name | autoweek.cz
Evropská komise vyšetřuje německé automobilky
24.07.2017 | Vladimír Rybecký | Aktuality
Evropská komise společně s německým Spolkovým antimonopolním úřadem vyšetřuje německé automobilky kvůli možným několik desetiletí trvajícím kartelovým dohodám při jednání s dodavateli systémů pro snižování emisí.
Podle německých médií vyšetřovatelé získali dokumenty i svědecké výpovědi svědčících o tom, že mezi německými automobilkami existovala dohoda o společném postupu při jednání s dodavateli.
Nejvyšší orgán EU pro hospodářskou soutěž německé agentuře DPA oznámil, že Evropská komise v souvislosti se zjištěnými fakty připravuje obvinění německých automobilek z nedovolené kartelové dohody. Evropská komise i Spolkový antimonopolní úřad v nejbližší době obdrží detailní informace o dotčených výrobcích. Evropská komise bude dále spolupracovat s příslušnými německými orgány.
Podle magazínu Spiegel Evropská komise zajistila dokumenty týkající se automobilek Volkswagen, Audi, Porsche, BMW a Daimler. Podle magazínu se pět německých automobilek už od 90. let domlouvalo na společném postupu při využívání nových technologií, nákladech na ně a přístupu k jejich dodavatelům. Více než 200 pracovníků uvedených společností bylo zapojeno do 60 výzkumných programů týkajících se vývoje vozidel, brzdových systémů, zážehových i vznětových motorů, převodných ústrojí a spojek ale i systémů zachytávání emisí ve výfukových plynech vznětových motorů, které měly být tajně koordinovány. V pracovních skupinách se měla dohadovat společná technická řešení, vybírat pro ně dodavatel a stanovovat nákupní cena. Spolkový antimonopolní úřad jako příklad uvádí setkání 50 pracovníků, k němuž došlo 23. června 2016.
Pokud by to byla pravda, pak se jedná o jeden z největších případů kartelových dohod v rámci EU. Jeho důsledky lze zatím jen těžko odhadovat. Případné žaloby by mohly znamenat pokuty až do výše 10 % jejich globálního obratu, tedy v řádu miliard eur.
K informacím Spieglu i zprávám z Bruselu zatím obviněné automobilky zaujaly stejné stanovisko jako Volkswagen na začátku aféry Dieselgate: mlčí, jen uvádějí, že plně spolupracují s vyšetřovateli.
V souvislosti s případem se Evropská komise zajímá o skutečnost, že německé automobilky používají podstatně menší nádrže na kapalinu AdBlue (roztok močoviny). AdBlue (v USA se jmenuje DEF - Diesel Exhaust Fluid) je potřeba k zachytávání NOx z emisí vznětových motorů v systému selektivní katalytické redukce SCR. Náplň na AdBlue by měla vydržet na 30 000 km, ale u vozů německých značek prodávaných v Evropě vystačí jen na 5000 km. Zarážející přitom je, že ke stejnému řešení dospěly všechny uvedené automobilky, což samozřejmě budí podezření. Podle Spieglu se jedná o jeden z mnoha dokladů tajných dohod. Doklady o dohodě týkající se nádrží na AdBlue se údajně našly v zápisu z jednání představenstva Audi z 1. dubna 2010 v prezentaci Technického výboru, který má k dispozici státní návladní v Mnichově, ale jednání o této problematice údajně začala už v roce 2006.
Podvádění při měření emisí pomocí softwaru, které bylo Volkswagenu, Audi a Porsche prokázáno v USA, umožňuje, že systém SCR pracuje s menším množstvím vstřikovaného AdBlue a tím se prodlužuje potřebný interval doplňování této směsi tak, aby byl v souladu se servisními prohlídkami vozu. Menší nádrž na AdBlue znamená menší omezení zavazadlového prostoru a potřeba menší náplně snižuje provozní náklady. Na skutečnost, že objem nádrže AdBlue u německých aut je o 40 až 80 % menší než je potřeba už v březnu 2016 upozornila nizozemská organizace TNO.
O tajných dohodách mezi německými automobilkami se spekuluje už dlouhou dobu. Přesně před rokem Spolkový antimonopolní úřad vyšetřoval BMW, Daimler, VW, ale také Bosch a ZF na základě podezření o kartelové dohodě týkající se nákupu oceli pro automobilový průmysl. V roce 2014 obvinila čínská Komise pro národní rozvoj a reformu (NDRC) tytéž německé automobilky (s nimi ale i americké a japonské výrobce) z kartelové dohody týkající se nepřiměřeně vysokých cen náhradních dílů. Automobilky tehdy samy ceny snížily, aby předešly dalšímu vyšetřování.
Pokud by byly automobilky skutečně obviněny, pak jim hrozí nejen vysoké pokuty, ale také vlna žalob majitelů jimi vyrobených automobilů kvůli ztrátě hodnoty, byť úspěch tohoto typu žalob je v Evropě mnohem méně pravděpodobný než v USA. Každopádně bude mít vyšetřování velmi nepříznivý dopad na postavení německých automobilek při nadcházejícím jednání se Spolkovou vládou ohledně budoucnosti používání vznětových motorů, stejně jako při všech jednáních o budoucím snižování emisí v rámci EU. Ztráta vlivu automobilek na tato jednání by znamenala, že se dostanou plně pod kontrolu politiků, jako jsou eurokomisařky Elżbieta Bieńkowska, Věra Jourová nebo Violeta Bulcová, což by mohlo mít katastrofální následky pro celý automobilový průmysl.
Spolkový antimonopolní úřad (Bundeskartellamt) vyšetřování pěti automobilek potvrdil, ale současně zdůraznil, že to neznamená, že by se uvedené společnosti dopustily něčeho nezákonného, protože až do ukončení vyšetřování platí presumpce neviny.
Na fotografii jsou šéfové Daimleru Dieter Zetsche, BMW Harald Krüger a VW AG Matthias Müller
Nejvyšší orgán EU pro hospodářskou soutěž německé agentuře DPA oznámil, že Evropská komise v souvislosti se zjištěnými fakty připravuje obvinění německých automobilek z nedovolené kartelové dohody. Evropská komise i Spolkový antimonopolní úřad v nejbližší době obdrží detailní informace o dotčených výrobcích. Evropská komise bude dále spolupracovat s příslušnými německými orgány.
Podle magazínu Spiegel Evropská komise zajistila dokumenty týkající se automobilek Volkswagen, Audi, Porsche, BMW a Daimler. Podle magazínu se pět německých automobilek už od 90. let domlouvalo na společném postupu při využívání nových technologií, nákladech na ně a přístupu k jejich dodavatelům. Více než 200 pracovníků uvedených společností bylo zapojeno do 60 výzkumných programů týkajících se vývoje vozidel, brzdových systémů, zážehových i vznětových motorů, převodných ústrojí a spojek ale i systémů zachytávání emisí ve výfukových plynech vznětových motorů, které měly být tajně koordinovány. V pracovních skupinách se měla dohadovat společná technická řešení, vybírat pro ně dodavatel a stanovovat nákupní cena. Spolkový antimonopolní úřad jako příklad uvádí setkání 50 pracovníků, k němuž došlo 23. června 2016.
Pokud by to byla pravda, pak se jedná o jeden z největších případů kartelových dohod v rámci EU. Jeho důsledky lze zatím jen těžko odhadovat. Případné žaloby by mohly znamenat pokuty až do výše 10 % jejich globálního obratu, tedy v řádu miliard eur.
K informacím Spieglu i zprávám z Bruselu zatím obviněné automobilky zaujaly stejné stanovisko jako Volkswagen na začátku aféry Dieselgate: mlčí, jen uvádějí, že plně spolupracují s vyšetřovateli.
V souvislosti s případem se Evropská komise zajímá o skutečnost, že německé automobilky používají podstatně menší nádrže na kapalinu AdBlue (roztok močoviny). AdBlue (v USA se jmenuje DEF - Diesel Exhaust Fluid) je potřeba k zachytávání NOx z emisí vznětových motorů v systému selektivní katalytické redukce SCR. Náplň na AdBlue by měla vydržet na 30 000 km, ale u vozů německých značek prodávaných v Evropě vystačí jen na 5000 km. Zarážející přitom je, že ke stejnému řešení dospěly všechny uvedené automobilky, což samozřejmě budí podezření. Podle Spieglu se jedná o jeden z mnoha dokladů tajných dohod. Doklady o dohodě týkající se nádrží na AdBlue se údajně našly v zápisu z jednání představenstva Audi z 1. dubna 2010 v prezentaci Technického výboru, který má k dispozici státní návladní v Mnichově, ale jednání o této problematice údajně začala už v roce 2006.
Podvádění při měření emisí pomocí softwaru, které bylo Volkswagenu, Audi a Porsche prokázáno v USA, umožňuje, že systém SCR pracuje s menším množstvím vstřikovaného AdBlue a tím se prodlužuje potřebný interval doplňování této směsi tak, aby byl v souladu se servisními prohlídkami vozu. Menší nádrž na AdBlue znamená menší omezení zavazadlového prostoru a potřeba menší náplně snižuje provozní náklady. Na skutečnost, že objem nádrže AdBlue u německých aut je o 40 až 80 % menší než je potřeba už v březnu 2016 upozornila nizozemská organizace TNO.
O tajných dohodách mezi německými automobilkami se spekuluje už dlouhou dobu. Přesně před rokem Spolkový antimonopolní úřad vyšetřoval BMW, Daimler, VW, ale také Bosch a ZF na základě podezření o kartelové dohodě týkající se nákupu oceli pro automobilový průmysl. V roce 2014 obvinila čínská Komise pro národní rozvoj a reformu (NDRC) tytéž německé automobilky (s nimi ale i americké a japonské výrobce) z kartelové dohody týkající se nepřiměřeně vysokých cen náhradních dílů. Automobilky tehdy samy ceny snížily, aby předešly dalšímu vyšetřování.
Pokud by byly automobilky skutečně obviněny, pak jim hrozí nejen vysoké pokuty, ale také vlna žalob majitelů jimi vyrobených automobilů kvůli ztrátě hodnoty, byť úspěch tohoto typu žalob je v Evropě mnohem méně pravděpodobný než v USA. Každopádně bude mít vyšetřování velmi nepříznivý dopad na postavení německých automobilek při nadcházejícím jednání se Spolkovou vládou ohledně budoucnosti používání vznětových motorů, stejně jako při všech jednáních o budoucím snižování emisí v rámci EU. Ztráta vlivu automobilek na tato jednání by znamenala, že se dostanou plně pod kontrolu politiků, jako jsou eurokomisařky Elżbieta Bieńkowska, Věra Jourová nebo Violeta Bulcová, což by mohlo mít katastrofální následky pro celý automobilový průmysl.
Spolkový antimonopolní úřad (Bundeskartellamt) vyšetřování pěti automobilek potvrdil, ale současně zdůraznil, že to neznamená, že by se uvedené společnosti dopustily něčeho nezákonného, protože až do ukončení vyšetřování platí presumpce neviny.
Na fotografii jsou šéfové Daimleru Dieter Zetsche, BMW Harald Krüger a VW AG Matthias Müller
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz