name | autoweek.cz

Sexy i v 50: Alfa Romeo 33 Stradale

30.08.2017 | Vladimír Rybecký | Auto archív

Přesně před 50 lety Alfa Romeo v předvečer Velké ceny Itálie F1 v Monze představila sportovní kupé 33 Stradale, silniční verzi závodního Tipo 33. Díky geniálním tvarům, jejichž tvůrcem byl Franco Scaglione, je Trenta tre Stradale dodnes pokládána za jedno z nejvíc sexy aut všech dob.

Dvoumístné kupé 33 Stradale bylo přímo odvozeno od závodního prototypu Tipo 33, s nímž se v roce 1967 Alfa Romeo vrátila na závodní tratě. Tipo 33 bylo sice technicky vyspělým autem, které pro Alfu podle návrhu Carla Chittiho  vyrobila malá firma Autodelta, ale rozhodně ne úspěšným. Konstrukční chyby měly za následek několik tragických nehod při testování prvních prototypů a ani spolehlivost nebyla silnou stránkou nového vozu. Teprve odvozená sportovní verze 33 Daytona z roku 1968 začala pro milánskou automobilku opět sbírat vavříny, takže označení 33 bylo ponecháno i pro další generace závodních prototypů.
 
Dvoulitrový celohliníkový motor V8 DOHC, vybavený nepřímým vstřikováním SPICA, byl převzat ze závodního vozu jen s malými úpravami. Zachováno bylo i zapalování se dvěma svíčkami na válec a celkem čtyřmi cívkami. Parametry motoru byly obdivuhodné, nicméně zcela nevhodné pro silniční provoz. Zcela bezkonkurenční ale byl a dodnes je jeho zvuk. Výkon motoru se lišil kus od kusu, přičemž ve všech případech překračoval hranici 170 kW (230 k) při otáčkách 8800/min. Točivý moment se udával 206 N.m při 7000/min. Motor s řetězovým pohonem vačkových hřídelů bylo teoreticky možné přetáčet až do 10 000/min.
 
Motor byl uložen podélně před zadní nápravou. Převodovka je šestirychlostní přímo řazená od firmy Colotti. Ze závodního prototypu byl jen s minimálními úpravami převzat trubkový rám, jehož základ tvořily tři trubky velkého průměru svařenými do tvaru H s příčnou trubkou umístěnou mezi kokpitem a motorem. Závěšení kol bylo s dvojitými lichoběžníky, vinutými pružinami, hydraulickými tlumiči a příčnými zkrutnými stabilizátory. Kotoučové brzdy byly značky Girling.
 
Vůz byl dlouhý jen 397 cm při rozvoru náprav 235 cm, výška byla pouze 99 cm. Pohotovostní hmotnost se pohybovala kolem 700 kg s rozložením mezi přední a zadní nápravu 40/60 %. Díky tomu bylo dvoudveřové kupé schopné dosahovat zrychlení z 0 na 100 km/h za 5,5 s a největší rychlost 260 km/h.
 
Alfa 33 Stradale je věhlasná především díky nádherné hliníkové karoserii, kterou podle návrhu Franca Scaglioneho vyráběla milánská karosárna Marazzi. Ta měla na starosti i konečnou montáž vozu s využitím dílů dodávaných z Autodelty. Nádheru karoserie ještě umocňovala překrásná 13“ hliníková kola Campagnolo.
 
Použití závodní techniky znamenalo, že auto bylo na svou dobu mimořádně drahé, dokonce v té době nejdražší na trhu vůbec! Za 9,75 milionu lir se jich proto moc neprodalo. Pro porovnání: Lamborghini Miura, uvedená na trh ve stejné době, stála 7,7 milionu lir! V USA v roce 1968 Alfa 33 Stradale stála 17 000 dolarů, zatímco průměrná cena nového auta tehdy byla 2800 dolarů.
 
Do jara 1969 se vyrobilo jen 18 kusů, z čehož pět bylo použito pro stavbu karosářských studií. Studií bylo ve skutečnosti šest, protože jedno šasi bylo použito dvakrát. Ač tyto studie navrhovali nejvěhlasnější karosáři té doby, jako Bertone, Pininfarina či Giugiaro (Ital Design), kráse Scaglioneho originálu se žádná nemohla rovnat.
 
V současné době se ví o deseti existujících 33 Stradale v původní podobě. Po letech se investice do tohoto vozu vyplatila, protože jde o jedny z nejdražších automobilů na světě. Cenu lze jen těžko odhadovat, protože tato auta se neobjevují ani na aukcích. Jisté je, že by vyvolávací cena převyšovala hranici 10 milionů dolarů.