name | autoweek.cz
Palácový převrat v Jokohamě
21.11.2018 | Vladimír Rybecký | Aktuality
Zatčení jednoho z nejuznávanějších automobilových manažerů světa Carlose Ghosna přišlo jako blesk z čistého nebe a šokovalo celý svět. Ukazuje se ale, že napětí mezi Carlosem Ghosnem a japonskými manažery Nissanu už dlouho rostlo.
Carlos Ghosn zachránil Nissan Motor před bankrotem, zcela jej zreorganizoval, zcela změnil zaběhnuté vztahy s dodavateli a proměnil jej v nejziskovější japonskou automobilku. Rovněž nasměroval Nissan k produkci crossoverů a SUV dřív, než k tomuto kroku přistoupily ostatní výrobci, a uvedl Nissan na cestu elektromobility o mnoho let dřív, než Evropané tento trend vzali na vědomí. V Japonsku se stal národním hrdinou, jemuž dokonce byly věnovány i komiksy, což je v této zemi nevídanou poctou.
Ani stopa uznání
Přesto v reakci na jeho zatčení generální ředitel Nissanu Hiroto Saikawa prohlásil, že Ghosn do svých rukou koncentroval příliš velkou moc a proto je nyní jeho cílem eliminovat negativní aspekty dlouhého Ghosnova vládnutí. Ani zmínka o tom, co Ghosn pro Nissan za takřka 20 let udělal. Náhle už Ghosn není tím charismatickým vůdcem, za nímž šli všichni zaměstnanci Nissanu s nadšením, ale tyranem. Jak je vidět, úspěch se neodpouští ani v Japonsku.
I když to vedení Nissanu popírá, není tajemstvím, že mezi japonskými manažery dlouhodobě rostla nespokojenost nad tím, že rozhodující podíl 43 % drží francouzská automobilka Renault (Nissan naopak vlastní 15 % akcií Renaultu) a že ústředí společnosti bylo přeneseno do Nizozemska. Přitom Renault je v poslední době slabším z aliančních partnerů a vykazuje nižší zisk než Nissan.
Marná snaha o sloučení
Ghosn usiloval povýšit alianci na jedinou společnost a vytvořit tak největšího výrobce aut na světě. O spojení Renaultu s Nissanem se Ghosn pokusil už před třemi roky, ale tehdy mu v tom zabránil francouzský ministr hospodářství nákupem akcií Renaultu státem a následným zablokováním této snahy. Tím ministrem byl mladík jménem Emanuel Macron… Ghosn se této snahy nevzdal a seznámil vedení Nissanu s postupem, jak dosáhnout spojení během několika následujících měsíců. Jenže v Jokohamě je příliš mnoho těch, kteří se obávají, že by to pro ně znamenalo oslabení jejich pozic. Podle zákulisních informací byl proti především současný generální ředitel Hiroto Saikawa.
Nešlo o daňový únik
Ghosn byl zatčen na základě udání z vedení Nissanu, že k soukromým účelům užíval firemní peníze a krátce po jeho uvěznění přišlo další udání, že stejně tak soukromě využíval prostředky Aliance Renault Nissan. K zatčení došlo když Ghosn vystupoval z letadla po příletu do Tokia. Na letišti už na něj čekali zástupci prokuratury a novináři z deníku Asahi Shimbun. Podle jeho doprovodu Ghosn přiletěl do Tokia k jednání se starostou města a o vyšetřování vůbec nic netušil.
Ghosnovi se klade za vinu, že uváděl nižší hodnotu příjmu než byla skutečnost. Současně pravidelně využíval firemní rezidence v Nizozemsku a dalších třech zemích k soukromým účelům. Celkově od roku 2011 šlo údajně o 5 miliard jenů (necelých 40 milionů eur). Nissan během posledních pěti let ve své výroční zprávě uváděl Ghosnův plat ve výši 4,98 miliardy jenů (38,8 milionu eur), ale ve skutečnosti mu měl vyplatit téměř 10 miliard (78 milionů eur).
Nešlo ovšem o daňový únik, jak se mylně uvádí, ale o klamání investorů, protože od roku 2010 plat vysokých manažerů akciových společností překračující 100 milionů jenů (880 000 eur) se musí zveřejňovat na tokijské burze jako jedno z klíčových kritérií. Za porušení tohoto zákona hrozí až deset let vězení nebo pokuta ve výši 10 milionů jenů případně obojí. Společnost je za to pokutována částkou 700 milionů jenů (5,5 milionu eur).
Ekonomický reportér televizní stanice CNBC, dlouhodobě sledující dění v Japonsku, uvedl, že podobné chování není mezi japonskými manažery ničím výjimečným. Jenže obvykle je vyšetřovatelé řeší upozorněním, že pokračování by mohlo skončit zatčením. Například v červenci byl podobný případ ve společnosti Mitsubishi Hitachi Power System po vzájemné dohodě odložen.
Jak dál v alianci?
Vládní představitelé ve Francii i Japonsku tvrdí, že spolupráce obou aliančních partnerů, v případě Nissanu navíc ve spojení s Mitsubishi, bude pokračovat. Při postupu vedení obou japonských společností je ale obtížné si tuto budoucí spolupráci představit.
Technické a obchodní firem ovšem pod Ghosnovým vedením ku prospěchu obou partnerů dospělo tak daleko, že je stejně tak těžko představitelné jejich oddělení. To by znamenalo obrovské ztráty pro obě strany. V Paříži i Jokohamě mají o čem přemýšlet. Dramatický propad hodnoty akcií všech tří automobilek, zajímavé je, že největší je u Renaultu, znamená, že vrcholní manažeři jsou nyní pod velkým tlakem investorů, ale také politických elit obou zemí. Přitom je jasné, že možnost najít nástupce Carlose Ghosna, který by měl potřebný respekt u obou aliančních partnerů, je prakticky nemožné.
Ani stopa uznání
Přesto v reakci na jeho zatčení generální ředitel Nissanu Hiroto Saikawa prohlásil, že Ghosn do svých rukou koncentroval příliš velkou moc a proto je nyní jeho cílem eliminovat negativní aspekty dlouhého Ghosnova vládnutí. Ani zmínka o tom, co Ghosn pro Nissan za takřka 20 let udělal. Náhle už Ghosn není tím charismatickým vůdcem, za nímž šli všichni zaměstnanci Nissanu s nadšením, ale tyranem. Jak je vidět, úspěch se neodpouští ani v Japonsku.
I když to vedení Nissanu popírá, není tajemstvím, že mezi japonskými manažery dlouhodobě rostla nespokojenost nad tím, že rozhodující podíl 43 % drží francouzská automobilka Renault (Nissan naopak vlastní 15 % akcií Renaultu) a že ústředí společnosti bylo přeneseno do Nizozemska. Přitom Renault je v poslední době slabším z aliančních partnerů a vykazuje nižší zisk než Nissan.
Marná snaha o sloučení
Ghosn usiloval povýšit alianci na jedinou společnost a vytvořit tak největšího výrobce aut na světě. O spojení Renaultu s Nissanem se Ghosn pokusil už před třemi roky, ale tehdy mu v tom zabránil francouzský ministr hospodářství nákupem akcií Renaultu státem a následným zablokováním této snahy. Tím ministrem byl mladík jménem Emanuel Macron… Ghosn se této snahy nevzdal a seznámil vedení Nissanu s postupem, jak dosáhnout spojení během několika následujících měsíců. Jenže v Jokohamě je příliš mnoho těch, kteří se obávají, že by to pro ně znamenalo oslabení jejich pozic. Podle zákulisních informací byl proti především současný generální ředitel Hiroto Saikawa.
Nešlo o daňový únik
Ghosn byl zatčen na základě udání z vedení Nissanu, že k soukromým účelům užíval firemní peníze a krátce po jeho uvěznění přišlo další udání, že stejně tak soukromě využíval prostředky Aliance Renault Nissan. K zatčení došlo když Ghosn vystupoval z letadla po příletu do Tokia. Na letišti už na něj čekali zástupci prokuratury a novináři z deníku Asahi Shimbun. Podle jeho doprovodu Ghosn přiletěl do Tokia k jednání se starostou města a o vyšetřování vůbec nic netušil.
Ghosnovi se klade za vinu, že uváděl nižší hodnotu příjmu než byla skutečnost. Současně pravidelně využíval firemní rezidence v Nizozemsku a dalších třech zemích k soukromým účelům. Celkově od roku 2011 šlo údajně o 5 miliard jenů (necelých 40 milionů eur). Nissan během posledních pěti let ve své výroční zprávě uváděl Ghosnův plat ve výši 4,98 miliardy jenů (38,8 milionu eur), ale ve skutečnosti mu měl vyplatit téměř 10 miliard (78 milionů eur).
Nešlo ovšem o daňový únik, jak se mylně uvádí, ale o klamání investorů, protože od roku 2010 plat vysokých manažerů akciových společností překračující 100 milionů jenů (880 000 eur) se musí zveřejňovat na tokijské burze jako jedno z klíčových kritérií. Za porušení tohoto zákona hrozí až deset let vězení nebo pokuta ve výši 10 milionů jenů případně obojí. Společnost je za to pokutována částkou 700 milionů jenů (5,5 milionu eur).
Ekonomický reportér televizní stanice CNBC, dlouhodobě sledující dění v Japonsku, uvedl, že podobné chování není mezi japonskými manažery ničím výjimečným. Jenže obvykle je vyšetřovatelé řeší upozorněním, že pokračování by mohlo skončit zatčením. Například v červenci byl podobný případ ve společnosti Mitsubishi Hitachi Power System po vzájemné dohodě odložen.
Jak dál v alianci?
Vládní představitelé ve Francii i Japonsku tvrdí, že spolupráce obou aliančních partnerů, v případě Nissanu navíc ve spojení s Mitsubishi, bude pokračovat. Při postupu vedení obou japonských společností je ale obtížné si tuto budoucí spolupráci představit.
Technické a obchodní firem ovšem pod Ghosnovým vedením ku prospěchu obou partnerů dospělo tak daleko, že je stejně tak těžko představitelné jejich oddělení. To by znamenalo obrovské ztráty pro obě strany. V Paříži i Jokohamě mají o čem přemýšlet. Dramatický propad hodnoty akcií všech tří automobilek, zajímavé je, že největší je u Renaultu, znamená, že vrcholní manažeři jsou nyní pod velkým tlakem investorů, ale také politických elit obou zemí. Přitom je jasné, že možnost najít nástupce Carlose Ghosna, který by měl potřebný respekt u obou aliančních partnerů, je prakticky nemožné.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz