name | autoweek.cz
Trocha krásy do nelehké doby: GT se závodními geny
28.03.2020 | Vladimír Rybecký | Auto archív
Před 50 lety se představil jeden z nejkrásnějších automobilů všech dob, mistrovské dílo Marcella Gandiniho Alfa Romeo Montreal.
Pořadatelé Světové výstavy Expo 1967 v Montrealu vyzvali mimo jiné automobilku Alfa Romeo aby pro expozici „Man the Producer“ připravila exponát ukazující podobu automobilu budoucnosti. Alfa Romeo ztvárněním tohoto tématu pověřila designové studio Bertone. V proslulé Carrozzerii v té době začala vycházet nová designérská hvězda. Tehdy ještě ani ne 30letý Marcello Gandini právě vzbudil celosvětové nadšení s dechberoucí karoserií Lamborghini Miura. Gandini pro Alfu Romeo navrhl kupé s mnoha jedinečnými detaily, například unikátním sloučením středního a zadního sloupku nebo dvojitými světlomety napůl zakrytými mřížkou.
S délkou jen 422 cm šlo o mimořádně kompaktní vůz. Nápadné přívody vzduchu za dveřmi a velká prosklená výklopná záď naznačují, že si Gandini představoval motor uprostřed. Jenže kvůli nedostatku času Alfa Romeo použila k realizaci konceptu podlahovou plošinu modelu Giulia s motorem umístěným vpředu a pohonem zadních kol. Díky tomu vznikla hned dvě plně funkční, pojízdná a řiditelná auta, která byla odeslána do Kanady.
V montrealské expozici byly oba bíle zbarvené koncepty umístěny mezi zrcadla tak, že se opakovaly zdánlivě do nekonečna. Reakce návštěvníků Expa na původně bezejmenné prototypy byla ohromující. Každý den šestiměsíční výstavy automobilku zaplavovaly dotazy ze Severní Ameriky i z celého světa, kdy se tato senzace Expa, která dostala neoficiální název Montreal, dostane do sériové produkce.
Proto vývojové oddělení dostalo příkaz k proměně projektu Montreal v realitu. S ohledem na výrobní náklady inženýři zvolili kompromis. Podvozek z velké části využil vyzkoušený základ modelu Giulia GTV. Velkolepý design Gandiniho karoserie se také změnil pouze v detailech tam, kde byl koncept neslučitelný s požadavky sériové výroby nebo schválením pro provoz na silnici. V zásadě ale zůstal koncept, až na mírně upravené mřížky nad světlomety, zachován. Když se světlomety zapnou, dvě lamely se mechanicky sklopí a zcela uvolní prostor pro světelný tok od čtyř žárovek.
Žaluzie v bocích, navržené Gandinim pro přívod vzduchu k motoru umístěnému před zadní nápravou, zůstaly zachovány, ale používají se k odvětrání kokpitu. Řidič a spolujezdec sedí v pohodlných sedadlech. Velké množství přístrojů, uspořádaných do futuristického celku, poskytuje informace o provozním stavu vozidla.
K radikální změně ale došlo v pohonné jednotce. Za účelem dosažení úrovně výkonu odpovídající dynamickému vzhledu vozu byla použita silniční verze dvoulitrového motoru V8 odvozená ze sportovního vozu Tipo 33 Stradale. Motor se závodním základem s mazáním se suchou skříní bylo možné uložit ve voze hodně nízko a navíc byl díky celohliníkové konstrukci velmi lehký. Aby se dosáhly parametry vhodné pro každodenní použití, byl zdvihový objem zvýšen na 2,6 l. S mechanickým vstřikováním benzinu systémem SPICA (Società Pompe Iniezione Cassani & Affini) poskytuje 147 kW (200 k) při otáčkách 6400/min s maximem 7000/min, přičemž úžasný zvuk odhaluje závodní geny motoru.
Točivý moment se na kola zadní nápravy přenáší přes pětirychlostní převodovku od německého výrobce ZF. K ostrým a krátkým drahám pohybu řadicí páky patří jeden nezaměnitelný rys: první rychlostní stupeň je vlevo dozadu. Toto uspořádání má své kořeny v motoristickém sportu, kde se první rychlostní stupeň používá pouze pro rozjezd a zpátečka se téměř nepoužívá, takže nejpoužívanější rychlostní stupně mohly být uspořádány ergonomičtěji ve středu a vpravo.
Alfa Romeo Montreal měla premiéru na mezinárodním autosalonu v Ženevě na jaře 1970 a okamžitě vzbudila nadšení. To ještě umocnily první testy, v nich novináři potvrdili vynikající jízdní vlastnosti tohoto kupé jako dokonalého Gran Turisma pro dálkové jízdy. To podpořila nejen největší rychlost kolem 220 km/h, ale i pohodlný podvozek. Pozdější měření přidala zrychlení z 0 na 100 km/h za 7,6 s.
Alfa Romeo Montreal se vyráběla ve spolupráci závodu Arese a karosárny Carrozzeria Bertone v Turíně. Díky vysoké ceně se toto kupé nikdy nestalo masovým zbožím, ale zůstalo vzácnou exkluzivitou. Do roku 1977 bylo vyrobeno pouze 3925 kusů. Dobrá kvalita výroby se postarala o to, že mnoho z nich stále budí nadšení mezi fanoušky klasické italské techniky.
Specifikace Alfa Romeo Montreal (1970)
Typ motoru: zážehový V8/90° instalovaný vpředu podélně, blok a hlava válců z hliníku, dva vačkové hřídele v každé hlavě, dva ventily na válec, pohon vačkových hřídelů rozvodovým řetězem, mazání se suchou vanou, objem oleje 12 l
Přívod paliva: mechanické vstřikování SPICA, samostatné zapalování (zapalovací cívka a rozdělovač) pro každou řadu válců
Zdvihový objem: 2593 cm3, vrtání x zdvih 80,0 x 64,5 mm)
Výkon: 147 kW (200 k) při 6400/min
Točivý moment: 243 N.m při 5100/min
Převodovka: ZF, pět rychlostních stupňů vpřed a zpětný chod
Pohon: zadních kol, mechanický diferenciál s omezeným prokluzem
Podvozek: nezávislé zavěšení předních kol s příčným ramenem a trojúhelníkovitým závěsem, vinuté pružiny, zadní tuhá náprava s vinutými pružinami a stabilizátorem
Brzdy: kotoučové s vnitřním chlazením, posilovač
Řízení: s oběhem kuliček
Kola/pneumatiky: 6,5 x 14“ z lehké slitiny/195-70 VR14
Karoserie: dvoudveřové kupé 2+2
Rozměry: rozvor náprav 2350 mm, rozchod kol 1372 mm vpředu/1340 mm vzadu, délka 4220 mm, šířka 1672 mm, výška 1205 mm
Hmotnost: 1270 kg (prázdný)
Jízdní výkony: největší rychlost 219 km/h, zrychlení 0 - 100 km za 7,6 s
Výroba: 1970 - 1977, 3925 kusů
S délkou jen 422 cm šlo o mimořádně kompaktní vůz. Nápadné přívody vzduchu za dveřmi a velká prosklená výklopná záď naznačují, že si Gandini představoval motor uprostřed. Jenže kvůli nedostatku času Alfa Romeo použila k realizaci konceptu podlahovou plošinu modelu Giulia s motorem umístěným vpředu a pohonem zadních kol. Díky tomu vznikla hned dvě plně funkční, pojízdná a řiditelná auta, která byla odeslána do Kanady.
V montrealské expozici byly oba bíle zbarvené koncepty umístěny mezi zrcadla tak, že se opakovaly zdánlivě do nekonečna. Reakce návštěvníků Expa na původně bezejmenné prototypy byla ohromující. Každý den šestiměsíční výstavy automobilku zaplavovaly dotazy ze Severní Ameriky i z celého světa, kdy se tato senzace Expa, která dostala neoficiální název Montreal, dostane do sériové produkce.
Proto vývojové oddělení dostalo příkaz k proměně projektu Montreal v realitu. S ohledem na výrobní náklady inženýři zvolili kompromis. Podvozek z velké části využil vyzkoušený základ modelu Giulia GTV. Velkolepý design Gandiniho karoserie se také změnil pouze v detailech tam, kde byl koncept neslučitelný s požadavky sériové výroby nebo schválením pro provoz na silnici. V zásadě ale zůstal koncept, až na mírně upravené mřížky nad světlomety, zachován. Když se světlomety zapnou, dvě lamely se mechanicky sklopí a zcela uvolní prostor pro světelný tok od čtyř žárovek.
Žaluzie v bocích, navržené Gandinim pro přívod vzduchu k motoru umístěnému před zadní nápravou, zůstaly zachovány, ale používají se k odvětrání kokpitu. Řidič a spolujezdec sedí v pohodlných sedadlech. Velké množství přístrojů, uspořádaných do futuristického celku, poskytuje informace o provozním stavu vozidla.
K radikální změně ale došlo v pohonné jednotce. Za účelem dosažení úrovně výkonu odpovídající dynamickému vzhledu vozu byla použita silniční verze dvoulitrového motoru V8 odvozená ze sportovního vozu Tipo 33 Stradale. Motor se závodním základem s mazáním se suchou skříní bylo možné uložit ve voze hodně nízko a navíc byl díky celohliníkové konstrukci velmi lehký. Aby se dosáhly parametry vhodné pro každodenní použití, byl zdvihový objem zvýšen na 2,6 l. S mechanickým vstřikováním benzinu systémem SPICA (Società Pompe Iniezione Cassani & Affini) poskytuje 147 kW (200 k) při otáčkách 6400/min s maximem 7000/min, přičemž úžasný zvuk odhaluje závodní geny motoru.
Točivý moment se na kola zadní nápravy přenáší přes pětirychlostní převodovku od německého výrobce ZF. K ostrým a krátkým drahám pohybu řadicí páky patří jeden nezaměnitelný rys: první rychlostní stupeň je vlevo dozadu. Toto uspořádání má své kořeny v motoristickém sportu, kde se první rychlostní stupeň používá pouze pro rozjezd a zpátečka se téměř nepoužívá, takže nejpoužívanější rychlostní stupně mohly být uspořádány ergonomičtěji ve středu a vpravo.
Alfa Romeo Montreal měla premiéru na mezinárodním autosalonu v Ženevě na jaře 1970 a okamžitě vzbudila nadšení. To ještě umocnily první testy, v nich novináři potvrdili vynikající jízdní vlastnosti tohoto kupé jako dokonalého Gran Turisma pro dálkové jízdy. To podpořila nejen největší rychlost kolem 220 km/h, ale i pohodlný podvozek. Pozdější měření přidala zrychlení z 0 na 100 km/h za 7,6 s.
Alfa Romeo Montreal se vyráběla ve spolupráci závodu Arese a karosárny Carrozzeria Bertone v Turíně. Díky vysoké ceně se toto kupé nikdy nestalo masovým zbožím, ale zůstalo vzácnou exkluzivitou. Do roku 1977 bylo vyrobeno pouze 3925 kusů. Dobrá kvalita výroby se postarala o to, že mnoho z nich stále budí nadšení mezi fanoušky klasické italské techniky.
Specifikace Alfa Romeo Montreal (1970)
Typ motoru: zážehový V8/90° instalovaný vpředu podélně, blok a hlava válců z hliníku, dva vačkové hřídele v každé hlavě, dva ventily na válec, pohon vačkových hřídelů rozvodovým řetězem, mazání se suchou vanou, objem oleje 12 l
Přívod paliva: mechanické vstřikování SPICA, samostatné zapalování (zapalovací cívka a rozdělovač) pro každou řadu válců
Zdvihový objem: 2593 cm3, vrtání x zdvih 80,0 x 64,5 mm)
Výkon: 147 kW (200 k) při 6400/min
Točivý moment: 243 N.m při 5100/min
Převodovka: ZF, pět rychlostních stupňů vpřed a zpětný chod
Pohon: zadních kol, mechanický diferenciál s omezeným prokluzem
Podvozek: nezávislé zavěšení předních kol s příčným ramenem a trojúhelníkovitým závěsem, vinuté pružiny, zadní tuhá náprava s vinutými pružinami a stabilizátorem
Brzdy: kotoučové s vnitřním chlazením, posilovač
Řízení: s oběhem kuliček
Kola/pneumatiky: 6,5 x 14“ z lehké slitiny/195-70 VR14
Karoserie: dvoudveřové kupé 2+2
Rozměry: rozvor náprav 2350 mm, rozchod kol 1372 mm vpředu/1340 mm vzadu, délka 4220 mm, šířka 1672 mm, výška 1205 mm
Hmotnost: 1270 kg (prázdný)
Jízdní výkony: největší rychlost 219 km/h, zrychlení 0 - 100 km za 7,6 s
Výroba: 1970 - 1977, 3925 kusů
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz