doložky o e-palivech? Neuspokojivá a nejrealističtější odpověď zní: „Uvidíme.“ Pokud však Francie skutečně bude požadovat přísný strop, logika ETS2 se rozostří. Jak řekl socialistický zákonodárce Chahim: „Pak by to nebyl tržní mechanismus.“

 

Čína se snaží upevnit svou pozici lídra v oblasti elektromobilů

Výrobci automobilů z celého světa se v současné době nacházejí v Číně, kde se účastní šanghajského autosalonu, jedné z největších výstav v automobilovém průmyslu. Tento ročník, který se vrací po přestávce vynucené pandemií Covid-19, využívá Čína k demonstraci své nabídky elektromobilů na světové scéně.

 

Čína, která má více než 1,4 miliardy obyvatel, je již nyní největším světovým trhem s automobily. Jen v roce 2022 se zde prodalo přibližně 5,4 milionu elektromobilů, což z nich činí nejoblíbenější typ vozidla mezi čínskými spotřebiteli. A po letech zaostávání za ostatními automobilovými velmocemi se Čína začíná vzdalovat konkurenci v oblasti masové výroby cenově dostupných elektromobilů. Značky jako BYD a Nio stoupají v žebříčku nejuznávanějších světových společností vyrábějících elektromobily a představují hrozbu pro evropské automobilky.

 

„Spotřebitelé ztratili zájem o automobily na benzin. To je největší problém pro zahraniční značky, aby mohly v Číně konkurovat,“ řekl agentuře AP analytik odvětví John Zeng ze společnosti LMC Automotive.

 

Poté, co se Čína stala dominantním hráčem v obchodu s kritickými surovinami, životně důležitými součástmi při výrobě akumulátorů pro elektromobily, je její rostoucí síla ve výrobě elektrických vozidel další ranou pro evropský cíl, kterým je etablovat se jako centrum ekologického průmyslu.

 

Zatímco čínská vláda se nekompromisně pustila do růstu výroby elektromobilů v zemi, evropské státy věnovaly čas a úsilí boji proti pokusům EU o postupné odstranění spalovacích motorů. Německo nakonec získalo výjimku, podle níž budou po roce 2035 v prodeji vozidla se spalovacím motorem poháněná výhradně syntetickými palivy, což je vítězství, které se zdá být stále víc Pyrrhovým. Tradicionalistické smýšlení Evropy totiž často vede k boji za zachování starých průmyslových odvětví - za zachování způsobu, jakým jsme vždy věci dělali, bez ohledu na globální trendy. V závodě o přilákání zeleného průmyslu však stará Evropa vypadá stále pomalejší.

 

„Šlápněte na brzdu u normy Euro 7,“ žádá Volkswagen

Pomalé tempo tvorby právních předpisů EU, které je vedlejším produktem bruselské kultury hledání konsensu, někdy znamená, že termíny implementace, které byly v době vzniku spisu vzdálené, jsou v době, kdy je zákon konečně implementován, téměř okamžité.

 

Průmysl je málokdy spokojen, když je mu poskytnuta krátká lhůta pro dodržování zákonů EU. A Volkswagen není výjimkou. Německý výrobce automobilů si stěžuje, že připravovaný zákon EU o přípustných úrovních znečištění ovzduší silničními vozidly, známý jako norma Euro 7, přijde příliš brzy. V současné podobě zákona by výrobci automobilů museli zajistit, aby všechna vozidla se spalovacími motory splňovala nové požadavky na znečištění do poloviny roku 2025. Podle Volkswagenu by však nová pravidla měla platit nejdříve na podzim roku 2026. Výrobce rovněž požaduje, aby se limity pro emise mikročástic z brzd a pneumatik automobilů, které byly do legislativy zavedeny poprvé, posunuly na blíže neurčené datum.

 

Výrobci automobilů obecně reagují na snahy EU o další omezení znečištění z automobilů špatně a tvrdí, že vynucování změn u vozidel se spalovacími motory odčerpá zdroje z přechodu na elektrické pohony. Vzhledem k datu 2035, kdy má být ukončen prodej nových automobilů na benzin a naftu, prý normy Euro 7 představují pro automobilky značnou technickou zátěž, která v praxi přinese jen malý užitek.

 

Zelení bojovníci za ekologii tomu však nevěří a zpochybňují kompromis mezi znečištěním ovzduší a zisky společností. Znečišťující automobily podle nich nezmizí ani v příštích desetiletích, a proto je třeba uvítat jakoukoli snahu o omezení emisí ničících plíce.

 

Zákonodárci, a to jak ti, kteří jsou nakloněni argumentům výrobců, tak ti, kteří jsou na straně nevládních organizací, budou o zákonu Euro 7 diskutovat v průběhu roku a nakonec rozhodnou, kdy by měl vstoupit v platnost.

 

„Uber se nezměnil,“ říká whistleblower

Společnost Uber se pustila do rozbíjení francouzského odvětví taxislužby, přičemž se vyhýbala placení daní a udržovala řidiče ve vysoké míře prekarizace, řekl v exkluzivním rozhovoru pro Euractiv France Mark MacGann, whistleblower společnosti Uber Files.

 

Velká Británie navrhuje omezit používání ekologického leteckého paliva z odpadního kuchyňského oleje

Zelené palivo pro proudové motory vyráběné z použitého kuchyňského oleje a živočišných tuků by mělo být z ekologických důvodů omezeno, navrhuje nedávný konzultační dokument britské vlády, což vyvolává otázky, zda bude EU následovat jejího příkladu.

 

Evropa se z lídra stává opozdilcem v řešení dopadu lodní dopravy na klima

Faïg Abbasov a Chiara Mingozzi z organizace Transport & Environment tvrdí, že Evropa musí jednoznačně přijmout vědecky podložené klimatické cíle pro svůj lodní průmysl, aby si udržela pověst lídra v oblasti klimatu.

 

Na fotografii z prezentace emisních povolenek ve Štrasburku: Esther de Langeová (EPP, NL), Peter Liese (EPP, DE), Roberta Metsolaová (EPP, MT, EP President), Mohammed Chahim (S&D, NL) a David Casa (EPP, MT) (Foto EP)