name | autoweek.cz

Zazvonil zvonec a pohádkám o čisté elektromobilitě v EU je konec

08.03.2024 | | Aktuality

Komentář Milana Smutného z medium.seznam.cz. V sídle EU v Bruselu bomba a klíčová média si toho nevšimla. Evropský parlament přijal na návrh Komise usnesení, že elektromobil není automaticky klimaticky neutrální vůz. Protlačovaným e-autům zazvonil v EU umíráček.

Rozhodnutí poslanců EU předcházelo „překvapivé“ zjištění Evropské komise, že do emisní bilance čistě elektrických aut se musí započítat celý životní cyklus včetně emisně šeredné bilanční výroby baterie, ztráty z provozu i fakt, že většina elektrických aut má svůj výfuk vlastně v uhelné elektrárně. Totiž že v energetickém mixu většiny evropských zemí převládá výroba elektřiny z uhlí a plynu. Příkladně v takovém Polsku ze 70 %, v Česku z poloviny a v deklarovaně zeleném Německu ze 40 %.

O čem se přitom příliš nemluví, je skutečnost, že zatím neexistuje spolehlivá, efektivní a cenově dostupná recyklace baterií jako nebezpečného odpadu. Přitom Frans Timmermans v roce 2022 za návštěvy v Praze tvrdil, že chudší země EU včetně Česka se „naučí mít elektromobily rády“, až k nim dorazí ze západu Evropy jako ojetiny. Bohatá část EU pak nebude muset řešit recyklaci baterií…

Zprávu, kterou bez zcela pozornosti velkých médií včetně týmu českých zpravodajců v Bruselu přinesl internetové portál a videokanál rakouského listu Neue Kronen Zeitung, doprovodila tabulka emisí dle zdrojů. Nejlépe tak emisně vycházejí tradiční spalovací auta na benzin a naftu, e-auta obsadila předposlední místo, když emisně nejhorší je dle tohoto hodnocení pohon na tzv. šedý vodík vyráběný ze zemního plynu. Vedení EU tak obrací svou dosavadní politiku prosazování nulových emisí ve prospěch elektromobilů o 180 stupňů. To je začátek konce slepé sázky na elektromobilitu, která byla, je a bude ovšem spojena s obrovskými zmatky a zejména s astronomickými náklady.

Kdyby si Evropská komise byla bývala včas nastudovala analýzu bruselského think-tanku Green NCAP či studii českých vědců, strojních inženýrů a pedagogů Jana Macka a Josefa Morkuse z ČVUT, která se se závěry bruselských kolegů shoduje, skoro zadarmo by unijní lídři a jejich poradenské týmy zjistili k čemu museli dojít. Hlavně kvůli špinavé emisní výrobě baterie se běžný elektromobil autu na benzin emisně vyrovná až po ujetí 150 000 km, v případě motoru na naftu po více než 200 000 km.

Přitom právě sázka na e-auta byla doslova perlou v koruně zelené ideologie, kterou si tak horlivě nasadil a prosazoval tehdejší místopředseda Evropské komise a guru Green Deal Frans Timmermans. Ovšem pod dojmem oslabování této politiky v řadě zemí EU loni Timmermans z prestižní funkce utekl. Zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory ve prospěch tvrdě prosazovaných a dotovaných elektroaut přitom Evropský parlament schválil teprve loni v polovině února, když mu k tomu k úžasu F. Timmermanse umetlo předtím aktivně cestu předsednictví ČR v Evropské radě v druhé polovině 2022. Zákaz byl pak posléze díky iniciativě řady zemí i osobní roli europoslance za ČR Alexandra Vondry částečně zmírněn s tím, že spalovací motory mohou zůstat, budou-li je pohánět e-paliva. Hlavně za jejich zkušební výrobou se do Chile teď vydává ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela. No je to nepochybně důležitá státní cesta přes půl světa, i když doma hoří jedno téma v energetice za druhým.

Nyní tedy v elektromobilitě obrací šéfka EK Ursula von der Leyenová ostře kurs opačným směrem. Už 21. února zdůraznila, že zákaz spalovacích aut se v roce 2026 Komise přezkoumá a zreviduje. Nyní jde se souhlasem Evropského parlamentu mnohem dále, když podle emisního shrnutí by vlastně plně elektrická auta měla být na pranýři. Co je v pozadí tohoto obratu, na nímž laik žasne, odborník se diví a občan se rozčiluje nad tancem euromiliard?

V první řadě jde o voliče a volby. Von der Leyenové se ve funkci „nejmocnější ženy Evropy“ zalíbilo natolik, že chce po červnových volbách do Evropského parlamentu pokračovat jaké předsedkyně EK dalších pět let. Přitom do orgánů EU byla ze své domovské německé CDU tato vzděláním gynekoložka očividně vykopnuta pro neschopnost a dramatické selhání ve funkci ministryně obrany Německa. Na posledních pět let prosazování zelené agendy chce nyní zapomenout a zalíbit se co nejvíce voličům, a to i těm pravicovým. Na ty členka deklarovaně konzervativně pravicové CDU v minulých letech zapomněla, zato vůle k moci u letos 66leté političky zásadně posílila.

Nás, kdo četli román Jak chutná moc od Ladislava Mňačka o komunistickém tajemníkovi, to nepřekvapí. To, co šokuje a je zoufalým vysvědčením nefunkční demokracie ve vedení EU, je, že zatím proti Leyenové nestojí žádný relevantní protikandidát. Proto ji na kongresu v Bukurešti její domovské unijní frakce EPP se souhlasem 80 % delegátů do funkce nominovala. Jde o politický oportunismus, „pragmatismus“ nebo o politickou prostituci, za níž nestojí žádné hodnoty, jen záruka dalších pěti ztracených let pod vedením této Němky? Nakonec bude rozhodovat o volbě nového předáka Komise všech 705 europoslanců, kdy se očekává přesun politické váhy Evropského parlamentu silně doprava. V minulých volbách von der Leyenové vyhrála s většinou pouhých devíti hlasů.

Další snahou politiků EU je zbrzdit nástup Číny v elektromobilitě a dalších oblastech zelené tranzice s nízkými mzdami i výhodou laciné energie převážně z uhlí a kontrolou klíčových surovin po celém světě. Zoufalí šéfové automobilek v EU přitom dokonce sahají k tak absurdnímu prostředku, jako nabízet své budoucí „levné“ modely BEV a tím odrazovat od koupi svých stávajících modelů. EU v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace WTO zvažuje zavedení vysokých cel na čínská auta a Francie dotuje jen evropskou produkci. Podstatou ovšem je, že kvůli drahé baterii, jejíž 77 % objemu výroby ve světě produkuje Čína, nedokáží evropské automobilky vyvinout a vyrobit cenově dostupný menší vůz který by dával smysl jako městský či předměstský vůz s omezením lokálních zplodin. Místo toho chtějí přesvědčit zákazníky lepším dojezdem, kvůli němuž musí produkovat nesmyslně velká, a tedy i drahá více než dvoutunová auta s baterií o hmotnosti 500 a více kg.

Celý koncept politicky násilně prosazované elektromobility byl postaven na dotacích. Jak poznamenal německý ministr financí za liberální FDP Christian Lindner, za peníze německých datových poplatníků se do konce dotací na elektromobily 18. prosince 2023 utratilo přes 250 miliard korun aby si bohatí Němci mohli s dotací koupit elektromobil jako 2. či 3. vůz do rodiny. Lindner dotace nezařízl, fakticky k jejich konci přispěl až Spolkový ústavní soud, který vládě kvůli dluhové brzdě zakázal navýšit dluh Německa o dalších 60 miliard eur. I přesto už dluh Německa s 65 % vůči HDP o 5 % překračuje maastrichtská kritéria. Další miliardy eur dosud utrácí na dotační podporu BEV mj. Francie a Itálie.

Česko teď poskytne podnikatelům na zakoupení 4500 e-aut 200 000 korun na auto, přičemž české dotace mají začít v době, kdy se nad jejich údajnou emisní čistotou smráká. Také nová snaha o obří baterkárnu, tentokrát na severu Moravu u Dolní Lutyně, opět halasně vyhlašovaná vládou ČR, kdy se o mimoevropském investorovi zatím nic neví, zato už se ví, že přijde na 200 miliard korun. Teď se licituje o to, kolik miliard vláda premiéra Petra Fialy přidá zahraničnímu majiteli jako dotaci a k tomu obří pozemek zdarma. Co takhle se pozeptat napřed v Bruselu, zda nebude tato investice zbytečná?

Evropská komise a parlament nemohly nezaznamenat obří problémy evropského autoprůmyslu s elektromobilitou. Kdysi pýše celého průmyslu EU došel dech s konceptem prodeje s pomocí mizejících státních dotací, jimiž chudí spoluobčané svými daněmi podpořili nákup e-aut bohatými zelenými snoby a firmami plnícími si ESG kritéria. Nyní prý EU vytvoří nová kritéria „pro technologickou neutralitu a budoucí orientaci“ autobyznysu.

Ve skutečnosti šéfové automobilek v EU, kterou v roce 2026 zřejmě čeká zrušení zákazu spalovacích aut po roce 2035, nyní skoro zoufalstvím tlučou hlavou o zeď. Zvláště ti, kteří vsadili na exkluzívní budoucnost elektromobility nejen plány, ale i stamiliardy proinvestovaných eur. Ostatně nedávno vyhrála prestižní soutěž v USA o nejzelenější automobil hybridní Toyota se spalovacím motorem. Bude firma Tesla kasírující miliardy dolarů a eur za prodej emisních povolenek „špinavým“ automobilkám muset tyto peníze vracet, když její auta jsou nakonec vysoce emisní?

Očekávaný konec násilně politicky a ideologicky prosazované elektromobility jako flagrantní příklad eurounijního opuštění zdravých mechanismů svobodného trhu a přechod na byrokratické regulace je současně počátkem eroze a tvrdé revize ideologie Green Deal a její realizace v legislativním balíčku Fit for 55. Všechny jeho části, příkladně solární a větrná energetika, emisní povolenky, zemědělské regulace atd., totiž neobsahují žádné studie v celém životním cyklu, ani analýzy dopadů.

Šéfka Leyenová a její kancelář dle svědectví kolegů z obavy z nezvolení dává sama a bez konzultace s jinými komisaři pokyny k pozastavení a revizi klíčových zelených politik. Ovšem jak říká kovaný politik, nikdo vám na světě nedá tolik, co já vám mohu slíbit. A tak kromě již tvrdě protestujících zemědělců by se neměly ani další desítky miliony občanů EU nechat ukolébat sliby, že se jim v zájmu plnění ideologických cílů světlých zelených zítřků už tolik nebude snižovat životní úroveň. Proto i 21 europoslanců nově zvolených počátkem června za Českou republiku bude mít svou velkou váhu a význam. K eurovolbám proto musí dorazit maximum českých voličů.

  Milan Smnutný

Celý text najdete zde.