name | autoweek.cz

Zneužívání záruk

07.04.2014 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Výrobci vozidel podle platného souboru pravidel nemohou podmiňovat platnost záruky opravami a servisem vozidla v jejich síti nebo použitím vlastních značkových náhradních dílů. Uvádí to tisková informace Sdružení importérů a výrobců součástí automobilů a servisní techniky SISA.

Spotřebitelé mají právo používat jakoukoliv opravnu pro nezáruční opravy a to jak v průběhu zákonné záruční doby (dva roky ve většině evropských států) nebo prodloužené záruční doby. Každý takový opravce či distributor samozřejmě nese odpovědnost za výrobek a své služby, a pokud poškodí vozidlo následkem nedbalé práce nebo použitím vadného dílu, je za takovou škodu zodpovědný.

Záruky v oblasti motorových vozidel jsou často zneužívány, což vedlo Evropskou komisi v srpnu 2012 k vydání stanoviska pod názvem „Časté otázky týkající se uplatňování antimonopolních pravidel EU“.

Jaká jsou pravidla?

Záruka výrobce vozidla nesmí být podmíněna tím, že konečný uživatel nechá provést veškeré opravárenské a údržbářské práce, tedy i ty, na něž se nevztahuje záruka, pouze v rámci sítí výrobcem schválených servisních pracovníků.

Podobně nesmějí záruční podmínky požadovat použití náhradních dílů se značkou výrobce, pokud jde o výměny, na něž se nevztahují záruční podmínky. Tato obecná zásada je podložena úvahou, že takové chování může vyústit ve vyloučení nezávislých servisních pracovníků z trhu nebo uzavření alternativních cest pro výrobu a distribuci náhradních dílů, což by v konečném důsledku mohlo mít dopad na cenu, kterou spotřebitelé zaplatí za servis oprav nebo údržby.

Výjimky: svolávací akce, bezplatný servis

Existují však výjimky. V průběhu záruční doby musí být jakákoliv vada způsobená procesem výroby vozidla opravena výrobcem vozidla. V takových případech hrazených výrobcem, tedy v případě svolání do servisu nebo provedení bezplatného servisu či výkonu práce v průběhu záruční doby, musí být práce provedeny v místě stanovené výrobcem vozidla. Výrobce v tomto případě má také právo určit, které díly mají být použity. Obvykle bude práce provádět síť autorizovaných opravců jménem výrobce vozidel a na jejich náklady.

Skrytá omezení

V praxi nemusí být omezení týkající se oprav nebo dílů obsaženo v kupní smlouvě, ale spíš v jiném dokumentu, jako je servisní knížka nebo záruční list. Hodnocení těchto omezení Evropskou komisí je v zásadě stejné bez ohledu na dokument, ve kterém se objeví. Takové omezení – nezáleží na tom, kde je stanoveno – povede pravděpodobně k tomu, že se spotřebitel bude domnívat, že záruky se zruší, pokud servisní práce provede nezávislý servis nebo se použijí náhradní díly jiných značek.

Stejný vliv může mít, pokud výrobce vozidla vyžaduje použití náhradních dílů (jako jsou maziva) od určitého dodavatele (místo jeho pouhého doporučení). Takové omezení bude pravděpodobně rovněž v rozporu s pravidly hospodářské soutěže EU.

Rozšířená záruka

Také skutečnost, že omezení týkající se oprav nebo dílů nejsou stanovena v rámci záruky poskytnuté dodavatelem vozidla, nýbrž jsou například uvedena v rozšířené záruce vydané schválenou sítí v okamžiku prodeje vozidla (nebo krátce poté), nemá obvykle vliv na hodnocení uvedených omezení. Pokud dovozci nebo jejich obchodní zástupci nabízejí záruční režim a dotčené záruky obsahují omezení týkající se oprav nebo dílů, pravděpodobně to povede k vyloučení nezávislých servisních pracovníků z trhu nebo k uzavření alternativních cest pro distribuci náhradních dílů. Totéž se může stát, pokud záruky, které obsahují omezení týkající se oprav nebo dílů, jsou vyjednány prostřednictvím třetí strany (obvykle pojistitele). Takové jednání je nepřípustné.

Záruky u ojetin

Novým trendem je poskytování „rozšířené“ záruky na ojetá vozidla. Takové záruky pravděpodobně nebudou v rozporu s pravidly hospodářské soutěže EU. Několik let po koupi vozidla nemají schválení obchodní zástupci stejně výsadní přístup k zákazníkům, jako je tomu při koupi nebo v období krátce po ní.

Alternativní poskytovatelé prodloužených záruk, např. řetězce nezávislých servisních pracovníků a pojišťovacích společností, nebudou nejspíš vyžadovat omezení týkající se oprav nebo dílů, tudíž se nezdá pravděpodobné, že by nezávislí servisní pracovníci mohli čelit výraznému vyloučení z trhu.

JUDr. Miroslav Brůžek

SISA