name | autoweek.cz

EU připravuje regulaci snu

18.10.2022 | | Doprava

Vítejte u dopravního zpravodaje Euractiv s nejnovějším souhrnem zpráv o mobilitě z celé Evropy od Seana Gouldinga Carrolla.

Osobní dopravě mohou dominovat letadla, vlaky a automobily, ale je to lodní průmysl, který udržuje v chodu evropskou ekonomiku založenou na zboží.

 

Poslanci Evropského parlamentu dělají vlny před hlasováním o námořních palivech

Poptávka po hmatatelných produktech spíše než po službách v důsledku covidu vzrostla, což způsobilo prudký nárůst ziskovosti provozu nákladních lodí. Na vrcholu pandemie poptávka po plavidlech pro přepravu zboží, zejména pro přepravu produktů z výrobních center v Asii na Západ, převýšila nabídku.

 

Ale i když lodě mohou být páteří mezinárodního obchodu, představují klimatický problém, protože námořní sektor je zodpovědný za 3 % celosvětových emisí. Většina lodí určených k přepravě nákladu spaluje vysoce znečišťující těžký topný olej. To je staví do rozporu s plány EU snížit do roku 2050 emise z dopravy o 90 %. Aby se tento konkrétní kruh urovnal, EU si klade za cíl přidat do svého systému obchodování s emisemi námořní dopravu a donutit přepravce platit za emise uhlíku a zároveň regulovat intenzitu skleníkových plynů v námořních palivech prostřednictvím souboru FuelEU Maritime.

 

Na rozdíl od zákona o leteckém palivu spis nestanoví konkrétní paliva, která se mají používat. Množství emisí skleníkových plynů, produkovaných palivem, musí být spíše časem sníženo, což nakonec znemožní použití těch nejšpinavějších možností.

 

Poslanci Evropského parlamentu, kteří absolvovali podle všeho frustrující cestu do Štrasburku, před hlasováním diskutovali o souboru FuelEU Maritime. Zpravodaj Jörgen Warborn, švédský europoslanec ze středopravé skupiny EPP, označil návrh za „skutečně průlomový“ a zdůraznil, že vytváří křehkou rovnováhu mezi zachováním konkurenceschopnosti a plněním ekologických cílů EU. „Nikdy předtím žádná globální mocnost nenavrhla tak komplexní a účinný rámec pro řešení námořních emisí. Náš kompromis je ambiciózní a realistický, protože jako odpovědní politici musíme brát v úvahu mnoho hledisek. Nejdůležitější je klima, ale ne jen stanovení těch nejextrémnějších cílů, které by mohly vypadat dobře na papíře,“ dodal.

 

Ne všichni zákonodárci však Warbornovo nadšení sdíleli. Poslankyně za stranu Zelených Jutta Paulusová kritizovala návrh dopravního výboru za stanovení cíle snížení emisí skleníkových plynů o 80 % do roku 2050 místo toho, aby šel za úplnou klimatickou neutralitu. „Máme zde text, který postrádá vyšší cíle. Není zde žádná zmínka o nejvzdálenějších regionech a chybí zde řada dalších prvků,“ řekla a vyzvala poslance Evropského parlamentu, aby hlasovali pro pozměňovací návrhy Zelených, které podle ní posunou lodní dopravu ke klimatické neutralitě do roku 2050 uzavřením všech mezer.

 

Nízké cíle, málo pobídek a nesčetné množství výjimek vyprázdnily potenciál FuelEU Maritime nastartovat cestu dekarbonizace historicky nedostatečně regulovaného sektoru, tvrdí europoslanci Jutta Paulus a Ciarán Cuffe. Socialistická poslankyně Eva Kaili vyzvala poslance, aby odmítli pozměňovací návrhy, které by oslabily požadavky na e-paliva v námořním sektoru. „Cíl jejich minimálního využití 2 %, stanovený pro rok 2030 je dobrý začátek, ale v následujících letech bychom mohli cílit ještě výš, protože budeme mít přezkum těchto předpisů,“ řekla.

 

Evropská unie se podle pěti francouzských europoslanců může stát globálním lídrem v dekarbonizaci lodního sektoru díky kombinaci čistých řešení, jako je pobřežní elektrifikace, větrná doprava a syntetická paliva.

 

Komisařka pro dopravu Adina Văleanová na konci diskuse vyzvala zákonodárce, aby zaujali „pragmatický“ přístup. „Někteří mají pochybnosti, někteří by chtěli větší ambice. Ale myslím, že musíme mít na paměti, že je to poprvé, co jednáme o dekarbonizaci námořní dopravy,“ řekla.

 

Jak přísná by měla být EU ohledně nabíjecích stanic pro elektromobily?

Námořní paliva nejsou jediným problémem, který zákonodárci ve Štrasburku řeší. Hlasovat se bude také o „nařízení o infrastruktuře alternativních paliv“ (AFIR). Tato legislativa položí základy pro přechod Evropy k elektrické mobilitě tím, že zaváže členské státy, aby na hlavních trasách zajistily dostatek nabíjecích stanic.

 

Mnoho nabíjecích stanic je provozováno soukromými společnostmi, i když ne všechny jsou ziskové. Některé budou potřebovat veřejnou finanční podporu, protože i když z obchodního hlediska nedávají příliš smysl, jsou nicméně považovány za klíčové pro řešení obav spotřebitelů z vyčerpání nákladů uprostřed cesty.

 

Členské státy mohou ke splnění svých cílů využít řadu fondů EU, jako je „Nástroj pro propojení Evropy“, části ozdravného fondu „Next Generation EU“ a pro chudší členské státy Fond soudržnosti.

 

„Peníze tam jsou. Žádný členský stát mi nemůže říct, že by nebyly finanční prostředky,“ řekl novinářům na brífinku před hlasováním tento týden hlavní vyjednavač parlamentu Ismail Ertug (S&D). Vidí však, že v hlavních městech jednotlivých států chybí „posun v myšlení“ pokud jde o braní cílů vážně. K nařízení chce přidat hůl - zavádějící finanční sankce za to, že země EU nevybudují dostatek dobíjecích míst.

 

Ne všem v parlamentu se však tato myšlenka líbí. „Vyhrožování sankcemi není správný nástroj,“ řekl středopravicový politik Jens Giesecke (EPP). Současný přístup je „neadekvátní odpovědí“ na otázku kdo bude platit za dobíjecí stanice. „Dokonce i sloučením všech existujících prostředků „ještě stále existuje vysoká delta, kterou je třeba zaplnit soukromými investicemi,“ varoval Giesecke. Pro Gieseckeho je stávající možnost zahájit řízení o nesplnění povinnosti proti národním vládám, které nedodržují předpisy EU, dostačující. Ertug však zpochybňuje účinnost těchto postupů.

 

Hlasování o nabíjecích stanicích bude také hlasováním o tom, kolik zubů ukáže EU vládám, které nesdílejí její priority. V dopravním výboru se Ismailu Ertugovi nepodařilo pro svůj nápad získat většinu. Zkusí to znovu při hlasování v plénu.

 

EU se připravuje na regulaci snu

Pracovní program Evropské komise na rok 2023 pronikl do veřejné sféry a odhalil různé problémy, na které se exekutiva EU hodlá zaměřit. Pro ty, kteří sledují dopravní politiku EU, existuje několik zajímavých souborů. Snad nejkurióznější je, že Evropská komise připraví legislativní rámec pro (ne)známý Hyperloop.

 

Hyperloop je způsob dopravy prosazovaný nejbohatším mužem světa a geopolitickým stratégem Elonem Muskem. V podstatě spočívá v přepravě plovoucích modulů trubkami bez vzduchu pomocí magnetů. Podle pracovního plánu Evropská komise „navrhne regulační rámec EU pro hyperloop, aby byl připraven vyhovět tomuto vysokorychlostnímu nízkouhlíkovému dopravnímu řešení.“

 

Zatím neexistují žádné příklady fungujícího Hyperloopu a léta výzkumu jsou doložena pouze neuspokojivými prototypy. Nabízí se otázka: Bude Hyperloop příštím velkým dopravním prostředkem, který způsobí revoluci v pohybu po Evropě a po celém světě? Nebo je Hyperloop ve skutečnosti nesplnitelným snem, který je předurčen k tomu, aby se zařadil na smetiště dějin mobility?

 

V každém případě to EU bude regulovat.

 

Ve snaze snížit emise bude také vyvinuto úsilí o přesun většího procenta cestujících a nákladního zboží na železnici.

 

Firemní vozové parky, dlouho prosazované jako snadný způsob, jak posílit trh s čistými vozidly, se navíc budou zabývat zákonodárci EU.

 

V letectví dojde ke konci příštího roku k revizi nařízení o letištních slotech, což pravděpodobně vyvolá silné protesty provozovatelů letišť i leteckých společností. Letištní sloty určují, která letecká společnost může přistát na kterém letišti, což je činí nesmírně cennými.

 

Bude také revidován regulační rámec práv cestujících se zaměřením na „odolnost vůči krizi“. Toto téma se dostalo na pořad jednání kvůli dobře zdokumentovaným problémům s cestujícími v letecké dopravě, kteří dostávají náhrady po zrušení letů v důsledku covidu.

 

Ohrožený železniční sektor volá po úlevných opatřeních, protože ceny energie stoupají

Provoz elektrifikované lokomotivy je v EU nyní dražší než vlaky na fosilní paliva, přičemž ceny elektřiny pro železnice rostou v některých členských státech až o 1000 %. Uvedlo to sdružení železničního obchodu EU.

 

Německo zavede jízdenku na veřejnou dopravu za 49 eur

Němečtí ministři dopravy se dohodli na měsíční ceně 49 eur (1200 Kč) pro místní veřejnou dopravu po celém Německu s nevyřešenými problémy s financováním. Operátoři varují, že v důsledku toho může dojít k přerušení služeb.

 

Zákon EU o biopalivech ohrožuje klíčovou složku chleba, piva

Klasifikace melasy jako obnovitelné, bezuhlíkové suroviny pro biopalivo vážně omezí produkci kvasnic, klíčového prvku při přípravě chleba, piva a vína, varovali evropští producenti kvasnic.